Český Brod B má po sezoně. Následuje studio Fotbal Dohráno. Když něco píšu, tak píšu pomalu a vztekám se, že to nemůžu jen někomu říct.

Čas zase napršel, proto jsem se rozhodl napsat něco málo o našem B týmu. Sezona je odehraná, jak jsme dopadli asi už víte. Proto odehranou sezonu budu bilancovat a to formou paralel, které jen tak každý nevidí. Proto tu jsem já, abych vám otevřel oči. Nemáte zač. 

Po letech mnoha jednotkách let, jsme se v Českém Brodě dočkali větší skupiny mladíků, kteří začnou nakukovat do soutěží dospělých. Množství talentu je srovnatelné s LeBronovou draft class z roku 2003 (LeBron James, Carmelo Anthony, Chris Bosh a Dwyane Wade). Z nějakého důvodu se Detroit Pistons, kteří měli druhý pick (získali ho v rámci tradu od Memphisu), rozhodli pro Darka Miličiče. Postupem času si v Detroitu říkali, co jsme to na něm viděli? Přesto pomohl bezvýznamnou měrou k titulu Detroitu ve své nováčkovské sezoně, díky čemuž má víc titulů než Carmelo Anthony. Nicméně tento příliv talentu a hlavně množství hráčů nás utvrdil v tom, že přihlásíme B tým do RS po několika letech. Dlouho jsem nevěřil, že to bude reálné zejména při termínové kolizi s A týmem, ale poté jsem prozřel. Uvěřil jsem tomu, že to je reálné nastupovat v osmi lidech. Protože se Ondra Šedivý rozhodl, že se toho už nakapitánoval dost, hledal se nový kapitán. Volba probíhala celkem klasicky – někdo navrhne jméno a když se dostatečně nebrání, je demokraticky zvolen. Ano vyhrál jsem toto složité výběrové řízení já (Vít Brandejský, B4P). Ondra z toho úplně nevyvázl, protože den před losovací schůzí jsme zjistili, že máme dost lidí na C tým. Tak jsme ho přihlásili. Protože Ondra Šedivý nebyl přítomen, byl zvolen kapitánem bez námitek. 

Nejdříve bylo důležitý nacvičit los. To se povedlo celkem průměrně. Regionální soutěž C, kam jsme byly zařazeni, mělo v letošní sezoně jen 9 týmů. Tedy 8 zápasů (4 doma a 4 venku a jedno volno, které jsme měli doma a nemuseli jsme na volno nikam cestovat). Ujal jsem se vedení tohoto družstva s několika ideály 1) vše budu řešit přes mail, ať to mám písemně, 2) budu hráče pravidelně střídat, 3) když mi někdo bude chtít radit se sestavou, tak ho vyslechnu, zvážím jeho argumenty a pak si to udělám po svým. 4) určitě něco bylo, ale nenapsal jsem si to a teď už si to nepamatuju. Takže nám budou muset stačit 3 ideály. 

V nové roli, kterou bych se nebál přirovnat ke Greggu Popovichovi. Téměř nedotknutelnému GM San Antonio Spurs, který má na starosti rebuild svého týmu v 75 letech. Letos hodně experimentuje se sestavou, ne protože si myslí, že to je nejlepší cesta k výhře. On prostě zkouší varianty a souhru s hlavní hvězdou budoucnosti a letošním 1. hráčem draftu Victorem Wembanyamou. Něco funguje líp, něco hůř. Nejdůležitější je vybrat hráče, kteří se k Wembimu hodí a to, že letos nemají moc výher nevadí. Důležité je, aby se hráči zlepšovali. Dle mého je pro něj vzorem Oklahoma, která má svou hvězdu v SGA a vybrala k němu takové hráče, že letos chvílemi i vedli konferenci. Podobně na tom byl i Český Brod B. Mladí dostali silnější soupeře a tlak na výhry byl prakticky nulový, protože z RPC se prakticky nepadá. 

Začalo se celkem očekávaně prvním kolem. Los nám vyšel my se mohli doma v klidu rozkoukat a čekat, kdo přijede z Kolína B. Zkusil jsem metodu Moravec. Dohadovat většinu přes mail a nakonec poslat konečnou sestavu koncem týdne. Tak jsem čekal na odpovědi a zároveň jsem zasadil kedlub. Když začal kedlub rašit, zjistil jsem, že dřív vyroste kedlub, než se dočkám všech odpovědí. Nelenil jsem tedy vzal telefon do ruky a učinil sebekritiku. Omylem, ale i to se počítá. Zavolal jsem sám sobě a řekl jsem: Ten debil má obsazeno. (to mělo být v uvozovkách, jako správná přímá řeč, ale nemůžu je najít, asi mi je někdo ukradl) No nic volal jsem jak zběsilí a nakonec nás bylo osm. To považuji za úspěch, hráli mladí i staří. Prohráli jsme asi 2,5 : 5,5. To mi nějak moc nevadilo a už jsem se netěšil, že za 14 dní hrajeme znova. 

Další kolo, které následovalo, bylo celkem podle předpokladů, kolo druhé. Sestava se skládala rychleji než minule, protože jsem se vykašlal na mail. Se všemi jsem mluvil, a to konverzaci celkem urychlilo. Tady se ukázala má slabina v čtení textu. Nevšiml jsem si změny začátku zápasu na 10:00 a naší sestavu tam poslal na 9:00. Přestože tato tepna českého rugby byla zvolena nejlepším místem pro život. zde o tom píšou více. Nesetkal se tento můj krok s velkým úspěchem. Kdo má číst ty malý písmenka někde na poslední straně. Tohle má být tučně na titulce. I tak bych si toho asi nevšiml. Nicméně jsem prohráli 5 – 3, mladí si zahráli a já byl spokojen. 

3. kolo a nás čekala Kutná Hora B. Přijeli silný jak dobře vypasený prase. Asi chtěli vyhrát nebo nevím o co jim šlo. My jsme nastoupili kombinovaně a byli rádi, že jsme v osmi. Prohru 2,5 : 5:5 jsem přijal celkem v klidu. Tři zápasy = tři prohry  = spokojený kapitán. Tato rovnice u Českého Brodu B platila. Ne že bychom nechtěli bodovat, ale o to v této sezoně nešlo. Alespoň podle mého.
4. kolo a cesta do Nymburka B. Sestavu jsem sestavil celkem v klidu a já jsem nemusel hrát. Zápas jsme prohráli 3,5 – 4,5, když nás nepodrželi především mladší hráči. Měli výrazně silnější soupeře, než jaké potkávají v RSC, proto tuhle soutěž také hrají. Prohry nevadí, jelikož věříme v náš coaching staff. Také se jejich výkony postupem sezony začaly zlepšovat. 4 zápasy a 4 prohry a následovala pauza nejen kvůli Vánocům, ale i díky volnému losu do pátého kola.

Takže 6. kolo a náš 5. zápas. Zavítali jsme na domácí půdu a za soupeře nám byl tým těch druhých Říčan. Zase přijeli silný jako by chtěli vyhrát. Zápas byl výsledkově celkem vyrovnaný a prohru 3,5 : 4,5 nedávám nikomu za vinu, prostě prohra. Jsme blízko bodu nevadí my se dočkáme. 

6. náš zápas a klíčový přímý souboj o poslední místo (oba s Čáslaví jsme měli 0 bodů, zbytek ligy hrál o postup). Problémy se sestavou se prohloubily. Na soupisce je sice 19 lidí, ale toto číslo moc neodpovídá tomu kolik nás je. V pátek jsem v zájmu sehnání dostatečnému počtu lidí obvolal snad všechny. Nakonec jsem Ondrovi Šedivému slíbil v hospodě kde co, aby hrál. V sobotu se “zraní” Čenda a my jsme tam kde jsme byly. Nakonec nás bylo 8, ale osmý pan Benda není na soupisce. V zápase se celkem dost remizovalo. Poraženým dne na naší straně byl pan Urban. Naštěstí jsme měli dva vítěze Homolku a Aschenbrennera. Přestože jsem na šachovnicích vyhráli o jednu partii více, skončilo to 4:4.

Předposlední kolo a já chtěl zvolit metodu Čenda. Ta spočívá v tom, že přijde kdo může a já jako kapitán vyberu toho kdo bude hrát. Zoufalé situace vyžadují zoufalé činy. Nezbývalo než oslovit pana Čiháka, kterého jsme na soupisce mě pro nejnutnější případy a víceméně jako maskota. Nakonec svolil, že nastoupí a nás tedy bylo na Sendražice 8. Sendražice přijeli jakoby to chtěli celý vyhrát. Dali nám 6:2 a my byli rádi za 4 remízy. Nasadili jsme snad elově nejslabší sestavu v historii RP. Čáslav remizovala v Říčanech a získala na nás takřka nesmazatelný 1 bodový náskok. 

Poslední kolo a my na tom byli hůř než minule. V průběhu týdne mě přepadaly myšlenky se na to celý vysrat a nikam nejet. Nakonec nás bylo 8 v sobotu kolem 22. hodiny. Překonali jsme nepsaný rekord z minulého kola a elově jsme ještě ubrali. Nevím o co naším soupeřům jde, ale zase se sešli prakticky v prvních deseti ze soupisky. Uloupili jsme dvě cenné výhry, které na body nestačily. Nakonec naše C družstvo vyhrálo RPC a tím de jure zachránilo naše B. 

Závěrem bych chtěl poděkovat všem bez výjimky za sezonu. Za rok se bude muset soupiska trochu předělat to vím už teď. Nevím, kdo tomu bude šéfovat, já to být nemusím. Mě čeká Koudelkova volba. Trénovat nebo se na to vysrat. 

Na konec trocha interního humoru:

To žlutý je Berlín. Úkol je jednoduchý: zkus se tam dostat po moři

     

Vlevo je Police nad Metují a vpravo Buhvíco pod Metují

P.S. V posledním zhruba půlroce začalo družstvo ŠK Český Brod objíždět hospodské kvízy. Tam jsem si uvědomil, že ne každý zná architekta opery v Sydney. Nebo když člověk vidí otázku a pod ní trikoloru, ne každý si řekne jako já: Hele vlajka Gambie na co se asi ptají? Tak jsem se rozhodl dát na konec tohoto článku pár zbytečných informací. Když to nemáte ze školy tak aspoň to zkusíme touto formou. Já si to do hrobu nevezmu. Tak třeba víte, že Abdul Aziz Zakari je ghanský sprinter, kterýmá unikátní sbírku. 2 olympijské finále na 100m a ani jedno pro zranění nedokončil. 

Toto je jak asi všichni vědí vlajka Svatého Kryštofa a Nevise a tuto zemi reprezentoval Kim Collins vítěz běhu na 100m z Paříže 2003. Fotbalisté této země se loni prokousali až na závěrečný turnaj Gold Cup pro země ze zóny CONCACAF (The Confederation of North, Central America and Caribbean Association Football). Týmu se přezdívá Sugar Boyz. 

P.S.S. Úvahová otázka na závěr – Proč má peníze na natočení filmu Rudolf Havlík a ne skupina autorů tohoto webu? Určitě to nemůže být horší komedie.