Poř. | Jméno | ELO | Holanďany | MNČ | Žravé | Fischerky | Pěšcovka | Pěšcovka | Rapid | Celkem | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | KM | FJ | ŠO | |||||||||||
1. | Koller Martin | 1750 | 00 | 11 | 11 | 10 | 00 | 00 | 11 | ½1 | 0½ | 11 | 1½ | 10 | 10 | 11 | 16,5 | ||||||||||||||
2. | Fiala Jan | 1772 | 11 | 11 | 00 | 11 | 11 | 00 | 00 | 1½ | ½1 | ½0 | ½0 | 01 | 10 | 00 | 14 | ||||||||||||||
3. | Šedivý Ondřej | 1721 | 00 | 00 | 10 | 00 | 11 | 11 | 0½ | ½0 | 00 | 1½ | 10 | 01 | 00 | 11 | 11,5 |
Na pravděpodobně poslední šachy v této sezóně jsem pozval vícero hráčů, přijali ale pouze Ondra a Martin. Navázat na předešlý Cyklošach byl přetěžký úkol. Protože jsem věděl, že nic nového nevymyslím, vsadil jsem na vesměs známé disciplíny, jež jsem sepsal a z nichž jsme pak vybírali. Samotný výběr probíhal doslova "poslední minutu".
Jistě znáte známá rčení "To nejlepší na začátek" a "V tom nejlepším začít". My také, a proto jako 1. hra byly holanďany. Jelikož jsme ovšem byli tři, vymyslel jsem novou úpravu, abychom hráli všichni najednou, a přitom měli rovné šance. Každý hrál dvě partie najednou s různými soupeři. Budiž se to na moji počest jmenuje Fialovy Trojholanďany. Hrálo se, v Českém Brodě už klasickým, holanďanovským tempem 2x7 minut (o tom více u další hry). Konkrétní provedení je vidět na fotce (při detailním pohledu uvidíte jeden mat a jeden skoromat (1. tahem)).
Zajetý způsob se nám zalíbil, takže jsme tak seděli už pořád. To, že všichni pořád hrají, je obrovská výhoda. Přidali jsme ještě protáčení, aby nikdo nebyl v trvalé (ne)výhodě. Jako další jsme hráli normální šachy na 2x7. Ptáte se, zda to je blesk, či rapid? "To je Moravcův neutrální čas, ani jedno ani druhý," vysvětluje sám Vít Moravec, který toto tempo, původně pro holanďany, vymyslel.
Uvědomili jsme si, že to trvá moc dlouho, a další čtyři kola hráli blicky. Následovaly žravé šachy, ve kterých je povinnost brát a cílem nechat si sebrat úplně všechny figury (včetně krále - šach a mat neplatí). Z nich pochází také ukázka z partie Ondry s Martinem. Je vidět, jak na královské křídlo úplně kašlou, zatímco na dámském proběhla doslova jatka…
Předehru měly Fischerky. Do plastové krabice na figurky ("Box hranatý") byly umístěny figurky a postupně jsme je losovali na pole základní řady. Protože král musí být mezi věžemi (kvůli rošádě), dávali jsme ho vedle první vylosované věže. Zcela podle pravidel FIDE to asi nebude, ale žádný rozhodčí poblíž naštěstí nebyl a zpětně nám to snad nezkontumují…
Před první pěšcovkou jsme zcela sklidili všechny šachovnice a vzali si k sobě osm pěšců a krále. Oba hráči se postupně střídali v umisťování pěšců na 2. - 4. řadu (resp. 5. - 7. u černého) hrací plochy, přičemž bílý začal. Musel být alespoň jeden dvojpěšec. Nakonec se na stejné řady postavili králové a začalo se normálně hrát. Vše samozřejmě na čas.
Oproti tomu v druhé pěšcovce byli všichni pěšci i oba králové v základním postavení.
Nakonec se hrály Martinovy vytoužené patnáctky, které ale zprvu byly zbytkem startovního pole odmítány jako moc dlouhé.
V celkovém součtu tedy vyhrál Martin, 2. jsem byl já a 3. Ondra. Cestou ven jsme si v bufetu všimli nějaké malé sokolské schůze. Snad nechtěli schůzovat v klubovně…
Ondra odešel domů. Já a Martin jsme pak šli oslavit naše vítězství. U Nováka jsme koupili kuře a čtyři housky a celé jsme to na lavičce na autobusové zastávce snědli…
Jan Fiala