Název článku jsme jednomyslně odhlasovali ještě před zápasem. A ono se to fakt stalo, ty vogo… Český Brod – Neratovice D 4,5:3,5.

Skoro dva roky to trvalo, než se šachové oběžníky znovu naplnily krásou a nádherou z dílny českobrodského černobílého zázraku. A protože nevím, kam to v článku zařadit, tak vězte, ctěné budoucí generace, že máme pandemii, kvůli které se tak dlouho nehrálo, takže šachují jen lidé s potvrzením o očkování, negativním výsledkem testu nebo dokladem o prodělání nemoci.

Tak, to by bylo, už to opakovat nebudu. První zápas sezony 2021/22 byl ale výjimečný i z jiného důvodu – po několika letech jsme totiž opět změnili domácí arénu a poprvé jsme hráli v hospodě U Bedrníčků, slangově U Piráta. Museli jsme se přesunout, protože je pandemie a v domově Anna by to bylo složité a… atd.

Do sezony vstupujeme jako obvykle s cílem získat titul a kvalifikovat se do evropských pohárů. Na úvod dorazil mančaft z kategorie hratelných, tedy Neratovice D. Soupeř navíc přijel výrazně oslabený – marně lovím v paměti utkání, ve kterém jsme byli většími papírovými favority (průměr Ela sestav 1937 versus 1674). Byla z toho ale nakonec pěkná habeš.

Premiéru v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou si odbyl pan Krejčík. Jeho partie byla nahoru dolů, nejprve měl materiál navíc soupeř, pak náš hráč a nakonec to skončilo smírem. Škoda, v koncovce asi stačilo běžet prostě „a“ pikem do dámy a stalo by se to, že by tam doběhl.

Ondra předvedl trpělivý výkon, který soupeři, známému bouřlivákovi a zpěvákovi legendární rockové kapely Deep Parpel, vůbec nesvědčil. Šizung v koncovce a poprvé v sezoně jsme šli do vedení.

To jsem ještě navýšil vlastní rukou. Aktivní hrou svolnou k obětem jsem zaskočil vyprodané ochozy i sám sebe, ve chvíli nejvyššího napětí jsem ovšem ukázal i kumšt starého mazáka. Hlavně nejančit!

Jan Štich (1831) – Vít Moravec (2167), pozice po 15. De2, ČNT.

 Obětoval jsem pěšce za náskok ve vývinu a aktivnější figury, na šachovnici mám ale pár jednotek v ohrožení. Všechny odtažné šachy a vazby jsem vyřešil mistrovským 15…Kh8!! Teď zase řeší takřka neřešitelné problémy soupeř (citlivý „e“ sloupec, král bez pořádného domečku, hrozba f7-f5 atd.).

Tah sezony bychom měli, ale ukazatel skóre se začal velmi brzy měnit k naší nelibosti. Pan Koudelka mířil už od zahájení k vítězství, jeho soupeř ale dokázal vykutat nějaké šance a nakonec i získal materiál.

Jan Verner (1771) – Ivan Koudelka (1952), pozice po 31…Ve3, BNT.

Bílý na tahu získá materiál. Řešení se zobrazí po označení následujících řádků pod textem.

32.Jd5! s napadením dámy a zároveň izolování věže na d3. Černý musí odevzdat kvalitu.

Objektivně není pozice prohraná, rozhodně je ale méně veselá a při podepisování partiáře už byla vysloveně neveselá. Vstup do sezony se navíc nevydařil ani Čendovi, jehož velmi dobře hrající soupeř postupně přehrál. Přesto mohl populární ČéČé dokonce zvítězit, svou šanci na skórování ale promáchl.

Čenda Čermák (2001) – Attila Sovány (1751), pozice po 29…Ve3, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. Řešení se zobrazí po označení následujících řádků pod textem.

Čenda v časovce neviděl vyhrávající 30. Dc2! Visí na h7 a zároveň hrozí mat po Dc8+. Ani 30…gxf6 černého nespasí, 31.Dxh7+ Kf8 32.Dh8+ s dalším braním na f6 a výhrou.

Stav 2,5:2,5 a marně jsme na tribunách s prvními předtiskovkovými pivsony (velká výhoda hraní v hospodě) hledali na dně půllitrů potenciální body. Honzíkovi se totiž partie vymkla z rukou, až příliš spoléhal na útok a zkušený soupeř jeho oslabení na královském křídle ukázkově potrestal. Co jiného tedy Honzíkovi zbylo než zastavit hodiny, podepsat partiář, prásknout bundou o stůl a zacitovat z pohádky Hrátky s čertem: Vemte si ten Kabát!

Několik dalších nekonečných minut tak platilo, že body nám přibývaly pouze na pivních táccích, nikoliv na ukazateli skóre.

Pak jsme ale našli svého Hrdinu. Další debutant v našem dresu Robin Hrdina doslova a do písmene vytáhl z paty důležité vítězství, které nám vůbec dalo nějakou naději na bodový zisk ze zápasu. Jeho soupeř měl koncovku těžkých figur dlouho naprosto pod kontrolou, Robin ale i v docela nepříjemné a pasivní pozici odmítl v zájmu družstva remízu a stal se jasným Hrdinou zápasu. Není divu, že palcové titulky lokálních médií v pondělí ráno hlásaly hesla typu: Hrdinosaurus zavelel k obratu; Záchrana v Hrdině H; Zpívá celá Hrdina; SuperHrdina Robin apod. Tomuhle říkám posila!

Teď jsme mohli doufat alespoň ve 4:4, pan Chybný totiž určitě neměl na šachovnici lepší věžovku než soupeř. Tedy technicky vzato, na šachovnici měli oba stejnou věžovku. Nicméně pozice byla svým způsobem neobvyklá, soupeř totiž navzdory aktivnějším figurám dodriftoval samovolně do jakéhosi podivného zugzwangu, po kterém se pozice radikálně změnila a on brzy začal vršit chyby, až dočista prohrál.

Opravdu šťastné tři body, neuvěřitelně vydřené. Podle toho i vypadala tisková konference, která plynule navázala na konec zápasu a v rámci osvěty a popularizace hry pokračovala až do pozdních hodin i v jiných mediálních domech ve městě.

ŠK Český Brod A						TJ Neratovice D
Hrdina Robin H Z	2157	1	–	0	1895	Picek Miroslav V Z
Moravec Vít Z ZK	2167	1	–	0	1837	Štich Jan V Z
Čermák Jan Z	1996	0	–	1	1732	Sovány Attila Z
Koudelka Ivan K Z	1949	0	–	1	1795	Verner Jan Z ZK
Fiala Jan Z	1909	0	–	1	1699	Kabát Josef H
Šedivý Ondřej Z	1749	1	–	0	1646	Parpel Petr
Krejčík Miroslav	1802	½	–	½	1546	Stypa Zdeněk
Chybný Zdeněk	1765	1	–	0	1237	Verner Ondřej
		4½	–	3½

MOŽNÁ ale, že nebudeme mít takové štěstí úplně pokaždé. Chtělo by to tedy dělat trochu lepší tahy. Příležitost byla o tři týdny později proti Lysé nad Labem E. A jak to dopadlo se dozvíte… za chvíli!

Vítek Moravec