2016, 2017, 2025

 

Přesně před rokem jsme v rámci projektu Josehova pyramida hledali „posily“ pro náš klub. Po roce napětí, mlčení a občanských nepokojů nastal čas zveřejnit výsledky.

Anketu ovládla Lady Dee.

Zcela jasně porazila takové velikány jako Filipa Turka, Agátu Hanychovou nebo Janu Bobošíkovou. Co stojí za tímto grandiózním výsledkem? Osobně se domnívám, že její mimořádné zkušenosti s nastavováním figur. Proč se ale nezeptat přímo jí?

Lady Dee jsem se samozřejmě snažil kontaktovat. Bohužel neodpovídala ani na maily, ani na hlasovky, ani na můj pokus navázat spojení pomocí telepatie.

Když jsem na ni naběhl před jejím domem s mikrofonem, konečně zareagovala.

 

Taserem.

 

Vzhledem k tomu, že jsem následně několik minut necítil levou polovinu těla, dodnes chčiju krev a mikrofon se už nepodařilo najít, rozhodl jsem se přistoupit k bezpečnější formě rozhovoru. Tedy k rozhovoru zcela smyšlenému. Celkový výsledek tak působí mnohem věrohodněji, než kdybychom se drželi reality, což se nám ostatně na tomto webu nikdy příliš neosvědčilo.

ČČ: Gratuluji ti k vítězství v anketě. Získala jsi 6 hlasů, což v dějinách našeho webu představuje mimořádně silný mandát. Jaký je to pocit?

LD: Děkuji. Všem šesti hlasujícím patří velký dí(c)k. Je to pro mě silný mandát, ale zároveň i obrovský závazek. Hrát zadarmo v krajském přeboru na sedmé šachovnici je velká odpovědnost a udělám vše pro to, abych tuto důvěru nezklamala.

ČČ: V hlasování jsi konkurenci jasně porazila. Čím si tak výraznou podporu vysvětluješ?

LD: Lidi vždycky obdivovali moje partie. Teď je akorát chtějí vidět z větší blízkosti.

ČČ: Šachové partie…

LD: Jo, ty taky.

ČČ: Šest hlasů, sedmá deska v krajském přeboru. Pro někoho, kdo o šachu ví prakticky úplný hovno, to bude značný tlak. Jak se s podobnou situací vyrovnáš?

LD: Jsem zvyklá pracovat pod tlakem, v minulosti se na mě valil ze všech stran. Hlavně zezadu. V šachu je to asi jinak, ale zvládnu se přizpůsobit.

ČČ: V krajském přeboru samozřejmě nepřicházejí jen výhry. Umíš přijímat i porážky?

LD: Samozřejmě. Jsem profesionálka. V mém oboru se člověk naučí spolknout leccos. Takže jednu prohranou partii zvládnu.

ČČ: (zamumlá si pro sebe) Kdyby jen jednu…

ČČ: (normálním hlasem) Kapitán Vít Moravec si zakládá na tom, aby bylo v týmu „minimum čůráků“. Jak do této koncepce zapadáš?

LD: V mé kariéře jich bylo víc než v celém šachovém svazu. A to už je co říct. Takže to bude trochu nezvyk, ale jak jsem říkala, jsem flexibilní. Nějak to půjde.

ČČ: Výborně. Pojďme se podívat na tvé šachové znalosti, abychom posoudili, zda jsi pro náš klub vhodná.  Co je rošáda?

LD: Změna pozice.

ČČ: To je dost zjednodušené, ale ne úplně špatně.

LD: Já znám hodně pozic.

ČČ: O tom nepochybuji. Co je vidlička?

LD: Myslela jsem, že jde o šachový test…

ČČ: Jo, sorry. Moje chyba. Jak skáče jezdec?

LD: Do písmene L. Když se to povede, tak může napadnout krále i dámu najednou. Docela by tomu slušelo jméno vidlička, jak jsi říkal.

ČČ: To by slušelo, no. Dobrej nápad, Drahomíro. Co je mat?

LD: To je, když na prázdné šachovnici dvěma věžemi odebereš králi všechna ústupová políčka.

ČČ: Drahomíro, to jsem tě učil mat dvěma věžemi, ale mat se dá dát různými způsoby.

LD: Já ale umím jen tenhle. Teda umím… Občas se mi povede.

ČČ: Aha.

LD: Tak jak jsem si vedla?

ČČ: Nikoho lepšího jsme si nemohli přát!

Čenda Čermák