Tentokrát mi to s článkem celkem trvalo, protože jsem finišoval zkoušky v Autoškole Pátek, takže celá má pozornost byla věnována právě řidičáku, a tato pozornost se nakonec vyplatila a zdárně jsem zkoušky složil. Louňovickou Autoškolu mohu jen doporučit, bylo to super. A teď už šup na šachy.

A nebo ne! Do Vlašimi jsme jeli s Honzíkem již v pátek – kvůli turistice a gastru. První den jsme stihli pouze projít zámecký park, protože už začínala být tma. Překvapilo mě, jak je park rozlehlý. K vidění byly i různý divný stromy, u kterých jsme si nebyli jisti, zda jde o umělý výtvor, nebo výtvor přírody.

V Hejlíkovi jsem našel burgrárnu Továrna Vlašim, zadal jsem adresu do telefonu a vyrazili jsme.

Na místě však nebyla Továrna, ale Kancl. Ano, slyšíte správně – Továrnu zavřeli a nahradil ji Kancl, jak příznačné pro dnešní moderní dobu 😀 . Navrhl jsem, že půjdeme k Blanickým rytířům, kterých jsme si všimli během průchodu parkem. Vzhledem ke jménu jsem si myslel, že půjde o něco stylizovaného do středověku a tedy lidovějšího. Velice jsem se mýlil. Na dvěřích měli nálepky, kdy se několik let v řadě umístili v Maurerově výběru. Ačkoliv jsme ze začátku celkem čekali, nakonec jsem byl velice spokojený. Jídlo i pivo super.

Pivo, které čepují pouze zde – Blanický rytíř 11, z pivovaru Chotěboř

Ubytovaní jsme byli ve Sporthotelu, kde je i hrací místnost. Bylo to tam velice dobré, dvě místnosti se dvěma postelemi v každé, takže já spal sám a Honzík též. Zařízení pěkné i ve sprše tekla teplá voda. Mělo to ale dost zásadní vadu – na pokoji nebyla ani jediná sklenička!! Jak si pak má člověk rozmíchat Ashwagandhu, ty vole? Chcete vědět, jak jsem si jí rozmíchal? No nerozmíchal 😡. Za úvahu stálo nabrat trochu vody do ruky a rozmíchat v ruce, to by ale k božské superpotravině Ashwagandhě bylo zcela nemístné, tak jsem to samozřejmě neudělal. Sklenička na pokoji je prostě elementární věc. S Honzíkem jsme dali Kvíz, please! a šli spát.

V sobotu byl hlavní cíl vyjít na Blaník, já měl sidequest sehnat někde skleničku. Ráno jsme se busem přiblížili do Louňovic a poměrně rychle byli na vrcholu, však to také není žádná velehora 😉

Poté jsme šli pěšky zpátky do Vlašimi a Honzík mi dával otázky z kvízů. Po cestě jsme narazili na infocentrum, kde jsem se občerstvil svařákem, koupil kamarádce dárek a vyškemral skleničku 😀 , pán mi ji chtěl dát zadarmo, tak jsem mu alespoň nechal dýško za vstřícnost.

V obci Kondrac jsme na návsi narazili na restauraci U Matoušků a rozhodli se naobědvat. Vevnitř bylo narváno, což je vždy dobré znamení. Honzík si objednal čaj a doslova za minutu mu přistál na stole, za další minutu mu přístala svíčková a mně řízek s pivem. Toto tvrzení Honzík později ostře odmítl s tím, že čaj mu přistál za 30 s a svíčková za dalších 30 s 🙂 . Ta rychlost mě úplně zarazila, člověk se ani nestihne rozkoukat, a už najedený odchází s účtem v ruce domů, až jsem začal přemýšlet, jestli není taková rychlost vlastně na škodu…

Ve Vlašimi mě zaujalo, že tam skoro každý má Alfu Romeo. Na jednom parkovišti, kde jsme chvíli postávali, bylo celkem asi 7 aut a z toho 4 Alfy. Naproti parkovišti podél chodníku stála 3 auta a všechno Alfy. Fakt nevím, asi nějaká místní tradice…

Honzík ještě něco ponakupoval a šli jsme na pokoj. Já si šel ještě před večerem na chvíli lehnout, protože se mi v noci hrozně blbě spalo. Doma to mám na Bjorna Borga a spím celkem v mrazu, tady na dovolené jsem si chtěl dopřát a na noc jsem si řádně přitopil, což byl možná ten důvod, proč se mi tak blbě spalo.

Večer přijel Ondra. Měl si vybrat, jestli bude spát u mě v pokoji, nebo u Honzíka. Já jsem volnou postel využil jako odkladiště bordelu, a taky jsem tam měl moc vedro. Navíc mně i Ondrovi řídnou vlasy a dvě prořídlý palice na jeden pokoj by byly moc, tak šel spát k Honzíkovi. Honzík nás chlácholil, že plešatí muži jsou nejvíce sexy, své o tom prý ví Bruce Willis.

Poté jsme vyrazili na Vorlinu na bowling. Podle dosavadních maxim jsem měl být favorit, jednou jsem na Vojkově uhrál tuším okolo 130, Honzík tvrdil 110, Ondra netvrdil nic. Honzík zandal v prvním kole a poměrně jasně vyhrál, jinak výkony spíše slabší – ve druhém kole jsem vyhrál s jen 80 body.

Na večeři jsem chtěl znovu k Blanickým rytířům, ale tam zase nechtěl Honzík, a šli jsme do Hotelu Vorlina hned vedle bowlingu. Při vstupu do restaurace nám však přidrzlá servírka vyčetla, že jsme nepozdravili. To Honzíka naštvalo a řekl, že tady večeřet nebude. Dosáhl jsem tedy svého a večeře byla znovu u Rytířů 🙂 .

Večer jsem Honzíkovi, mně i Ondrovi připravil Ashwagandhu. Dali jsme dva díly Kvíz, please! a šli spát.

 

TJ Spartak Vlašim B				ŠK Český Brod A
Stein Michael Z	1941	0	–	1	2357	Horák Martin H Z
Šimák Roman H Z	1917	0	–	1	2203	Moravec Vít K Z
Hradecký Ivo Z	2016	½	–	½	1992	Passer Lukáš H Z
Vávra Stanislav	1979	½	–	½	1955	Fiala Jan Z
Matějovský Ondřej	1966	½	–	½	2033	Čermák Jan
Vlková Anežka	1952	1	–	0	1832	Šedivý Ondřej
Staněk Ondřej	1955	1	–	0	1841	Chybný Zdeněk
Slánský Jáchym	1806	0	–	1	1787	Pospíšil Lukáš
		3½	–	4½

 

Po vyklizení pokoje jsme čekali venku, než někdo přijde, protože jsme nevěděli, kde je hrací místnost. Ve Sporthotelu už jsem hrál, ale už je to nějakej ten autoškola pátek, takže dlouhou cestu do hrací místnosti jsem úspěšně zapomněl.

Vlašimi chybělo dost hráčů a na prvních šachovnicích jsme byli znační papíroví favorité. Soupeř Martina Horáka se rozhodl obětovat nějaký ten materiál, aby prorazil draka, ale nakonec z toho byla prostě ztráta dvou piků. Brzy přišla další chyba a Martin získal figuru i partii. 0 – 1

Na dvojce náš kapitán v holandské přehrál Romana Šimáka, ten se ale vzdal poněkud předčasně. 0 – 2

Na počet tahů byla rychlá i partie na šestce. Ondra hrál pomalu, a taky nedokázal ve střední hře zaktivnit figurky, to naopak soupeřka Anežka Vlková, která prý hrála česká družstva po dlouhých pěti letech, dokázala, získala materiál a vyhrála. 1 – 2

Čas hrál určitě roli i u pana Chybného, u kterého se to postupně začlo přiostřovat, v komplikacích nereagoval správně, ztratil figuru a hned vzdal. 2 – 2

Čas nám naopak pomohl na osmičce. Lukáš Pospíšil získal nadějnou koncovku s pikem více, ale 34. tahem pochybil, a soupeř mohl přejít do remízové koncovky s piky na jednom křídle, ale zrovna v tomto momentě Vlašimský hráč spadl na čas. 2 – 3

Má partie s Maťou nijak výrazně nevybočila z rovnováhy, což dokazuje, jak kvalitní partie to byla (musela být určitě vysoká přesnost) a samozřejmě to, že jsme skvělí hráči 🙂 . 2,5 – 3,5

Po zajímavém průběhu skončila remízou i partie na čtyrce. Honzíkovi se vůbec nepovedlo zahájení a ztratil pika, navíc se zdálo, že jen jeho soupeř může zesilovat a že na našeho borce čeká pomalá smrt. Přišly ale komplikace!

Fiala – Vávra, BNT, po 27…b5

Honzík správně zvolil praktické 28.Vxb5 cxb5 29.Sxb5

Fiala – Vávra, ČNT

Přišlo 29…Vxa2?? a po 30.Sxd7 skončila partie brzy remízou. Černý byl ale stále vyhraný s 29…Va3! a když 30.Sc1 pak má černý velice silné 30…Sxd4 31.Kh1 Vxf3! . 3 – 4

Dlouze se ještě dohrávalo na trojce, kde měl Lukáš Passer pika víc v koncovce a mohl vyhrát jen on, takže pro nás to bylo bez stresu – zápas byl vyhraný. Nakonec Lukáš nevěděl kudy prorazit, tak partie skončila remízou. Pozice mě zajímala, tak jsem jí dlouze analyzoval s počítačem a dospěl jsem k tomu, že černý při perfektní hře vyhraje.

Hradecký – Passer, ČNT, Závěrečná pozice po 59.Kd3

Plán je – postavit černého krále na d7, aby bránil d6 pika, a dostat jezdce na d4 například přes c5-b3-d4.

Hradecký – Passer, BNT, Analýza

Na d4 je jezdec velice silný – útočí na f3 pika, kterého musí bránit král a zároveň hrozí …Jc2 s tím, že buď prostě vyměním střelce na b4, který brání a3 pika s vyhranou pěšcovkou, nebo onoho a3 pika, (pokud nebude bráněný) prostě seberu. Pokud by bílý bránil a3 pika zespoda (Sc1, Sb2), to zase umožnuje jít ve vhodný moment dopředu černým králem přes c5, tudíž je koncovka vyhraná.

Celkově 3,5 – 4,5

Čenda Čermák