Historie

Jan Fiala: Historie šachu v Českém Brodě
Zdeněk Chybný: kompletní historie, 2008
Jaroslav Pelikán: 50 let českobrodského šachu, 1972
Oldřich Eisner st.: 60 let českobrodského šachu, 1982
Michal Eisner: Historie trochu jinak, 2009
Michal Fokt: mládež za posledních asi 20 let, 2009
Jan Fiala: družstva dospělých 2003-2009, 2009
Vzpomínky na Vladimíra Fabiána, 2009
Vzpomínky na Mezinárodní šachovou dovolenou, 2009

Mezinárodní turnaj juniorů Dánsko 1969 (Miloš Vrabec)

Archiv

 

Jaroslav Pelikán: 50 let českobrodského šachu, 1972

Českobrodský šach byl založen roku 1922. Zpočátku se hrávalo v různých českobrodských restauracích a hospůdkách. Hrávalo pravidelně 20 až 30 členů v klubu šachistou. Prvním předsedou byl dr. Josef Růžička, který stál v čele klubu dlouhá léta. Mezi zakládajícími členy byli mimo jiné Ing. Josef Růžička, syn předsedy dr. Josefa Růžičky, Karela Bedrna, posluchač práv, dr. Jan Bedrna - sekundář v nemocnici, Karel Kubička, úředník městské spořitelny, Fereš, kolář, Jan Koula, profesor, Emil Kolář, učitel, Josef Třmínek, cukrář, ing. Emanuel Černý, Karel Skalický a Rudolf Šámal, holič. Jaroslav Rudolf, městský důchodní, rozesílal lístečky pro šachisty a strážník Holaj obíhal šachisty po městě.

Ve dvacátých letech byla činnost šachového klubu poměrně bohatá. Vedle normální klubové činnosti se hrály i významné simultánky, z nichž mezi nejzávažnější patřila simultánka s mistrem dr. Skaličkou r. 1923, s velmistrem Durasem r. 1924 a s mistrem dr. Treybalem r. 1925. O simultánce s velmistrem Durasem nechme mluvit přímého účastníka Jaroslava Rudolfa: "Velmistr Duras, tehdejší nejlepší český hráč, hrál v Českém Brodě proti 35 účastníkům. Při této simultánce stejně jako při jiných vypomáhali Českému Brodu nejlepší hráči z Úval, Peček a Poříčan. Vysoký velmistr Duras hrál velmi rychle, vlastně jen chodil a tahal a ani se nezastavoval. Celá simultánka netrvala ani 2 hodiny. Duras přijel od Prahy ve 3 hodiny odpoledne a už v půl šesté se vracel zase do Prahy. 34 partií vyhrál, jedině Karel Bedrna s ním remizoval."

Mezi hlavní organizátory šachového klubu patřil dr. Růžička, později dr. Valenta, dr. Felix, zemský soudce, který byl za války umučen fašisty, ing. Černý, Shorm, který vyučoval v klubu hlavně teorii koncovek.

Ještě se musíme zmínit o jedné velké události. Roku 1943 hrál v Pečkách simultánku dlouholetý mistr světa Alechin. Mnoho českobrodských hráčů si nenechalo ujít tuto vzácnou příležitost a do Peček zajelo. Cenného úspěchu dosáhl českobrodský Skalický, který proti mistru světa vyhrál.

Českobrodský klub šachistů udržoval přátelské styky hlavně se šachisty z Úval, kde šachový život organizovali ing. Schmidt a ing. Nesnídal, dále se šachisty z Poříčan a Peček. Nejlépe se tenkráte hrálo v Kolíně, kde dlouhá léta vynikal hráčsky i organizátorsky mistr Itálie Formánek. I když se v tehdejším klubu nevěnovala žádná pozornost mládeži - hrálo se totiž v hostincích a tam nemělo pochopitelně žactvo přístup -, stojí za zmínku čin učitele Jaroslava Holuba, který založil roku 1940 pohár pro mladé šachisty. Mladí potom dlouho hráli u Güntherů - v dnešním Divadle pro 116.

Po válce nastal rozvoj českobrodského šachu v Osvětové besedě v Českém Brodě. Šachy patřily tehdy pod kulturu, a tak šachový klub Český Brod změnil název na Osvětovou besedu Český Brod. Hrálo se v restauraci u Prokopa Velikého a později opět u Günthnerů. Šachisté hráli soutěže společně s Prahou a z vnitřních soutěží jmenujme alespoň Felixův memoriál, jehož trvalým vítězem se stal Jaroslav Zajíček, a memoriál ing. Černého pro šachisty, kteří dovršili 50 let. Ve vedení a v organizaci šachového života vynikali Gustav Shorm, Rudolf Hympl a Bedřich Novák. Vedení se v této době obracelo s šachovou propagací hlavně na závody a školy. Získalo celou řadu nových členů hlavně ve Fotochemě a v cukrovaru. Od r. 1957 začíná nová éra v českobrodském šachu. Šachy přecházejí pod tělovýchovu a prvním předsedou šachového oddílu TJ Slavoj Český Brod se stává Rudolf Hympl. Roku 1958 byl zvolen předsedou šachového oddílu profesor Jaroslav Pelikán, který zůstává v této funkci nepřetržitě již 15 let. Od počátku šachového oddílu TJ Slavoj Český Brod s ním spolupracuje Jaroslav Zajíček. V současné době patří mezi hlavní organizátory šachového života v Českém Brodě místopředseda šachového oddílu dr. Gabriel Máčik. Celou řadu úkolů v českobrodském šachovém životě zajišťuje Jan Kalík, Oldřich Eisner st., Jindra Vršovská, která se společně s Lubomírem Neckářem starí o pionýrský šach, a řada dalších a dalších. V padesátých letech začínají se českobrodští organizátoři starat o mládež. Zpočátku o mládež na gymnasiu, později o mládež na 1. a 2. základní devítileté škole. Tato práce přinesla, tak významné úspěchy, že se budeme muset k období 1957-1972 vrátit ještě samostatným článkem.

Na závěr tohoto článku se zmíníme jen v číslicích o prudkém výkonostním vzestupu za posledních 20 let, což jen dokumentuje starostlivost naší společnosti o tělovýchovu a sport a podtrhuje i to, že českobrodští organizátoři dovedou uvést ve skutek všechna usnesení týkající se rozvoje tělovýchovy a sportu a práce s mládeží. Při plnění těchto usnesení nalézají českobrodští šachisté plné porozumění stranických činitelů ve městě, MěstNV, Městského kulturního a společenského střediska, závodů, škol a JZD.

Roku 1952 nebyl v Českém Brodě žádný hráč I. výkonnostní třídy. Roku 1957 byli v Českém Brodě 4 hráči I. výkonnostní třídy.

Roku 1962 bylo v Českém Brodě 7 hráčů I. výkonnostní třídy. Roku 1967 bylo v Českém Brodě 8 hráčů I. výkonnostní třídy.

Roku 1972 je v Českém Brodě 12 hráčů I. výkonostní třídy a 5 kandidátů mistra sportu, což je o stupeň vyšší kategorie než I. VT. Kandidáti mistra sportu jsou: Alois Lanč, Lubomír Neckáš, Jaroslav Polák, Miloš Vrabec a Vítězslav Nechanický. I. výkonnostní třídu mají: Vladimír Jedlička, Jan Kišari, Jiří Valtera, ing. Čeněk Teichmann, Jaroslav Zajíček, Jaroslav Pelikán, Oldřich Eisner ml., Jan Kalík, Zdeněk Chybný, Maria Křivánková, Jitka Hudcová a Jarmila Kubičková.

Roku 1952 hrála naše družstva okresní přebory a nejnižší pražské soutěže.

Roku 1962 hrálo I. družstvo krajský přebor I. třídy.

Roku 1972 hrálo I. družstvo první celostátní ligu, II. družstvo divizi, III. družstvo krajský přebor II. třídy a IV. družstvo okresní přebor.

konec první části

V minulém čísle Českobrodského zpravodaje jsme se stručně zabývali historií českobroského šachu od založení klubu šachistů r. 1922 až do r. 1957. Rok 1957 je důležitý proto, že šachy byly zařezeny i v Českém Brodě do tělovýchovy. Vzniká šachový oddíl TJ Slavoj Český Brod. Šachisté se stěhují z hostince u Günthnerů - pozdějšího Divadla pro 116 - do klubovny v sokolovně. Byl to šťastný krok, protože v sokolovně byl dán základ pro rozsáhlý nábor žactva českobrodských škol. Ještě ve výroční zprávě šachoého oddílu za rok 1958 se píše, že šachový oddíl má naprostý nedostatek žáků a dorostenců. Od školního roku 1958 - 1959 začíná v sokolovně pravidelná šachová výuka mládeže, každoročně se provádějí v českobrodských školách nové a nové nábory a klubovna sokolovny se plní každé úterý a každý čtvrtek mládeží ve věku 8 - 18 let. Je to úkaž velice nezvyklý nejen pro Český Brod, ale i pro celý Středočeský kraj. Dříve se totiž nevěřilo, že by složitá pravidla šachové hry mohli pochopit žáci 2. nebo 3. třídy národní školy. Pokud se dříve nějaký tak mladý žák objevil, mluvilo se o zázračném dítěti. V masové šachové výuce nejmladších žáků měli českobrodští organizátoři 2 velké vzory. Byla to v prvé řadě sovětská šachová škola, která dokazovala prakticky, že už velmi mladí pionýři jsou schopni pochopit logiku šachové hry a že šachová hra dovede pomáhat nejen při rozvoji celé řady dobrých morálních vlastností, ale že pomáhá též rozvíjet rozumové schopnosti žáka, hlavně matematické myšlení. Sovětská šachová škola byla tedy prvním velkým vzorem při masovém náboru žactva. Výuka tohoto žactva se prováděla a provádí podle druhého velkého vzoru, a to podle učitele národů Jana Amose Komenského. V čem spočívá tato výuka? Stručně řešeno, českobrodské žactvo bylo a je šachově vedeno podle hlavní zásady Komenského - škola hrou. Žáci se šachům teoreticky neučí, jsou vedeni k tomu, aby spolu stále hráli. Instruktoři jen sledují hru a poradí žáku až po skončení partie, ale vždy jen krátkou poznámkou, kterou žák lehce pochopí a z které si vezme ponaučení pro příští hru. Teprve výkonnostně silnější žák začíná sám studovat z odborných knih. Správnost této metody byla potvrzena tím, že od roku 1964 patří českobrodské žactvo mezi nejlepší v celé ČSSR.

Toto odbočení o pravidelných náborech žactva a o systému šachové výuky bylo nutné, aby čtenář pochopil, jak bylo možné, že z průměrného šachového oddílu, který dosahoval pouze průměrných výsledků v rámci okresu, se stal nejen nejlepší šachový oddíl Středočeského kraje, ale i celých Čech, nepočítáme-li Prahu.

Koncem let padesátých patřili k nejlepším českobrodským hráčům Jaroslav Zajíček, Oldřich Kopecký, Rudolf Hympl, ing. Dobroslav Bureš, Miroslav Miler, Vladimír Sajdl, Jaroslav Pelikán, Jiří Svoboda, Václav Mácha, Milan Koman, Václav Drábek, Ivan Beneš a Václav Král. Mezi ně se již v těchto letech začínala zařazovat dorostenka Maria Křivánková, která skončila roku 1957 na třetím místě v přeboru ČSSR dorostenek ve Sliači. Velkou nadějí českobrodského šachu byl v těchto letech dorostenec Václav Křivánek, který roku 1962 tragicky zahynul, aniž mu bylo 20 let.

Rok 1961 byl určitým mezníkem v historii českobrodského šachu. Do Českého Brodu se stěhuje první titul krajského přeborníka. Maria Křivánková se stává krajskou přebornicí žen. Koho tenkráte napadlo, že Křivánková zopakuje tento velký úspěch ještě šestkrát v letech 1962, 1963, 1964, 1965, 1967 a 1968? A koho tenkráte napadlo, že titulů krajského přeborníka získá šachový oddíl TJ Slavoj Český Brod v příštích 10 letech více než padesát?

První družstvo šachového oddílu hrálo roku 1957 krajský přebor II. třídy, získalo I. místo a postoupilo do nejvyšší soutěže v kraji - krajského přeboru I. třídy. Zde skončilo roku 1958 na druhém méstě, roku 1959 opět na druhém místě za Slovanem Poděbrady a roku 1960 až na 9. místě, což znamenalo sestup do krajského přeboru II. třídy. Výroční zpráva z roku 1960 o tom mluví takto: "Je samozřejmé, že se vynasnažíme opět postoupit do krajského přeboru I. třídy. Rozhodli jsme se, že se letošního roku budeme věnovat hlavně mládeži, abychom měli dostatečný počet mladých členů dobré výkonnosti." Že to bylo rozhodnutí naprosto správné, ukázal už tok 1962, kdy šachisté opět postoupili mezi nejlepší družstva Středočeského kraje. O postupu rozhodli již mladí hráči Neckář, Bednařík, Křivánková, Bednaříková, Sommerová - Bedrníčková a Kváča, kteří doplnili kádr hráčů středních let - Zajíčka, ing. Bureše, Komana, Pelikána, Vopařila, dr. Máčika, Eisnera st. a kádr starších hráčů - Hympla, Sajdla a Beneše.

Roku 1963 provázela naše I. družstvo smůla v boji o titul přeborníka Středočeského kraje. Roku 1964, 1965, 1966, 1967, 1968 bojovalo I. družstvo stále marně o první místo v krajském přeboru I. třídy. Teprve roku 1969 získal Slavoj Český Brod titul krajského přeborníka a postoupil do nově se utvořivší II. ligy. V II. lize byl r. 1970 osmý, r. 1971 pátý a r. 1972, v době oslav 50. výročí založení šachového klubu, první a postoupil do nejvyšší celostátní I. šachové ligy mezi 12 nejlepších družstev ČSSR.

Práce s mládeží se vyplatila.

konec druhé části

V minulém čísle jsme popsali triumfální postup I. družstva do I. celostátní ligy mezi 12 nejlepších družstev ČSSR. Stalo se tak v době, kdy Český Brod oslavuje 50 let trvání šachového sportu ve svém městě.

V dnešním čísle bychom se chtěli věnovat úspěchům českobrodské šachové mládeže, bez kterých bychom dnes o nejvyšší šachové soutěži mohli jen snít.

Dlouho se o českobrodských žácích nic nevědělo. Až přišel rok 1964 a Českobrodští vyslali na neoficiální přebor ČSSR sedmičlenných žákovských družstev do Zaječic hned 3 družstva. 25 družstev bojovalo o prvenství ČSSR a palmu vítězství si překvapivě odneslo družstvo TJ Slavoj Český Brod, které na cestě za prvním místem porazilo Vrbno pod Pradědem 6,5 - 0,5, Chrudim 6,5 - 0,5, Husince 5 - 2 a ve finále Martin 4 - 3. Ještě přesvědčivěji vyhrálo českobrodské žactvo neoficiální přebor ČSSR o rok později roku 1965. Porazilo Bítovany 7 - 0, Pardubice 7 - 0, Vrbno pod Pradědem 6,5 - 0,5, Hedvikov 6 - 1 a ve finále opět nejlepší slovenské družstvo Martin 5 - 2. Tento výsledek vzbudil velký ohlas mezi československými šachisty a velká fotografie vítězného žákovského družstva šachového oddílu TJ Slavoj Český Brod se dostává na celou titulní stránku Československého šachu. Úspěch českobrodského žactva měl mezinárodní ohlas, a tak ještě téhož roku dochází k mezinárodnímu střetnutí německých a československých šachistů v Lipsku. Soupeřem Českého Brodu není nikdo jiný než šestinásobný přeborník NDR žákovské družstvo Pionýrského domu Lipsko. Je to skutečně historické utkání, neboť tímto rokem byly navázány přátelské styky a družba mezi Lipskem a Českým Brodem trvající dodnes.

Pod vedením Jaroslava Pelikána a Jaroslava Zajíčka nastoupilo českobrodské žactvo v této sestavě: Miloš Vrabec, Lubomír Neckář, Vladimír Fabián, Jan Horyna, Antonín Fabián, Miroslav Franěk, Oldřich Eisner, Jan Ledeč, Zdeněk Chybný, Jan Bejšovec, Dana Votápková a Jitka Hudcová. Hrálo se dvoukolově na 12 šachovnicích a Český Brod překvapivě vyhrál 14,5 - 9,5. Ještě téhož roku se hrálo v Českém Brodě odvetné utkání, ve kterém Českobrodští opět porazili své hosty z Lipska 14 - 10. I v Českém Brodě bylo toto střetnutí velkou společenskou událostí, hosté z Lipska byli přijatí a obdarování na Městském národním výboru v Českém Brodě a ukázky z utkání vysílala i Československá televize. Základy k upřímné internacionální družbě byly položeny. Při této příležitosti rádi uvádíme jméno toho, kdo se o tuto družbu zasloužil v prvé řadě. Byl to Hans-Herbert Seifarth, šachový trenét a pracovník Pionýrského domu v Lipsku.

Roku 1966 odešli téměř všichni úspěšní českobrodští hráči mezi dorostence a sýčkové prorokovali úpadek žákovského šachu v Českém Brodě. Zapomněli však na to, že práce s mládeží v Českém Brodě nebyla nárazovitá, ale dlouhodobá. Český Brod se sice již nemohl chlubit takovými žáky jako byl Neckář, Vrabec, Votápková nebo Hudcová, vyrůstali však noví talentovaní žáci jako Ledeč, A. Fabián, Chybný, Eisner, Bejšovec, Kmochová, Kubičková a celá řada dalších. Byli i takové rádcové, kteří nám říkali: "Teď už jste skončili s úspěchy v žákovském šachu a raději to zabalte, ať neděláte ostudu." Vední šachového oddílu však bylo jiného názoru. I když nejlepší už odešli, přesto stojí za to bojovat dále. Vždyť nemusíme zatratit žáky, jestliže nebudou stále první. Je to lehčí první místo vybojovat než je stále udržovat. A tak jsme i roku 1966 na neoficiální žákovský přebor ČSSR do Zaječic jeli. Byli jsme rozhodnuti neprodat svou kůži lacino. Jaké však bylo naše překvapení i překvapení všech účastníků, když jsme s úplně novým družstvem opět zvítězili. Český Brod porazil Pardubice 7 - 0, Zaječice 7 - 0, Ústí nad Orlicí 5 - 2, Martin 4 - 3 a ve finále Šumperk 5 - 2. Ani na mezinárodním poli s Lipskem to nedopadlo špatně. V Lipsku jsme vyhráli těsně 12,5 - 11,5 a doma jsme remizovali 12 - 12. Český Brod reprezentovali tito žáci: A. Fabián, Žítžala, Hrubý, Ledeč, Chybný, Eisner, Jedelský, Bejšovec, Tichý, Batela, Kmochová a Kubičková.

Roku 1967 mělo českobrodské žactvo méně úspěšný rok. V Zaječicích na neoficiálním přeboru ČSSR bylo až šesté a v družebních utkáních s Pionýrským domem Lopsko prohrálo v Lipsku i v Českém Brodě. Ne všechny roky jsou tučné.

Rok od roku to má žactvo těžší. Českobrodských zkušeností při výchově šachového žactva využívá stále více měst. Žákovský přebor ČSSR v Zaječicích přitahuje prakticky nejlepší žákovská družstva republiky. Roku 1968 přijíždí do Zaječic výběr města Prahy /ne tedy už jednotlivé pražské oddíly, ale spojené družstvo Prahy/, Má jediný cíl. Zvítězit a dokázat, že když se Praha spojí, žádné družstvo jí nemůže konkurovat. A Praha hraje skutečně výborně. Mezi 4 nejlepší družstva ČSSR se dostala 2 družstva Prahy. Praha A a Praha B. Mezi nejlepšími 4 družstvy je však také Český Brod. Celý český venkov, Morava a Slovensko drží palce Českému Brodu. A Český Brod hraje výborně, překonává se, poráží Prahu B 5 - 2 a v dramatickém Finále poráží Prahu A 4 - 3 a stává se opět neoficiálním přeborníkem ČSSR. Praha sportovně gratuluje a my si ani neuvědomujeme, jak velkého a cenného úspěchu jsme dosáhli. Že to nebyla náhoda, dokázalo českobrodské žactvo i na mezinárodním žákovském turnaji v Ostravě, kde skončilo na prvním místě, když porazilo Krakov 9 - 1, Lipsko 8 - 2 a starší družstvo Ostravy 5,5 - 4,5.

Roku 1969 bylo českobrodské družstvo na přeboru ČSSR mezi 32 družstvy "až" třetí za vybraným družstvem Prahy a Brna. Rozhodně to nemůžeme považovat za neúspěch. Lépe skončilo českobrodské žactvo roku 1970 a 1971. Vybojovalo vždy druhé místo za výběrem Prahy. Avšak v pionýrském šachu byla situace trochu jiná. Rok 1971 přinesl velký úspěch českobrodským pionýrům. Poprvé se konal pionýrský přebor ČSR, dále ČSSR a nakonec velký mezinárodní pionýrský turnaj zemí socialistického táboru, který nese název Velká cena PO SSM v šachu.

Nejdříve se hrál pionýrský přebor ČSR v Praze. Český Brod zvítězil před Prahou, Havířovem, Brnem a Hradcem Králové. O dva měsíce později vyhrál Český Brod i pionýrský přebor ČSSR v Prešově a nechal za sebou Bratislavu, Košice a Prahu. Posílenému českobrodskému žákovskému družstvu se dostalo té cti, že mu byla svěřena reprezentace naší republiky. Vystupovalo v Prešově na Velké ceně PO SSM jako ČSSR I, turnaj vyhrálo bez porážky a zaujalo první místo mezi socialistickými státy před Rumunskem, Sovětským svazem, Polskem, Bulharskem a Německou demokratickou republikou. Těstilo nás, že naše družstvo nezklamalo v reprezentaci, prokázalo své mistrovství, bylo velmi dobře psychologicky připraveno, takže se nezaleklo nejvyššího stupně, jak tomu obvykle u našich reprezentatnů bývá.

I v letech 1970 - 1971 pokračovala družba s Pionýrským domem v Lipsku. Zatímco roku 1970 skončilo českobrodské žactvo v Lipsku až na třetím místě mezi 10 družstvy, dosáhlo roku 1971 velkého úspěchu, když mezi 12 nejlepšími žákovskými družstvy NDR a ČSSR obsadilo v Lipsku první místo před Halle, Ostravou, Prahou, Lipskem a Berlínem. Jediným neúspěchem našeho žactva roku 1971 bylo 4. místo na mezinárodním pionýrském turnaji v Českém Brodě, konaném u příležitosti 50. výročí založení KSČ. Zvítězil Havířov před Prahou, Lipskem a Českým Brodem. Za velké úspěchy v letech 1970 - 1971 zaslouží pochvalu hlavně tito českobrodští žáci: Oldřich Eisner, Vladimír Šenkýř, Ivo Píša, František Vršovský, Gabriel Máčik, Jan Míčik, Jiří Doležal, Jan Bím, Jitka Vobořilová, Jana Hollerová a Jana Johnová.

Rok 1972 byl pro českobrodské žactvo tak trochu odpočinkový. V Zaječicích na přeboru ČSSR obsadil Český Brod 10. místo mezi 64 účastníky a v pionýrském šachu byl na třetím místě v ČSR za Plzní, Ostravou, ale před Brnem, Prahou, Ústím nad Labem, Českými Budějovicemi a Kopidlnem. V mezinárodním turnaji v Českém Brodě skončil Český Brod až za mistrem ČSSR Plzní a mistrem NDR Lipskem.

Na závěr této kapitoly se chceme alespoň letmo zmínit o tom, že českobrodské žactvo vyhrává pravidelně krajské přebory, že se často zúčastňuje celé hroudy žákovských turnajů / v Městci Králové, Benešově, Pečkách, Ostravě, Praze, Žatci, Neratovicích, Kopidlně, Kolíně a samozřejmě v Českém Brodě/ a že v nich většinou končí na prvním místě.

V posledních 6 letech pomohla českobrodskému šachu úzká spolupráce s ... Kolín a velmi dobrá spolupráce s oběma ZDŠ v Českém Brodě.

V posledních 2 letech spolupracuje šachový oddíl velmi úzce s šachovým oddílem Lokomotivy Kolín, který začíná být velkým konkurentem Českému Brodu v oblasti šachového výcviku žactva a jsme přesvědčeni, že to bude na prospěch i českobrodskému i kolínskému šachu.

Tato kapitola o českobrodském šachovém žactvu byla napsána proto, aby bylo všem jasno, z čeho se zrodily velké úspěchy I. družstva TJ Slavoj Český Brod.

konec třetí části

Minule jsme psali o českobrodské šachové mládeži, která se zapsala zlatým písmem do historie československého žákovského šachu. V tomto posledním pokračování bychom se rádi zmínili o největších úspěších českobrodského šachu a o mezinárodním styku našich šachistů.

V druhém pokračování jsme psali o tom, že hlavní úspěchy českobrodských hráčů začaly rokem 1961, kdy Maria Křivánková získala titul krajské přebornice žen. Maria Křivánková získala tento titul od roku 1961 až 1968 celkem sedmkrát s výjimkou roku 1966. Hrála výborně i v přeborech ČSSR. Roku 1957 byla třetí v přeboru ČSSR dorostenek, dvakrát hrála polofinále mistrovství ČSSR žen a sedmkrát se probojovala až do finále. Finále mistrovství ČSSR žen však hrála pouze čtyřikrát, třikrát z pracovních důvodů musela odříci.

Třikrát skončila na pátém místě a jednou na šestém, tedy vždy v první polovině. Drobnějších úspěchů dosáhli Václav Křivánek, Jaroslava Sommerová, Jaroslav Hušek a Zdeněk Chybný, kteří hráli jednou v polofinále přeboru ČSSR dorostu. Jaroslav Polák dosahuje výrazných úspěchů v korespondenční hře. V praktické hře byl dvakrát krajským přeborníkem a jedenkrát hrál polofinále mistrovství ČSSR.

Alois Lanč, prakticky nejlepší hráč šachového oddílu a první hráč prvoligového družstva, přišel do Českého Brodu z Kroměříže až roku 1970. Hrál už r. 1970 finále mistrovství ČSSR a skončil devátý a roku 1971 hrál polofinále. Jeho silnou zbraní je blesková hra a hra v šachové tísni. Mezinárodně dosáhl skvělého úspěchu roku 1970 v Lipsku, kde obsadil druhé místo mezi 28 účastníky za mezinárodním mistrem NDR Henningsem.

Dobrých výsledků dosahuje též Dana Lančová, která vyhrála dvakrát krajský přebor dorostenek a třikrát hrála úspěšně přebor ČSSR dorostenek. Rovněž Jitka Hudcová šíří slávu českobrodského ženského šachu. Hrála dvakrát přebor ČSSR dorostenek, dvakrát polofinále mistrovství ČSSR žen a loňského roku dokonce i finále. Největšího úspěchu dosáhla roku 1971, kdy skončila na druhém místě v přeboru ČSSR žen. Jarmila Kubičková vyhrála třikrát krajský přebor dorostenek, třikrát hrála přebor ČSSR dorostenek - dvakrát skončila šestá a loni čtvrtá. Jako dorostenka už hrála i dvakrát přebor ČSR žen a loňského roku skončila na druhém místě.

Největších úspěchů dosahuje Lubomír Neckář. Už dvakrát byl vybrán v časopisu Svoboda jako nejlepší šachista Středočeského kraje mezi deset nejlepších sportovců roku v našem kraji. Bylo to r. 1969 a 1972. Lubomír Neckář začal se svými úspěchy v dorostu již jako žák. Dvakrát vyhrál krajský přebor dorostenců, pětkrát hrál polofinále a třikrát finále přeboru ČSSR dorostenců. Roku 1966 byl šestý, roku 1967 třetí a roku 1968 se stal dorosteneckým přeborníkem republiky. Třikrát hrál už mezi dospělými polofinále mistrovství ČSSR jednotlivců a slavil pěkné úspěchy na Akademických mistrovstvích ČSR a ČSSR. Roku 1971 se stal akademickým mistrem ČSR.

Lubomír Neckář hrál také nejvíc z českobrodských hráčů mezinárodně. První křest si odbyl v družebních žákovských střetnutích Lipsko - Český Brod. Dále se zúčastnil téměř všech mezinárodních akcí šachového oddílu TJ Slavoj Český Brod. Největšího úspěchu dosáhl roku 1969, kdy se probojoval do Švédska na juniorské mistrovství světa. Hrál ve Stockholmu za vedení sekundanta Jaroslava Pelikána mezi 38 nejlepšími juniory světa, probojoval se do finálové skupiny mezi 12 nejlepších a skončil na šestém místě. To bylo skutečně výborné umístění ve společnosti Karpova, Kaplana, Andersona, Adorjána, Huga, Vogta, Bellona a dalších. Jeho druhým nejúspěšnějším turnajem v zahraničí byl loňského roku start v reprezentaci Československa na Akademickém mistrovství světa v Rakousku. Družstvo ČSSR skončilo třinácté a Lubomír Neckář byl nejlepší z československých reprezentantů. Neckář byl ještě na několika turnajích v Lipsku, dále v Bad Pyrmont /NSR/ a v Zinnowitz /NDR/.

Rovněž dvaadvacetiletý Miloš Vrabec dosahuje velmi pěkných výsledků. Vyhrál dvakrát krajský přebor dorostenců, hrál třikrát polofinále a jednou finále přeboru ČSSR dorostenců, jednou mezi dospělými polofinále mistrovství ČSSR a hrál též úspěšně na Akademických mistrovstvích ČSR a ČSSR. Stejně jako Neckář hrál zprvu v družebních žákovských střetnutích Lipsko - Český Brod a zúčastňuje se všech mezinárodních podniků šachového oddílu. Z jeho význačnějších úspěchů jmenujme páté místo mezi 26 hráči na mezinárodním juniorském turnaji v dánském Naestvedu. Vrabec hrál též na řadě turnajů v Lispku.

Neckář i Vrabec jsou velmi úspěšní v bleskové hře a ovládají mistrně hru v časové tísni. Oba hrají též s našimi přáteli na Slovensku, hlavně je nutno připomenout první místo Lubomíra Neckáře na mezinárodním juniorském turnaji v Bratislavě.

Na poli vojenského šachu dosáhli větších úspěchů Jaroslav Zajíček a Jiří Valtera.

Mezi nejlepší současné dorostence patří Oldřich Eisner, který hrál polofinále přeboru ČSSR dorostenců již třikrát.

Šachový oddíl pořádal v posledních 15 letech celou řadu význačných podniků. Téměř všechny okresní přebory se konají v Českém Brodě. Rovněž krajské přebory dorostenců a dorostenek se konají téměř stále v Českém Brodě. Roku 1967 se konal v Českém Brodě XI. sjezd středočeských šachistů a na letošní rok připravuje šachový oddíl uspořádání XVII. sjezdu středočeských šachistů, na který přijedou šachisté nejen ze všech krajů Čech a Moravy, ale i patronátního slovenského okresu Rimavská Sobota a z družebního německého města Lipsko. Také Československý šachový svaz pověřuje často Český Brod uspořádáním nejvyšších soutěží ČSSR. Přebor ČSSR dorostenců se konal u nás jednou a letos se bude konat podruhé. Přebor ČSSR dorostenek se konal v Českém Brodě už třikrát. Slavoj Český Brod zorganizoval už celou řadu mezinárodních turnajů, z nichž jmenujme alespoň družební utkání s Lipskem, která se konají téměř každoročně od roku 1965, utkání s Frankfurtem nad Odrou, s Amsterodamem, mezinárodní dorostenecký turnaj roku 1968 za účasti NDR, Švédska, Dánska, Maďarska a Jugoslávie, mezinárodní juniorský turnaj roku 1970 za účasti Švédska, NDR, Rumunska, Polska, Holandska, Duranův memoriál za účasti Lipska a mezinárodní turnaj dospělých za účasti Lipska a Berlína. Všechny tyto turnaje a mezinárodní utkání měly vysokou šachovou úroveň. Po stránce politicko společenské byly tyto mezinárodní turnaje také velkým přínosem.

Šachový oddíl reprezentuje naše město důstojně. Nejvíce je znám v NDR, kde sotva někdo uvěří, že Český Brod je tak malé město. Výborně nás znají v Lipsku, ale i v Berlíně, Frankfurtu nad Odrou, Fürdenwalde, Schwedtu a Halle. Šachový oddíl dostává řadu pochval za vzornou reprezentaci. Největší poctou v loňském roce je čestné uznání Městského národního výboru v Českém Brodě, které bylo šachovému oddílu předáno na slavnostním zasedání při zakončení Měsíce československo sovětského přátelství. Českobrodští šachisté se budou snažit, aby dále šířili dobré jméno českobrodského sportu po celé republice i v zahraničí.

K mezinárodnímu styku patří také korespondenční hra českobrodských šachistů s Jaltou v SSSR, Berlínem a Londýnem.

Český Brod je šachově znám v celé republice a není tedy divu, že Československý šachový svaz určil Český Brod jako místo, kde má být vybudováno šachové středisko ČSSR. Je to skutečně velká pocta pro naše město, uvážíme-li, že podobná, ale menší střediska mají být vytvořena ještě v Praze, Brně, Bratislavě a Třinci. Proto všichni šachisté uvítali usnesení výroční členské schůze TJ Slavoj Český Brod, že v našem městě bude toto středisko vybudováno během tří let. Končíme velmi stručnou historii šachového sportu v Českém Brodě konstatováním, že právě se vždy daří tam, kde jsou vytvořeny pro to příznivé podmínky. A ty hlavně v posledních 10 letech v našem městě vytvořeny byly. Městský výbor Komunistické strany Československa, Městský národní výbor v Českém Brodě, Městské kulturní a společenské středisko, TJ Slavoj Český Brod, místní školy, závody a JZD pomáhají českobrodskému šachu velkou měrou. A připočteme-li k tomu neúnavnou činnost českobrodských šachových organizátorů, pochopíme, proč se Český Brod zařadil mezi nejlepší šachová centra ČSSR.

Jaroslav Pelikán

 

ŠK Český Brod