Áčko vykročilo do sezony pravou nohou, tedy ve smyslu tou správnou. Technicky vzato by to jistě mohla být i levá noha, ale o ní se diskurz české floskule nezmiňuje. Vždyť ještě před pár lety se leváci předškolního věku posílali po vodě.

Ve čtvrtek 15. října klekly liblické vysílačky, které se celý život všech našich hráčů tyčily nad Věčným městem a svítily nám v noci při cestě z hospod nebo nádraží. Škoda. Dokonce i hosté po příjezdu zavzpomínali a podotkli, že jim zmizel obvyklý orientační bod při cestě do Českého Brodu. Myslím, že by bylo moc pěkné, kdyby na místě zbouraných vysílačů vyrostl památník v podobě dvou 355 metrů vysokých vysílačů.

Se Zdicemi se nám dlouhodobě daří, ale zrovna loni jsme u nich prohráli, takže bylo co napravovat. Sešli jsme se v silné sestavě plné mladých lidí (nejstarším kmetem byl Honzík), naopak soupeř byl trochu oslabený. Slabý mančaft ale rozhodně nepřivezl.

(Po dopsání článku mě napadlo, že jsme možná trhli rekord, tak se na to podívejme. Loni proti Kostelci jsem psal, že jsme „nasadili zřejmě nejmladší sestavu v historii Áčka“, věkový průměr byl 24,65 let. Proti Zdicím to bylo rovných 24 let! Asi záleží i na zvolené metodologii, v tomto případě jsem prostě vzal ročník narození a započítal k němu věk, jako by už každý slavil letos narozeniny. Což není pravda u všech, na druhou stranu někdo pak zase slaví hned po Novém roce, tak je to prostě nějaká aviváž. Takže asirekord!)

Od úvodního hvizdu debutujícího sudího Pospíšila jsme převzali iniciativu a postupně začaly naskakovat body. První možná dohrál Adam, který nahradil maroda Čendu a opět potvrdil starou pravdu, že Benda nebo Čenda, všechno jedno. Bendman využil nepřesnosti v zahájení, získal pohodlnou pozici a následně rozhodl útokem.

Podobné partie sehráli Franta s Lukášem Pospíšilem. Oba tam měli dost figur a oba to hráli lépe než soupeř.

Tibor Čuvala – František Lebeda, pozice po tahu 26…Ja5, BNT.

JFK soupeře hezky rozmanévroval, vytvořil mu slabiny a získal výhodu, jeho 26. tah je však nenápadnou nepřesností. Bílý nyní mohl zahrát 27.c4!, odevzdat pěšce na b3 a mít dle kompu plnou kompenzaci za materiální ztrátu. 27…Dxb3 28.Dxb3 Jxb3 29.Jd5 a tohle monstrum ve středu šachovnice všechno žehlí. Tah 27.c4 je vskutku pozoruhodný, pěkný, těžký a najde ho skutečně jen zkušený a silný šachista. Povedlo se to i jednomu našemu hráči na tiskovce. Mně.

Lukáš Pospíšil – Lukáš Třešňák, pozice po tahu 23…Vg8, BNT.

Bílý na tahu dá mat 4. tahem. Zkuste najít. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 24.Vxf6+ Sf7 25.Vxf7+ Kxf7 26.Sxe6+ a černý se vzdal, proti Dxe7++ není obrany.

U Martina se vesele útočilo na obou stranách, hrály se tzv. totální šachy. Vypadalo to za nás pod kontrolou, ale jak ukázala analýza na tiskovce u chmelového moku, Martin se chvilku vezl bez jízdenky.

Martin Horák – Kristián Chmel, pozice 18.Jd3, ČNT.

V partii přišlo 18…Dxa2, což je pořád velké plus pro bílého, ale je to zamotané a v dalším průběhu ještě došlo na „tři nuly“. Ale nepředbíhejme. Na tiskovce nám nebylo jasné, co má bílý dělat po 18…Sxd2+ (teda aspoň doufám, že to byl tento moment). Dobrání dámou i věží nám přišlo jako skvělé za černé, a skutečně je to docela fajn. Nejsilnější je však překvapivé 19.Kb1! a po 19…Jb4 20.Jxb4 Sxb4 je bílý dokonce bez pěšce, ale přesto mu dává komp velkou výhodu. Počítám, že to bude díky nestejným střelcům a útočným vyhlídkám na královském křídle, např. 21.Dd3 g6 22.hxg6 hxg6 23.f4 s útokem.

Martin Horák – Kristián Chmel, pozice 30.Kxc2, ČNT.

Toto by měla být zcela vyrovnaná pozice, i když nevím proč. Nabízené varianty jsou za černé hodně neintuitivní. Přišlo 30…Kf7 a bílý získává výhodu, což Martin brzy dokázal.

Honzík soupeře od začátku přehrával a odolal i nelákavé nabídce remízy. Partii nakonec zakončil nanejvýš efektně.

Jan Fiala – David Turický, pozice po tahu 39…Vce7??, BNT.

Je pravda, že Honzík snad až příliš zafixoval pozici a např. Tahem 37.a5 se zbavil pro budoucí masáž užitečného průlomu „b“ pěšcem, přesto i když komp ukazuje 0.00, chceš to hrát za bílé. Kór po posledním tahu černého. Bílý na tahu vyhraje, řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 40. Vxc6+ a černý se vzdal, bude to mat.

Tak nějak obecně nebyly k vidění žádné velké zvraty. Já jsem kupodivu tahal také jakžtakž smysluplně a černými docela čistě zvítězil. V tu chvíli svítilo na velkoplošné obrazovce skóre 6:0 a šlo se do druhého setu.

Zdice ale přece jen výsledek zkorigovaly. Partie Lukáše Passera byla hodně nepřehledná a asi jediná, kde to mohlo dopadnout úplně jakkoliv. Šťastnější byl nakonec soupeř. No a Honza Pecka vytáhl z rukávu hodně extravagantní zahájení, nicméně jsme se shodli, že nic extra na něm nevidíme, tudíž je pouze vagantní. A to nezní dobře. Zdičan (Zdicec, Zdivec, Zezdicec?) získal pěšce a převahu spolehlivě proměnil ve věžovce.

Proti výhře 6:2 jsme neměli žádných námitek – úplně stejně jsme zakončili i minulou sezonu v Brodcích, i tam jsme hráli bez jediné remízy. V dalším kole nás čeká 8. listopadu výjezd do Zvole, které zahájily dokonce vítězstvím 7:1. Už se těším, až cestou zpátky zase zajedeme na tiskovku do pivovaru v Dolních Břežanech, kde bude zase narváno, zase se tam nějak nacpeme a zase se strašně nažereme za strašně nekřesťanský peníze. To se těším.

Vítek M.