Jóóó Zdice, tam je krásně, to si nechte vyprávět!

Áčko vykoplo sezonu Krajského přeboru drtivým triumfem 6:2 ve Zdicích a po prvním kole má postup, sestup i záchranu stále ve svých rukou!

Mlok se s mlokem sešel a je tu další sezona. To je všechno.

No prostě jsme jeli do Zdic a stejně jako loni z toho byla slavná výhra. Domácí vsadili na oslabenou sestavu bez několika opor, což, jak se odborníci shodují, přispělo k našemu vítězství.

Ještě než se vrhneme střemhlav do debaty, všimněme si lingvistických kuriozit v zápise o utkání. Tak třeba – Pecka, Třešňák, Rosenbaumová. To je svého druhu evoluce ze světa flory. Do toho Bříza. A takhle se dá pokračovat, nechám pracovat vaší fantazii: Fiala, vlčí Čermák, Hrášek, kREJČík… celá Krakonošova zahrada!

Po minulé sezoně jsme se rozloučili s některými starými tvářemi a přivítali jsme tváře nové. Ríša s Vojtou (prozatím) skončili z výkonnostních důvodů – Vojta získal 4,5 bodu a Ríša dokonce pouze 4 body za celou sezonu. Nicméně kluci jistě potrénují a za rok je tu máme znovu, protože jak se říká: jednou Brodie, vždycky Brodie.

Než se dostanu k nováčkovi v týmu, musíme začít staráčkem (fráze, která děsí lidi ve frontách na pivo po hudebních festivalech celého Česka). Jako první v novém ročníku zasmečoval Honza Pecka, a to dokonce v pouhých devíti tazích!

Miloš Bříza (2059) – Jan Pecka (1957)

1. e4 Jc6
2. Jc3 e5
3. Sc4 Jf6
4. f4?! Jxe4
5. fxe5??

Miloš Bříza (2059) – Jan Pecka (1957), pozice po 5.fxe5??, ČNT.

Stoupenci Královského gambitu dobře vědí, že fxe5 NIKDY nesmíš zahrát. Černý to i v hybridní verzi na diagramu potrestal. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 5…Jxc3 s dalším 6…Dh4+ a střelec na c4 je ztracený.

Bílý v partii zkusil:
6. Sxf7+ Kxf7
7. Df3+ Ke8
8. Dxc3 Dh4+
9. Kd1 Dd4 a takhle mu to stačilo, 0:1.

Pak jsme to trochu naředili, protože i rum většinou piješ s kolou. Honza Fiala se cítil nesvůj, takže radši nabídl remízu a byl vyslyšen. Čenda „dostane čouda“ Čermák své pocity a duševní rozpoložení nikterak neventiloval a bez porady s generálním štábem zapůlil rovněž. Není to nějaká velká chyba, ale chtělo by to příště aspoň kváknout, ať ve věži ze slonovinové kosti víme, co se děje.

Za stavu 2:1 jsme to tam začali ládovat. Martinovi soupeř prostě nastavil kvalitu, no tak si ji vzal. Ve zbytku partie se něco spočítat muselo, ale to nebyl pro našeho borca problém. Uspěl jsem i já v docela zajímavé a podle mého soudu i povedené partii.

Vít Moravec (2225) – Jiří Vrecion (2066), pozice po 27…Sg7, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. Řešení se zobrazí po označení následujícího řádku: 28.Dxh7+ Kf8 29.Sg6! Černé figury jsou zcela mimo roli, což podtrhuje fakt, že nejsou schopné pokrýt f7. V partii přišlo 29…Vxg6 30.Dxg6 a partie velmi rychle skončila, jelikož černý se nevyhne dalším materiálním ztrátám. Nepomáhalo ani 29…f6 pro jednoduché braní na f6, jelikož dáma na c7 je nekrytá, a tudíž Sg7 je ve vazbě.

Parádní debut v dresu s českobrodským lvíčkem na prsou má za sebou Lukáš Passer. Nový posil z Újezda von nad Lesy soupeřku úplně přejel, i když si nejsem jistý, zda je partie v bulletinu celá – ostatně přepis všech partií je opět žalostný a plný chyb. U Lukáše oceňuji, že stejně jako Honzík nakonec dorazil, ačkoliv jeho účast byla do poslední chvíle v ohrožení.

Po téhle výhře bylo hotovo, 5:1. Docela krutě skončila partie pro Ondroděje, jenž podal poctivý výkon, soupeřův tlak odvrátil a ještě díky jemnému cvišncugu vyšel ze zápletek s figurou za dva pěšce. S holým králem ale nedokázal překonat hranici 40. tahu a v časovce těsně před cílem klopýtl. Škoda Octavia.

Svižný zápas, který končil kolem půl druhé, zpečetila pěkná výhra Mirka Krejčíka na osmé šachovnici. Vyrovnaný manévrovací boj rozhodla kreativní idea našeho hráče.

Miroslav Krejčík (1780) – Vladimír Prášek (1822), pozice po 44.Kg2, ČNT.

Pozice je objektivně v rovnováze, nicméně bílému se asi vzhledem k pohyblivým pěšcům na dámském křídle a jakési aktivitě figur hraje trochu lépe. Není divu, že černý přistoupil k akci a vzal si 44…Dxa3?!, na což přišlo připravené 45.c5 Jd5

Miroslav Krejčík (1780) – Vladimír Prášek (1822), pozice po 45…Jd5, BNT.

Zahrajte nejlepší tah za bílého. Řešení se zobrazí po zobrazení následujícího řádku: 46.Vxe6! BUM! Těží z faktu, že po 46…fxe6 47.Dxe6+ 47…Vf7 dobírá materiál s lepší pozicí 48.Je5. Podle motoru měl černý přesto vzít 46…fxe6 47.Dxe6+ Kh8 48.Dxd7 a teď chladnokrevně sebrat 48…Dxb3. Oslabený Kh8 a smrtící kombo dáma + jezdec v jeho blízkosti ale nevěstí nic dobrého, bílý stojí teď už určitě lépe.

V partii se stalo 46…Dxc5?, což je prohrávající chyba, něco takového ale v těžké pozici těžko vyčítat. Mirek to zakončil pěkně a přesně.

47. Ve8+ Kh7
48. De4+ g6
49. De5 g5
50. Vh8+ s dalším matem na h6, černý se vzdal.

Miroslav Krejčík (1780) – Vladimír Prášek (1822), pozice po 49. De5, ČNT.

Nepomáhá už ani 49…f6, po 50.Db8 jsou maty tak jako tak nevyhnutelné.

Celkově tedy 6:2 a díky nejlepšímu skóre zase vedeme Kraj! Na tiskovce jsme stejně jako před rokem neměli šachy a stejně jako před rokem jsme zvolili jako náhradní program hostomické pivo Fabián. Stejně jako před rokem jsme pak jeli domů.

Opět se nám vyplácí filozofie tzv. totálního šachu, tedy že jsme vítězové bez ohledu na výsledek. Jinými slovy jsme neporazitelní. Jestli budeme neporazitelní i příště, to se ukáže hned příště. Neděle, 12. listopad, 10:00, doma, Kostelec, nad, Černými, lesy.

 

Vítek M.