Je to tady zas. Skončila sezona a já k tomu musím něco napsat. A to přesně udělám, jsem udělal.

To nejdůležitější je, že jsme skončili v Krajském přeboru na třetím místě, což je nejlepší výsledek od sestupu z 2. ligy v ročníku 1978/79! I když jsme v závěru soutěže už nehráli reálně o postup, bylo i tohle pro nás velká motivace. Jsem rád, že se nám to podařilo.

 

1. kolo: ČB – Kostelec nad Černými Lesy 5,5:2,5 (Symfonie v Brodě)
Jak jsme minulou sezonu skončili, tak jsme tu novou začali, tedy vítězstvím nad Kostelcem. Remízou si debut za Áčko odbyl Fanda Lebeda. Čtyři vyhrané partie většinou stačí na tři body (minimálně na jeden určitě).

2. kolo: Zdice – ČB 4,5:3,5 (krátce popsáno po zápase s Říčany, viz Zapomeňte na Zdice, porazili jsme Říčany!)
Se Zdicemi jsme předchozí tři sezony vyhráli, tentokrát uspěl soupeř. Honzík Fiala odmítl dvakrát remízu, Adam Benda měl drtivý útok, Lukáš Passer na tom byl také lépe… z těchto tří partií jsme nakonec získali jen půl bodu. Velmi krutá porážka. Zaujala (hlavně mě) moje prasecká partie plná materiálové nejistoty.

3. kolo: ČB – Říčany 5:3 (Zapomeňte na Zdice, porazili jsme Říčany!)
Výborný vstup do sezony (3/3) potvrdili Martin Horák s Honzou Peckou. Krásnou útočnou výhrou se blýskl Ivan Koudelka. Opět jsme několik bodíků ještě poztráceli, na cenný triumf nad obhájci titulu to ale nakonec stačilo. Suverénní výkon.

4. kolo: Lysá nad Labem D – ČB 3:5 (Smysl týmových soutěží naplněn)
Efektní vítězství zaznamenal Adam Benda, jedničkou do tabulky přispěl i staronovic na naší soupisce Robin Hrdina. Martin utrpěl prohrou s GM Vološinem jedinou ztrátu v sezoně. Nebyl to úplně snadný zápas, ale devět bodů z úvodních čtyř kol byl nakonec skvělý začátek. Na vánoční pauzu jsme se naladili bezprecedentní žranicí během tiskovky v burgrárně.

5. kolo: ČB – Dobrovice 4:4 (nezčlánkováno)
Byli jsme o kousíček blíž třem bodům než soupeř, ale remíza dejme tomu spravedlivá. První výhra pro mě a pro Honzíka. Pozornost vzbudil menší spor na osmé desce ohledně (ne)zapisování tahů, který byl od soupeře během Lukášovy velké časovky maličko zbytečný, nicméně pak se vše i s omluvou vyřešilo, všechno v pohodě.

6. kolo: ČB – Kralupy 3:5 (Byla to otrava)
V klíčovém zápase s přímým konkurentem opět chyběl Martin, a tak jsem po otravě jídlem a na dně sil dorazil uhájit první desku alespoň já. Poprvé zvítězil Lukáš Pospíšil, který zdolal soupeře s dosavadním skóre 5/5. Vzhledem k okolnostem jsme podali dobrý výkon, Kralupy vyhrály zaslouženě.

7. kolo: Zvole – ČB 2,5:5,5 (Spálení mostů způsobem, který se zapsal do učebnic zoologie jako extrémní případ domestikace)
Přesvědčivý triumf na hřišti týmu, který byl velkým překvapením sezony a do posledního kola sahal po postupu. Martin černými pěkně přehrál IM Straku, celkem jsme zapsali pět partiových výher. Porážku utrpěli všichni Čermáci, kteří zasáhli do zápasu. Debut si odbyl další mladík Dan Tutunaru, na silného soupeře nestačil.

8. kolo: ČB – Sokol Mladá Boleslav 3:5 (Mysleli jsme si, že vyhrajeme; a to jsme si mysleli blbě)
Vítěz soutěže nám nedal moc šancí, uspěly jen naše opory Martin s Pacmanem. Mladá Boleslav rozhodla vzadu, kde zvítězila 3:0. Soupeř nastoupil s neobyčejné krátkou sestavou, součet všech písmenek jejich příjmení činil pouhých 40, což je průměr 5 písmenek na jméno.

9. kolo: Kolín – ČB 4:4 (nezčlánkováno)
Zápas, o němž se raději nebudu příliš rozepisovat, protože nechci být zlý. A to nikoliv pod dojmem výsledku a konečné remízy 4:4, kterou Kolín naprosto vyklikařil. Sluší se zmínit první Fandovu výhru za Áčko a Martinovo jasné vítězství nad GM Jirovským. Extrémně nepříjemný den v kolínské sokolovně.

10. kolo: ČB – Bakov nad Jizerou B 6:2 (Krok těsně před finišem, Český Brod vs Bakov)
Závěr sezony nám stejně jako loni vyšel na jedničku. Fanda přidal další výhru, po delší době uspěl i Čenda. Jediný zápas, který jsme odehráli bez partiové porážky. Článek napsal JFK, pro něhož to byl literární debut na webu.

11. kolo: Brodce – ČB 2:6 (Včera, dnes a pátek… a čtvrtek)
Pro posun na třetí místo jsme potřebovali co nejvyšší výhru, proto jsme nic nepodcenili. Lítaly třísky a bylo z toho nakonec šest vítězství a dvě porážky, tedy bez remízy. Výsledek 6:2 nám stačil, přeskočili jsme Kralupy na skóre a obsadili jsme skvělou bronzovou pozici!

Od návratu mezi krajskou elitu jsme skončili postupně čtvrtí, pátí a znovu pátí. Bodové zisky 20, 16 a 16 bodů. Letos jsme se dostali znovu na 20 bodů, což je ale trochu jiný výkon než před třemi lety, kdy jsme jako nováček měli ještě dost vyztuženou sestavu o silné hosty. Tentokrát jsme už plně začlenili tři mladíky, kteří odvedli skvělou práci. Fanda, Lukáš a Adam odehráli dohromady 22 partií, tzn. v průměru hráli vždy dva v jednom zápase. I bodový zisk byl dobrý, ale znovu připomínám, že to je pro nás druhotné. Důležité je hrát se silnými soupeři, snažit se pochopit chyby (viz hospodaření s časem) a hlavně pořád trénovat, bez ohledu na to, jestli mám zrovna dobrou nebo špatnou výsledkovou sérii! Cílem je HRÁT dobře šachy, ne vyhrát dobře šachy (nebo nedejbože dobře remizovat).

Mimochodem, mladíci odehráli dohromady 23 partií. Poprvé totiž nastoupil i Dan, který měl velmi dobrou sezonu. Věřím, že i on se bude chtít šachům věnovat a do Áčka se brzy také probojuje.

V zápasech vidím, že naše mužstvo patří k těm bojovnějším v KP a že se skutečně snažíme jít štěstí naproti. Malým důkazem může být i to, že jsme nakonec měli nejlepší skóre v celé soutěži (byť rozhodovaly půlbody). Oproti minulým rokům jsme zapsali více vyšších výher (dvakrát 6:2, 5,5 i 5), což potvrzuje můj dojem, že máme stále větší palebnou sílu.

Od postupu nás dělil jediný bod. Jsem rád, že to samé ze svého pohledu podotkli na webu i Kralupáci, protože to jen dokazuje, jak zbytečné je lamentování nad tím či oním „zlomovým“ okamžikem sezony. Získat bod navíc jsme mohli ve spoustě zápasů, ale soupeři jsou na tom stejně. Tradiční debatu „kdo to komu podělal“ bych nechal spát. Místo toho se sluší pogratulovat Mladé Boleslavi a Říčanům k zaslouženému postupu do ligy.

Někteří podali pěkné individuální výkony, ty oceníme v tradičním All Stars, ale vždy je nejdůležitější družstvo. Týmovost se dá v šachách měřit třeba tím, jaká je docházka – tu jsme měli vynikající, včetně tiskovek (i když ne stoprocentní!). Děkuji všem hráčům za celou sezonu. Příští rok už do té ligy prolezeme, když jsme tam letos stejně nakonec nechtěli.

VM7