Můj rum, můj hrad. I druhý zápas v nové aréně U Piráta jsme zvládli a Stříbrnou Skalici jsme deklasovali 4,5:3,5. Pokusím se popsat, jak to bylo, ale stejně mi to nikdo neuvěří…

Pokud jste si mysleli, že jste v životě byli svědkem nějakého zázraku, tak si dejte facku, uvařte si kafe a přečtěte si o opravdovém zázraku. O tom, který se udál v Českém Brodě v magický den 21. 11. 2021.

Skalice přijela v obstojné sestavě a jako první šla do vedení. Jiří Čihák byl Danielu Žákovi dobrým učitelem. Nicméně nakonec se stal z učitele Čižák a z Žáka učitel, jenž po zisku pěšce nikam nespěchal a předvedl zodpovědný vítězný ploužák.

Nebojte se, vyrovnali jsem. Pan Krejčík odrážel agresivní soupeřovy výpady (naštěstí pouze na šachovnici) a po hbitém protiúderu oslavil u rohového praporku premiérovou výhru v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou.

To byl velmi důležitý bod, protože jinak to nijak optimisticky nevypadalo. Pan Koudelka se dostal pod silný útok, soupeř mu obětoval kvalitu a valil figury na jeho krále. V těžké pozici přišly další chyby a bohužel i porážka.

V sezoně se zatím nedaří ani Čendovi, který připsal třetí nulu v řadě. Tentokrát to nebyla špatná partie, Chupa Chups si sebral pěšce a s heslem „All You Need Is Pawn“ byl odhodlaný pozici přinejmenším ubránit. To by se mu nakonec i docela v pohodě povedlo, v časovce těsně před kontrolou ale přišla velká hrubka a konec nadějí. Nutno ocenit i mladého soupeře, který předvedl nápaditý výkon.

Čenda zatím nedostává své přezdívce Čendischán, ale až se on i náš kapitán pořádně rozjedou, tak budeme mít rázem bodů jak figur na orloji. A ono to přijde.

Mně se povedlo ze zahájení pohodlně vyrovnat a postupně jsem soupeře přehrál, nicméně stav 2:3 se otáčí poměrně špatně. Půdu pro prvotřídní drama připravil pěknou výhrou pan Chybný, jenž v časovce excelentně zvládl naprostý chaos na šachovnici a působivým maršem centrálních pěšců dokráčel do dámy – 3:3.

Zdeněk Chybný (1766) – Bolek Studzinski (1599), pozice po 18… e5.

Tomuhle říkám šachový hemenex.

Detektivka jak Brno, ale teprve teď čtěte. Ondra trpěl jak Mandela v osmdesátkách, měl tak špatnou pozici, že i když bojoval ze všech sil, tak se soupeřce hrála koncovka skoro sama. Už po časovce mohlo přijít první K.O., ale stáli při nás všichni svatí (s podporou Starostů).

Ondřej Šedivý (1766) – Julie Vilímová (1599), pozice po 40. Sc6, BNT.

Poslední tah před kontrolou, myslím ale, že v časové tísni byl pouze Ondra. Teď jsem stál u šachovnice a říkám si (a teď opravdu napíšu, co jsem si říkal): „To je v prdeli, ty vole, to je hotovo, teď 40…a2 a je to 3:4, no jo no, to bylo jasný, to se nedalo bránit, do hajzlu, no jo no, tak to se nedalo ubránit, to bylo prostě špatný vole, ale tak snažil se ještě dobře, ale ta koncovka, to se fakt nedalo, do prdele, bůhví, jestli to uhrajeme aspoň na 4:4, ty vole, jdu si pro další pivo, ach jo, co se dá dělat, to je škoda, no jo no, to se nedá nic dělat, tak já si dám to pivo.“ 

Jenže ten tah se nestal, což se mi snad jenom zdálo. Nakonec to čaroděj Ondroděj dotáhl do jenom trochu prohrané pozice a následně ukázal, proč se celý ty roky pachtil na medicíně, kde měl i seminář psychologie. V pravý čas nabídl remízu a soupeřka k údivu všech včetně výčepního přijala. Posuďte sami.

Ondřej Šedivý (1766) – Julie Vilímová (1599), pozice po 48. Kb3, 1/2.

Vítězný plán je velmi jednoduchý, hlavně ale i kdyby to byla remíza, má černý dva piky víc a může si vyzkoušet úplně všechno, úplně bez obav. Stačí dojít králem Kh4, zahrát h5, vyhnat střelce a vzít si f3 pěšce. Ale i kdyby neměl černý k dispozici tah h5, je pozice vyhraná.

Ondřej Šedivý (1766) – Julie Vilímová (1599), varianta po tahu Sg4, BNT.

Bílý si pokryl tahem Sg4 pěšce, ale to mu nepomůže. Přišlo by 1…f5! 2.exf5 e4! a pěšec maže do dámy. Kdyby nestál střelec na g4, ale třeba na h5, aby ho nenapadal král, tak zas jde bez problémů zahrát 1…f5 2.exf5 Kxf5 a natáhnu jednoho z pěšců a vytvořím druhého volného, který rozhodne. 

Shodli jsme se, že danou pozici Ondra sehrál lépe než třeba Carlsen, Caruana, kdokoliv. Nikoho by totiž nenapadlo nabídnout remízu. Čenda správně komentoval, že moje Kh8 z prvního kola bylo ještě hovno oproti téhle nabídce remízy. Souhlasím, za mě tah sezony.

S bodovým ziskem z Ondrovy partie jsme v zákulisí na předtiskovce vůbec nepočítali, a tak po jeho remíze stoupla atmosféra a napětí v aréně o tisíc procent. Najednou stačila Martinova výhra a znovu bychom předvedli velký comeback, podobně jako v úvodním zápase s Neratovicemi.

S Martinovým bodem jsme počítali za stavu 3:3 automaticky, protože nám nic jiného nezbývalo. Ve skutečnosti sice měl pika navíc, ale koncovka byla tak strašně těžká, tak složitá, fuj! Navíc soupeř FM Táborský také není žádnej študák, co by se šachy naučil o polední pauze před praktikama z chemie. Chlapec, který zůstal v pyžamu, ale obrousil šachovnici až do poslední nitě a urval veledůležité vítězství!

Neuvěřitelná bitva! Nepamatuji si moc větších dramat, než bylo tohle. Tým zatím neskutečně bojuje a zápasy se nám daří urvat i díky velkému množství výher – z 24 partií máme zatím jen čtyři remízy. Jen tak dál, tohle mě baví!

Uvidíme, kdy bude jaké příště. Měli jsme hrát 5. prosince v Dobrovicích s tamním béčkem, ale vzhledem ke zhoršené epidemické situaci k tomu zatím nedojde. Momentálně nemohou hrát neočkovaní hráči, což dělá ze soupisek ementály (samozřejmě jak kde) a středočeské soutěže družstev jsou minimálně do konce roku přerušené.

Ohledně restrikcí si na odborníka nehraju (takových tu máme už dost), takže toto rozhodnutí nijak nehodnotím. Jsem hlavně rád, že krajský svaz na zpřísněná opatření zareagoval relativně rychle a vydal jasné stanovisko, na rozdíl od toho velkého svazu, jehož komunikace směrem k šachové veřejnosti je v tomto ohledu naprosto žalostná. Doufám ale, že i kdyby se situace nezlepšila ani v lednu, bude krajský svaz čekat do posledního možného momentu, než se eventuálně rozhodne soutěže znovu anulovat. Přijde mi, že duben, květen, červen je docela slušný termínový polštář a prostor pro odkládací manévry je pořád velký.

 

Vítek Moravec