ŠK Český Brod A (Krajský přebor 2024/2025)

kola: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný

1. kolo, 20.10.2024, Český Brod

Porážka s příchutí smrti

Do nového ročníku soutěží družstev jsme vstoupili bez ukazatele skóre, který jsme nenašli. 🙁

Nedalo se nic dělat, nastoupili jsme bez něj. Hráči se usadili, zakřupala židle a zápas začal.

Zápas nám s laskavostí odpískal sám vedoucí soutěže.

Vít Moravec otevřel skóre zápasu. Partie nevybočila z rovnováhy a po krátkém průběhu skončila remízou.

Ivan Koudelka sehrál výborné zahájení, získal pěšce a ovládl pozici. Před ztrátou dalšího pěšce soupeř vzdal.

Na tiskovce jsme si říkali, že náš hráč sehrál opravdu skvělou partii, že v minulých měsících trénoval – krátce řečeno, měl dobré léto.
„Svítilo sluníčko, hodně se koupal,“ komentoval Čenda.

Martin Horák v symetrické pozici tlačil na protivníka. Ten se nenachytal se do žádné léčky, které v pozici byly.

Horák–Vološin, po 20.Vh1-d1

Teď černý nemohl hrát např. 20…Vhd8 kvůli 21.axb6+ axb6 22.Vxa8 Vxa8 23.Vd7+ +– Při přechodu do remizové pěšcovky se bod rozpůlil.

Jan Pecka přehlédl kombinaci vedoucí ke ztrátě figury. Nakonec vznikla koncovka, kde měl dámu a střelce proti dvěma věžím, střelci a jezdci. Odpor byl marný.

V mé partii se soupeř vzhlédl ve výměně domovníka.

Fiala–Sedmihradský, po 13.Vf1-e1

Očekával jsem nástup h5-h4, proto jsem se rozhodl hrát v centru. Zdálo se mi, že na diagonále a1-h8 neshořím, a proto jsem dal přednost obsazení sloupce věží s tím, že si ponechám různé možnosti vývinu pro střelce. Černý měl zahrát např. 13…Dd7 a snažit se o co nejrychlejší rošádu. Následovalo 13…d5? 14.Sa3! e6 Nyní po 15.Jb5 jsem se ničeho konkrétního nedopočítal, proto jsem hrál 15.Jxd5 s tím, že získám pěšce a nadále bráním rošádě. Stalo se 15…Dc6 16.Df3 Jxd5 17.cxd5 Da6 18.dxe6 fxe6

19.Vac1 a černý se vzdal.

„Dva vykřičníčky,“ ocenil Čenda poslední tah. Mně to ale nepřijde nijak světoborné – přirozený vývinový tah brání rošádě (a 19…Dxa3 nejde pro 20.Vxe6+ s rychlým matem).

Jan Čermák černými ve výměnné Francii dokázal soupeři udělat slabinu, ale žádný průlom se nestal a skončilo se plichtou. Vítek ho na tiskovce nabádal, že měl hrát na druhém křídle a snažit se udělat druhou slabinu tam, nakonec partii shrnul: „Oba hráči měli stejný záměr v této partii. Nijak se tím netajili.“

Miroslav Krejčík bojoval ve složité koncovce. Počítač dlouho ukazuje hodnocení kolem nuly, až najednou vystřelí na -2.

Petruň–Krejčík, po 29.Jf3-d4?

Mělo se stát 29…g5! Náš hráč nakonec koncovku neubránil, před ztrátou pěšce obětoval koně, ale nebylo to nic platné.

Lukáš Passer v zahájení získal pěšce a čekalo ho dlouhé uplatňování. Pěšec to rozhodně nebyl čistý, protože soupeř s dvojicí střelců měl určitou kompenzaci. Posléze však přehlédl kombinaci vedoucí ke ztrátě kvality a pěšce. Lukáš ještě zkusil obětovat celou věž za to, aby postupoval dvěma spojenými volnými krajními pěšci, ale nedostal vůbec žádnou šanci.

Po zápase na tiskovce Čendu zaujalo jídlo z víkendové nabídky – „Rum-steak“. Přišel i Branďák pln dojmů z Pravonína.

Celkově jsme tedy prohráli, ale ještě nic není ztraceno. Jak vystihl Vítek: „Když běžíš maraton, nevyhraješ po pěti kilometrech.“

Jan Fiala

2. kolo, 10.11.2024, Dubno

Tři zmrzlí v Dubnu

Na zápas do Dubna jsme s Čendou opět vyrazili už v sobotu. Zase jsme se ubytovali v penzionu přes silnici naproti hrací místnosti. Přejeli jsme k pivovaru Podlesí a vyrazili na túru. Cestou jsem Čendovi dával kvíz a mj. se zmínil o amébách.

„Víš, kdo v Tróji upozorňoval, aby dovnitř nevpouštěli koně?“ navázal znenadání Čenda.
„Paris,“ odpověděl jsem. Tak to alespoň bylo ve filmu.
„Laokoon,“ reagoval Čenda.

Nakonec jsme trasu zkrátili, protože už se ochlazovalo a začínala nám být zima. Vrátili jsme se k pivovaru a šli na večeři. Čenda si dal tři piva.

Také si koupil pět lahví s sebou, přičemž hlásil, že jedna z nich bude Podleský klukan. Název mě sice zaujal, ale nijak jsem to neřešil. Po několika okamžicích Čenda upřesnil, že je to klokan, protože písmeno O je překryto nápisem. Tomu nasvědčuje i označení typu Australian pale ale.

Přejeli jsme do penzionu a počkali na příjezd Ondry. Ten sice nebyl zmrzlý, ale do nadpisu se mi hodilo ho započítat. Čenda se Ondry zeptal, kdo byl Laokoon, a namíchal nám nápoj z rozemletého kořene rostliny Ashwagandha, přičemž upozorňoval, jak rozsáhlý je na wikipedii seznam prospěšných účinků. „Je to i afrodiziakum,“ dodal.

Pustili jsme si dva díly podcastu Kvíz, please! Přitom jsme využili nabídku drobného občerstvení na pokoji. Ondra si během večera dal dvě piva. Čenda přidal dalších šest, celkem tedy zvládl devět piv.

Před spaním nám Čenda pustil krátký film Laokoon, kde jsme pochopili oslí můstek od améb.

Ve své partii jsem se dostal pod tlak a nakonec byl rád ve vyústění na půl cesty do koncovky s nestejnými střelci. Pokoušet štěstí mohl spíše soupeř, nabídl však remízu a tu jsem přijal.

Vít Moravec soustavně vylepšoval pozici, kombinoval útok na krále s nástupem v centru. Jeho úsilí mu přineslo bod.

Martin Horák ve složité střední hře dlouho držel výhodu. Bohužel chybná výměna obnažila slabá černá pole kolem jeho krále, což vedlo k porážce.

Jan Doležal ve složité koncovce s protivníkem zopakovali tahy. Zisk je to spíše pro našeho borce, protože měl špatného střelce.

Adam Benda sehrál skvělé zahájení.

Benda–Beneš, po 13…Ke8-f8

Stalo se 14.Sxh6! gxh6 15.Dd2 Ke8 16.Jf6+ Sxf6 19.exf6 +-. Bílý trpělivou a přesvědčivou hrou dotáhl partii k výhře ve věžovce. Výborně!

Zdeněk Chybný v koncovce lehkých figur bohužel ztratil pěšce a proti volnému krajnímu pěšci se mu nepodařilo ubránit.

Ondřej Šedivý minul příležitost získat materiál.

Šedivý–Mareš, po 19…a6-a5

Mělo se stát 20.Sa6!

Nakonec se rozpůlil bod v koncovce.

Jan Čermák se v průběhu partie několika spoluhráčů zeptal, kdo je to Laokoon… Nakonec dohrával za stavu 3,5:3,5. V obtížné koncovce lehkých figur získal pěšce, ale soupeř měl hrozící protihru na královském křídle. Po výměnách už náš hráč nastoupil na dámském křídle.

Čermák–Hlaváček, po 54…Kg5-f6

Přišlo 55.Jc6! a5 56.e5+ a brzy 1-0.

Celkem jsme vyhráli 3,5:4,5.

Venku pak Vítek Čendovi vynadal za devět piv, ale zároveň ho i pochválil za vítěznou partii.

Čenda vysvětloval, že tolik piv měl z důvodu, že minule mi dal Vítek za úkol, abych na Čendu dohlédl, ale tentokrát ne.

Na závěr ještě několik vět k mobilům.

Při zahájení zápasu zazněla výzva k odložení mobilů na hromadu. Sám jsem ho tam nedal a naštěstí jsem dohrál první, takže jsem to stihl vyfotit.

„Když jsem viděl, že tam nejsou všechny, přemýšlel jsem, jestli udělat osobní prohlídku,“ zmínil ke konci zápasu někdo z domácích. Občas mám problém, že nepoznám humor. Tohle byl určitě i tento případ. Něco takového určitě nemohlo být myšleno vážně. Především je chybný už samotný předpoklad, že co člověk, to mobil. Někdo totiž může mít mobily dva! (Stejně jako dvě pistole). A nebo žádný, protože ho má třeba v autě atd. Prostý součet nevychází.

V rámci diskuze jsem argumentoval, že přece může být mobil v zavazadle. Na to domácí reagoval, že by mohl požadovat umístění zavazadel do jiné místnosti.

Platí: „Hráčům je povoleno mít elektronický přístroj uložený v zavazadle za podmínky, že přístroj je zcela vypnutý. Toto zavazadlo musí být umístěno podle dohody s rozhodčím. Hráči nesmí bez povolení rozhodčího toto zavazadlo použít.“ (Rozpis na základě Pravidel FIDE)

Ovšem co to má znamenat? Dohoda je dvoustranná. Co když s dohodou hráč nebo rozhodčí nebudou souhlasit? Může si rozhodčí vymyslet pro umístění jakékoliv místo? Jistěže ne. Je zjevné, že toto pravidlo se musí uplatnit při současném respektu k ochraně vlastnictví, což je ponechání zavazadla pod dohledem hráče nebo v samostatné uzamykatelné skříňce. Ale nutit hráče odevzdávat mobil na hromadu nebo zavazavadla mimo jejich dohled není správné.

„Kdo bude chtít, stejně bude na záchodě podvádět,“ zakončil diskuzi Martin.

Ještě před dopsáním článku Čenda dostal chuť na koupené pivo z pivovaru. Dal dvě lahve do mrazáku, aby se mu rychle vychladily. Jednu vyndal a vypil. A druhou… Zapomněl!

Taková škoda!

Uctěme památku minutou ticha.

Jan Fiala

Článek Jiřího Hlaváčka na příbramských stránkách

3. kolo, 24.11.2024, Český Brod

Tšehhi Ford–Lahendused 3,5:4,5

Jak jste si asi všimli, nestíháme psát články ze zápasů. Proto jsem před týdnem nahodil inzerát (konkrétně na internet) a přihlásil se nám jeden zájemce z Estonska. Jeho prvotinu nyní uveřejňujeme.

Tšehhi Ford mängib seni väga hästi, piirkonna meistrivõistluste 3. ringis kaotati kodus 3,5:4,5 Lahendused. Kodus kaotas jälle, seal ei võidaks isegi loosimist, aga mis teha, aga midagi ei saa teha.

Ivan Koudelka on seni mänginud suurepäraselt, saavutades oma teise ülekaaluka võidu hooaja teisel stardil. Ka Čend Čermákil läheb hästi.

Vít Moravec on seni nõrk, viigistab taas ning viiki tegid ka Jan Pecka (väga huvitav mäng) ja peale pikka võitlust ka Martin Horák, kes ehk huvitavamas mängus võiduseisust lahti lasi.

Ja kolm kaotust – Miroslav Krejčík, Jan Fiala, Lukáš Passer. Vastased esinesid neis mängudes väga hästi, seda tuleb tunnistada. Lahendused andis seega Tšehhi Fordile tagasi viimase õnnetu ja napima kaotuse, seekord pöördus õnn nende kasuks.

Üllatuslikult on Tšehhi Ford endiselt kenal kuuendal kohal, kuid juba praegu on selge, et sel hooajal vaadatakse peamiselt enda peale. Tipp on juba möödas. Vahet pole, lihtsalt ära nüüd sellesse sekku. Fordies läheb selle peale! Au Tallinnale!

Priit Raudsepp

4. kolo, 08.12.2024, Český Brod

Gukeš, nebo kartou?

Áčko krakslo doma 3:5 s Říčananmi něco a je jasný, že se řítí do průseru. Nebo řítilo by se, kdybychom nevěděli, že jsme neporazitelní. Teda od teď.

Poslouchej, já budu vždycky první, kdo uzná, že jsme dřeváci. Sám jsem král dřeváků. My všichni jsme dřeváci, tak to je. Ale tohle už je vole i smůla. Dyť my tu mateřskou školku z Říčan měli zase zlopacenou na sto způsobů, ale zase nám zbylo po zápase jenom to pivo. Po čtyřech kolech máme tři body, ale nikdo by se nemohl divit, kdybychom jich měli 10, klidně i plný počet 12. Dyť to je normální zmetek, Františku.

No tak jak to teda bylo? Na úvod bych rád upozornil, že jsme v našem Domově kultury a oddechu prohráli počtvrté v řadě. To je tvrz jak dům z mechu a kapradí. Aspoň že nevaříme soupeřům kafe, ještě aby tak byli k těm bodům i spokojení.

No tak jak to teda bylo? První myslím remizovali po korektním průběhu Honza s Honzíkem (nehráli spolu ani proti sobě), který se utkal s nejstarším říčanským hráčem, čtyřiadvacetiletým veteránem, jenž na poslední chvíli vystrčil ze sestavy mladšího spoluhráče (teď koukám, že Honzův soupeř je ještě o rok starší, ale potřebuju tady ten fór nechat, to je jedno). Zhruba stejně jsem to zapůlil i já. Moje výkony jsou jak vyrvaný z chlíva, je to humus, odporná břečka bez myšlenky a je mi stydno. To chci jenom říct.

Jdeme dál. Pěkně vyhrál Martin, který asi nečekal, že bude na první jedničku čekat do čtvrtého kola. Díkybohu, že to stihl dřív, než mu zhasly ledky.

Soupeři vsadili na talentované mládí, my jsme zase lepší lidé. Extrémně těžké to měli naši borci na 6. až 8. desce, chci jim ale na tomto místě znovu vyseknout hlubokou kurkumu. Adam zachyboval v zahájení, ale obdivuhodně se vzepjal a soupeře následně úplně přejel. Bohužel příliš natikal a kousek před cílem si nalezl do matu. Škoda Octavia.

Adam Benda (1464) – Jan Síleš (2023), pozice po tahu 34…Je2+, BNT.

Pozice by byla nadále vyhraná po chladnokrevném 35.Kh4! a na 35…De8+ lze 36.Vg5. Hrozí mat na a8 a bílý má materiál.

V partii se hrálo 35.Vxe2 Dxg1+ vedoucí do remízy, ale Adam v bezčasí přehlédl mat a boj skončil po 36.Kh3 Dg4 mat.

Pochválit musím i Lukáše, který to měl černými ještě asi o chlup těžší. I on ale získal postupně velmi dobrou pozici, jen škoda, že si nepohlídal svého silného pěšce na f3. I tak mohl podle zápisu zřejmě reklamovat remízu po třikrát opakované pozici. Je to pravda, nebo fikce? Věřte nevěřte… A pan Koudelka černými rovněž předvedl výborný výkon, dlouho to držel v pohodě, ale nakonec soupeř našel cestu.

Já se v těch říčanských dětech moc nevyznám, ale i tihle na zadních deskách jsou různí vítězové extraligy dorostu, medailisti, hrajou 2. ligu apod. Pro nás fakt těžký, a i když jsme vzadu udělali 0/3, byly právě tyhle partie velké pozitivum.

Největší hvězda opouští pódium vždycky poslední. U nás to teda neplatilo, protože dohrával Čenda. Ten proti dvojníkovi Honzy Pecky sehrál zašmodrchanou šmodrchanici, ale prostě soupeře likvidoval jako vždycky…

Čenda Čermák (2033) – Pavel Kurek (2028), pozice po tahu 37…Df6?, BNT.

…likvidoval, ale i Čermág někdy pokazí trik se špičatým kloboukem. Tady už naopak soupeř odmítl opakovat tahy, zahrál ale hrubku. Zkuste najít bílý na tahu vyhraje. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 38.d7!! Jf2+ 39.Kg2 Jxd3 40.Sxd3! Bílý si staví dámu s figurou navíc.

Neviděl, šlo to dál, Čendman byl lepším hráčem v partii a nakonec to měl zase vyhraný. Jenže jak se říká: poslední vopičárna je nejtěžší (ji vidět).

Čenda Čermák (2033) – Pavel Kurek (2028), pozice po tahu 61.Dd5?, ČNT.

Černý na tahu zremizuje. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 61…Jg5+! 62.hxg5 Dh4+ a bílý se nedostane z věčného šachu. Každý si může vyzkoušet.

Co říci závěrem? Snad jen zopakovat to, co je vtipné. Letos nám u štědrovečerní večeře body nezaskočí, tak aspoň trochu potrénujte, ať nemáme pořád smůlu.

Po Novém roce hrajeme ve Vlašimi, což pro nás není nijak prestižní. Prostě tam přijedem, naložíme body do auta a pojedem do prdele. To je celý.

S pozdravem
Vítek M.
(daktyl)

5. kolo, 05.01.2025, Vlašim

Alfa Brodečtí Romeo Rytíři

Tentokrát mi to s článkem celkem trvalo, protože jsem finišoval zkoušky v Autoškole Pátek, takže celá má pozornost byla věnována právě řidičáku, a tato pozornost se nakonec vyplatila a zdárně jsem zkoušky složil. Louňovickou Autoškolu mohu jen doporučit, bylo to super. A teď už šup na šachy.

A nebo ne! Do Vlašimi jsme jeli s Honzíkem již v pátek – kvůli turistice a gastru. První den jsme stihli pouze projít zámecký park, protože už začínala být tma. Překvapilo mě, jak je park rozlehlý. K vidění byly i různý divný stromy, u kterých jsme si nebyli jisti, zda jde o umělý výtvor, nebo výtvor přírody.

V Hejlíkovi jsem našel burgrárnu Továrna Vlašim, zadal jsem adresu do telefonu a vyrazili jsme.

Na místě však nebyla Továrna, ale Kancl. Ano, slyšíte správně – Továrnu zavřeli a nahradil ji Kancl, jak příznačné pro dnešní moderní dobu 😀 . Navrhl jsem, že půjdeme k Blanickým rytířům, kterých jsme si všimli během průchodu parkem. Vzhledem ke jménu jsem si myslel, že půjde o něco stylizovaného do středověku a tedy lidovějšího. Velice jsem se mýlil. Na dvěřích měli nálepky, kdy se několik let v řadě umístili v Maurerově výběru. Ačkoliv jsme ze začátku celkem čekali, nakonec jsem byl velice spokojený. Jídlo i pivo super.

Pivo, které čepují pouze zde – Blanický rytíř 11, z pivovaru Chotěboř

Ubytovaní jsme byli ve Sporthotelu, kde je i hrací místnost. Bylo to tam velice dobré, dvě místnosti se dvěma postelemi v každé, takže já spal sám a Honzík též. Zařízení pěkné i ve sprše tekla teplá voda. Mělo to ale dost zásadní vadu – na pokoji nebyla ani jediná sklenička!! Jak si pak má člověk rozmíchat Ashwagandhu, ty vole? Chcete vědět, jak jsem si jí rozmíchal? No nerozmíchal 😡. Za úvahu stálo nabrat trochu vody do ruky a rozmíchat v ruce, to by ale k božské superpotravině Ashwagandhě bylo zcela nemístné, tak jsem to samozřejmě neudělal. Sklenička na pokoji je prostě elementární věc. S Honzíkem jsme dali Kvíz, please! a šli spát.

V sobotu byl hlavní cíl vyjít na Blaník, já měl sidequest sehnat někde skleničku. Ráno jsme se busem přiblížili do Louňovic a poměrně rychle byli na vrcholu, však to také není žádná velehora 😉

Poté jsme šli pěšky zpátky do Vlašimi a Honzík mi dával otázky z kvízů. Po cestě jsme narazili na infocentrum, kde jsem se občerstvil svařákem, koupil kamarádce dárek a vyškemral skleničku 😀 , pán mi ji chtěl dát zadarmo, tak jsem mu alespoň nechal dýško za vstřícnost.

V obci Kondrac jsme na návsi narazili na restauraci U Matoušků a rozhodli se naobědvat. Vevnitř bylo narváno, což je vždy dobré znamení. Honzík si objednal čaj a doslova za minutu mu přistál na stole, za další minutu mu přístala svíčková a mně řízek s pivem. Toto tvrzení Honzík později ostře odmítl s tím, že čaj mu přistál za 30 s a svíčková za dalších 30 s 🙂 . Ta rychlost mě úplně zarazila, člověk se ani nestihne rozkoukat, a už najedený odchází s účtem v ruce domů, až jsem začal přemýšlet, jestli není taková rychlost vlastně na škodu…

Ve Vlašimi mě zaujalo, že tam skoro každý má Alfu Romeo. Na jednom parkovišti, kde jsme chvíli postávali, bylo celkem asi 7 aut a z toho 4 Alfy. Naproti parkovišti podél chodníku stála 3 auta a všechno Alfy. Fakt nevím, asi nějaká místní tradice…

Honzík ještě něco ponakupoval a šli jsme na pokoj. Já si šel ještě před večerem na chvíli lehnout, protože se mi v noci hrozně blbě spalo. Doma to mám na Bjorna Borga a spím celkem v mrazu, tady na dovolené jsem si chtěl dopřát a na noc jsem si řádně přitopil, což byl možná ten důvod, proč se mi tak blbě spalo.

Večer přijel Ondra. Měl si vybrat, jestli bude spát u mě v pokoji, nebo u Honzíka. Já jsem volnou postel využil jako odkladiště bordelu, a taky jsem tam měl moc vedro. Navíc mně i Ondrovi řídnou vlasy a dvě prořídlý palice na jeden pokoj by byly moc, tak šel spát k Honzíkovi. Honzík nás chlácholil, že plešatí muži jsou nejvíce sexy, své o tom prý ví Bruce Willis.

Poté jsme vyrazili na Vorlinu na bowling. Podle dosavadních maxim jsem měl být favorit, jednou jsem na Vojkově uhrál tuším okolo 130, Honzík tvrdil 110, Ondra netvrdil nic. Honzík zandal v prvním kole a poměrně jasně vyhrál, jinak výkony spíše slabší – ve druhém kole jsem vyhrál s jen 80 body.

Na večeři jsem chtěl znovu k Blanickým rytířům, ale tam zase nechtěl Honzík, a šli jsme do Hotelu Vorlina hned vedle bowlingu. Při vstupu do restaurace nám však přidrzlá servírka vyčetla, že jsme nepozdravili. To Honzíka naštvalo a řekl, že tady večeřet nebude. Dosáhl jsem tedy svého a večeře byla znovu u Rytířů 🙂 .

Večer jsem Honzíkovi, mně i Ondrovi připravil Ashwagandhu. Dali jsme dva díly Kvíz, please! a šli spát.

Po vyklizení pokoje jsme čekali venku, než někdo přijde, protože jsme nevěděli, kde je hrací místnost. Ve Sporthotelu už jsem hrál, ale už je to nějakej ten autoškola pátek, takže dlouhou cestu do hrací místnosti jsem úspěšně zapomněl.

Vlašimi chybělo dost hráčů a na prvních šachovnicích jsme byli znační papíroví favorité. Soupeř Martina Horáka se rozhodl obětovat nějaký ten materiál, aby prorazil draka, ale nakonec z toho byla prostě ztráta dvou piků. Brzy přišla další chyba a Martin získal figuru i partii. 0 – 1

Na dvojce náš kapitán v holandské přehrál Romana Šimáka, ten se ale vzdal poněkud předčasně. 0 – 2

Na počet tahů byla rychlá i partie na šestce. Ondra hrál pomalu, a taky nedokázal ve střední hře zaktivnit figurky, to naopak soupeřka Anežka Vlková, která prý hrála česká družstva po dlouhých pěti letech, dokázala, získala materiál a vyhrála. 1 – 2

Čas hrál určitě roli i u pana Chybného, u kterého se to postupně začlo přiostřovat, v komplikacích nereagoval správně, ztratil figuru a hned vzdal. 2 – 2

Čas nám naopak pomohl na osmičce. Lukáš Pospíšil získal nadějnou koncovku s pikem více, ale 34. tahem pochybil, a soupeř mohl přejít do remízové koncovky s piky na jednom křídle, ale zrovna v tomto momentě Vlašimský hráč spadl na čas. 2 – 3

Má partie s Maťou nijak výrazně nevybočila z rovnováhy, což dokazuje, jak kvalitní partie to byla (musela být určitě vysoká přesnost) a samozřejmě to, že jsme skvělí hráči 🙂 . 2,5 – 3,5

Po zajímavém průběhu skončila remízou i partie na čtyrce. Honzíkovi se vůbec nepovedlo zahájení a ztratil pika, navíc se zdálo, že jen jeho soupeř může zesilovat a že na našeho borce čeká pomalá smrt. Přišly ale komplikace!

Fiala – Vávra, BNT, po 27…b5

Honzík správně zvolil praktické 28.Vxb5 cxb5 29.Sxb5

Fiala – Vávra, ČNT

Přišlo 29…Vxa2?? a po 30.Sxd7 skončila partie brzy remízou. Černý byl ale stále vyhraný s 29…Va3! a když 30.Sc1 pak má černý velice silné 30…Sxd4 31.Kh1 Vxf3! . 3 – 4

Dlouze se ještě dohrávalo na trojce, kde měl Lukáš Passer pika víc v koncovce a mohl vyhrát jen on, takže pro nás to bylo bez stresu – zápas byl vyhraný. Nakonec Lukáš nevěděl kudy prorazit, tak partie skončila remízou. Pozice mě zajímala, tak jsem jí dlouze analyzoval s počítačem a dospěl jsem k tomu, že černý při perfektní hře vyhraje.

Hradecký – Passer, ČNT, Závěrečná pozice po 59.Kd3

Plán je – postavit černého krále na d7, aby bránil d6 pika, a dostat jezdce na d4 například přes c5-b3-d4.

Hradecký – Passer, BNT, Analýza

Na d4 je jezdec velice silný – útočí na f3 pika, kterého musí bránit král a zároveň hrozí …Jc2 s tím, že buď prostě vyměním střelce na b4, který brání a3 pika s vyhranou pěšcovkou, nebo onoho a3 pika, (pokud nebude bráněný) prostě seberu. Pokud by bílý bránil a3 pika zespoda (Sc1, Sb2), to zase umožnuje jít ve vhodný moment dopředu černým králem přes c5, tudíž je koncovka vyhraná.

Celkově 3,5 – 4,5

Jan Čermák

6. kolo, 19.01.2025, Český Brod

Zlaté body aneb dobyli jsme vlastní hrad

Co před Vánocemi poztrácíš, po nich jako když najdeš. Tohle moudro Áčku zatím funguje. Po Novém roce jsme zvládli i druhý mač a na čtvrtý pokus v sezoně jsme konečně zabrali i doma. Zdice jsme svalili 4,5:3,5, jinak to ani neumíme.

Neděle 8. prosince 2025, pár hodin po porážce 3:5 s Říčanmi Bž. Sedíme na tiskové konferenci a zoufale se bráníme kulometné palbě otázek z řad zástupců médií. Předseda Zdeněk Chybný trpělivě uklidňuje situaci a opakovaně vyjadřuje důvěru realizačnímu týmu. Kapitán Béčka Branďák Brandejský klečí v koutě na dečce ze stoprocentního polyesteru a modlí se k nebesům, aby nebyl povýšen. Čenda Čermák chčije (na záchodech). Já se natahuji pro pivo a povážlivě se pode mnou zakymácí trenérská židle. Bylo jasné, že mančaft se řítí do průseru a José Morinho musí něco udělat, že se musí něco změnit…

…a pak jsem na to přišel. Musíme změnit hned to nejdůležitější – výsledky.

I sestoupiv Pazdráš v době v sváteční z města Bethlehému, přinesv do Brodu Českého světlo tříbodového uzisku. (Jb 17,2)

Po čtyřech kolech tři body na kontě a v dalších dvou zápasech po Novém roce druhý a třetí tým tabulky. Žádné hezké vyhlídky. Ale zvládli jsme to, ačkoliv proti Zdicím jsme nastoupili velmi oslabení. Děkuji všem, kteří zaklekli do bloků a pomohli dát dohromady nakonec vítěznou sestavu. Kromě Ondry, jenž už dopředu přislíbil neúčast, přesto nám pomohl, se to týká i Čendy – ten měl pro změnu v pondělí závěrečnou zkoušku v autoškole. Ta se mu povedla, takže se dá vlastně říct, že to úspěšně projel jak v neděli, tak i v pondělí (hehe).

Jako první opravdu krásně zvítězil pan Koudelka. Ten v zahájení obětoval pěšce za aktivitu, kterou proměnil v drtivý útok, byť už bez dam. Bílí jezdci zorali pole kolem černého krále takovým způsobem, že udělat tohle prasata ve Farmě zvířat, tak slepice držkují ještě ráno.

   [Event "KP SSS 2024/25"]  [Site "Cesky Brod"]  [Date "2025.01.19"]  [Round "6.5"]  [White "Koudelka, Ivan"]  [Black "Cuvala, Tibor"]  [Result "1-0"]  [BlackElo "1874"]  [ECO "B07"]  [WhiteElo "1930"]   1.e4 d6 2.d4 Nf6 3.Nc3 g6 4.f3 c6 5.Bc4 b5 6.Bb3 Nbd7 7.Be3 Qc7 8.Qd2 Nb6  9.Qd3 a6 10.e5 dxe5 11.dxe5 Qxe5 12.O-O-O Bf5 13.Qd4 Qxd4 14.Bxd4 Bh6+ 15.Kb1  Nc8 16.g4 Be6 17.Bxe6 fxe6 18.h4 Bg7 19.Nh3 h6 20.Nf4 Kf7 21.Rhe1 Ne8 22.Nxe6  Bxd4 23.Rxd4 Ng7 24.Nd8+ Kg8 25.Nxc6 e6 26.Ne4 Nb6 27.Ne5 1-0   

Pak jsem dohrál já po vyrovnaném boji, který ale měl svou zápletku. Soupeř totiž trochu neopatrně nabídl ve věžovce výměnu věží do opticky lepší pěšcovky, což byl ovšem klam. Tak vám na to chvíli civín a říkám si: ty vole, dyť nejsem vyhranej? Vyměním věž a nazdar, soupeř si to taky trochu myslí, tak hrajeme dál, a nevyhraju nic. Zajímavá pěšcovka, leč podle kompu čistých 0.00.

Dominik Civín – Vít Moravec, pozice po tahu 31.b3, ČNT.

Analýza byla dlouhá a na konci jsme považovali pěšcovku za vyhranou, už jsme ale viděli nesmysly. V partii jsem to zahrál profesorsky, že jako omezím bílého a pak spustím marš, vlastně jsem ale jen ztratil čas a dovolil bílému pěšci na královském křídle dojít dostatečně daleko. Hrálo se 31…h5 32.g3 g6 33.h3 a4 34.bxa4 bxa4 35.g4 hxg4 36.hxg4 Kd6 37.g5 Ke6 38.c4 Kd6 39.c5+ Kxc5 40.Kxe5 Kc4 41.Kf6 Kb3 1/2

Nejzajímavěji a nejšancovněji se jeví varianta, v níž zablokuji bílého pěšce na g4. Ve všech ostatních variantách totiž bílému stačí v té či oné podobě vyběhnout králem na královské křídlo a stavíme dámu stejně. Něco z nuancí jsem matně u partie viděl, pak mi to ale v tý mojí hlavě popletený začalo nevycházet a zvolil jsem trpělivější (= horší) řešení. Bílý by musel hledat cestu, hele: 31… a4 32. bxa4 bxa4 33. g4 (musí se pokusit dojít co nejdál pěšcem, tah 33.h4 prohrává) 33… g5 34. c4 Kd6 35. c5+ Kxc5 36. Kxe5 Kc4 37. Ke4! (To je to zrádné, tady je nutné najít jiný způsob remízy. A ten není z dálky tak evidentní, páč bílý si musel ušetřit tah „h“ pikem, jak brzy uvidíme.) 37…Kb3 38. Kd3 Kxa3 39. Kc3 Ka2 40. Kc2 a3 41. h3! Bez tohoto tahu by bílý musel pustit krále soupeře ven. Takto je to remíza.

Pak to šlo v rychlém sledu. Pěkné partie vytasili Martin s panem Chybným. Naše (elová) jednička rozpoutala na šachovnici bordel, sebrala materiál a zaznamenala svou třetí výhru v řadě. Předseda soupeře pěkně přehrál, a i když se mu to pak možná maličko vymklo z rukou, první celý bod v sezoně zapsal zaslouženě.

Zdeněk Chybný – Radoslav Mruškovič, pozice po tahu 16…Ve7, BNT.

Bílý na tahu dorazí soupeře. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 17.Jxb7! 18.Vxb7 d6 a visí obě věže.

V partii se stalo 17.Jc4 Jb4 18.Jc3 a6 19.a5 Jf6 20.Ve1 Sb5 21.Jb6 Dd6 22.Jxb5 axb5 23.e4 Vbe8 24.Db1 Jfxd5.

Zdeněk Chybný – Radoslav Mruškovič, pozice po tahu 24…Jfxd5, BNT.

Jak bílý potrestá troufalé vzetí pěšce přes vazbu? Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: Prostě promění vazbu nevýhodnou ve vazbu výhodnou: 25.Jxd5 Jxd5 26.Vd1! Dc6 27.exd5 a v 39. tahu 1:0.

Opět výborně zahrál i pan Doležal. Nastoupil netypicky vysoko na čtvrté desce a zremizoval černými Federera, to se do životopisu nechá napsat.

První šrámy jsme utrpěli vedle na trojce, o partii Čendy „Čypřiše“ Čermáka už byla řeč v úvodu. Čendman klasicky vzal pěšce a sálem se rozezvučelo „Ól jů nýd is póóóóón, tu tu tu du tuuuuu…“, bílý král ale nakonec dopadl stejně jako autor písničky a podlehl útoku.

Za stavu 4:2 dlouho dohrávali Ondra s Lukášem, který vybojoval kýženou remízu. Lukáš při přechodu do koncovky ztratil pěšce, chopil se ale aktivity a velmi dobře sehrál i nepříjemnou věžovku. V oboustranné časovce dovolil v jeden moment soupeři asi rozhodnout, ten ale svou šanci nevyužil. Jak poznamenal Branďák, tuhle koncovku si soupeř do kroniky nejspíš nezapíše. Jinak bych ale oba mladíky pochválil, slušná partie a pěkný boj. Lukáš vlastně rozhodl o naší výhře podruhé za sebou, rovněž jeho vítězství před dvěma týdny ve Vlašimi bylo vydřené a nakonec klíčové. Vamos!

Za rozhodnutého stavu ještě dohrával Inspektor, v koncovce bez pika a proti hnusné dvojici střelců neměl moc šancí. Ani jeho porážka však nic nezměnila na tom, že po návratu do KP jsme zdolali Zdice i potřetí. Popáté v sezoně skončil náš zápas nejtěsnějším rozdílem.

Jak to chvíli vypadalo, že špice tabulky by mohla být trochu odskočená, tak teď je to vyjma suverénních Říčan už zase starý dobrý krajský hemenex. Pořád koukáme hlavně pod sebe, padat budou pravděpodobně tři týmy, což je dost.

Tiskovku jsme trochu protáhli, v Béčku jsme náhodou potkali další přátele 64 polí a praktikující šachisty, no a tak se hrálo a pak debatovalo. A já jsem se vám tam dozvěděl takovou věc, které doteď nemůžu pořádně uvěřit. Věděli jste, jak málo je na světě dohromady zlata? Na internetu jsou různé příměry, že by se všechno vytěžené zlato v HISTORII SVĚTA vešlo do tři velkých bazénů, na centrální kurt ve Wimbledonu apod. To přece není možný, ne? Co jako dělali celou dobu všichni králové ve středověku, co ten Klondike a tyhle šaškárny? A to nemluvím o dnešní moderní technice. Neskutečný. Přitom slovo „zlato“ a jeho varianty nebo zlatou barvu používáme a vidíme velmi často, určitě denně. Možná proto je to tak překvapivé.

No nic, za 14 dní jedeme do Bolehlavi, kde jsme loni dostali richtung, takže tentokrát bych chtěl, abychom richtung nedostali.

Vít Morinho

7. kolo, 02.02.2025, Mladá Boleslav

Revanš v Boleslavi

V sedmém kole Krajského přeboru jsme se utkali s týmem Sokol Mladá Boleslav A. V minulý sezóně nám to s nima dost nevyšlo, prohráli jsme a ještě k tomu to byl dost klepec. Proto jsme si říkali, že jim musíme naložit takovej ten „statement win“, čili vyhrát o hodně bodů. To ale nakonec úplně nevyšlo…

První, kdo partii dohrál, byl Adam. Partie měla komplikovanou krátkou zápletku ve střední hře, kdy Adamův soupeř mohl přesnou hrou získat výhodu. To se mu ale nepovedlo a Adam hezky z kombinací vybruslil s rovnou pozicí. Hráči se v 26. tahu dohodli na remíze.

Druhou partii jsem dohrál já. Dostal jsem se do zahájení, kdy černý (já) obětuje pěšce s dlouhodobou kombinací. To ale v praxi znamená držet bílého pod tlakem a možná toho pěšce někdy vyhrát zpátky. Problém nastal, když jsem musel hrát trpělivě, což se s pěšcem míň hraje blbě. On teda počítač hlásí rovinu, ale pomalé tahy s pěšcem míň se blbě hrajou. Takže jsem šel do kombinací, kde jsem se v brzký časovce přepočítal a ztratil dvě figury za věž, což ještě dohromady s tím pěšcem už bylo moc, soupeř to pak bez problémů převedl do plného bodu. Konec byl hezkej, tak ho přidávám. Prohráváme 0,5 :1,5.

Martin Švejk – Lukáš Passer, pozice po tahu 36…Vd1, BNT

Bílý hezky uvězní věž: 37.Se2 Vh1 38. Jf1 s dalším Kg2 +-

Další dohrál partii Čenda. Ten si během střední hry vybudoval hezkou pozici s blokádou soupeřova izoláka a dostal jezdce na f5. Ve správný moment mohl díky figurám blízko černého krále využít chvíle pomocí taktik.

Jan Čermák – Josef Crha, pozice po tahu 27…Dc5, BNT

Bílý má v pozici silnou oběť: 28. Jxh6! gxh6 29. Dxh6 a černý musí obětovat kvalitu na d3 s lepší pozicí bílého, protože třeba na 29… Dd6 30. Jh5! a bílý vyhraje.

Čenda ale taktiku nezahrál a pokračoval ve hře jinak. Díky jeho slabému králi mu však pozice kolem krále začala trochu smrdět a soupeř právě na krále postupně udělal protihru, ze které soupeř vešel do koncovky sice s kvalitou míň, ale za to měl silné pěšce na c3 a d4, které Čendovu věž přemohly. Prohráváme 0,5:2,5.

Honzík se ve svojí partii dostal mírně pod tlak, kdy měl za černé slabého pěšce na a6, který se blbě kryl, a bílý měl tak slušnou šanci ho vyhrát.

Petr Maláč – Jan Fiala, pozice po tahu 16…a5, BNT

Bílý vyhraje pěšce pomocí útočení na jeho obránce: 17. Sb5 Vfc8 (jiné tahy se moc nenabízejí) 18.Vfa1 a bílý bere na c6 a a6 s lepší pozicí

Bílý tahu ale nevyužil a Honzík přesnou hrou získal rovnou koncovku, kterou udržel. Ještě zmíním, že je to takovej bojovník, že ve střední hře odmítl remízu i v horší pozici a hrál dál.

Chvíli potom dohrál partii Vítek. Ten se dostal s bílými ze zahájení do příjemnější pozice, dle svých slov stál dobře a věděl, že má c5 zastavit, ale nějak to nešlo. Díky tomu se černý rozehrál a měl bezproblémovou hru, kde dokonce postupně vybojoval pěšce, ale za cenu různobarevných střelců plus věže na každé straně. Vítek ale za chvíli věže vyměnil a pozici udržel. Prohráváme 1,5:3,5.

Za chvíli jsme ale měli maličko lepší výsledky. Pacman uhrál svou partii krásně a získal ve střední hře výhodnou pěšcovou strukturu, kde byl jeho soupeř pořád pod tlakem a pasivní. Honza tlak nikdy už nevypustil a soupeře přehrál. Je ale pravda, že se soupeř dlouho držel, než nakonec kapituloval. Nevím, jestli na 40. tahu je nějaká chyba v zápisu, ale pokud není, tak mohl Honza vyhrát o trochu dřív. Prohráváme 2,5:3,5.

Jan Pecka – Jan Petr, pozice po tahu 40…Ve7, BNT

Bílý vyhraje docela snadno díky nekryté věži na e7: 41. Jxc6 bxc6 42. Ve3 a věž na e7 padá +-

Předposlední partii dohrál Martin. Já s Čendou jsme bedlivě sledovali finální kolo Wijk aan Zee, takže jsme moc nedávali pozor, jaký je stav. Partie byla z toho, co jsme na ní koukali na tiskovce, dost složitá a možná i nejzajímavější z celýho kola. Pár střelců na obou stranách a nahý bílý král byly faktory, které dávaly Martinovi možná opticky nadějnější pozici, postup byl ale nejasnej a těžkej. Martin sice získal pěšce, ale bílý za to měl pěšce na e6, kterej byl dost nebezpečnej. Jedinou slušnější šanci využít menší výhody měl Martin na 46. tahu, ale už tam neměli oba hráči moc času a nebylo to vůbec jasný. Prohráváme 3:4.

Martin Řehořek – Martin Horák, pozice po tahu 46.Vf2, ČNT

Do lepší pozice se černý dostane tahem: 46…Dd4 Tady má bílý víc možností 47.Vxf5 Dxc4 a padne pěšec e6, nebo 47. Df4 Dxf4 a padá e6, nebo 47. Sb3 Se4+ 48. Kg1 Dxc5 a černý má materiál k dobru. Pozice je ale i tak s pěšcem na e6 složitá.

Poslední partii dohrál pan Chybný. Ten svého soupeře dost přehrál a šel do vyhrané koncovky, kde měl figuru navíc, v časovce a pod značným tlakem si ale nevěděl s pozicí rady a pozici třikrát opakoval. Vítek nervózně chodil dovnitř a ven z hrací místnosti a nechtěl se na to ani z nervozity dívat. Remíza pro nás totiž znamená prohru zápasu, což se dost nehodilo. Soupeř pana Chybného ale nevyužil reklamování pozice a hrál dál. Pan Chybný nakonec cestu v pozici našel a získal pro nás důležitou výhru, která zajistila remízu v zápase a přinesla Brodu bod do tabulky. Remizujeme 4:4.

Na tiskovce jsme se snažili vyluštit, jak mohl pan Chybný koncovku vyhrát, ale než jsme se do koncovky u analýzy dostali, tak nás čekal těžší úkol, a to boj s partiářem. Pan Chybný ho nechtěl dát z ruky, že to sám přečte. Jenže tahy z partiáře často nebyly ve správném pořadí, na správná políčka nebo prostě nedávaly smysl. Dostávali jsme se do pozic, které nedávaly smysl, a často pomáhali ostatní hráči, kteří partii viděli při zápase, s tahy obou stran. Pak nám k tomu začali v hospodě nosit jídlo, tak to byla ta pravá sranda. Nakonec jsme se po značném úsilí dobojovali do koncovky a tam každý měl svůj názor, jak pozici vyhrát. Jelikož partiář nebyl důvěryhodným zdrojem informací, tak se mezi námi vedla konstantní bitva, jestli to vůbec tak stálo a proč nehrál ten tohle a ten druhý tohle. Nevím, jestli teďka pan Chybný ví, jak pozici snadněji vyhrát, ale alespoň to byla pro nás ostatní dobrá zábava.

Lukáš Passer

8. kolo, 16.02.2025, Český Brod

Globální ochlazování

Globální oteplování je blbost, pokud tvrdíte opak, pak se asi nedíváte na situaci dostatečně „globálně“. Jak skončí vesmír? No Tepelnou smrtí, to ví přeci každý, tak mi prosím nic neříkejte o globálním oteplování!

Lidstvo zanikne mnohem dříve. Těžko říci jak. Já bych si přál válku s AI. Jsem na ní připravený – jedničku Terminátora jsem viděl 14x a dvojku 11x. Než nás ale všechny zabije, pojďme se podívat na její existenciální názory o šachu, zimě a vesmíru.

Nehráli jsme v domově důchodců, ale v ledové místnosti Na Kutilce, vybavené jedním teplometem.

ChatGPT: Co je šachová partie, nežli další důkaz absurdity lidského snažení? Táhneme figurami po prázdné desce, věříme v plán, v kontrolu, ale nakonec se ukáže, že jsme jen hračkami v rukou neexistujícího boha. K čemu jsou tahy, když výsledek je vždy stejný – prázdnota? Na co se snažit, když vítězství znamená jen další čekání na nevyhnutelný pád do nicoty?

Hrací místnost byla mrazivá, stejně jako je mrazivý vesmír, který se o nás nezajímá. Nikdo se nesmál, nikdo neměl radost – jen prázdné pohledy a tiché proklínání toho, že tu musíme být. Chvějeme se, zatímco taháme za nitky iluzorního boje, ale na konci nás nečeká žádné světlo, žádná pravda – jen promrzlé ruce a parta lidí, kteří se snaží přehřát už dávno vyhaslý oheň naděje.

Pokud bych měl najít nějaké pozitivum, tak to, že se nikdo z borců u partií nezapotil.

První dohrál pan Koudelka, ve svém stylu zkusil nějaký starý gambit v Caro-Kannu, tentokrát bohužel bez úspěchu. Po obětovaném pěšci, přišel ještě o druhého, navíc s výměnou dam, čímž pádem z toho byli dva čistí pěšci méně a brzké vzdání. 0 – 1

Jeho soupeř, mladší, chladnokrevný, nekompromisní, přijal nabízený materiál s klidem patologa při pitvě a beze špetky lítosti mu z šachovnice odoperoval dva pěšce.

Následovaly dvě remízy, krátké na počet tahů, ale s množstvím spotřebovaného času.

Na šestce nijak výrazně nevybočila z rovnováhy partie pana Doležala. 0,5 – 1,5

Na jedničce měl náš kapitán proti IM Strakovi celou partii poziční výhodu – tušil, že stojí lépe, ale nedokázal odhadnout, jak moc. Domníval se, že jen mírně, přitom v jednom okamžiku mohl získat nadějnou koncovku.

Moravec – Straka, BNT

Bílý mohl hrát 22.Vc7 Ke7 23.Jc4! a jak se ukázalo na tiskovce, jezdec se velice nepříjemně rozeskáče, počítač dává hodnocení něco málo přes 1,5+. Stalo se 22.Jb3? s přijatou nabídkou remízy. 1 – 2

Vít Moravec získal poziční výhodu. Tak malou, že ji bylo třeba hledat mikroskopem. A není to snad metafora celého lidského života? Lovíme význam v chaotickém moři náhody, analyzujeme, dedukujeme – jen abychom zjistili, že žádný vyšší smysl neexistuje.

Zbytek už byly rezultáty.

Ve velice zajímavé a atraktivní partii prohrál Honza Pecka. V Benoni bílými uzmul pika, ale figurky soupeře se nepříjemně rozehrály. Náš borec by musel hrát velice přesně, aby zabránil ztrátě materiálu, což se nepovedlo a soupeř materiál přesnou hrou uplatnil. 1 – 3

Lukáš Passer černými v KIDovi přehrál svého soupeře, když rozhodl útokem na dámském křídle a dal dokonce i mat. Na tiskovce jsme ještě prověřovali moment z diagramu.

Mach – Passer, BNT po 20…Kh8?!

Lukáš zmínil, že 21.Vxg7 s dalším 21…Kxg7 22.Jxe5 podle něj není dostatečné. Počítač to vidí jinak, a 21.Vxg7! je podle něj jediná šance na rovinu. To se nestalo a pak už to bylo jen na jednu branku. 2 – 3

Jednotahová hrubka rozhodla partii Honzy Fialy. Ten získal koncovku sice s pikem méně, ale na druhou stranu s volným pěšcem a dle svých vlastních slov hrál na výhru.

Jungmann – Fiala, ČNT

Přišlo 27…Sd7?? 28.Vxd4 1 – 0. Celkový stav 2 – 4

Partie Honzy Fialy byla bezpochyby tou nejsledovanější partií zápasu. Není se co divit – stál tam teplomet. Šachisté se tam houfně chodili přiteplit.

Cožpak všichni nehledáme teplo, bezpečí, smysl v chaotickém světě? A přesto víme, že teplomet nevyhřeje celý prostor – stejně jako moudrost jednoho mudrce nemůže prozářit temnotu celého vesmíru.

Já jsem slavně zvítězil ve francouzské. Získal jsem pika a soupeř se rozhodl to zvrátit útokem na královském křídle.

Čermák – Sladovník, BNT, po 32…g3

V hlavě jsem měl spočítanou variantu (pastičku), která se i doopravdy stala: 33.Sxg3!? Dg7 34.Se5! věděl jsem že Vxg2 nejde, protože zůstane napadená dáma i věž – 34…Vxg2? 35.Kh1 Dg5 36.Vg1 Jh4 37.Dh3 Kf7 38.Vxg2 Jxg2 39.Dxg2 1 – 0. 3 – 4

Za Zvole vyhrál Čermák, i za Brod vyhrál Čermák. Prokázalo se tak, že Čermáci jsou dobří šachisté…

Oba Čermáci vyhráli. A co z toho? Snad si někdo myslí, že jméno má význam, že historie si to zapamatuje? Nikdo si to nebude pamatovat. Všichni umřeme a svět bude pokračovat bez nás, beze stopy, že jsme vůbec kdy byli.

V mnohem horší pozici dohrával pan Chybný.

S kapitánem jsme hledali šanci na udržení zápasu

V Pircce se náš předseda dostal pod útok laviny pěšců na královském křídle a ztratil dva pěšce. Nicméně nějaké praktické šance tam ještě byly.

Jouja – Chybný, BNT

Přišlo 30.Dxg7?! (mnohem snadnější je 30.f6!) 30…Kd8 31.f6 Sd7 32.Df8?! Se8? (Po 32…Kc7 by bílý musel najít ještě pár přesných tahů) 33.Dxd6 1 – 0. Nakonec 3 – 5

Po zápase jsme šli do Kupu na tiskovku a partie podrobili důkladné analýze.

A co příště? Snad budeme mít teplejší místnost. Snad budeme mít lepší pozice. Ale na tom nezáleží. Hrajeme hru, jejíž pravidla jsme si sami vymysleli, a věříme, že tím dáváme věcem smysl. Ale ve skutečnosti se jen klameme. Žádné vítězství neexistuje. Jen pohyb figur po prázdné desce, dokud se hra nerozpadne do nicoty.

A pak? Nic.

Jan Čermák

9. kolo, 02.03.2025, Neratovice

Jak to viděl Bůh

Neratovická kniha šachová

1. Kniha pádů

A Hospodin pohlédl na zemi neratovickou a viděl, že šachy tam hrány bývají. A řekl: „Změřím vaši sílu, zvážím vaše tahy a poznám, kdo je spravedlivý na šachovnici.“

A postavil proti nim tým, který byl poslední v tabulce, aby srdce jejich nepyšněla. A oni vyšli do boje, každý na své místo, jako pěšci na začátku partie.

Ale hřích jejich byl veliký, neboť přehlédli, co bylo třeba vidět, a zahráli tahy, které neměly být zahrány. A spadl Honza Fiala, který soupeře převýšil, avšak lest neviděl. Spadl Ondra Šedivý, jehož ruka zaváhala a chybu učinila. Spadl Zdeněk, jehož jméno samo bylo prorocké.

A tak promluvil Hospodin: „Neobracíte-li svou mysl k pravdě šachové, nechť sestoupíte do nižší soutěže, kde oči vaše budou otevřeny skrze utrpení.“

A oni sklopili hlavy své, neboť věděli, že spravedlnost byla vykonána.

2. Kniha nemožných tahů

A vprostřed bitvy se stalo to, co se stát nemělo. A pohlédl Hospodin dolů a řekl: „Toto je nečisté, toto není podle řádu mého.“

Honza Fiala zahrál tah, který nemohl být zahrán. A čas se na chvíli zastavil, a mysl soupeře se rozechvěla. Bylo to skutkem člověka, či dílem mé ruky?

A později Ondrův protivník, stojící před vítězstvím, vztáhl ruku k dámě a zahrál nemožné. A andělé mlčeli a peklo se zasmálo. Neboť i vítěz může selhat, když slepý je ke zjevené pravdě.

A Hospodin pravil: „Toto je znamení, ale ne každý je vidí. Neboť moudrý pozná, že nemožný tah není chybou ruky, nýbrž zkouškou ducha.“

A oni to slyšeli, ale nerozuměli.

3. Kniha naděje

A přesto, když bitva skončila, a porážka byla přijata, země se nezachvěla. Hvězdy se nepohnuly. Svět trval dál.

A pravil Hospodin: „Ne proto vás zkouším, abych vás zlomil, ale abyste porozuměli. Neboť kdo dnes padá, ten zítra povstane. Kdo dnes prohrává, ten se zítra učí. A kdo dnes sestupuje, ten se zítra vrátí silnější.“

A oni zvedli své pohledy, a i když v jejich srdcích zůstala trpkost, nebyla v nich zoufalost. Neboť šachovnice se znovu nastaví, a partie začne znovu.

A Hospodin se usmál, neboť věděl, že jeho dílo pokračuje.

Jan Čermák s využitím ChatGPT

10. kolo, 23.03.2025, Český Brod

Déjà vu

Moje partie skončila rychlou remízou. Tím by za obvyklých okolností popis skončil. Ne však tentokrát. Uvedu přepis celé partie:

1.c4 c6 2.d4 d5 3.cxd5 cxd5 4.Jc3 Jf6 5.e3 e6 6.Sd3 Sd6 7.Jf3 Jc6 8.O-O O-O 9.Sd2 Sd7 10.Vc1 Vc8 11.De2 1/2-1/2

Po partii mě soupeř šokoval tím, že vloni jsme spolu hráli stejnou partii, tam jen zahrál a3 místo De2. Uvedu přepis loňské partie:

1.c4 c6 2.d4 d5 3.cxd5 cxd5 4.Jc3 Jf6 5.e3 Jc6 6.Sd3 e6 7.Jf3 Sd6 8.O-O O-O 9.Sd2 Sd7 10.Vc1 Vc8 11.a3 a6 1/2-1/2

K tomu mohu dodat jen to, že mám podivuhodně selektivní paměť, v níž držím věci, které považuji za důležité, a vypouštím ty ostatní (včetně sehraných partií). 0,5:0,5

Jan Čermák k pozici na diagramu

Čermák–Hala, po 18…Dd7-e7

na tiskovce vysvětlil, že chtěl zahrát Sd2 a vyměnit černopolné střelce. Nechtěl hrát Vad1 pro 0-0-0 ani Vfd1 pro 0-0. Zahrál proto 19.Dd1. Později získal kvalitu, ale počínal si nepřesně, kvalitu vrátil a nakonec dal věčný šach. 1:1

Adam Benda si v zahájení vytvořil nadějnou pozici. V pozdějších zápletkách bohužel zvolil špatný postup a nakonec prohrál poté, co soupeř obětoval kvalitu za postup středových pěšců. 1:2

Jan Pecka v partii dominoval a výhodu proměnil ve vyhranou koncovku J+S proti V, kterou dotáhl do vítězství. Naprosto přesvědčivý výkon. 2:2

Lukáš Passer přežil velmi svízelnou pozici, využil soupeřova zaváhání a otočil partii. Díky volnému pěšci získal figuru, nepřipustil žádnou protihru a suverénně vyhrál. 3:2

Ivan Koudelka získal smrtící útok. Partie dospěla do této pozice.

Eretová–Koudelka, po 28.Jf5-a3

Okamžitě vyhrávalo 28…g5!! Náš hráč bohužel tuto možnost nezahrál. Útok uvázl a partie nakonec skončila remízou ve věžovce. 3,5:2,5

Lukáš Pospíšil stál velmi stísněně, ale poté získal věž díky soupeřovu přehlédnutí. V následných zápletkách byla situace nepřehledná, ale nakonec z nich domácí hráč vyšel s figurou více. Na tiskovce se nám tato pozice s figurou více líbila více než původní s věží více. Černý další přesnou hrou zesiloval svou výhodu. V určitý moment jsem byl přesvědčen, že díky oběti dámy dá několikatahový mat. Těšil jsem se, že se na to podíváme na tiskovce, a při první možnosti jsem oběť navrhl.

Souček–Pospíšil, po 52.Kh2-h3

Po 52…Dxg6 53.hxg6 (k mému podivu nefunguje okamžité Vh8+) Sf3 54.g7 Vf6 mi ostatní vyvrátili mat kuriózní proměnou v jezdce 55.g8J. Mat se nekoná (ačkoliv počítač nadále ukazuje výhodu černému). Uznal jsem svou chybu a oběť dámy jsme opustili.

Partie pokračovala 52…Je3 53.b5

Při přehrávání v počítači jsem postřehl, že motor hlásí rychlý mat.

Souček–Pospíšil, po 53.b4-b5

53…Dxg6!! se mělo stát zde (54.hxg6 Vh8#). Takže jsem se nemýlil! Jen to bylo o tah později. I bez této třešničky černý zvítězil. 4,5:2,5

Vít Moravec se dostal ze špatné pozice po zahájení. Na tiskovce v jeden okamžik vysvětlil plán – vylepšit postavení dámy převodem z h4 přes h sloupec, 1. řadu na dámské křídlo. Během převodu se situace změnila:

Moravec–Jirovský, po 31…Vf8xf5

V pozici na diagramu nás kapitán šokoval tahem 32.Kg1 s vysvětlením: „Rozhodl jsem se udělat domeček“. Dáma na g2 se posléze ukázala jako užitečná.

Po soupeřově kombinaci hrál obtížnou koncovku, kde měl koně proti třem pěšcům na dvou křídlech.

Moravec–Jirovský, po 64…Vf3-f4+

V této pozici měl bílý hrát 65.Ke5 +- (s dalším Kf6, Kf7, případně Je7 a výhrou). Nakonec partie skončila remízou.

Na tiskovce si Lukáš Pospíšil dal přes židli bundu a batoh a když při zvedání se židli odsouval, omylem ji shodil, protože se snadno převážila.

Vítek M.: „Don Quijote bojoval s větrnými mlýny, Lukáš bojuje se židlí.“

Šance na udržení žije.

Jan Fiala

11. kolo, 06.04.2025, Zásmuky

Sázka na nezkušenost

Áčko završilo skvělý závěr sezony přesvědčivou výhrou 5:3 v posledním kole na palubovce Kostelce a stejně jako loni obsadilo v Krajském přeboru pátou příčku. A taky jsme se zachránili, což pořád nebylo jisté. Doporučuji si o tom něco přečíst, no a proč ne právě v mém článku…

Slavným vítězstvím nad Kolínem jsme výrazně vylepšili šance na záchranu, ani se 13 body jsme ji ale v bláznivě zamotané tabulce neměli jistou. Kostelec na tom byl podobně, remíza 4:4 by stačila oběma týmům. To jsme odmítli, chtěli jsme si to uhrát postaru a ideálně se ještě v tabulce posunout.

V sobotu ráno vypadl ze sestavy kvůli nemoci pan Chybný, a tak jsme byli okolnostmi donuceni k tomu, abychom v rozhodujícím mači sezony nasadili zřejmě nejmladší sestavu v historii Áčka našeho oddílu. Věkový průměr byl 24,65 let. Pana Chybného nahradil Ondra (ještě jednou díky!), a to nejen kus za kus na šesté šachovnici, ale také v roli nejstaršího hráče! Čenda je o den mladší.

Do vedení nás poslal Pacman, který po Vánocích nabral skvělou formu. Soupeře úplně převálcoval a dominanci korunoval pěknou taktikou.

Jan Pecka – Jaroslav Janáček, pozice po tahu 24…Sd4, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 25.Vxd4! Nebo nejprve Je7+ se stejnou myšlenkou. Černý věž nevzal a hrál bez figury, po 25…Dxd4 26.Je7+ Kh8 27.Se5+.

Naopak mizernou sezonu jsem završil já, když jsem dostal bílými nakládačku v 23 tazích. V zahájení jsem si vzal přiotráveného pěšce a soupeřův útok při nestejných střelcích byl až nečekaně silný. Soupeř sehrál dokonalou partii a v soutěži získal 6/6, pro mě to naopak byla první prohra.

A taky poslední, jak vtipně podotkl domácí kapitán Miloš Vrabec, jenž rovněž poprvé kapituloval. Lukáš Passer i bez dam vykompenzoval obětovaného pěšce, získal kvalitu a pěkně si poradil i s koncovkou. Zhroutil se tak celý Olymp s oběma českobrodskými legendami, které se zúčastnily zápasu.

Mě to ale nemuselo mrzet, protože pohled na ostatní šachovnice byl víceméně od začátku velmi příjemný. Výborně zahrál Adam, černými k ničemu nepustil silného soupeře a s přehledem zapsal půl bodu. Nejen že dělal dobré tahy, ale určité zlepšení bylo vidět i na hodinách, právě kvůli špatnému hospodaření s časem v minulých zápasech přišel o nadějně rozehrané partie.

Stav byl 2,5:1,5 pro nás a zbytek partií nesliboval obrat. Udeřil navíc i další mladík v naší sestavě Lukáš Pospíšil, jenž navázal na výhru s Kolínem. The Postman doručil další bod po kvalitním a bojovném výkonu, nejprve získal pěšce a v koncovce soupeře utrápil. Pro Lukáše třetí výhra ze šesti partií. Oba s Adamem zaslouží opravdu velkou pochvalu, jak zvládli poslední dvě kola, v nichž jsme hráli o všechno.

Lukáš Pospíšil – Miroslav Kacafírek, pozice po tahu 11…b5, BNT.

Jak bílý využije soupeřovo zaváhání? Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 12.axb5 axb5 13.Sxb5! a po Vxb5 by přišlo c4 s vidlema. Černý zahrál sám 13…c4 a hrál bez pěšce.

Záchranu definitivně stvrdil Martin na první desce. Velmi zajímavá partie, skoro by se řeklo až nepřehledná. Martin to posledně nějak popletl, protože když jsem mu říkal, že to dost hoří, tak místo zápasu s Kolínem odletěl hasit požár do Los Angeles, ale naštěstí se stihl vrátit do Čech i na vítěznou vlnu. Stav 4,5:1,5.

Zdeněk Hába – Martin Horák, pozice po tahu 34…Kxg5, BNT.

Po obrovských komplikacích vznikla vtipná pozice bez dam, ve které je sedm izoláků. Nic víc k tomu nemám.

Zdeněk Hába – Martin Horák, pozice po tahu 43…Kxb4, BNT.

Moment, kdy jsme se definitivně zachránili v soutěži. Bílý zachyboval tahem 44.Vxd5? a přehlédl, že po 44…Vxc1 už nepokryje podruhé na f1. Partie skončila 45.Vd4+ Kc5 46.Vxe4 Vf8! 0:1 To je pointa, člověka spíš napadne, že věž hrozí z a1, ale ona nyní může napadnout Sf1 i z pole f8. Po tahu 45.Vf5 by přišlo 45…e3 46.Kg2 Vaa1 a bílý je ve vtipném zugzwangu. Další hrozba je např. Ve1+pěšec e2.

Čenda „Čukarički“ Čermák nastoupil bojovně naladěn a dle svých slov „chtěl vyhrát“. O to se skutečně snažil, soupeř ale vykazoval známky houževnatosti a tlak našeho hráče ustál. Jestli se nemýlím, tak jsme s Čendou nejčastěji členy All Stars sezony, tentokrát je ale naše procento dost průměrné a já mohu prozradit, že porota dá letos přednost jiným. Nějaké body jsme ale udělali a také jsme odehráli všechno, což je kolikrát cennější než nějaká výhra. Takže Čendo, ty vole, chapeau!

A kdo jiný mohl zakončit ročník 2024/25 než muž, který dohlíží na záchod a pořádek čtyřiašedesáti polí! I-N-S-P-E-K-T-O-R! Ondra předvedl spolehlivý výkon, ani chvíli nestál hůř, pak ale v remízové věžovce zvolil zbytečně pasivní plán, natikal, dostal se do průseru a cestu ven už nenašel.

Podle očekávání se nakonec zachránila obě družstva, i když pohled na tabulku je opravdu nevšední. Kromě posledních Neratovic (které ještě nastavily nohu Vlašimi, aby postoupila Lysá) neprošly brutálním sítem Roztoky a Dubno, a to se 13 body! Být se 13 body předposlední, to jsem fakt nezažil.

My skočili na páté místo, i zisk 16 bodů je stejný jako loni. Závěr sezony byl výsledkově i herně excelentní, nádhera. Děkuji všem. Další slova dám do vět v závěrečném článku.

Vít Moravec

Další rok v ringu s Rudolfem Krajem

Je to tady zas. Skončila sezona, a tak musím napsat závěrečný souhrn, ve kterém nabídnu interpretaci konečné tabulky. S mými názory nemusíte souhlasit, ale měli byste je respektovat. Máme přece zatím demokracii.
Už nevím, co jsem psal loni a předloni a loni z pohledu předloni atd. Hledat se mi to nechce, takže se možná budu opakovat. Předpokládám, že i tohle upozornění se každý rok opakuje. Celá existence je vlastně neustálé opakování již zopakovaného, jak by jistě podotklo literární střevo našeho umělého inteligenta Čendy. Nemožný tah není chybou ruky, nýbrž zkouškou ducha.

Než se pustíme do výkladu, je nutné si látku zopakovat.

1. kolo: ČB – Lysá nad Labem D 3,5:4,5 (Porážka s příchutí smrti)
Na úvod krutá prohra, nepomohly ani pěkné výhry Honzíka Fialy a Ivana Koudelky. Zápas se zlomil až v úplném závěru společně s partií Lukáše Passera, jenž měl od zahájení pika víc, pak se mu to ale vymklo, musil se bránit a soupeř jeho odpor doslova zlámal.

2. kolo: Dubno – ČB 3,5:4,5 (Tři zmrzlí v Dubnu)
Příbram v listopadu v Dubnu, a stejně jako v minulé sezoně slavné vítězství. V oslabené sestavě zatroubil kapitán jsem k útoku a poprvé a naposledy se mi něco povedlo. První výhru za Áčko ve svém krátkém, ale již bohatém životě zaknihoval Adam Benda. Za stavu 3,5:3,5 dohrával Čenda Čermák, kterého trochu bolel hlaváček (devět piv), i tak v nejdelší partii stvrdil výborný výkon týmu.

3. kolo: ČB – Roztoky 3,5:4,5 (Tšehhi Ford–Lahendused 3,5:4,5)
Proti Roztočům vyhráli jen Čenda s panen Koudelkou, těm vstup do sezony opravdu vyšel. Celkově trochu zbytečně ztracené body. Není bez zajímavosti, že s posledními čtyřmi týmy konečné tabulky jsme uhráli pouze tři body.

4. kolo: ČB – Říčany C 3:5 (Gukeš, nebo kartou?)
Suverén soutěže u nás mohl (a měl) utrpět bodový šrám, před Vánoci jsme ale jen potvrdili zranitelnost v závěrech zápasů. Konečně vyhrál Martin Horák, nikdo se k němu však nepřidal. Adam si nechal dát v časovce mat a nadějnou pozici pustil i druhý mladík Lukáš Pospíšil. Čenda snad s dámou a třemi jezdci navíc přehlédl soupeřův věčňák.

5. kolo: Vlašim B – ČB 3,5:4,5 (Alfa Brodečtí Romeo Rytíři)
Karta se obrací po půlnoci. Letité pravidlo, že po Novém roce je to většinou přesně naopak, se opět potvrdilo. Po dvou letech zase v lednu do zasněžené Vlašimě a zase nazpět s plným kufrem bodů. Poprvé a naposledy jsme udělali double vepředu a klíčový bod přidal Lukáš Pospíšil, jenž zaznamenal premiérovou výhru za Áčko ve svém krátkém, ale již bohatém životě.

6. kolo: ČB – Zdice 4,5:3,5 (Zlaté body aneb dobyli jsme vlastní hrad)
S mnohými absencemi jsme konečně zabrali doma a dokonali proti Zdicím hattrick ve vzájemných kláních. Spolehlivě vyhrál Martin, další kanonádu předvedl pan Koudelka a bodem přispěl i Zdeněk Chybný. Rozhodující remízu zapsal do Kosmovy kroniky v dlouhé věžovce Lukáš Pospíšil.

7. kolo: Sokol Mladá Boleslav – ČB 4:4 (Revanš v Boleslavi)
Přibrzdila nás až Mladá Bolehlav. Cennou remízu uhrál Adam a po zimním spánku se probudil vítězstvím Honza Pecka. Hrdinou utkání byl pan Chybný, jenž s figurou navíc nevěděl, kudy na soupeře, ten ale nezareklamoval třikrát opakovanou pozici a předseda ho udolal na 4:4. Škoda Čendovy partie, bylo to zase klidně na zisk tří bodů…

8. kolo: ČB – Zvole 3:5 (Globální ochlazování)
Když už to vypadalo, že jsme neporazitelní, tak jsme se znovu střelili do nohy. V náhradní místnosti na Kutilce nám poměrně brzy zmrznul úsměv. Po mé remíze s IM Strakou se blýskl první jedničkou v sezoně Lukáš Passer a v závěru nám dal malou naději Čenda, celkově ale soupeř zvítězil zaslouženě. Nepovedený zápas.

9. kolo: Neratovice B – ČB 5:3 (Jak to viděl Bůh)
Neratovice beznadějně poslední s jedním bodem, takže nás samozřejmě vyřachly. Jasně vyhrál Martin a po dlouhé bitvě v zajímavé koncovce Pacman, to ale bylo vše. Soupeř nám dal vzadu 3:0 a museli jsme se pakovat. Propad na sestupové pozice.

10. kolo: ČB – Kolín 5:3 (Déjà vu)
Závěrečná dvě kola jsme zvládli excelentně. Martin si uvědomil, že to hoří, tak odjel hasit požár do Los Angeles, i bez něj jsme ale po historickém výkonu slavně zvítězili. Skvěle opět zahrál Honza Pecka, bod přidal i z protivné pozice po zahájení Lukáš Passer. Do roka a do dne se revanšoval Lukáš Pospíšil. Loni v posledním kole prohrál s Kolínem dlouhou partii do prohry týmu, tentokrát to bylo přesně naopak. Výborně, mohli jsme vyhrát i vyšším rozdílem! Nejlepší zápas sezony.

11. kolo: Kostelec nad Černými lesy – ČB 3:5 (Sázka na nezkušenost)
Nám i Kostelci stačilo k záchraně 4:4, to jsme ale odmítli a došli si pro celkové páté místo. Opět vynikající výkon (kromě mě), záchranářský bod na 4,5 vstřelil Martin po vskutku pozoruhodné partii. V pravděpodobně nejmladší sestavě v historii Áčka (24,65 let) explodovalo junáctvo naplno, krásně zvítězili i Pacman, Passerati a The Posp. Nakonec stejně jako před rokem 16 bodů a páté místo v tabulce.

Co bych k tomu ještě tak řekl?

– Skončili jsme stejně jako loni pátí se shodným počtem 16 bodů. Jo to už jsem psal. Považuji to za úspěch, byť jsme vlastně udrželi soutěž až dvěma výhrami v závěru. Krajský přebor je pokaždé vyrovnaný, neznám zábavnější soutěž. Jen se podívejte na naše výsledky, víc jak 5:3 to nikdy nebylo. No hotový boxerský ring! Letos to byl teda brutalismus nejhrubšího zrna – 13 bodů je obvykle považováno za hranici naprosté jistoty záchrany. Letos to stačilo na předposlední místo…

– Od postupu do KP každý rok „oslabujeme“ ve smyslu úbytku hostů, což se logicky trochu projevilo na výsledcích. Oproti loňsku jsme byli nahoře ve stejném složení, ale bez pýchy naší sestavy Patrika, takže zase malá ztráta. Jak známo, jako kapitán si zakládám na tom, aby bylo v týmu minimum čůráků. Hosty máme vybrané dokonale, triu Passer, Pecka, Doležal opět patří velké díky za výkony i za charakterové kvality! Všichni byli oporami, kdyby Lukáš s Pacmanem nezačali v závěru vyhrávat, tak by s námi byl možná amen.

(Zde si dovolím historickou vsuvku. Česká a československá šachová legenda Luděk Pachman se původně jmenoval pouze Luděk. Na úřadech se ho dokola ptali „Luděk, a dál?“ a on trpělivě odpovídal „Dál? No dál nic.“. Sám byl fenomenální hráč, velmistr, ale v soutěžích družstev se ne a ne dočkat nějakého velkého týmového úspěchu. No zkoušel to zleva zprava, až nakonec za komára emigroval a hrál mimo jiné britskou Premier League za Sheffield. I tam ale sbíral nanejvýš druhá místa, a tak mu jeho angličtí spoluhráči vymysleli přiléhavou přezdívku Pachman. A ta mu už zůstala. Jestli mi rozumíte…)

– Věřím, že ve stejném složení budeme pokračovat i v ročníku 2025/26 a zezadu se přiřítí mladí aspiranti nejslavnějšího šachového dresu. V této sezoně udělali další krok Adam Benda s Lukášem Pospíšilem, a oba to zvládli skvěle. Dohromady odehráli polovinu partií (11 z 22) a se silnými soupeři uhráli i hodně bodů, navíc v důležitých zápasech! Lukáš 3,5/6, Adam o šachovnici výš 2/5, oba mají ve statistice +- skóre +2. Bez chyb to nebylo, to ani náhodou (a ani to nikdo neočekává), ale obstáli proti papírově výrazně silnějším soupeřům. Snad to nejen tyhle dva, ale i další odchovance povzbudí do tréninku. Výsledky jsou totiž nakonec vedlejší, důležitý je trénink, snaha se něco naučit, pochopit tu hru. A neřešte Elo.

– První sezonu v KP to byla nejslavnější výhra ve Vlašimi, loni o trochu méně slavné vyplenění Příbrami v lednu v Dubnu a tentokrát se do historie zapíše záchranářské zlopacení Kolína. Závěr sezony nám vyšel fenomenálně, to byly šachy radosti. Do příštího ročníku mě to naplňuje optimismem.

– Na každém zápase je nakonec vždycky nejdůležitější tiskovka, tu udržujeme v kondici vskutku vzorně. Kolikrát je nás víc než hráčů v týmu, protože se přidávají i lidi z Béčka a náhodní kolemjdoucí. Tuhle pochodeň musíme nést dál.

– Na závěr děkuji úplně všem.

Vít Moravec

Konečné pořadí