Smysl týmových soutěží naplněn

ŠK JOLY Lysá nad Labem D ŠK Český Brod A
Vološin Leon V Z 2382 1 – 0 2364 Horák Martin H Z
Kožený Pavel V Z 2026 ½ – ½ 2189 Moravec Vít Z
Kaplanová Dominika Z 1986 0 – 1 2183 Hrdina Robin H Z
Döme Michal Z 1983 0 – 1 2057 Passer Lukáš H
Sedlák Milan 1942 ½ – ½ 2023 Čermák Jan Z
Valtr Tomáš 1893 ½ – ½ 1839 Lebeda František Jiří Z
Kouba Libor 1910 ½ – ½ 1903 Fiala Jan Z
Kubíček Daniel 1838 0 – 1 1820 Benda Adam
3 – 5

Skóre otevřela má partie. V zahájení jsem dvakrát nabídl oběť pěšce, ale soupeř správně odolal.

Kouba – Fiala po 6…0-0

po 9…f5-f4

Později jsem řešil, jak se vyrovnat s prostorovou převahou bílého.

po 20.Dg2xf1

Zde jsem uvažoval nad tahem 20…Je8, po kterém má bílý zajímavý tah 21.Df6. Hrozí Je7+ a Df8# a něco jako h6 za černé vypadá podivně. Klíčová varianta je 21…gxf6 22.Jxf6+ Kf7 23.Jxd7 Ke7 24.Jb8, kde se mi po 24…Jf7? zdálo, že po 25.c5 Kd8 26.c6 Kc8 27.Jd7 se bílý jezdec probije ven. Po správném tahu 24…Je6! však jezdec hyne.

Nakonec jsem hrál 20…Je7 s myšlenkou, že po výměně jezdců bude v dámské koncovka remíza více na dosah. Po 21.Jxe7+ Dxe7 22.Df5 De8 23.Df3 jsme dospěli do následující pozice.


Pokračoval jsem 23…Da4 s jistotou, že po 24.Dxb7 partie končí remízou opakováním tahů, protože po 24…Dd1+ 25.Kf2 Dd2+ 26.Kf3 Dd1+ bílý nesmí 27.Ke4?? pro 27…Dh1+!! 28.Kf5 Dxb7 -+ To soupeř viděl, takže remíza.

Naštěstí až po zahrání tahu v partii mě napadla ještě zajímavá možnost 23…e4. Pokud by se bílý snažil v pěšcovce držet pěšce víc, o výhru by se dokonce mohl pokoušet černý. Po 24.Dxe4 Dxe4 25.dxe4 Kf7 26.Kg2?! Ke6 s dalším Ke5 dvojpěšec e3+e4 skýtá určité možnosti zugzwangu. Ovšem po 26.e5! partie spěje do remízy. Možnost také je do pěšcovky vůbec nepřecházet, pak stejně nejspíš partie skončí věčným šachem. Počítáním bych však ztratil hodně času, přitom po 23…Da4 24.Dxb7 byla remíza jistá a bez 24.Dxb7 dávala dáma na a4 zajímavou protihru.

Jan Čermák na tiskovce k pozici

Sedlák – Čermák po 14.Je5 Jxe5 15.Sxe5 Sxe5 16.Dxe5

uvedl: „Ulevil jsem si, a stejně jsem nevěděl, co hrát.“

Zahrál 16…Db6, čímž políčil léčku. Bílý nemůže hrát věží z f1 pro Dxf2+ s dalším Jg4xe5.

po 23…d5xe4

Adam Benda: „Teď už je to uplně uleveno.“
Vít Moravec: „To je norský národní stadion Ulevi.“

Lukáš Passer získal prostorovou převahu a postupně ji uplatnil k výhře. Nejzajímavější byla popartiová analýza obou hráčů, která proběhla ve vedlejší místnosti ve stoje. Černý stál v prostoru po otevírání dveří. „Tam kdybych stál já, tak mám po prdeli,“ prohlásil jsem.

Vít Moravec se šel po svém pátém tahu projít, při odcházení od partie si ještě v duchu opakoval, že po Jf6 musí zahrát nejdříve Sd2 (a až pak Jf3, protože po okamžitém Jf3 má soupeř Je4). Po návratu k partii, kde soupeř zahrál Jf6,

Moravec – Kožený po 5…Jg8-f6

odblicl 6.Jf3?! a po 6…Je4! byl natolik znechucen, že odmítl nabídku remízy, ačkoliv věděl, která přesně varianta bude pokračovat. Po 14. tahu sám nabídl remízu, ale soupeř ji odmítl.
„Teď nemůžeš říct, žes ji nabídl, aby ses ujistil, že ji soupeř nechce,“ glosoval jsem po partii.

Dlouho pak v horší pozici bojoval, nakonec při analýze v této pozici vysvětlil: „Pak jsem zahlíd ten jedinej špek, kterej se stal v partii.“

po 29…g5-g4

Stalo se 30.c4 dxc4+ 31.Kxc4 g3+? (Kdyby soupeř zahrál 31…Ke4!!, náš kapitán by se vzdal.) 32.e4+!! Vxe4+ 33.Kb3 a brzy remíza.

František Jiří Lebeda dlouho tlačil v uzavřené pozici, ale k výhře se nikde nedostal a skončilo se smírně.

Adam Benda protivníka v zahájení naprosto přejel. Zdá se, že již třetí tah černého je vážná chyba, možná dokonce i prohrávající. O několik tahů později byla pozice černého na ručník. Ze zahájení náš hráč vyšel s figurou více a nepřipustil komplikace. Partie stojí za přehrání.

Robin Hrdina sehrál obsažnou partii, pustil se do komplikací, výhoda se přelévala, ale nakonec zůstala našemu hráči. Za diagram by stálo mnoho pozic z partie, nakonec jsem vybral následující.

Kaplanová – Hrdina po 39.Vc1-f1

V oboustranné časové tísni, po předchozích vynucených tazích (dva šachy a napadení bílé věže) je to najednou bílý, kdo hrozí vzetím na a2 i f7, jakož i tahem Dd7. Přestože o velké výhodě černého není pochyb, je to právě černý, kdo si musí počínat přesně. A čas běží. Přesto černý zachoval chladnou hlavu a zkušeně našel nejlepší tah. 39…Vf2! 40.Dd7 Vxf1+ 41.Sxf1 De6! 0-1

Martin Horák se dostal do věžovky s pěšcem méně a dlouho ji dobře bránil.

Vološin – Horák po 48.Kd4-d3

Zde jsem navrhoval 48…Va1 a držet věž na a sloupci s tím, že kdyby se bílý král vydal na dámské křídlo, bude mít černý v záloze tah Vh1. S tím, že ponechání krále na h5 brání tahu h4 (pěšec h3 je slabina bílého). Jednoznačný závěr k mému nápadu nepadl.

Vít Moravec: „Většinu věžovek umím říct hned,“ lusknul prsty, „ale tady ne.“

Partie pokračovala 48…Kg6 49.h4

po 66.Vd5-e5+

Kritická pozice partie. Mělo přijít 66…Kf6!. Stalo se 66…Kd6? 67.Vf5 Ke6 68.Ke2 Kxf5 69.Kxf3 Kf6 70.Ke4 Ke6 71.Kd4 1-0 a černému chybí jediné tempo, aby dobral f pěšce a remizoval na c sloupci. Kapitán nám na tiskovce vysvětlil nějaké trojúhelníkové pravidlo, které si přesně nepamatuji, takže ho zde nepopíšu.

Kapitánovo zhodnocení mě zaujalo natolik, že jsem jej využil v titulku článku: „Jsem rád, že když zrovna naše gólová mašina nebodovala, tak ho nahradili jiní – to je přece smysl týmových soutěží!“

Po zápase jsme dali tiskovku v Daniel’s Burger, pořídil jsem fotku pro zaslání Honzovi Peckovi, který je milovníkem burgerů.

Jan Fiala