Zapomeňte na Zdice, porazili jsme Říčany!

Dobře se o nás ví, že jsme přiznaní pokrytci a po porážkách se nám do článků nechce. Netajíme se tím, jsme naprosto transparentní. Tak jsme to (ne)udělali i po prohře 3,5:4,5 ve Zdicích. Ztratím o tom pár vět a pak už se na to vykvajzneme, protože koho to zajímá, když jsme porazili 5:3 mistry Krajského přeboru světa Říčany D! Nic není starší než poslední porážka.

Se Zdicemi jsme minulé tři sezony vyhráli, tentokrát byl šťastnější soupeř. A to doslova, porážka pro nás byla hodně krutá. Honzík odmítl dvakrát remízu, Adam soupeře drtil, Lukáš Passer na tom byl po většinu partie rovněž lépe… Z těchto tři partií jsme nakonec uhráli jedinou remízu. Kompenzaci by domácí hledali snad jen v mé partii, kde jsem nejprve správně obětoval figuru za tři piky, ale následně jsem dovolil protioběť a po dalších nepřesnostech jsem přežil klinickou smrt i následnou nevšední koncovku. Partie velmi zajímavá, proto ji přikládám k přehrání. A tím bych to ukončil. Ztracené body, byť s velmi silným soupeřem.

Říčany C v minulé sezoně ovládly Krajský přebor s náskokem šesti bodů, jedinou porážku utrpěly až v posledním kole. Céčko postoupilo do ligy a nahradilo ho Déčko, které má takřka totožnou sestavu. No a tohle Déčko plné mladých talentů přijelo k nám a pak odjelo, a co je zajímavý, že odjelo bez tašek a batohů, protože by v nich stejně nemělo co odvézt, páč body zůstaly doma.

Předvedli jsme fenomenální výkon. Zavánělo to hodně vysokým debaklem, dvě partie jsme ale nakonec pokazili. I tak výhra 5:3, šest bodů po třech zápasech je krásný začátek.

Odpálil to Martin na první, který suverénně přehrál čerstvě bronzového chlapce z Polofinále v kategorii H18 (hodně klopotný popis). Třetí největší hvězda týmu (po mně a Čendovi) má v úvodu sezony ve statistikách 3/3, což se nechá prohlížet. O hvězdném statusu by mohl vyprávět i jeho soupeř Tobias Pressler, jenž má velmi blízko k Elvisovi Presleymu – „r“ a „y“ dělí na klávesnici pouhé čtyři centimetry.

Martin Horák – Tobias Pressler, pozice po tahu 20…axb6, BNT.

Bílý na tahu něco udělá. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 21.Vxb6 funguje, protože na 21…Vxc4 má bílý cvišncuk 22.Vb7! Proto černý zvolil jiný 21. tah, přesto brzy prohrál.

Pro změnu mistra republiky do 12 let schytal Fanda. Náš hráč vyrukoval s divokou variantou, soupeř ale hrál velmi dobře a potrestal všechny nepřesnosti. JFK tak neoslavil bodovým ziskem sobotní 62. výročí atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho.

Velmi důležitá byla výhra na sedmé desce, kde se blýskl krásnou útočnou partií pan Koudelka. Náš emeritní kapitán ráno nenastartoval svou loď, a tak pro něj musel na poslední chvíli sjet Lukáš (díky!), a stálo to za to.

Ivan Koudelka – Filip Malý, pozice po tahu 25…Dxa4, BNT.

26.Sxh7+! Bum! 26…Kxh7 27.Jg5+ Kg6

Ivan Koudelka – Filip Malý, pozice po tahu 27…Kg6, BNT.

28.Jxf7 Pořád hodně zajímavý tah, k okamžité výhře ale vedlo 28.Dd3+ f5 29.Ve6+ Kh5 30.Dxf5 s matem. Hrálo se 28…De4 (nejlepší prý Da2, těžký) a zbytek už zahrál náš hráč přesně. 29.Je5+ Kf6 30.Jd7+ Kg6 31.Jxf8+ Vxf8 32.Dxe4 s hodně přivyhranou koncovkou. Ve 38. tahu 1:0.

Jediný ryze bolestivý moment jsme během utkání museli strávit na osmé šachovnici. Adam vedl dobrou válku, až chytil soupeři dámu za věž. Bohužel ale strašně natikal a nakonec si vlezl v časovce do matu. Bylo to trochu déjà vu z loňského zápasu proti Říčanům. Stane se, nevadí, hra je dobrá, ale je prostě potřeba hrát rychleji. A to platí i pro ostatní mladíky. Zrychli mi, voe!

I tak jsme za stavu 2:2 ve zbývajících čtyřech partiích útočili na další tři výhry. Po bojovném výkonu remizoval Čenda „Čoromoro“ Čermák. Alespoň trochu si tak spravil chuť po pátečním mariášovém debaklu, který jsem mu uštědřil dokonce před částí jeho rodiny.

Velkou pochvalu si zaslouží Pacman za to, že po vysilujícím a v závěru i trochu flustrujícím Polofinále dorazil pomoct týmu v hodině nejtěžší. Zopakoval si tak souboj s Janem Sílešem, s nímž rovněž bílými remizoval na zmiňovaném turnaji. Sám jsem byl skeptikem, ale po tiskovce a následné analýze s kompem musím uznat, že náš Honza sehrál koncovku skvěle a odvážný pochod krále byl nejen odvážný, ale i pochod. I Pacman zahájil 3/3!

Já taky nehrál úplně špatně, soupeře jsem pomaloučku trochu přehrál a získal jsem do koncovky pěšce. Partie úplně vyhraná, ale jsem prostě dřevák a nedotáhnu už vůbec nic. Na druhou stranu minule jsem měl kliku. Už mi není pomoci, ale pořád mám důležitou roli v mužstvu, protože dávám dohromady sestavu a tentokrát jsem byl i rozhodčí. Dokud mi bude psát tužka, tak mě z tý sestavy nedostanete, to vám garantuju!

Bylo to 4:3 a Lukáš dohrával koncovku 2p+J vs J. V zákulisí jsme se bavili, že pokud tohle prohraje, tak je to největší sabotáž v historii šachu. JFK navrhoval zmatit se v rohu za pomocí pěšce, já se zase obával scénáře, že si Lukáš postaví věž a dostane mat podobným způsobem. Nic z toho se nekonalo, Passerati dovezl pika do dámy a zpečetil slavné vítězství.

Pavel Kurek – Lukáš Passer, pozice po tahu 50…a5, BNT.

Lukáš si poradil s koncovkou s přehledem.

Některé hororové scénáře.

To jsme je sesekali! V úvodních třech kolech jsme uhráli 10 partiových vítězství, což je v této soutěži skvělé číslo, navíc při dost těžkém losu. Teď ještě 7. prosince výjezd do Lysé a pak máme do konce roku padla.

VM7