4. kolo, 24.04.2022, Dobrovice

Šachklub města Dobrovice B				ŠK Český Brod A
Eliáš Jakub H Z	2013	0	–	1	2327	Horák Martin H Z
Mejzr Jan Z	1818	0	–	1	2176	Moravec Vít Z ZK
Řezáč Jindřich H Z	1806	0	–	1	1955	Čermák Jan Z
Novotný Petr Z	1720	0	–	1	1901	Fiala Jan Z
Šoltys Roman K	1645	1	–	0	1750	Šedivý Ondřej Z
Rastočný Josef ZK	1527	0	–	1	1822	Urban Miroslav
Zoufalý Jiří	1498	0	–	1	1807	Krejčík Miroslav
Karafiát Václav	1575	0	–	1	1771	Chybný Zdeněk
		1	–	7

 

Dohrávka odloženého 4. kola.

Obvykle nemá smysl se rozepisovat o dění před zápasem, tentokrát však má. V této sezóně obvykle kapitán Ivan Koudelka zjišťoval, kdo může vzít auto, a pak nechal případné domluvě volný průběh, takže třeba do Čelákovic jsme jeli asi čtyřmi auty… Tentokrát však koordinací dopravy pověřil Vítka, který určil jako řidiče mj. mě a jako cestující ke mně Čendu, Ondru a Martina. Určil jsem odjezd z Českého Brodu v 8:40 (z nádraží). Línému Čendovi se to zdálo příliš brzy, protože řidič druhého auta Miroslav Urban „si troufá vyjet o dvacet minut později“ a že tam budeme půl hodiny čumět. Snad bych na jeho mail ani nereagoval, jenže zákeřně dal do kopie i Ondru a Martina, takže jsem musel odpovědět, aby věděli, že časy odjezdu platí, a trvalo mi 4 maily odůvodnit dřívější odjezd. Jezdím pomaleji, neplánoval jsem jet po dálnici, nevěděl jsem, kde zaparkuji, že záleží na příjezdu vlaku z Úval, mohlo být zpoždění vlaku a chtěl jsem mít rezervu na cestu, kdybychom kus cesty jeli za pomalu jedoucím vozidlem a nešlo ho předjet. Snad jsem příliš pesimistický řidič, abych jezdil na čas. Vypomohl jsem si i tím, že jsem jej informoval, že v druhém autě je volné místo. Čenda nakonec argumenty uznal, a rozhodl se pomstít tak, že se bude v autě tvářit kysele.

Nakonec jsem se sám mírně opozdil („Dvě minuty!“ vyčetl mi Ondra.). V Kounicích rozkopali silnici a v kyvadlově řízené dopravě jsme čekali na semaforu, v Brodcích jsme narazili na uzavírku rozkopané silnice, cestou jsem špatně odbočil a zajeli jsme si. Čenda vykládal o sražené srně a v lese u Semic ukazoval, kde přesně ji srazili a ukázal přesné místo v lese, kam ji s Ondrou odtáhli. „Pořád tam leží,“ zasmál se Martin. Když pak v dáli před námi přes silnici přeběhl zajíc, instiktivně jsem sundal nohu z plynu a připravoval se brzdit, ale vzápětí jsem to komentoval slovy „Obětujeme ho!“. Nakonec jsem zaparkoval o kus níže na náměstí, vyšli jsme okolo kostela. Při vstupu do fary Čenda zkontroloval čas a významně oznámil „:39!“.

V blízkosti fary parkovalo nějaké auto, a proto jsem se ptal domácích, zda se tam může parkovat, neboť jsem zalitoval, že jsem mohl zaparkovat až tam nahoře. Domácí odpověděli, že by se nemělo, protože věřící, kteří jdou v neděli na mši, se zlobí, že tam nemohou zaparkovat. Což bylo naše štěstí, neseslali na nás žádnou kletbu.

Zanedlouho jsme z okna viděli přijet druhé auto, které zaparkovalo východně od fary a snažili se dostat k faře od východu. Tam neprojdou, to by museli přelézt zeď, komentovali domácí. Nakonec jsme jim zavolali, všichni se vrátili k autu, nastoupili do něj a přejeli na náměstí.

Při zahájení se Roman Šoltys ptal, kdo si dá kafe. Přihlásilo se několik domácích, ale nikdo z nás. „Pro hosty zdarma,“ dodal v zápětí. V tu ránu se přihlásil Ondra, že si dá také. Začali jsme se smát, ještě jsem zachytil Vítkovu odpověď v nadsázce, že si dá do termosky. Můj smích byl jednoznačně nejvýraznější a Roman Šoltys zažertoval, že narušuji zápas. Poté, co jsem se dosmál, zápas začal.

Skóre otevřel Miroslav Urban, jenž viděl dvoutahový zisk figury, který naopek neviděl soupeř.

Miroslav Krejčík v nepohodlné pozici získal protihru a ovládl h sloupec a soupeř, než by se pokoušel klást odpor s pasivním Sg1 (odsouzeným k pobytu na tomto poli), raději vzdal.

Ve své partii jsem nastoupil po b sloupci a získal pěšce a koncovku s dobrým střelcem, kterou se mi nakonec podařilo proměnit v bod.

Na tiskovce jsme analyzovali, zda Zdeněk Chybný mohl obětovat Sxh7+.

Vzhledem k možnému vrácení figury po Jf6 se nám zdály obranné možnosti slibné. Počítač hlásí +5 s plánem Jg5+, Dh5-h4 a dále Jce4 nebo (po Sxc3) s převodem věže na g3, ale tak daleký propočet je mimo naše schopnosti. Náš borec zvolil jiné pokračování a tlak na pozici proměnil v zisk figury a výhru.

Za stavu 0:4 měl Vítek jasně vyhranou pozici a na chodbě prohlásil: „Kdo udělá postupový bod, platí rundu. Tam jsou všude dlouhé koncovky. Teď se na třičtvrtěhodinu zamyslím.“ Po partii mi kladl na srdce, abych do článku tučně zdůraznil, že hrál královský gambit. Nevidím na tom nic zdůrazněníhodného – Vítek je tak dobrý hráč, že by se mu dařilo i v mnoha jiných zahájeních. Na tiskovce nám v pozici

vysvětlil, že hrál 18.Df4, protože nám ukázal variantu 18.Dxf5 Dxd4+ 19.Kf1 Dxa1+

20.Ke2? Dxe5+ 21.Dxe5 Sc5! Počítač však ukazuje, že po 20.Kf2! černému šachy dojdou, např. 20…Sc5+ 21.Kf3 Dd1+ 22.Kg3 De1+ 23.Kh3. Motor navíc prozrazuje, že pozice před 18. tahem bílého je mat 16. tahem.

Partie dospěla do pozice na diagramu.

Bílý dá mat 4. tahem. Řešení.

Martin Horák v pozici

mohl hrát 16…Sxa3 a je tam materiální zisk, tiskovková varianta pokračovala zhruba takto: 17.bxa3 exd5 18.Jxd5 Jxd5 19.cxd5 Jxd3 20.Dxd3 Sb5 se ziskem kvality za pěšce. Martin podle svých slov zisk kvality viděl, ale více se mu líbila pozice z partie, která je materiálně vyrovnaná a černý v ní má „jen“ poziční převahu. To Vítek nedokázal pochopit a žertovně za to Martina káral. Martin pak poziční převahu nakonec stejně proměnil i v materiální převahu a v koncovce zvítězil.

Otočil jsem ukazatel stavu zápasu na stav 0:6. „Už dost.“ komentoval žertovně Petr Novotný a doprovodil to zdviženým prstem.

Čenda se opět dostal svým pěšcem na předposlední řadu. Zase mě napadlo podání figur, ale po předchozí zkušenosti jsem si raději jen Vítkovi vulgárně postěžoval a nedělal nic. O to více mě překvapilo, že domácí k šachovnici položili dvě dámy… Čenda si ji dokonce postavil natrvalo, a když zabránil dalším šachům nepřátelské dámy, protivník se vzdal.

Za stavu 0:7 Petr Novotný ukazatel raději uklidil.

Ondrovi se partie nepovedla, zaostal ve vývinu, ztratil pěšce a i přes velké úsilí se mu nepodařilo zabránit prohře kvůli mnoha slabinám a pěšcovým ostrůvkům. Vítek na tiskovce glosoval: „Jsi jak ementál. Ne mentál. Ementál.“

Když se Ondrova partie nachylovala ke konci, navrhl Vítek, ať vyjedu s náskokem a vezmu cestující (místo Ondry pana Chybného) a že přijedeme nastejno, protože nepojedeme po dálnici.
„Tak jedem!“ nadšeně souhlasil Miroslav Urban.
„No Vy nemůžete,“ zasmál se Vítek.
Reagoval jsem: „To mi připomíná pohádku S čerty nejsou žerty, jak princové vyhlásí knížectví válku a správce říká: „Zítra máme přehlídku.“ A kaprál: „Já přijdu.““

Shodovali jsme se, že prostředí ve faře bylo opravdu velice příjemné, slovy Čendy jedno z nejlepších. Při vjíždění do křižovatky u Karmy ze směru od Poříčan, kde jsou špatné rozhledové podmínky, jsem žertoval, že nedáme přednost druhému autu, rozsekáme se a z postupu nebude nic. Při vstupu do Kupu jsme pak spatřili přijíždějící druhé auto.

V Kupu Vítek citoval konverzaci s Branďákem, kterému napsal:
„Jdem do Kupu.“
„Teď?“
„Ne, ve středu od 4.“

Když po chvíli Branďák skutečně přišel, upozornil jsem jej, že měl přijít ve středu ve 4. K mému zklamání mi Vítek vysvětlil, že toto mu ve skutečnosti nenapsal.

Začali jsme již řešit postupy a vyhlásili cíl pro příští sezónu: Postup do 2. ligy.

Tato výhra nám tedy zajistila jistý postup. O týden později jsme měli hrát poslední utkání s Brodcemi B. Soupeři bohužel nedokázali složit sestavu a zápas jsme kontumačně vyhráli 8:0. Jsem tedy rád, že jsme si zajistili postup herně, a nikoliv díky kontumaci. Přestože by nám tedy v tomto zápase o nic nešlo, nevypustili jsme ho a měli jsme potvrzenou sestavu Horák, Moravec, Čermák, Koudelka, Fiala, Šedivý, Krejčík, Chybný.

Jan Fiala