Hru našel klasicky Honzík, navíc dlouho dopředu, takže bylo čas na domluvu i na rezervaci času. Pořadatelé dali možnost na místě i přespat (jelikož start byl v 13:00 a konec o půlnoci), což se mi dost líbilo, protože komu by se chtělo jet v noci zpátky do Prahy (Brodu).

Na hru jsme se sešli ve 4 účastnících – já (gugo), Honzík, Branďák a Helča (pokud vím, tak zde není žádná spojitost s ŠK Český Brod, ale výjimky jsou prý povolené). Osobně jsem si před startem dával cíl pochopit pravidla, abychom nedopadli jak minule, kdy jsme nepochopili nápovědu a hledali jsme režiséra z Madagaskaru (já znám teda jen tučňáky). No, moc se to nepovedlo, viz dále 😊

Sobotní den začal dost strašidelně, kdy celou cestu do Ždáru pršelo, takže jsme se všichni obávali, aby takové podmínky nepanovaly i při samotné hře, to by to asi nikoho nebavilo. Tentokrát ale mráz nepřicházel z východu – čím více jsme se blížili cíli, tím se počasí lepšilo. Na místě jsme se úspěšně našli a přivítal nás stan a zázemí pořadatelů v centru města – vše vypadalo ready na start.

Organizátoři odstartovali hru zaduněním do rohu a my mohli začít. Jak Branďák trefně poznamenal, hlavní cíl aspoň pro začátek je, aby se nám nerozmočily papíry se šiframi, jelikož pořád trochu poprchávalo a foukalo – proto jsme využili improvizovaný úkryt v kufru auta.

„Úkryt“ v kufru auta

 

První šifer bylo 5, mohlo se jich vyřešit 0 až 5 a získávaly se za ně tokeny, které pak šly použít jako nápovědy. Nám se nějakým nedopatřením povedlo rozluštit jen 2 (svedl bych to na počasí). Poté jsme dostali mapu s první lokalitou a šifrovačka mohla doopravdy začít (také jsme opustili bezpečí auta, takže se každý člen musel rozloučit s věcmi, které nechtěl brát sebou na 11-ti hodinovou pouť – Honzík věřil mé předpovědi, že nebude pršet a nechal v autě deštník).

První šifru (stále ve městě) jsme vyřešili docela rychle (viz web https://podkotlem.cz/2024/puzzles ), nicméně jsme měli problém zadat heslo do informačního systému hry. Heslo nám dávalo smysl (pod cestou), takže jsme nechápali, v čem je problém. Ale jak jsem psal výše, opět jsme vyhořeli na tom, že si nikdo pořádně nepřečetl ty pravidla. Očividně se tohle stávalo více lidem, takže se v systému objevila zpráva, že se heslo nezadává, ale odkazuje na místo, kam se má dojít a tam se musí najít další šifra. Ale příště si ty pravidla fakt už dopředu přečteme!

Důsledek nečtení pravidel, aneb organizátoři museli zasáhnout

 

Pokud by někoho zajímala celá cesta, tak je zde https://mapy.cz/s/petesetofu . Body značí jednotlivá stanoviště.

Po první šifře jsme myslím nabrali slušné tempo a hra nás zavedla ven z města do Žďárských lesů a kolem Sázavy, prostředí bylo moc fajn. Navíc se i to počasí umoudřilo. Jak jsme postupovali šiframi, tak se nám zdálo, že zas tolik týmů nepotkáváme (bylo přihlášeno 50 týmů), což nám přišlo divné, ale nebylo k dispozici průběžné pořadí, takže jsme se soustředili hlavně na svůj výkon.

Okolí Žďáru

 

Zastavil bych se u páté šifry, která se luštila v prudkém kopci u skály. Na místě pořadatelé dávali k dispozici teplé nápoje i cukry k doplnění energie, to bylo moc fajn. A i ta šifra byla dost zajímavá. Nebudu tu rozepisovat řešení a princip, ten najdete na webu hry, ale říká vám něco jméno Krejčí Rychlíková? Asi zatím ne co? Takových jmen bylo v této šifře opravdu dost a nedávaly nám žádný smysl, spíš jsme si říkali, který blázen to vymyslel. Další jména byla např. Vilda Třepalhrušku nebo Karlík Péro. Byli jsme asi trochu mimo, nicméně Branďák si nakonec uvědomil, že Jindřich Hrnčíř je v angličtině Harry Potter. Takže to byly doslovné překlady herců, spisovatelů, celebrit atd. Výše uvedené příklady jsou Taylor Swift, William Shakespeare a Charles Dickens 😊 Tady jsme se opravdu nasmáli.

Postupně jsme postupovali dále přírodou okolo rybníků, žďárské trati a polí, až náš útok na vedení (teda myslím) zastavila šifra číslo 8. Vůbec jsme šifru nepochopili, navíc se skládala z několika dílčích šifer, začalo se stmívat a začala nám být zima.

Místo nevyluštěné šifry, fotograf radši fotil, než luštil

Na místě jsme strávili asi hodinu a na konec jsme obětovali všechny naše tokeny (2) a koupili si totální nápovědu – ta nám ukázala místo další šifry. Byl to trochu risk, protože pokud bychom v dalších šifrách nevěděli kudy kam, měli bychom k dispozici jen nápovědu zadarmo a žádnou další, takže to mohla být konečná.

Honzík se šifru stále snaží rozluštit (na rozdíl od fotografa)

 

A hned u další šifry jsme se zase zasekli, nicméně ostatní týmy moc ne – my jsme stáli na místě, neměli ani tucha co s tím, a zdálo se, že ostatní týmy ubývají. Schválně se zkuste na šifru podívat, nám pomohla až nápověda a pak už to bylo jasné. Jelikož jsme na nápovědu museli 45 minut počkat, začali jsme spekulovat, jak postupovat, pokud šifru nevyřešíme. Padaly tu takové nápady, že se vydáme jedinou možnou cestou a budeme doufat, že šifru „náhodou“ potkáme. Tipovali jsme si, jaké významné body na dané cestě jsou, a tedy že by tam mohla být šifra. Abych to zkrátil, další šifra byla o trochu jinde, než jsme čekali, takže by zdejší obyvatelstvo vidělo jen zmateně chodící tým, svítící si čelovkami a baterkami. Už jsme byli zpět ve městě.

Poslední dvě šifry nám už tolik času nezabraly (k poslední šifře se šlo dokonce přes start / cíl) a my se ve 21:49 dostali do cíle, kde jsme se dozvěděli, že jsme skončili na krásném 14. místě. Vůbec jsme to nečekali, protože jak jsem psal – přes den jsme moc týmů nepotkali, takže jsme si mysleli, že nám všichni utekli (jak v předchozích hrách), ale nebylo tomu tak. V cíli byl pak připravený chutný guláš a případné spací prostory. Ty jsme nakonec nevyužili, protože jsme skončili relativně brzo, takže jsme se vydali zpět do našich vlastních postelí.

Hru považujeme za velmi podařenou, lokalita byla super a obtížnost se nám zdála akorát, vyloženě mega těžké šifry tam naštěstí nebyly. Děkujeme za fajn zážitek!

Tomáš Gustab