Tak už se nám to zase zamotává, favoriti prohrávají, takže my musíme taky, protože jsme favoriti. Por favor.

 

Jak jsme měli v průběhu sezony spíš „smůlu“ (nebo spíš jsme dřeva), tak tentokrát nemůžeme říct na porážku 3:5 ani popel. Sokol z Mladé Boleslavi ukázal, že na nás umí, a zvítězil zcela zaslouženě a celkem čistě. Ano, nějaké šance byly, ale dojem z utkání je zcela jednoznačný.

Velmi brzy prohrál pan Koudelka na sedmé šachovnici, který dle svých slov zavzpomínal na mládí a obětoval střelce na h6. K jeho smůle to ale byla oběť nekontokorentní, což soupeř bryskně zpozoroval i doložil.

Vyrovnání zařídil Martin a vrátil soupeři porážku z posledního měření sil. Mimochodem, na tiskovce si někdo neobyčejně bystrý (byl jsem to já) všiml, že Bolehlav nastoupila ve zřejmě nejkratší sestavě historie. Součet VŠECH písmenek příjmení jejich sestavy činí pouhých 40, což je průměr 5 písmenek na jméno! Kdyby za nás nastoupil Branďák, tak jsme je přepísmenkovali ve třech čtyřech lidech.

Sestava se rozšiřuje směrem ke konci, a tohoto principu ledovce jsem využil ke složení jambické poemy s názvem balancujícím na hranici kýče a pompejí.

Vlakem do města automobilů s přestupem ve Všetatech (IN25)

Crha,
Srba,
Crha,
Petr,
Eliáš a Švejk,
Lochman,
Ohlídal.
(RIP Timman)

 

Martin Horák – Ondřej Crha, pozice po tahu 26…Jf8, BNT.

 

Martin zakončil pěknou útočnou partii pěkným útočným útokem. Bílý na tahu vyhraje, řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 27.Vxh4+ gxh4 28.Sh6 1:0.

Následovala moje remíza. Po zahájení jsem získal černými dobrou pozici, ale bílý měl převahu figur na královském křídle a určitý útočný potenciál. Nakonec našel opravdu moc hezkou ideu s věčným šachem. I když tam byl malý háček…

Milan Srba – Vít Moravec, pozice po tahu 15.Jxd3, BNT.

 

Bílý minulými tahy vyhnal za cenu nevratných škod koně z d5, aby přichystal kombo na věčné časy. 16.Jf6+ gxf6 17.Sd5+

Milan Srba – Vít Moravec, pozice po tahu 17.Sd5+, ČNT.

Černý má jeden vyhrávající tah. Zkuste si započítat a pak označte následující řádek: Vyhrává pouze 17…Ve6! Po 18.Sxf6 Jxf2! je s napadením dámy a kůň po odskoku dá šach a čistě si dobere střelce na f6.

Pozici jsem zkoumal opravdu dlouho, ale tenhle tah mě prostě nenapadl. Snad jen na chvíli, ale viděl jsem tam bludy (že visím na f5 apod.). Pak už to šlo podle bílého plánu. Přišlo 17…Kg7 a remíza je nevyhnutelná. 18.Dh5 fxg5 19.Dxg5+ Kh8 20.Df6+ Dg7 21.Jg6+ závěrečná pointa celé kombinace. 21…hxg6 22.Dh4+ a je tam věčňák.

Čenda „Chartista“ Čermák se dostal bílými pod útok a jeho pozice nevypadala moc slavně, i když počítač až tak moc neprská. Otupení útoku s rovnou koncovkou jsme nicméně brali, stav byl tedy 2:2. Čenda mě prosil, ať v článku zmíním, že je hvězda, a ještě před koncem zápasu vyrazil demonstrovat. Hvězda určitě je, ale těžko ho považovat za největší hvězdu, protože hvězdný status se tvoří na základě výkonů na šachovnici i na tiskovkách, a kdo nechodí na tiskovky, nemůže být největší hvězda. Ano, Čenda bude někde v popředí hvězdného žebříčku, ale momentálně s jednou vynechanou tiskovkou určitě není na špici (připomínám, že žebříček hvězd je abstraktní a přesné pořadí se nedá určit, vymyslet ani předpokládat).

Nejsem si jistý, ale možná jsme dokonce i vedli po vítězství Pacmana, který má v soutěži vynikající bilanci 4,5/5.

Jan Pecka – Josef Crha, pozice po tahu 19…g5, BNT.

Honza zahrál 20.Sxh7!? Vypadá to dost silně, i když můj slabý počítač považuje za lepší pokračovat tahem h6. Nejlepší bylo oběť přijmout 20…Kxh7 21.Vd7+ Vf7 22.Vxb7 Vxb7 23.De4+ Kh6 24.Dxb7 Vd8! Tohle jsme objevili i na tiskovce. Černý zaktivizuje věž, jeho král je najednou jako v bavlnce a naopak musí dávat pozor bílý. Černý si vynutí věčný šach, tohle bílý nevyhraje.

Stalo se 20…Kh8 a soupeř měl v dalším průběhu ještě jednu šanci na zvěčnění, leč nevyužil a zajímavá bitva dospěla do závěrečné fáze.

Jan Pecka – Josef Crha, pozice po tahu 43…e5, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 44.f4! Otevírá diagonálu pro dámu a ta pomůže pěšcům k poli proměny. 44…Dxf4 45.Dd5 Dg5 46.Df7 1:0.

Vedli jsme, ale zbytek zápasu už byl sraz na hřbitově, rakve s sebou. Lukáš Passer tlačil celou partii na výhru, stál velmi dobře, bohužel však opět doplatil na časovou tíseň. Lukáš ví, že tohle musí odstranit, a pak bude mít výsledky v úplně jiné dimenzi, páč šachy hraje dobrý. A nezapomínejme, že každá bajka přináší i poučení.

Jan Petr – Lukáš Passer, pozice po 42.Vc4, černý se vzdal.

Černý před chvílí ztratil věž, udělal ještě tři tahy a v pozici na diagramu se vzdal. Hodnocení počítače je však 0.00! Bílý si posledním neopatrným tahem izoloval figury a nemůže krýt „věčnící“ pole f3: 42…Df5 43.Ve1 Df2! 44.De8 (Dxd5 Dxe1+ Kg2 De2+ remis) 44…Vd2 a věčnit musí bílý. Můžete si vyzkoušet i jiné 43. tahy bílého, ale nic mu nepomůže. Inu, na vzdání je vždycky dost času.

Lukáš Pospíšil se dostal po zahájení do nepříjemné pozice, a i když ještě hodně bojoval, soupeř hrál velmi dobře a výhodu si ohlídal. Podobný vývoj byl i u Honzíka, jenž dohrával čtyřjezdcovou koncovku s pikem méně jako poslední. Jak podotkl Branďák, partie to byla dlouhá jak Švejk, i když Švejk má čtyři díly a tahle partie měla jen dva listy. Oba naši hráči měli proti sobě kvalitní borce, byly to dobrý války, ale Mladoboleslavští byli tentokrát zkrátka lepší.

No a toto hodnocení platí vlastně pro celý zápas. Nikomu nelze nic vyčítat, soupeř vyhrál zaslouženě, je potřeba to uznat a pogratulovat mu. Už takovou klasikou je, že když jsme se mohli dotáhnout do čela tabulky, tak zrovna prohrajeme. Vedoucí Kralupy i druhé Říčany totiž dost nečekaně klopýtly, a tak nás čeká hodně dramatický závěr soutěže.

Pořadí vévodí právě Boleslav, my se propadli na šestou příčku. Postup je v pdachu, ale pro nás je motivací i třetí flek nebo hranice 20 bodů. Chceme se zlepšit oproti předchozím dvěma sezonám a potvrdit progres, který je cítit z průběhu zápasů. Příště hrajeme 1. března v Kolíně.

 

VM7