Letošní sezónu jsme odšpuntovali zápasem s Kostelcem, se kterým jsme na konci minulé sezóny vyhráli v hezkém stylu. Proto bylo na stole jim to ztrapnění zopakovat. Nasadili jsme tedy silnou sestavu včetně mladých talentů a doufali v repete. Při zápase nás všechny okouzlil novej plakát v místnosti s historií hudby. To nás motivovalo, a i díky tomu měly naše partie šmrnc.

Prvním dohraným Broďákem byl Vítek. Ten ze zahájení stál maličko hůř, po šachu na jeho krále totiž Vítek uhnul na f8 a musel dost přemýšlet, aby se z nepříjemné pozice dostal. Po pár přesných tazích ale Vítek zkonsolidoval a k ničemu soupeře nepustil. Hráči se na 23. tahu dostali do rovné věžovky. Vítek má sice po Oostende věžovky v kůži, ale nechtělo se mu tu pokračovat. Hráči složili zbraně, 0,5 – 0,5.

Další finišnul svou partii Pacman. Honza mě připravil o zápas s mým soujmenovcem, pan Vrabec má totiž stejný příjmení jako já, jen ho má česky a já latinsky. V jeho partii se docela rychle otevřelo centrum, což vyhovovalo více vyvinutýmu Honzovi. V kritickej moment měl Honza možnost získat hezkou výhodu.

Pecka – Vrabec, pozice po 16… Se6. Jak získá bílý z pozice co nejvíc?

Řešení se zobrazí po zvýraznění následujícího řádku:

Bílý může získat příjemnou výhodu díky lepší struktuře… 17. Jxe6! Dxe6 18. Da4. Bílý stojí díky lepší struktuře příjemně. Honza v partii vyměnil na c6 jezdce, po dobrání pěšce na c2 není ale struktura nijak pro bílého výhodná a Honza tak musí využít rychlejšího vývinu figur.

Pac postupně ovládl volný sloupce figurama, ale vyměnilo se u toho procesu spousta materiálu, a tak byla jeho výhoda těžko uchopitelná. Schylovalo se k remízový věžovce… seděl jsem vedle Honzy a říkal jsem si, že si hráči asi za chvíli podají ruce s nerozhodným výsledkem. To se za chvilku stalo, ale s příznivějším výsledkem. Honzův soupeř udělal hrubku, kterou člověk moc často od solidního hráče jako je Vrabec nečeká. Vedeme 1,5 – 0,5.

Pecka – Vrabec, pozice po 28. Ve5

Pan Vrabec zahrál v pozici g6 načež se vzdal, po šachu na e8 visí střelec. Černý může v pozici zahrát třeba Kf8 a stojí v pohodě.

Na pozápasový tiskovce se klasicky řešily nabídky remíz a jejich příjímání u partií mlaďasů. Ve Frantový partii to byl jeden z příkladů. Hráči partii rozehráli zajímavě, když Frantův soupeř zahrál dvojdomečkovou výstavbu. Tyhle struktury se mně osobně hrajou příjemně a zajímalo mě, jak si s tím Franta poradí. Náš hráč hrál principielně a obsadil centrum pěšcema, stál ze zahájení hezky. Jeho soupeř od něj ale vyvolal oslabení centra, ze kterýho pak šlo těžit. Najednou se protivníkovi střelci začli otevírat a Frantova výhoda už nebyla tak čistá. Frantův soupeř posléze našel kritickej tah, kterej pozici vyjasnil, a hráči se tak dostali do relativně rovný pozice.

Bechyně – Lebeda, pozice po 16… Vc8. Jak bílý získá relativní rovnováhu?

Řešení:

17. Jxd5 Sxd5 18. e4! Se6 a bílej získal trochu prostoru, může dát dámu na e3 a nestojí špatně.

Po tomhle manévru se začlo z výměnama. Vyměnily se všechny lehký figury, až na jednoho střelce opačných barev v obou armádách. Hráči se tím pádem na 23. tahu dohodli na remíze. Protože tu ale příběh nekončí, tak přikládám konečnou pozici s hodnocením od počítače. Vedeme 2 – 1.

Bechyně – Lebeda, pozice po 23… exd4. Jak to vlastně stojí?

Tady se hráči dohodli na smíru. Objektivně ale není pozice úplně rovná (hlásí počítač), protože má prý díky slabému postavení pěšců u černého krále bílej příjemnou výhodu. Počítač hlásí +1,5. Už tahy jako De2-h5 můžou bílého napadat, případně po něčem jako g6 by mohlo přijít h4 a bílej tlačí. Tady asi prostě platí poučka, že různobarevný střelci jsou dobrý při útoku na krále a tady má lepší šance na útok bílej. Takže pro nás byla tahle remíza asi dobrá zpráva. Jen mi přišlo zajímavý tohle zmínit.

Po Frantovi dohrál náš druhej junior. Lukáš Pospíšil dostal ze zahájení hratelnou pozici v drakovi, kde se jeho pozice postupně relativně vyjasnila a začala vypadat hezky. Dokonce mu jeho soupeř nabídl remízu, kterou Lukáš odmítl. Na tiskovce o tom pak říkal Vítek, že mu to asi mohl Lukáš říct, ale že by ho stejně nechal hrát. Za chvíli stálo jedno šlápnutí vedle Lukáše jeho hezkou pozici a hned byl pod nepříjemným tlakem.

Suchý – Pospíšil, pozice po 19. cxd5. Jak má černý dobrat?

Lukáš dobral pěšcem a jeho pozice byla najednou nepříjemná. Lepší by asi bylo 19…Sxd5. Střelec odsud ovládá dost polí a někdy může i hrozit odtažný hrozby. Problém s braním pěšcem je útok bílýho pomocí pole f5, který právě ztratilo obránce a nástup bílých figur na osamocenýho černýho krále bude rychlej. Za pár tahů přišlo f5-f6 a přesun bílých figur k útoku na královský křídlo. Pod časovým presem a s těžkou pozicí to bohužel Lukáš neudržel a inkasovali jsme prohru. Stav je 2 – 2.

Jako první počasovkář jsem skončil svou partii já. Moje partie nabrala zajímavý formy hnedka od začátku, kdy mi soupeř zahrál zajímavou variantu alapinky, která povoluje černýmu obsadit centrum. Jen pro zajímavost to je varianta 1. e4 c5 2. c3 d5 3. d3!?. Tohle bylo dost zajímavý, ale bylo příjemný vyjít z normálních struktur do něčeho novýho. Obsadil jsem centrum a po pár tazích ho i uzavřel a těšil jsem se z příjemnější pozice. Následně se partie lehce zkomplikovala, když jsme každej začali hrát něco svýho. Já hrál z principu na dámskym křídle, kde jsem postupně přesouval figurky. On se zase začal pokoušet o něco u mýho krále, ale přišlo mi, že jeho figurky trochu zaváděly o sebe.

Janáček – Passer, pozice po 20… Da5. Začátek chaosu

Už Da5 mi zabralo spoustu času, protože jsem už místo toho hledal nějaký konkrétní cesty k výhře materiálu. 20…Jxd2 21. Vxd2 dxc3 22. Bxc3 Da5 23. Jb1 je sice pro bílýho hnusný, ale neviděl jsem, jak získat nějakej materiál. Ani 20…dxc3 21. Sxc3!? (bxc3 taky jde) b4 22. Sxe5 bxa3 23. Sxb8 Dxb8 24. Sxa3 mě moc neoslovilo (tady teda hlásí počítač i přes materiální převahu bílého hodnocení -4, ale k tomu se u partie těžko odhodlává). Nakonec jsem ale usoudil, že prostě zvýším tlak na pozici a snad se stanou dobrý věci. Da5 ale povoluje 21. Sxh6!?, což je trošku nepříjemný. Přišel další zajímavej moment, kde šlo o to se rozhodnout mezi 21…dxc3 a gxh6. Nakonec jsem si zvolil 21…dxc3, protože mu hrozí 22…Jd4 a braní na h6 a zároveň mu hrozím i braní na b2. Přišlo 22. Se3 cxb2 23. Jc1 Jd4 24. Dg3 c4!? 25. Dxe5

Janáček – Passer, pozice po 25… Dxe5

Přišlo 25… Jc2 26. Dxb2 Jxe1 27. Sd2 Jxd3! 28. Sxd3 b4! a bílý ztrácí figuru.

Janáček – Passer, pozice po 28… b4, konec chaosu

O pozici slovy Vítka: „tohle je pozice pěšcových vidlí. Visí figura na c3 a je potenciální vidle na c3 a c2, ty figury jsou na to úplně nalajnovaný.“ Můj soupeř hrál bez věže, a nakonec bez věže a figury ještě 15 tahů, než se konečně vzdal. Vedeme 3:2.

Po mně dohrál pan Koudelka. Jeho partie získala na zajímavosti hned, jak zvolil jeho soupeř nimcoviče (1. e4 Jc6!?). Pan Koudelka získal díky polokorektnímu zahájení soupeře dobrou pozici s centrem, pozice se ale dost rychle zavřela a vznikla víceméně zamčená struktura, kde mohl hrát jen černý pěšcovým průlomem na h-sloupci, zároveň měl černý ve prospěch situaci dobrej kůň vs. špatnej střelec, a černý tak stál od pohledu lépe. Černý si ale s pozicí nevěděl rady a tahy opakoval. Pan Koudelka měl dokonce na 56. tahu možnost reklamace pozice na základě 3x opakovaní, ale nevyužil toho. Černý nakonec vyměnil do téhle koncovky.

Koudelka – Forman, pozice po 60… gxh4

Vznikla zajímavá koncovka, kde to vypadá, že černý má hezkého koně, a mohl by tak mít šance. V pozici se ale i tak nemůže černý k ničemu dostat. Pokud zahraje g5, tak nikdy neaktivuje krále a pokud dostane krále na g5, tak stejně nemá co hrát dál. Prostě černej les pěšců nejde prostoupit a bílej kostelník kryje všechny slabiny. Hráči odehráli ještě 19 tahů a pak se dohodli na remíze. Vedeme 3,5 – 2,5.

Další dohrál Čenda. Ten chtěl jako vždycky hrát na krásu a ze zahájení se začal bát, že mu to jeho soupeř překazí. Na tiskovce už nám říkal, jak měla jeho partie ze zahájení symetrickou strukturu a bylo to rovnou podání rukou a zapsání si půlky. Po tom se ale Čenda rozhodl partii neremizovat a zamyslel se. Přišel se skvělým manévrem

Čermák – Plášek po 11… Sc6. Vymyslete plán, co by hrál Čenda

Řešení:

vyvinutej jezdec na f3 samozřejmě nemá na takovym divnym poli co dělat, proto přišlo 12. Jd2! a 13. Jb1! Tyhle a jedině tenhle tahy vedou k výhodě.

Manévr soupeře zjevně zaskočil a ten tak začal hned hrát podivně, načež získal Čenda značnou výhodu a zatlačil soupeře v centru. Dokonce našel Čenda hezkou taktiku.

Čermák – Plášek po 34… Vf6 BNT

Řešení:

Vxe5! a věž nejde dobrat pro d6+, Čenda tak získal pěšce.

Přivyhranou pozici náš borec chvíli převáděl v plný bod, ale nakonec cestu vyčenichal. Postupně si vytvořil 3 volné pěšce potom, co ve správný moment obětoval kvalitu. Pozice tak byla pro něj naprosto dominující a Čenda za chvíli pozici převedl v plný bod. Dodám ještě moment, kdy mohl Čenda vyhrál krapet rychleji. Vyhráli jsme, 4,5 – 2,5.

Čermák – Plášek po 51… dxe5 BNT

Řešení:

52. b6 a bílý vyhraje, po dobrání na b6 přijde c7 a dáma. Bílý získá za pěšce věž, +-

Poslední svou partii dohrál Martin. Martin dostal ze zahájení hratelnou pozici, ale s vyšším elem musel vyhrát, a hrál tak na ostří nože. Vzal jezdcem zapovězeného pěšce na kraji šachovnice a na šachovnici bylo hned zajímavo. Martinův soupeř obětoval jezdce za pěšce u krále, Martin však útok ustál, a navíc i s malinko lepší pozicí. Následně svou lepší pozici postupnou přesnou hrou vybudoval ve vyhranou věžovku.

Horák – Hába po 40… Vb8 BNT

Martin v týhle pozici zahrál hezky a přesně a ocenil aktivitu krále jako důležitější než materiál, a zahrál tak 41. Kf3 Vxb2 42. Kxf4 Vxf2+ 43. Ke5 Pozice je tady sice vyhraná podle počítače, ale na šachovnici to uhrát je těžší. Na 53. tahu měl Martin těžký rozhodnutí mezi dvěma tahy, který ho mohlo stát půl bodu navíc.

Horák – Hába po 53… Vh4+ BNT, jak má bílý hrát

Řešení:

Nejjasnější cestu k výhře dává 44. Kd5 Kf7 45. Vf2 a černý král je odříznutý, bílý postupně vyhraje, uplatní techniku mostu. V partii ale zahrál Martin 44. Ke5? a jsme v rozmezí remízy. Problém totiž je, že po 44…Kf7 se nedá král dál odřezávat a vstoupí tak před pěšce.

Remízová koncovka následovala ještě nějakou dobu, než hráči dosáhli pozice phillidor. Martin se ale snažil i tady, a nakonec soupeř v složité chvíli a s málo časem zaváhal a bylo po partii. Vyhráli jsme, 5,5 – 2,5.

Zápas vyšel fakt hezky, jen jednou jsme prohráli a jinak samý hezký výsledky. Prostě jako dobře uhraná symfonie. Tímhle tempem jsme zase za rok v lize, tak jen tak dál.

Lukáš Passer