Raport o tom, co všichni vědí

Stálo mě to mnoho sil a odříkání, ale nakonec jsem sepsal všechno to, co všichni stejně víte. Byla to dobrá sezona v Krajském přeboru, v němž jsme obsadili páté místo a stejně jako loni jsme skončili v horní polovině tabulky. A takhle to bylo…

Keců už bylo dost. Sezonu 2023/24 zhodnotím krátce, ale o to výstižněji.

Šlo to.

Prvních pět kol jsme to valchovali a zajistili jsme si záchranu ještě před Ježíškem. Bylo to potřeba, protože jsme věděli, že na poslední čtyři kola budeme oslabení, navíc nás čekal těžší los. I tak jsme byli velmi blízko třetímu místu, které možná nakonec bude postupové (záleží na Bakovu B). Bylo to tak blízko, až si říkám, jestli jsme to trochu zbytečně nezahodili. Nu což, za rok je taky rok. Páté místo je i tak výborné.

1. kolo: Zdice – ČB 2:6 (Jóóó Zdice, tam je krásně, to si nechte vyprávět!)
Stejně jako při loňském návratu do KP jsme na hřišti (oslabených) Zdic slavně zvítězili. Honza Pecka vykopl sezonu výhrou v devíti tazích, Mirek Krejčík zpečetil vysoký triumf krásnou partií. Lukáš Passer při debutu v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou přesvědčivě za jedna. Vepředu 4:0, nazdar.

2. kolo: ČB – Kostelec nad Černými lesy 4:4 (We are the Čendpions!)
Po více než deseti letech za nás znovu nastoupil Jan Doležal, remizoval rovněž úplný debutant Patrik Pýcha. Vydřený (a spravedlivý) bod do kebulky, ačkoliv na konci jsme ještě v napínavé koncovce Kacafírek–Chybný sahali po remíze a celkovém vítězství.

3. kolo: Lysá nad Labem D – ČB 3,5:4,5 (Buďte rádi, že mě máte – není zač!)
Těsná výhra, ale pohodový zápas, skóre mělo být vyšší. Čenda Čermák druhá výhra po sobě, souboj Meduna–Horák remis. Nerozhodně se hrálo na prvních pěti deskách, rozhodl kovbojský triumf Miroslava Urbana v pěkné partii na poslední fošně. Už jsme zase první, nuda.

4. kolo: ČB – AŠ Mladá Boleslav 5,5:2,5 (Není Boleslav jako Boleslav)
Proti nejslabšímu týmu jsme logicky nasadili nejsilnější sestavu v sezoně. Zaujaly pěkné výhry Lukáše s Patrikem. Pořád jsme první, nuda. Nudili jsme se celé Vánoce.

5. kolo: ŠK Dubno – ČB 3,5:4,5 (Dva dny v Dubnu …v lednu)
Vyhráli dva přespávači Honzík Fiala s Čendou, přidal se k nim Zdeněk Chybný. Vítek Moravec (já) místo potvrzení zápasové výhry všechno zahodil a mohl dostat jednotahový mat. Soupeř nedal a později nevyhrál věžovku se 2–3 pěšci navíc. Nesmrtelný zápas, po kterém bylo jasné, že už musíme postoupit.

6. kolo: Sokol Mladá Boleslav 6,5:1,5 (Mladá Bolehlav (Sokol))
Tradiční ligový celek nás vrátil do reality. Prohrál každý, kdo měl tužku, poprvé a naposledy v sezoně i Martin Horák. Šest porážek, remis Ondra Šedivý. Konečně vyhrál Vítek (já), zase když jsme to vůbec nepotřebovali. Propad na třetí místo, už jsme se na špic nevrátili. Přesdržka, za kterou se normálně chodí do vězení.

7. kolo: ČB – Dobrovice 3:5 (No Čenda, no party)
Klíčový zápas sezony. Na hovno. Martin s Patrikem pěkné výhry, v ostatních partiích jsme si ale vesměs vybrali slabší chvilky. Velká škoda, Dobrovice nakonec jako nováček postoupily do ligy. Kdybychom z tohohle zápasu brali tři body, byli bychom tam my.

8. kolo: Bakov nad Jizerou B – ČB 4,5:3,5 (Volkanovski, Usman, Brod)
Martin odjel do Itálie, my do Bakova. Nejsilnější tým skoro v nejsilnější sestavě, přesto jsme předvedli skvělou válku. Cennou výhru vykutal Lukáš a do poslední chvíle jsme bojovali o bod. Vítek (já) podlehl GM Vološinovi a za Brod prohrál (jsem) po více než pěti letech a 45 partiích. S Caesarem padl i Řím.

9. kolo: ČB – Roztoky 4,5:3,5 (Práce pro Inspektora)
Po 37 letech proti Roztočům. Efektní výhrou se blýskl Honza Pecka, štěstí si tentokrát vybral Lukáš, jehož soupeřka si nalezla do vidlí. Za stavu 4:3 rozhodoval Ondra „Inspektor“ Šedivý a těžkou koncovku uvisel do remízy. Krásná práce uprostřed doby temna. Vrátili jsme se do boje o čelní příčky.

10. kolo: Neratovice B – ČB 6:2 (Chyba v domluvě)
Boj o postup jsme nehrotili, proti Neratovicím dostali šanci mladíci. Michal Aschenbrenner s Adamem Bendou si to odtahali poctivě, na body to ale nestačilo. Soupeř byl jasný favorit, jedinou výhru jsem uhrál Vítek.

11. kolo: ČB – Kolín 3,5:4,5 (Čte se to [ňoki])
Výhra by stačila na čtvrté místo a v případě prohry Sokola MB v Lysé (stalo se) dokonce na třetí se šancí na postup. Boj o nejlepšího střelce sezony protaktizoval nepřítomný Čenda a pátou výhrou uzmul trofej Lukáš Passer. Ivan Koudelka završil velmi solidní sezonu další spolehlivou remízou (jediná prohra za celý rok). Lukáš Pospíšil jako jeden z nejmladších hráčů za poslední roky debutoval skvělým výkonem, byť to byla smolná prohra. Nepřetavili jsme několik nadějných pozic a soupeři darovali tři body i třetí místo. Škoda.

Dochází mi síly, takže už jen v bodech:

– Oproti minulé sezoně jsme dělali více bodů vzadu. Je vidět, že se páni a kluci pomalu přizpůsobili vyšší soutěži. Ono to půjde, já vám to říkal!

– Naopak vepředu to bylo horší. Třeba já měl před rokem sedm výher, tuto sezonu pouze tři – a to v zápasech, které skončily rozdílem 6:2 a výš, takže skoro k ničemu. Martin nehrál poslední čtyři kola, takže i on přidal „jen“ čtyři výhry oproti minulým sedmi. Tady je velký prostor pro zlepšení, který se snad vyřeší sám lepší docházkou příští ročník.

– Opět jsme trochu zahodili závěr soutěže, moc se nám nedaří sejít v úplně plné palbě, když na tom opravdu záleží. To není výtka, každý má své důvody, někdo i velmi vážné. V žádném případě si nestěžuji, jen to říkám jako jeden z motivů sezony.

– Letos jsme měli čtyři hosty, z toho tři (staro)nové. Budu se opakovat, ale zase skvělé trefy našeho manažera. Jo to jsem já vlastně, no děkuju teda, díky. Honza Pecka toho sehrál docela dost, navíc na vyšší šachovnici než minulé roky, svoje si rozhodně uhrál. Patrik splnil dohodu tří partií, skóre 2,5/3 se taky celkem nechá, ostuda to není. Lukáš Passer se okamžitě stal oporou týmu a obrovskou posilou, zlepšoval se každou partií. Pan Doležal pevný jako skála, navíc obětavě jel nad plán do Bakova, když jsme to hodně potřebovali. Díky, pánové, za rok doufám zas!

– Za velké pozitivum beru to, že si v závěru soutěže zkusili Krajský přebor i tři naši mladíci. Plánoval jsem to už předem, kdybychom vysloveně nehráli třeba o první místo. Zahráli si s velmi silnými soupeři a rozhodně nezklamali. Věřím, že to pro ně bude další motivace k tréninku, bez něj to nepůjde. A třeba bude za rok těch partií víc.

– Ještě bych býval vypíchl nejúspěšnější hráče podle statistik, ale to si nechám až na tradiční All Stars.

Je po sezoně (už asi tři měsíce), teď je čas na odpočinek (hráči 30+) a na trénink a letní turnaje (hráči 30-). Konejte dle údaje ve své občance!

Vítek M.