Pěšci kráčeli kupředu, králové se vydávali na zteč, věže vymetaly pravé úhly. Druhý díl strhujících koncovek v Oostende.

První diagram není příliš zajímavý, chci ale pokrýt všechny věžovky, když už jsem o tom žvatlal v úvodu. V partii prvního kola jsem si zaexperimentoval v zahájení a zhruba od 12. tahu začal boj o život. Soupeř dosáhl vyhrané koncovky s čistým volným pěšcem více a dominantními figurami, počínal si ale netrpělivě a byla z toho remíza. Po partii mi oznámil, že je to jeho nejcennější půlbod v životě. To jsem měl teda radost.

 

Vít Moravec (2186) – Dries Heremans (1908), pozice po tahu 39…Vxh5, BNT.

Černý má k dobru už dokonce dva pěšce, pozice je ale remízová. Černí pěšci jsou slabí, věž je nešikovně postavená a král daleko od centra dění. Rovné hodnocení drží spousta tahů, mně se ale líbí můj jednoduchý převod 40.Vb6 (útočím na nejvzdálenějšího pěšce, na kterého nedosáhne můj král) 40…a5 41.Vf6 To mi přišlo hezké, takhle odříznout krále a současně napadat pěšce. 41…Vh7 42.Vxf4 Vd7 43.Kf2 Důležité bylo si uvědomit, že výměna věží je remíza, takže bílý král může dopředu. 43…Vf7 44.Ke3 Kf8 45.Va4 Ke7 remíza.

 

Vít Moravec (2186) – IM Tom Piceu (2283), pozice po tahu 32…Vxe4, BNT.

IM Piceu mě naprosto přehrál a mohl jsem být ještě rád, že jsem z toho vyvázl s pozicí na diagramu. Po partii soupeř říkal, že podobné koncovky 3 vs 3 na jednom křídle s kvalitou navíc není snadné vyhrát. Také jsem doufal v nějaké praktické šance, byla to ale spíš víra v šachového boha. Myslím si, že větší šance by dávalo, kdybych měl místo koně střelce – jezdec má problém vůbec nějak bezpečně stát, až se rozjedou černí pěšci, a není v tomto případě příliš spolehlivý obránce.

Sehraná dvojice Müller, Lamprecht ve své knize o koncovkách píše, že V+3p proti J+3p na jednom křídle by mělo být snadné. V+2p proti J+3p jsou slušné šance na remízu. Bohužel situace s jednou věží navíc na každé straně tam neřeší, ale můžeme si z toho alespoň vzít poznatek, že slabší strana nesmí věž vyměnit.

 

Vít Moravec (2186) – IM Tom Piceu (2283), pozice po tahu 48.Kh2, ČNT.

Soupeř pomalu dělal progres, zároveň ale dost natikal na hodinách a ztratil nervy. Určitě mohl ještě chvíli tahat metodou pokus-omyl. Odevzdat jednu z věží za jezdce a pěšce mohl kdykoliv později. Byť neříkám, že vidím, jak to za černé jednoduše vyhrát. Zahrál 48…Vgxg4 49. fxg4 Vxg4 50.Kh3

 

Vít Moravec (2186) – IM Tom Piceu (2283), pozice po tahu 50.Kh3, ČNT.

Věděl jsem, že tato věžovka je remíza, a dokonce jsem si i pamatoval, že jsou dva způsoby obrany. Jeden po „g“ sloupci zepředu a druhý nějak zezadu. Podrobnosti jsem ale nedával, takže jsem ve finále stejně věděl kulový. Je však užitečné alespoň znát hodnocení koncovky, protože pak člověk ví, do čeho může přejít, a pak se to snaží vymyslet dál.

Nahlédněme do Bible šachové hry, koncovek od pana Dvoreckého.

 

Vasilij Smyslov – Paul Keres, pozice po tahu 60…Kg6, BNT.

De facto stejná pozice vznikla i v mojí partii, jen posunutá na šachovnici směrem nahoru (což je ovšem z hlediska teorie důležité!). Obranu jsem zvolil stejnou jako Keres, který zahrál 61.Vf8! Drží pod kontrolou postup volného pěšce a především nepouští krále soupeře směrem do centra. Na Kh5 je vždy šach Vh8+. Na Kg7 je třeba Vf5. Slabší strana má věž připravenou na 8. řadě, to je klíč ke snadné obraně těchto pozic!

V mojí partii se hrálo 50…f5 51.Va8 Ve4 52.Vf8!

 

Vít Moravec (2186) – IM Tom Piceu (2283), pozice po tahu 52.Vf8, ČNT.

Zbytek byl takto: 52…Ve3+ 53.Kg2 Ve4 54.Kg3 Vg4+ 55.Kh3 Vg1 56.Kh2 Va1 57.Kg3 Va5 58.Kf4 Vb5 59.Kg3 Kh7 60.Kf4 Vb4+ 61.Kxf5 Vxh4 62.Kg5 Va4 remíza.

Jak jsem se později (znovu) dočetl ve Dvoreckém, obrana může být těžší při méně postouplých pěšcích. To jsem si samozřejmě u partie nevybavil, i když to byl zrovna ten případ. Připomínám klíč: měl jsem věž na 8. řadě! Proto jsem vymyslel tah Vf8 a už se s tím pak nedalo hýbat. Ukažme si příklad, kdy není obrana tak snadná.

 

Anatolij Vaiser – Stefan Djurič, pozice po tahu 1…f5, BNT.

Černá věž kontroluje 8. řadu a bílá věž nemá prostor se dostat králi za záda. Proto nemá na tah Kh5 obranný šach z „h“ sloupce. Musí zvolit jinou obrannou metodu zepředu přes „g“ sloupec (ano, to jsem si vybavoval, ale vůbec jsem nevěděl, jak to má fungovat). 2.Va3! (nebo a2 nebo a1) 2…Vf7? (lepší Vb8!) 3.Vb3?! (stačilo obsadit 8. řadu Va8! a obrana byla snadná) 3…Ve7 4.Vg3! Prostě jenom brání tahu Kh5, tentokrát trochu jinak za pomoci šachu z g5 – zároveň drží „g pěšce“. 4…Ve8 5.Vg1 Ve3+ 6.Kh2 Vd3 7.Vg2 Vd6 8.Kh3 Vf6 9.Vg5! a třeba 9…f4 10.Kg2 f3+ 11.Kf2 Vf4 12.Vg3 Kh5 13.Vg5+!

 

Vít Moravec (2186) – FM Natan Pirard (2336), pozice po tahu 26.Vxe2+, BNT.

Bílý na tahu zahraje fakt dobrej tah. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 27.Kf1! Považuji to za nejsilnější, byť podle kompu stačí i výměna věží a Kh3 (ošklivý tah pro člověka!). Přechod do pěšcovky (nebo obsazení sloupce) vyjasňuje situaci a dává větší jistotu.

Partie pokračovala 27…Vxe1+ 28.Vxe1 Kf8 29.Vxe8+ Kxe8. Rychle nám popadaly všechny věže. Jak příznačné pro partii hranou 11. září.

 

Vít Moravec (2186) – FM Natan Pirard (2336), pozice po tahu 29.Kxe8+, BNT.

Pěšce na b5 ztratím, jenže černý pak nemá kudy projít dál. Pěšci na d4 a g4 vytvoří známou bariéru, sloupce „a“+“b“ pohlídá král a jedinou díru na g5 pohlídá pěšce z h4. Černý vinou dvojpěšce na královském křídle nedokáže nabourat hráz – jediný průlom má tahem g5, jenže jakmile se pěšec postaví na toto pole, je poslední díra zalepena. A nezapomínejme na to, že černý král v pozdějším průběhu už ani nemá čas se vrátit na královské křídlo a snažit se prorazit. Bylo to zkrátka polepený ze všech stran.

Dohrálo se bez větších emocí: 30.Ke2 Kd7 31.Kd2 Kc7 32.Kc2 Kb6 33.Kb2 Ka5 34.Ka3 Kxb5 35.g4 Ka5 36.h4 Kb5 37.Kb2 Kc6 38.Ka3 Kb5 39.Kb2 Ka4 40.Ka2 Ka5 1/2

 

Vít Moravec (2186) – FM Natan Pirard (2336), konečná pozice po tahu 40…Ka5.

 

GM Alexandre Dgebuadze (2395) – Vít Moravec (2186), pozice po tahu 33…axb5.

Kdybych poslední kolo vyhrál, mohl jsem být na bedně, několikanásobný mistr Belgie mě ale úplně vyškolil a nedal mi žádnou šanci. Bílý na tahu získá vyhranou pozici. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 34.Va8! Vxa8 35.e8(D)+ Vxe8 36.Vxe8+ Kf7 37.Vh8.

 

GM Alexandre Dgebuadze (2395) – Vít Moravec (2186), pozice po tahu 37.Vh8.

Údernější bylo 37.Dh8, ale pořád by to vedlo do nějakých komplikací a s horším časem bych mohl soupeře někde nachytat. Vh8 je profesionální řešení, nutí mě vyměnit dámy tahem 37…Dc5 38.Vxh7+ Ke6 39.Vd7! Dva pěšci navíc už jsou v téhle věžovce moc, i když jsem ještě bojoval a soupeř musel pár menších problémů vyřešit. V 63. tahu jsem se vzdal.

Takže takhle jsem tam u Lamanše trpěl, partii za partií. Naštěstí ale dobře vím, že utrpení je koření šachu.

VM