7. kolo, 30.01.2022, Český Brod

ŠK Český Brod A				TJ Sokol Sendražice A
Moravec Vít Z ZK	2176	1	–	0	1952	Novák Jiří Z ZK
Čermák Jan Z	1955	1	–	0	1784	Uhlíř Václav K Z
Koudelka Ivan K Z	1932	½	–	½	1844	Poborský Josef H
Fiala Jan Z	1901	½	–	½	1826	Řebíček Miroslav
Šedivý Ondřej Z	1750	½	–	½	1685	Vančura Milan
Urban Miroslav	1822	½	–	½	1680	Lukša Aleš
Krejčík Miroslav	1807	½	–	½	1658	Sobotka Bohumil
Chybný Zdeněk	1771	½	–	½	1638	Hlavica Břetislav
		5	–	3

 

Úspěšné ubránění zájezdního hostince U Piráta v Českém Brodě

Ze zápasu i pozápasové tiskovky jsem zaznamenal některé hlášky, které přináším níže.

Soupeři přijeli ve slabší sestavě. „Chybělo jim takový to Gro(h) týmu,“ komentoval Branďák.

Hosté obvykle dopisují svou sestavu do našeho zápisu, tentokrát však přivezli vlastní vytištěný zápis se svou sestavou, kde u každého hráče bylo uvedeno telefonní číslo. „Prozvoň je,“ zavtipkoval chvíli po zahájení zápasu Vítek.

Ve své partii jsem se v symetrickém Londýně po g4 dostal do problémů. Odevzdal jsem figuru za dva pěšce s vidinou, že tam snad bude nějaká protihra. Když soupeř na 13. tah spotřeboval přes půl hodiny, usoudil jsem, že si asi není jistý, jak dál. Zahrál jsem zápletkový tah a nabídl remízu v domnění, že protivník ztratí ještě nějaký čas navíc, ale on ji přijal. „Nabídl jsem remízu, abych se ujistil, že ji nechce,“ použil jsem ve vysvětlení Vítkova slova. Ten mě však pochválil a přirovnal to k zázraku Ondry ze zápasu se Stříbrnou Skalicí.

Poté remizoval Ondra. Od Vítka jsem zachytil cosi o „sémantickém“ (tj. významovém) nedorozumění, přičemž tento pojem, na který jsem zvyklý z právně-teoreticko-filozofických knih, mě naprosto šokoval. Ondra se ptal na možnou remízu Vítka, který odpověděl: „Já bych to hrál dál.“ Načež Ondra dal remízu, protože to pochopil tak, že „on že by to hrál dál. Ale já ne.“ Výsledná pozice:

Šedivý-Vančura po 16…h7-h5, BNT

Umělecký dojem KM VM: „To je tupý jak vidle.“

Ivan Koudelka přidal půl bodu ve složité pozici. Plán k realizaci výhody není vidět, a ještě by otevření pozice mohlo být dvojsečné.

Za stavu 1,5-1,5 jsme čekali, jak se vyvinou ostatní partie. Nečekaný vývoj měla partie na šestce. Miroslav Urban líčil, jak spotřeboval všechen čas už v nějakém 37. tahu, s přidanou půlhodinou upřeně hleděl na šachovnici a rychle odblicával, ale soupeř výhru nereklamoval. „To byla komedie,“ zhodnotil náš hráč. Své zkušenosti by měl sepsat do učebnice Urbis Pictus (k tomuto obratu mě inspiroval článek z minulého kola).

Lukša-Urban po 40.Kh1-g1, ČNT

Po 40…Kf7 41.De2 partie brzy zaplula do remizového přístavu. Nabízelo se 40…Dd3!! s dalším Vh3 a bílý ztrácí pěšce d3 (případně b2) a i partii. Bílý přitom nemůže pěšce pokrýt ani vyrazit do protiútoku. Např. 41.Dxe6?? Dxe3+ 42.Vf2 Dg3+ 43.Kf1 Vh1+ 44.Ke2 Dd3# nebo 41.Ve2?? Dd1+ -+

Vít Moravec využil přílišného respektu od soupeře, vyvinul figury, nastoupil h pěšcem a úspěšně zaútočil. V analýze nás okouzlil variantou, která se nestala:

Moravec-Novák po 10.Sd3-b5+, ČNT

Černý zahrál správné 10…c6! Nešlo 10…Jc6?? 11.De4!! Dd5 (Dd6 12.Je5) 12.Dxd5 exd5 13.Je5 a černý ztrácí figuru.

Miroslav Krejčík vyměnil všechny figury a v symetrické pěšcovce plichtil.

Velmi se nám líbil soustředěný poziční výkon Zdeňka Chybného. Dokonce sahal po výhře:

Hlavica-Chybný po 25.f2-f3, ČNT

Černý měl hrát 25…Vh6!! 26.fxe4 Dxh3+ 27.Kg1 exf4. Hrozí 28…Dh1+ 29.Kf2 Vf8+ s dobráním věže. Bílý musí vrátit materiál, případně si černý dobere spoustu pěšců. Počítač navrhuje jako nejmenší zlo 28.Vh2 s přechodem do věžovky s pěšcem méně, která však už od pohledu vypadá beznadějně. To se však nestalo a po 25…Jd6 partie brzy skončila smírně. Předseda vysvětloval, že to dlouho počítal, ale nedopočítal se. „To je taková pozice, co se počítá po cestě,“ glosoval Branďák.

Čenda protivníka naprosto přehrál, získal pěšce a postupoval s ním k poli proměny. Následující pozice by normálně ani nestála za diagram:

Uhlíř-Čermák po 35.h2xg3, ČNT

Jako divák donuťte černého nezahrát 35…b2-b1. 🙂

Nyní jsem si všiml, že pěšec je těsně před polem proměny a mohl by se proměnit (ve smyslu, že jeho proměna je přípustný tah), přitom však černý nemá dámu. Partie se hrála u samostatného stolu. Hlavou mi probleskla vzpomínka z hospodských blicek, kde v podobných situacích pěšec zůstane na poli proměny, hráč zvolá: „DÁMA!“, načež soupeř okamžitě mačká hodiny, následně hráč s tímto „pěšcem“ hýbe jako s dámou… Ne snad, že bych oba soky podezříval z takovéhoto průběhu, ale přišlo mi vhodné, aby byly všechny figury po ruce. Z jiné šachovnice jsem vzal věž, jezdce, střelce a dámu v černé barvě a položil je vedle šachovnice. Čas na hodinách jsem nekontroloval (co kdyby tam byla časovka?) a pozici jen velice letmo – ani jsem si za ten kratičký pohled nebyl jistý, jestli vůbec je proměna nejlepší tah, protože je bez šachu a zahlédl jsem Dh2+… Vítek mi okamžitě vyčetl, že jsem Čendovi poradil, aby zahrál b2-b1. Později to dokonce označil za „kontroverzní moment“?! Proti tomu jsem důsledně protestoval a hájil své jednání jako správné a nenapovídající a za tím si stojím i nadále. Dokonce jsem schválně podal všechny figury, neboť kdybych podal jen dámu, to by bylo možné chápat jako nápovědu. Vítek reagoval, že to bych si tam rovnou mohl sednout místo Čendy, zapsat tah a zahrát. To je ale úplně jiná situace, ohradil jsem se… Čenda zahrál 35…Dd8, což Vítek dokonce bral jako potvrzení svého názoru, že prý Čenda schválně hraje něco jiného, aby to nebylo brané jako nápověda. Objektivně je samozřejmě 35…b1D nejsilnější tah, ale na brzké výhře černého to nic nezměnilo. Čenda následně rezolutně popřel, že by to chápal jako nápovědu. Ostatně, není důvod, aby Vítek Čendu takto podceňoval, že by snad neviděl/nevěděl tah b2-b1 a potřeboval poradit? Od doby, kdy ve Valašské Bystřici hrál na pódiu, se Čenda už výrazně zlepšil…

Příště hrajeme s Kolínem. Tedy alespoň bychom měli. Pražské soutěže jsou přerušeny a na tiskovce zazněly pochyby, jestli to nečeká i ty středočeské.

Jan Fiala