Simulantebande: IM Mládek – Český Brod 8,5:0,5
K zábavě i poučení jsme uspořádali pro naše talentované mládí simultánku s IM Richardem Mládkem. Jak to dopadlo? Jak asi, píšu to hned v titulku…
„A koho byste řekli, že jsem sehnal na záskok? Přijede sám Karel Infeld Prácheňský!“
Tato slova vašeho dramatika Cimrmana v překladu našeho básníka Vrchlického mě napadla (ale neřekl jsem je) při dramatickém úvodu, kdy v zakouřeném kabátu ve stylu starých sovětských mistrů do sálu vstoupil tajemný šachista-noir, který se chystal na simultánku s naší mládeží. Tím nebyl nikdo jiný než čerstvý mezinárodní mistr Ríša Mládek. Padesátý hráč českého žebříčku, mistr České republiky juniorů, účastník mnoha mládežnických ME a MS, majitel bronzové medaile z Extraligy v dresu Kroměříže, vášnivý hráč na trubku, študý chudent, rodák ze Znosimi… a taky Brodie tělem i duší, vždyť v sezoně 2022/23 za nás odehrál čtyři partie v Krajském přeboru a právě na soutoku Šembery a Bušince nastartoval svou cestu za titulem IM. Pravda, ten titul ještě nemá, ačkoliv jsem si mylně myslel, že ho dostane k 1. červnu, ale bude ho mít po nejbližším kongresu FIDE. A to je podstatný.
Atmosféra by se dala krájet. Jméno soupeře jsem totiž klukům neřekl, i když k tomu nebyl žádný důvod. Sálem jen zašumělo:
„Je to opravdu on?“
„Já nevím… a jestli jo, tak kdo?“
„Možná.“
(parafrázováno)
Tak teď už to víte.
Proti Ríšovi zasedli…
…zprava: Adam Benda, Michal Aschenbrenner, Jan Janoušek, Daniel Tutunaru, Lukáš Pospíšil, Dušan Lebeda, Tibor Hrebíček, Michal Houška, Jiří Kleger (foceno kalkulačkou).
Hrálo se tempem 2×1 hodina, takže vážná partie, se zápisem. Mistr dal všem možnost vybrat si barvu, takže měl všude černé. Myslím, že to mělo docela úroveň, což potvrdil i Ríša, který to prý až takhle těžké nečekal. Každý kladl odpor dle svých možností a přišlo mi, že to všichni fakt odmakali. Pro některé to byla úplně první partie se zápisem. Podle mě dobrý trénink a zpestření konce roku.
Vybral jsem pár momentů z partií, kde byla šance na body. Ríša na tiskovce chválil hru Adama Bendy, byť ten se dostal brzy do časové tísně a co do počtu tahů „nevydržel“ vlastně až tak dlouho. Ale partie to byla velmi kvalitní.
Adam Benda – Richard Mládek, pozice po tahu 20.d5, ČNT.
Následující tah se mi hodně líbil: 20…Da6! Krásně si bere na mušku bílá pole v soupeřově táboře a kryje pěšce na a7. Adam odpověděl nejsilnějším 21.Db4! Dd3 a nyní je klíčový moment.
Adam Benda – Richard Mládek, pozice po tahu 21…Dd3, BNT.
Bílý měl zahrát trpělivé 22.Ve1! a držel by všechny trumfy. Černý má špatné figury a jeho protihra spočívá ve volném pěšci, po Ve1 je ale jeho postup pod kontrolou a bílé figury mají pěknou souhru. Adam zvolil aktivní 22.Sc5 e3 23.Vh5 e2 24.Ve1 f5…
Adam Benda – Richard Mládek, pozice po tahu 24…f5, BNT.
A teď přišlo prohrávající 25.Sxe7 De3+ 26.Kh1 Df2 -+ (Df1 se nedá rozumně pokrýt). Jediný správný tah bylo 25.Dh4, právě aby dáma kryla pole f2 a navíc vytvářela hrozby. Je to ale těžký tah, pozice je hodně složitá.
Jako jediný byl blízko výhře Dan Tutunaru. Ten zaslouží pochvalu i za obětavost, protože přejížděl na simultánku z daleka, aby podpořil účast a zahrál si se silným hráčem. A skoro se kromě dobrého výkonu dočkal další odměny v podobě cenného skalpu.
Daniel Tutunaru – Richard Mládek, pozice po tahu 12…d3, BNT.
Posledním tahem Ríša nechal stát věž na h8 (pokud jsem to pochopil, tak to prostě přehlédl nebo se nějak přepočítal). Dan zareagoval nejlepším 13.Jf4 Dxc2+ 14.Kc1!, aby krále nevystavil šachu a napadal nadále dámu i věž. Hrálo se 14…Da5…
Daniel Tutunaru – Richard Mládek, pozice po tahu 14…Da5, BNT.
Můj slabý komp tvrdí, že je to 0.00, protože černý má silné hrozby přes d2 (třeba odskok Je4). Dan zahrál přesné 15.Sc3! a po 15…Da3+ 16.Sb2 by mohla partie skončit opakováním tahů. Ríša ale pokračoval riskantním 16…Dc5 a je to nadále velmi složité. Proto ani nebudu zabrušovat do žádných počítačových variant, nemá to smysl. Do závorky jen uvedu tah, který by v prvním případě držel bílému velkou výhodu a v druhém by držel černého ve hře. Bílý si vzal 17.Sxh8 (lepší bylo vložit Jd3) 17…e5 (lepší bylo vložit Jf5 a napadat d2) 18.Jd3 Dd4 19.Dxd4 exd4 20.Kxc2
Daniel Tutunaru – Richard Mládek, pozice po tahu 20.Kxc2, ČNT.
Pozice je s věží navíc vyhraná, akorát ten čas byl špatný (nějakých 6-7 minut na hodinách). Musím ale říct, že Dan uplatňoval výhodu velmi dobře – aktivizoval figury, něco po cestě poměnil… Vyhranou pozici nikde ani náznakem nepustil, až na konci když měl asi 20 vteřin. Ríša to zahrál zkušené přes hodiny a našemu hráči nakonec spadla fangle v pozici, která už byla objektivně remízová.
Jediný půlbod uhrál v nejdelší partii Lukáš Pospíšil. Ten při přechodu do koncovky lehce pokulhával, dobrou hrou to ale převedl do klasické věžovky 3 na 4 na jednom křídle. V ní předvedl velmi podobný výkon jako v jedné naší nedávné blicce a teoretickou remízu ubránil, ačkoliv pak už hrál proti Ríšovi sám partii jeden na jednoho.
Bránit takové koncovky je někdy ubíjející, ale je důležité pochopit, že ne vždy stojím v partii lépe, nikdy neklesnout na mysli a prostě se vždy jen soustředit na to, abych udělal nejlepší možný tah. To je život – ani ve frontě na oběd nebudete vždycky hned u okýnka.
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 16…Df5, BNT.
Ještě než se dostaneme ke věžovce, musíme se nejprve znovu ujistit, že jsem skvělý hráč. Během sledování mě v pozici na diagramu napadlo, jak usilovat bílými dokonce o výhodu, a protože mi to teď posvětil i komp, tak sledujte: 17.Dc2! Dávám dámu do odporné vazby, ale Je4 nejde napadnout podruhé a prostě budu pokračovat Vfc1 a pak už má kůň volnou cestu na vysněné pole c5. Černému zbude opožděný pěšec c7 a bílý má malou výhodu. V partii přišlo 17.Jg3, což samozřejmě nic nekazí, ale na první pohled je to pasivnější tah a horší pole pro koně a nijak to neřeší černého tah c5.
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 33…Kh7, BNT.
Kolikrát už jsem tuhle věžovku na našem webu analyzoval? Mockrát, ale mezitím se nám tu narodili nové lidé, kteří hrají šachy, tak si to řekneme znovu (bohužel nemůžu dohledat žádný článek, kde už jsem to řešil, škoda).
Věžovka 4 na 3 na jednom křídle = remis. 3 na 2 = jednodušší remis. 2 na 1 = ještě jednodušší remis. Samozřejmě král slabší strany nesmí být odříznutý někde mimo dění.
Ve věžovce 4 na 3 jsou dva zásadní tahy, které mohou změnit situaci, viz diagram. Pokud udělá bílý tah h4 a postaví řetězec f2+g3+h4, je to nejlepší setup pro remízu. Jediná slabina je f2, všechno se kryje a zároveň černý nemůže udělat progres, aniž by měnil nevýhodně… a s tím souvisí, že pokud nemá bílý h4, musí černý udělat jako první g5. Tím zase vzrostou jeho šance na výhru, protože pokud udělá bílý až poté h4 (aby neměl slabinu na h2), tak se může poměnit gxh4 a vzniknou bílému dva ostrůvky: f+h pěšci. Černý pak nejen snáz napadne oba pěšce, ale kolem nich je i víc slabých polí, než když jsou pěšci spojení. Pořád je to teoretická remíza, ale už to prohráli i silní hráči, nic příjemného.
V partii se hrálo 34.g3 (to tedy není přesné) 34…g5! (dobrá výchova!) 35.Vc4 (připravuje h4) 35..h5 36.h4
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 36.h4, ČNT.
Ríša zahrál 36…Kg6?!, což je nepřesné. Jediný scénář, jak pokračovat ve hře na výhru, je podle mě 36…g4. Remíza to asi pořád je, ale aspoň mám plán prosadit pěšce na f4 a bílý se musí rozhodovat, kam až hodlá ustupovat a jak chce vytvářet protihru (zřejmě by beztak musel zahrát brzy sám f3, pokud možno).
37.hxg5! … dál to hrál Lukáš výborně, zaktivizoval věž a držel soupeře za slabinu na h5.
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 54…f5, BNT.
Ríša ve snaze jít nějak dopředu nechal jednoho pěšce a teď už je to jasná remíza. Normální řešení je asi nic za bílého nedělat a prostě napadat zezadu pěšce a dávat šachy. Černý žádný progres nikdy neudělá, minimálně je to mnohem praktičtější řešení. Lukáš měl na hodinách možná necelé dvě minuty a sáhl k zajímavému řešení, které je úplně v pořádku: 55.f4 e4 56.Vg8+ Kf7 57.Vg5 Kf6 58.Vg8 (okamžité 58.g4! by řešilo vše) 58…Ke6 59.Ve8+ Kd5 60.Ve5+? (nevypadá to, ale prohrává, vysvětlení hned uvedu) 60…Kd4 61.Vxf5.
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 61.Vxf5, BNT.
Ríša zahrál automatické 61…Vxg3, vyhrávalo ale 61…Va2+! Černý si nevezme žádného pěšce a naopak je využije jako deštník, jako štít proti šachům zezadu. Na tenhle motiv jsem se Ríši po partii ptal, jenom jsem nevěděl, v jaký moment by to šlo nebo nešlo. Tak v tenhle 🙂
např.: 61…Va2+! 62.Kf1 Ke3 63.Vb5 Kf3 Akorát včas. Král je chráněný z boku i zezadu.
Varianta
64.Kg1 e3 65.f5 Va1+ 66.Kh2 e2 67.Ve5 e1(D) 68.Vxe1 Vxe1 69.f6 Vf1 -+
Partie pokračovala 61…Vxg3 62.Vf8 Vg2+ 63.Kf1 Va2 64.Vb8 Ke3 65.Vb3+! Kf4 66.Vc3 Philidorova obrana 3./6. řady!
Lukáš Pospíšil – Richard Mládek, pozice po tahu 66.Vc3, ČNT.
Stačí věží držet třetí řadu, a jakmile na ni pěšec vstoupí a už nemůže posloužit vlastnímu králi jako kryt před šachy zezadu, tak pak jde věž slabší strany co nejdále dozadu a šachuje. Dokud ale pěšec nepostoupí, tak nesmí třetí řadu opustit, aby na ni nevstoupil král soupeře a pak se neschoval za svého pěšce.
V této pozici měl Lukáš tak čtyři vteřiny. Ríša udělal podle mě to nejlepší, co mohl – okamžitě natáhl pěšce a vyzkoušel soupeře, jestli obranu zná. Když to dokázal, tak mu Ríša nabídl s poslední vteřinou na hodinách remízu, kterou si v těžké věžovce poctivě uhrál. Pěkné gesto. Partie skončila: 66…e3 67.Vc8! Kf3 68.Vf8+ Ke4 remíza.
Děkuji Ríšovi i všem za účast a Branďákovi s panem Chybným za pomoc s organizací. Uvidíme, co spískáme příště.
Vítek M.