Nemusíš být v lize, abys hrál ligový šachy aneb stejně jsme tam nechtěli
My se tady honíme půl roku za nějakou iluzí druhé ligy, že by to bylo možná zajímavý a kdesi cosi, a mezitím všechny středočeské týmy popadaly pěkně k nám do kraje. A ještě jsme jen tak mimochodem po 44 letech víceméně přepsali historii… Tak kam bys chodil? A znáš legendární pivní reklamu na Brankáře?
„Tak co, mladej, vodkaď seš?
„Nooo, já jsem teď hodně cestoval. Nepál, Indie…“
„Chtěls poznat svět, viď?“
„No tak to se podívej na tenhle KRAJ!“
„Ta pěna, to jsou alpský ledovce…“
„…a ta barvaaa, to jsou Zlatý písky…“
„…a takhle, kamaráde, šumí Niagáára!“
„Tak vidíš, kam bys chodil? Celá LIGA přijde za tebou!“
Ale pěkně popořádku.
Představme si třeba patnáctiletého Miroslava Krejčíka, jak jde poprvé po prázdninách do školy. Tak si jde, po ránu úplně zmuchlanej, protože ti lotři mu v dubnu toho roku zavedli letní čas, na který si ještě stále nezvykl. Sedne do škamen, pohlédne vzhůru a nad katedrou vidí viset Husáka. Šachisté Českého Brodu zatím řeší, co si po sestupu z 2. ligy počnou v další sezoně Krajského přeboru, a to ještě netuší, že je brzy čeká pád o další patro níž. Je pondělí 3. září 1979.
Teď si představme třeba sedmiletého Branďáka, jak jde poprvé po prázdninách do školy. Po cestě si pokopává zbrusu starým hadrákem, protože ani jeho neminulo fotbalové šílenství po zisku stříbrných medailí na Euru. Sedne do škamen, pohlédne vzhůru a nad katedrou vidí viset Havla. Šachisté Českého Brodu obsadili páté místo v I. divizi Stč. kraje, což je nejlepší výsledek od pádu z ligy. Je pondělí 2. září 1996.
A to se opakuje i o čtyři roky později, kdy takhle jde poprvé po prázdninách do školy devítiletý Čenda. Hlava jak pátrací balón, protože pořád nechápe, jak se zorientovat v nových windowsech, natož aby si dokázal nainstalovat z diskety Agenta Mlíčňáka. Sedne do škamen, pohlédne vzhůru a nad katedrou vidí viset Klause. Šachisté Českého Brodu toho roku obsadili páté místo v Krajském přeboru. Je pondělí 4. září 2000.
Přesně takhle jde poprvé po prázdninách do školy i osmiletý Martin Horák. Po cestě si chce koupit brambůrky s příchutí jarní cibulky, ale bohužel od včerejška neplatí haléře, a tak se musí spokojit se šumivým lízátkem. Sedne do škamen, pohlédne vzhůru a nad katedrou vidí viset Klause… (hm, zase Klause do háje, chtěl jsem to mít hezky popořadě, jdi se vycpat, Václave vole)… vidí Klause, ale o pár let později tam viděl Zemana. Šachisté Českého Brodu obsadili v uplynulé sezoně páté místo v Krajském přeboru. Je pondělí 1. září 2008.
Na závěr si představme Miroslava Urbana, jak nejde takhle po prázdninách poprvé do školy, ale naposledy do práce (plus minus). A není to veselá cesta – šachisté Českého Brodu sestoupili z Krajského přeboru a opustili středočeskou smetánku na dlouhých 12 let. Je středa 1. září 2010. (Příběh s prezidenty se mi absolutně rozpadl, takže jen připomínám, že od března 2023 je tam ještě prezident Pavel).
Co mají tato data společného? Všechna tato data jsou nezapamatovatelná.
A také prozrazují, co jsme vlastně dokázali tuto sezonu. Přátelé, na Hradě se vystřídalo pět prezidentů (slovy 5!), než jsme… vlastně nic nepřekonali. Páč liga je pořád výš. Ale prostě čtvrtý místo v KP je dobrý výsledek, přísahám.
Od sestupu z 2. ligy v ročníku 1978/79 se Český Brod nikdy neumístil v Krajském přeboru výš než na pátém místě. Až letos. Ačkoliv jsme z pozice nováčka většinu letošní sezony sahali po postupu do ligy (a ten byl sakra blízko!) a konec byl takový hořkosladký, máme za sebou vskutku historický půlrok. A takhle to bylo:
1. kolo: Bakov B – ČB 5:3 (Čenda Kai)
Návrat do Krajského přeboru se obešel bez fanfár, v sestavě bez hostů jsem padli v Bakově a nezbylo nám než si vybít flustraci agresivním halekáním před hrací místností „Fuck off, Bakov!“. Tradičně pomalý start do sezony strhl do Maelströmu i Martina Horáka, který prohrál poprvé a naposledy.
2. kolo: ČB – Nymburk 4:4 (HonzíKai)
Jediný zápas, ve kterém jsme nevyhráli na prvních čtyřech deskách (2:2, čtyři remízy). Debut v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou si odbyl Vojta Dudek. Pěkné výhry připsali Honzík Fiala a Čenda Čermák.
3. kolo: Zdice – ČB 2,5:5,5 (Hola, hola, druhá liga volá aneb černobílé Lake Placid 1980 (ve Zdicích 2022))
Debut v českobrodském lvíčku s dresem na prsou si odbyl Ríša Mládek, který dovedl své nové spoluhráče k epickému vítězství. Velmi dobrý výkon od celého týmu. Za zmínku stojí cenná remíza černými Mirka Krejčíka s Vrecionem nebo výhra fantoma osmé desky Zdeňka Chybného. První výhra v KP od 7. února 2010.
4. kolo: ČB – Lysá D 5,5:2,5 (Festival pana Čendy)
Další výhra nad oslabenou Lysou znamenala nakonec skvělý start do sezony. Čenda pokračoval ve špičkových výkonech a završil úvod soutěže ziskem 4/4. Martin brutálně sejmul, ba přímo hjumilijejtnul reprezentantku Koubovou. Škoda partie Ivana Koudelky, který soupeře jasně přehrál, nechal si ale dát věčňák. Výhra by mu jistě v dalším průběhu sezony pomohla.
5. kolo: Kostelec – ČB 3:5 (Ctrl+C, Ctrl+V)
Třetí výhra v řadě, a ty vole, my tu ligu snad fakt uděláme! Tentokrát trochu se štěstím, zápas se od počátku nevyvíjel dobře, horší pozice jsme otočili já i pan Chybný. Zelenej Čenda přišel remízou o vítěznou sérii. Vojta si profesorským výkonem ve střelcovce připsal první celý bod za Brodies. Posun na druhé místo tabulky.
6. kolo: ČB – Kralupy 3,5:4,5 (Prohráli jsme, protože soupeř byl silnej jak kráva)
Přímý souboj prvního s druhým. Nadupané sestavy z obou stran. Ríša v duelu dvou nejsilnějších hráčů soutěže udolal Jacka. Honza Pecka si černými připsal cenný skalp nad Seifarthem (2200+), bilanci prvních desek jsem pokazil já remízou ve slibně se vyvíjející partii. Vzadu jsme na silné soupeře nestačili a dostali 0:4.
7. kolo: Vlašim B – ČB 3,5:4,5 (Nejlepší víkend všech dob)
Největší vítězství, jaké v Brodě pamatuji. Druhý nejsilnější tým soutěže se na nás sešel v nejlepší sestavě za celou sezonu, my naopak kompletně bez hostů. Pan Chybný výhra nad Šimákem (do té doby 4/5), Miroslav Urban a Ondra „Inspektor“ Šedivý cenné remízy s favorizovanými soupeři, navíc z pozice síly. Stav 2,5:3,5 jsme otočili s Čendou shodně výhrami ve střelcových koncovkách. Zpátky ve hře o postup. Jak by zapěla Nirvana – smells like team špirit!
8. kolo: ČB – Odolena Voda 6,5:1,5 (Český Brod – Odolena Voda: den a dalších pět dní poté, 🙁)
V euforii jsme vyhrotili sestavu a souboj nováčku jasně ovládli. Vepředu 5:0, vzadu tři remízy.
9. kolo: Brodce – ČB 1:7 ([brodce:] – [broda:] 1:7, Jeden článek nestačí)
Bez partiové porážky jsme to zvládli i na půdě jasně posledních Brodců. Své výhry se dočkal Mirek Krejčík. Vyšším rozdílem vyhrálo Áčko na nejvyšší krajské úrovni naposledy v sezoně 1999/2000 v zápase 1. divize H s Havlíčkovým Brodem B (7,5:0,5). V neskutečně vyrovnané tabulce jsme stále drželi druhé místo.
10. kolo: ČB – AŠ Mladá Boleslav 4:4 (Královský gambit znovu zasahuje)
Martin zdolal Mihaila Jordanova (Michael Jordan?) v KRÁLOVSKÉM GAMBITU. V oslabené sestavě jsme byli za remízu rádi. Bolka remizovala v sezoně sedm zápasů! Ztráta dvou bodů byla citelná, v posledním kole jsme museli k jistotě postupu vyhrát.
11. kolo: Říčany C – ČB 4,5:3,5 (Babylon Říčany)
Zápas o všechno a pravé vyvrcholení sezony, opět souboj prvního s druhým. Vyhranou pozici vypustil pan Urban, naopak já měl obrovskou kliku a tak tak remizoval. Vojta s Martinem pěkné výhry, Ríša bod vydřel. Vzadu bohužel nakonec 0:4. Do historie se zapíše i Branďákova cesta do Kralup, kde nám zjistil, že jsme v prdeli a 4:4 nestačí. Čenda se s kvalitou méně za stavu 3,5:3,5 pokusil o nemožné, odmítl remízu (která by nám zajistila aspoň třetí flek) a hrdinně jako mučedník a budoucí světec padl. Krutý pád až na čtvrté místo.
1) Kdo to komu vlastně podělal?
Úvodem se omlouvám, že se v některých hodnoceních dost opakuju. Prostě jenom píšu a říkám to, co mě zrovna napadne. A taky už mám v tý palici vymeteno.
V průběhu sezony jsme mohli slýchat z mnoha stran, že někdo něco někomu pokazil. Ono to svádí, protože po letech konečně o něco hrajeme, takže pak každá bodová ztráta vypadá tak, že se něco nepovedlo. Ale to je přece normální. Všechny týmy ztrácí, ve všech týmech se lituje, že to a to a to a bylo to všechno jinak. Namátkou (a jen u nás!):
– Kdyby Martin v prvním kole potvrdil roli favorita, remizovali jsme 4:4 a byli bychom v lize.
– Kdybych já z pozice favorita dotáhl vynikající pozici v zápase s Kralupami, remizovali bychom 4:4 a byli bychom v lize.
– Kdybychom měli proti Mladé Boleslavi aspoň jednoho hosta, vyhráli bychom (a jsem o tom přesvědčený!) a byli bychom v lize.
– Kdyby pan Urban v posledním kole vyhrál (a já prohrál, ať jsme spravedliví), Čenda by snad (ale to není jisté, soupeř by hrál asi s kvalitou víc jinak) remízu udržel a byli bychom v lize.
– A co teprve, kdybychom neobrátili dvě partie s Kostelcem? Měli bychom o tři body méně a celá tahle úvaha by ani nevznikla.
– A co kdyby Lysá přijela v silnější sestavě?
Tohle si vynásobme počtem týmů a zjistíme, že takových „kdyby“ je za sezonu třeba 80. Takže ano, zalamentujme si na tiskovce, však emoce k tomu patří. A je to i kouzlo sportu, že něco mohlo být jinak, něco se otočilo, ten prvek nepředvídatelnosti… Ale jinak to fakt nemá cenu řešit.
A když jsme u těch tiskovek – to je důležitá tradice. Zachovat, opatrovat!
2) Šachový mulet – vpředu byznys, vzadu party
Náš oddíl je trochu specifický. Oproti jiným týmům máme velký Elový rozptyl mezi předními a zadními šachovnicemi, takže to vždycky ponese nějaké těžkosti. Předek hraje často z pozice favorita a seděla by mu spíš 2. liga, zadek naopak v souboji se silnějšími týmy musí bojovat proti papírově silnějším soupeřům. Pak se samozřejmě může stát, že na té 5./6. neuděláme tolik bodů. Hodně záleží, jak nastoupíme my i soupeř.
Přesto chci znovu zopakovat, že úloha hráčů, kteří na sebe berou nelehké břímě téhle pozice v týmu, je nenahraditelná. Někteří třeba nemají procento bodů nijak závratné, ale přesto odehráli v průběhu sezony spoustu dobrých partií. Věřím, že teď si na zápřah zvykli a v další sezoně to bude zase o trochu lepší.
Hlavně ať nás to baví. Mě teda ten Krajský přebor bavil moc, takhle vyrovnanou soutěže jsem nezažil. A i od ostatních našich plejerů mám velmi pozitivní ohlasy. Každý mohl porazit každého, což se také dělo. Každé kolo bylo minimálně jedno velké překvapení. A ruku na srdce, ta nižší soutěž pro nás moc velká výzva nebyla. Liga by byla odměnou a zážitkem, třeba jen na jeden rok bych se toho nebál. Ale i KP je dobrá soutěž.
Vepředu jsme byli posíleni o Ríšu, jenž se svými výkony u nás dostal až do reprezentace na Mitropa Cup (to je spíš fór), uhrál si Elové maximum (2436, to je pravda) a po cestě posbíral dvě IM normy (to už je lež, jednu normu dávno měl). Raketově nahoru šel v průběhu roku i Vojta. Oba jsme zapsali na soupisku především jako pojistku proti sestupu, nakonec ale měli opačnou úlohu. Oběma hostům patří velký dík za jejich vstřícnost a ochotu hrát i trochu víc, než byla předběžná dohoda. Stejně tak díky i Honzovi Peckovi, který už ale za nás hraje několik let.
Hosté byli vepředu drtivou silou, což trochu svádí k dojmu, že bez nich bychom měli problém. Tak asi by to nebyla taková hitparáda, ale několikrát jsme dokázali, že tým na KP máme i tak (problém je spíš v počtu lidí). Ríša, Vojta a Honza odehráli dohromady pouze 13 partií. Většinou jsme měli jen jednoho z nich, třikrát ani jednoho. V těchto třech zápasech jsme uhráli výhru, remízu a prohru.
A takhle jsme bodovali:
Performance: 1. v celé soutěži: Mládek (2982), 7. Horák (2337), 8. Dudek (2327), 10. Moravec (2292).
Celkový počet bodů: 1. Moravec (9), 4. Horák (8), 7. Čermák (7,5).
Vysoko jsme pochopitelně i v procentech získaných bodů. Kromě Martina, mě (díky) a zmíněných hostů si zaslouží aplaus Čenda (7,5 bodu, a to se ještě v Říčanech obětoval + stoprocentní docházka!!!) a pan Chybný (skvělých 5,5/8). Špatně nehrál ani Honzík (4,5/7), byť jeho absence v posledním kole byla velmi citelná. Na druhou stranu toho sehrál hodně.
Co do počtu odehraných partií byli nakonec snad všichni spokojení. Spousta hráčů ochotně zaskočila i v situaci, kdy se jim to původně tolik nehodilo. To je dobrá zpráva, všechny zápasy jsme odehráli celkem v klidu v osmi lidech.
3) Co dál?
Já nevím furt, asi postup do tý ligy nebo co. Každej rok postupujeme, ne? Uvidíme, jak to půjde. Odejdou Ríša s Vojtou. Mlhavá je situace kolem Martina, i když všichni věříme, že našeho franchise playera udržíme. Už teď mohu prozradit, že pro něj chystáme vylepšenou smlouvu na 11 let s oboustrannou ovcí (což je obrovská rarita).
V ročníku 2023/24 už opravdu plánujeme postavit béčko do Regionálního přeboru, takže musíme doplnit stav hráčů v áčku zase na 12. Kdybyste věděli o nějakém talentovi, který by si chtěl zahrát KP, tak dejte klidně vědět. To říkám vám. Vám všem.
Osobně jsem se svou první sezonou v pozici kapitána spokojený. Nepostup mě mrzel tak den, možná dva, ale pak převážil skvělý pocit z napínavé a vlastně historicky úspěšné sezony. Už teď se těším na další. A vy se těšte ještě na All Stars (zase to udělám!) a v červnu na oslavu postupu. Co na tom, že jsme nepostoupili. Stejně jsme tam nechtěli!
Vítek M.