Jako učiteli připadl mi přirozeně úkol vést deník naší výpravy. Zde je prvních 37 stran…

Mnohé již bylo řečeno, mnohé bylo napsáno. Symbolicky v roce stého výročí založení klubu jsme se dočkali postupu mezi krajskou elitu. Je hned několik důvodů, proč jsme tentokrát přetavili obvyklé řečí v reálné činy. Ty nejdůležitější krátce vypíchnu a přidám odkazy k podrobným raportům, které během sezony na webu vycházely.

1. kolo: ČB – Neratovice D 4,5:3,5 (Zápas, který měl svého Hrdinu)
Minulá sezona se kvůli koronaviru vůbec nekonala, a tak jsme po téměř dvouleté pauze znovu usedli za šachovnice. A nerozehranost byla hodně znát. Proti jasnému outsiderovi za stavu 2,5:3,5 nejprve vykutal bod Robin a následně vykouzlil kuriózním zugzwangem výhru ve věžovce pan Chybný. Velká klika na úvod v zápase, ve kterém jsme měli papírovou elovou převahu 1937 versus 1674.

2. kolo: Lysá E – ČB 3:5 (Věřte, nevěřte)
Už druhý zápas proti silnému týmu Lysé byl vážnou prověrkou. Živelný zápas se rozhodoval na první a poslední desce. Martin při debutu v sezoně otočil taktickým trikem víceméně beznadějnou pozici a pan Eisner bravurně zvládl těžkou časovku proti kvalitnímu soupeři a připsal v tu dobu velmi důležitou remízu.

3. kolo: ČB – Stříbrná Skalice 4,5:3,5 (Zázrak na řece Šembeře)
První kolo byla šílená Habeš, ale pořád to byla Florencie oproti Saigonu, co se strhnul v kole třetím. Proti dalšímu papírově výrazně slabšímu celku jsme tak tak a za pomoci všech šachových božstev dovedli utkání do stavu 3:3, Ondra ale tahal naprosto řachlou koncovku nestejnopolných střelců a Martin hrál se silným soupeřem vypjatou koncovku. Ondrova soupeřka měla o hodinu víc, minula několik cest k výhře a stále měla vyhranou pozici s dvěma pěšci víc, Ondra ale v pravý moment nabídl remízu a ta byla k údivu všech přijata. Jeden z ikonických momentů sezony. (jo a Martin to pak vyhrál)

6. kolo: Kostelec B – ČB 4:4 (Pískej konec!)
Před Vánocemi byla dvě kola kvůli koronaviru odložena, a tak jsme se potřebovali herně chytnout v jednom z klíčových zápasů v Zásmukách proti Kostelci. Papírově vyrovnaný duel mohly vyhrát obě strany, byť o kousíček blíž jsme asi byli my. Bodem přispěl pan Urban, který se konečně vrátil do sestavy. Neprohra se ukázala v dalším vývoji tabulky jako naprosto stěžejní.

7. kolo: ČB – Sendražice 5:3 (Úspěšné ubránění zájezdního hostince U Piráta v Českém Brodě)
Před přímým soubojem o čelo tabulky nás výrazně oslabily zdravotní potíže důležitých hráčů, soupeři na tom ale nebyli o moc lépe. Profesorský výkon při šesti remízách a dvou výhrách byl korunovaný prvním Čendovým bodem v sezoně. Enfant terrible českobrodského šachu nakopl káru v pravý moment. Ustáli jsme krizový mač, ve kterém jsem musel na první desku.

8. kolo: Kolín B – ČB 1,5:6,5 (Největší vítězství všech dob)
Postupné zlepšování výkonů jsme podtrhli a podepsali historickou nakládačkou v Kolíně. Opět chyběl Martin, ale dovalil Robin a i podruhé nás z pozice jedničky dovedl k vítězství. Svižná výhra kapitána Koudelky, krásná taktická partie Honzy Pecky a precizní strategický výkon Honzy Fialy… Myslím, že to byl jeden z nejlepších týmových výkonů, co v Brodě pamatuju, všichni zahráli skvěle.

9. kolo: ČB – Dobrovice A 5,5:2,5 (Šachy: návod k použití)
Podle předsezonních prognóz měl být tohle zápas o všechno, a také byl, byť jsme šli do duelu v lepší pozici. A to i díky tomu, že Dobrovice prohrály hned na začátku soutěže s vlastním béčkem. Stačila nám i remíza, ale poradili jsme si opět skvěle. Udeřili jsme bílými na lichých deskách (1., 3., 5.) a dokráčeli jsme bezpečně ke třem bodům. Pamatovat si budeme svérázné manévry a hospodaření s časem pana Petruně a novou nesmrtelnou partii v podání Čendy.

10. kolo: Čelákovice – ČB 1,5:6,5 (Raport)
Výkony se skokově zvedly a sezonu už jsme dohráli v laufu. V Čelákovicích zakouzlil Honza Pecka, který s čistou figurou míň bez jakékoliv protihry regulérně soupeře přehrál. Za zmínku stojí i naše jistoty zadních řad pánové Chybný s Krejčíkem, kteří připsali oba výhry. V průběhu sezony často kopírovali své výsledky (sedmkrát hráli oba a pětkrát dopadli stejně).

11. kolo: ČB – Nymburk B 5,5:2,5 (Zima bez Mrázka)
Vážnější problémy jsme neměli ani se sedmi statečnými z Nymburka, kteří prostě zapomněli doma jednoho svého hráče a ten už nepřijel… Znovu jsem musel na první, ale proti poslednímu týmu konečné tabulky to naštěstí tolik nevadilo.

4. kolo: Dobrovice B – ČB 1:7 (Lenost světem vládne)
Postup jsme definitivně stvrdili nejvyšším vítězstvím v sezoně. Kanár nám ulétl pouze vinou Ondrovy porážky za stavu 7:0, ale osmá výhra nebyla nikdy reálně ve hře. Za stavu 4:0 jsem symbolicky zatloukl postupový bod v mytickém Královském gambitu a oslavy na náměstí Arnošta z Pardubic mohly odstartovat. Při příjezdu do města nás vítaly jednotky nadšených fanoušků.

5. kolo: ČB – Brodce B 8:0k
Nikomu se nechce dělat sparing při oslavách postupu. Brodce na to nebyly zvědavý, a tak jsme poslední zápas sezony nehráli. Zůstali jsme tak bez porážky a v naší nové aréně U Piráta jsme získali sto procent bodů.

Klíče:

1) Jordanův návrat
Po svém definitivním návratu do Brodu před sezonu 2018/19 jsem vedl s Martinem Horákem pár debat o plánu zažít s Českým Brodem ještě jeden postup. Spíš v žertu jsem vždycky maloval do vzduchu Dream Team, jaký bychom mohli mít, kdyby se všichni Broďáci zase jednou sešli v jednom týmu. O rok později propukla pandemie a právě na jejím začátku, kdy se přerušily soutěže, přišel Martin poprvé s tím, že by se toho možná nakonec taky rád zúčastnil. Podotýkám, že ode mě nebyl žádný nátlak. Zcela dobrovolné rozhodnutí. Sezona 2020/21 byla ještě zrušena a k plánu nedošlo, zápal ale vytrval a o rok později už se povedlo.

Inspirací snad byl i seriál Last Dance, který mapuje neuvěřitelnou kariéru nejlepšího basketbalisty všech dob Michaela Jordana. Ten je vystavěný kolem ústřední zápletky, kdy se Jordan se svými věrnými spoluhráči na stará kolena rozhodne ještě o rok prodloužit kariéru a dosáhnout na šestý titul v NBA. Tady to nebylo úplně tak o nějakých starých kolenech, ale mobilizace šachových sil proběhla a napnuli jsme je všechny do jedné rozhodující sezony. Od Martina, který je výkonností spíš někde v Extralize, to byla oběť, která zaslouží ocenit.

2) Pippen a Rodman (jakoby)
Neméně důležitý byl ale návrat dalšího ztraceného syna. Honza Fiala poslední roky hrál dvě partie za rok. Když pak takový hráč s reálnou výkonností 2000 začne nastupovat, je to jaksi znát. Honzík navíc dělal i body.

Velkým přínosem byl i příchod Miroslava Krejčíka. Spolehlivý hráč, který má chuť nastupovat. Připočtěme už vlastně tradičního hosta Honzu Pecku, který bydlí v nedalekém Brandýse (nebo Staré Boleslavi, nevím), a máme výrazně širší soupisku i víc klidu.

3) Šíře kádru
Po dlouhých letech, kdy jsme to hráli v devíti lidech, je to obrovská úleva. Jeden dobrý hráč nic nezmůže, protože je pořád jen jeden. Důležité je mít k dispozici víc spolehlivých hráčů. To jsme letos konečně měli a mohli jsme hrát i nastupovat ve větší pohodě – když někdo vypadne, je kde brát.

I letos bylo dost absencí, ale moc jsme si jich vlastně nevšimli, protože jsme nemuseli brát lidi béčku a všelijak to lepit. Prostřídalo se to pěkně. Mrzí mě jen, že stabilní hráč sestavy z minulých let pan Eisner si zahrál jen jednou. Na soupisce letos zkrátka nebyl tak vysoko, a když už měl nastoupit, bylo proti zdraví (v jednom případě) a nenastoupení soupeře (v druhém případě). I tak se mu sluší poděkovat, stejně jako panu Čihákovi, který sice letos ve své tradiční jedné partii nezabodoval, ale je připraven v nouzi pomoct.

To samé platí i o Robinu Hrdinovi, jenž nám pomohl ve dvou zápasech. Byl na soupisce hlavně proto, kdyby šlo nějak do tuhého, tak aby nám bodnul třeba v zápase o postup. Když pak na to došlo, tak to odmítl, ale i tak díky 🙂 (slíbil dvě partie, ty sehrál).

4) Body
Dělali jsme strašně moc bodů, to jste pak vysoko v tabulce. Ve statistikách soutěže jsme dominovali. Jo, vím, že jsme byli skoro pořád favoriti…

Procenta získaných bodů: 1. Horák (6/6, 100 %), 2. Moravec (9/10, 90 %), Pecka 4/5 (80 %), 4. Fiala (5,5/7, 79 %),… 8. Chybný (4,5/6, 75 %).

Performance: 1. Horák (2855), 2. Moravec (2296),… 6. Pecka (2099),… 12. Fiala (2033).

5) Postupný progres
Jak už jsem uvedl v souhrnu jednotlivých kol, začátek sezony byl bídný. Sice jsme vyhrávali, ale ty partie byly fakt úděsné. Postupně se to ale zlepšovalo a vygradovalo to v klíčových zápasech s Kolínem a Dobrovicemi.

Důvod? Já myslím, že to je jasné. Sice je fakt, že stárneme, blbneme a budeme hrát spíš už jen hůř než lépe. Ale tady bude kámen úrazu hlavně v té dlouhé pauze. Skoro dva roky bez vážné partie musí být znát, takovou pauzu většina z nás nikdy v životě neměla. Hlavně že jsme se do toho dostali. Někdo hrál líp, někdo hůř, ale nikdo nehrál špatně. A to je podstatný.

Příští sezonu nejspíš budeme chtít přihlásit nejen KP, ale i Regionální přebor pro béčko. Bude to znamenat 16 lidí v jednom termínu, připadá nám ale, že by to mělo jít. Už proto, že v béčku se nám utvořilo nové solidní jádro a lidi chtějí hrát. Uvidíme, jestli to budeme řešit ještě nějakou posilou (ne kvůli výkonnosti, ale spíš z personálních důvodů), ať už do KP nebo do RP. Zájemci se mohou hlásit!

Krajský přebor jsme naposledy hráli v sezoně 2009/10, to ale byl ještě rozdělený na dvě skupiny (tedy hrálo 24 týmů). Dvanáctičlenné KP jsme hráli naposledy snad ještě za bolševika, nebo co já vím. Tak se na to teda těšíme. No a s nějakými cíli si žádnou velkou hlavu dělat nebudeme – prostě postup do 2. ligy. To budete ještě čumět.

Vítek Moravec