Praha Strahov, 16. 9. 2023

Konference a losovací schůze proběhly ve skleněném salonku, kde jsem se účastnil poprvé. Účast byla požehnaná, a tak jsme ještě z chodby nosili dovnitř křesla.

Nejprve proběhla mimořádná konference. Podnět pro její konání vzešel od ŠSČR, který potřebuje řešit otázku výše členských příspěvků. Slovo si vzala Venuše Souralová ze ŠSČR, která byla hostkou konference. Národní sportovní agentura totiž nově jako podmínku pro poskytování dotací vyžaduje, aby každý člen svazu platil členský příspěvek v minimální výši 200 Kč. Svůj proslov ukončila ve smyslu, že se s tím nedá nic dělat. To atmosféru mezi přítomnými nepozvedlo.

Ve zpracovaném podkladu se uvádí dvě možnosti řešení – zvýšení členských příspěvků ŠSČR a ponechání krajských ve stávající podobě, anebo zahrnutí krajských příspěvků do členských příspěvků ŠSČR, s čímž by souvisel jakýsi mechanismus jejich vrácení zpět na kraje.

Delegáti diskutovali pouze první možnost, přičemž všeobecně situaci vnímali způsobem, že se nedá nic dělat. Zaznamenal jsem zajímavý názor, co budeme dělat, když příště NSA bude chtít členské příspěvky ve výši 400, 600, 800, 1000 Kč nebo abychom skákali z okna?

Nakonec konference přijala usnesení ve smyslu, že naléháme na delegáty, aby ŠSČR peníze vrátil zpátky do klubů. Aby peníze směřovaly na mládež, se ukázalo jako sporné, a zdálo se, že by nemělo podporu, a proto se o tom ani nehlasovalo.

Dále jsme zvedli příspěvek SŠS pro cizince na 200 Kč. K dotazu jsme se dozvěděli, že v našich soutěžích bývají tak tři cizinci.

Zvolili jsme také delegáty na konferenci ŠSČR. Tento bod byl do programu doplněn až na základě připomínky od přítomných.

V diskuzi se řešila krajská šachová liga mládeže, která se některým přítomným velmi nelíbí. Přišlo k ní mnoho připomínek. Na rozšířené KM ŠSČR se však nápad líbil. Dále se řešil stav krajského webu – že s tak málo peněz to tak rychle nejde.

Mezitím přišel Vítek Moravec.

Došlo na předávání ocenění pro osobnosti. Vítek se chystal na přijetí, v návaznosti na to jsem se začal připravovat k pořízení fotografií. K mému zklamání však žádné ocenění nedostal.

Na závěr si opět vzala slovo Venuše Souralová. Mluvila o šachu ve školách a také že spousta z nás má trvalý pobyt v Praze nebo příbuzné tam… že probíhá anketa o tom, jak se pojmenuje Dvorecký most… že by se mohl pojmenovat po nějaké významné ženě… a že bychom mohli hlasovat pro Věru Menšíkovou.

„Most Venuše Souralové,“ zaslechl jsem okolo sebe.

Poté následovala losovací schůze.

V předstihu jsem si zpracoval přehled protičísel pro různě velké skupiny – 12×12, 10×10, 12×10. Netušil jsem, jak se budou hodit.

Brzy se ukázalo, že bylo nutné řešit i číslo pro áčko. V regionálním přeboru totiž bylo pouze devět družstev, a tedy nešlo využít jako protičíslo destíku, což znamená, že áčko nemohlo dostat pětku ani šestku. To se vyřešilo a áčku jsem vytáhl devítku.

Béčku tedy vycházela jasná trojka. V příslušném papíru však měl uvedenou čtyřku! Úspěšně jsem vyreklamoval a béčko dostalo trojku.

Mezitím se průběžně řešily regionální soutěže. V severovýchodní skupině mělo být 12 družstev a v jihovýchodní 10. Naštěstí nám vzali ještě naši dodatečnou přihlášku po termínu – počítali jsme s jihovýchodní skupinou. Zároveň se však přihlásilo ještě jedno družstvo Mladé Boleslavi, které šlo do severovýchodní skupiny, ve které tak bylo družstev 13. Přesun do jihovýchodní skupiny postupně odmítla všechna oslovená družstva. Přesun neodmítl pouze Brandýs, a to pouze z toho důvodu, že na schůzi vůbec nebyl zastoupen.

K tomu padaly hlášky:

„Dostanou pokutu, a ještě k tomu jižní skupinu.“

„Odpustíme jim pokutu, ale za to půjdou do jižní.“

Nakonec STK vymyslela vynikající řešení zřízením nové skupiny.

Regionální soutěže – stav po termínu přihlášek

Regionální soutěže – průběžný stav

Regionální soutěže – konečný stav

Jestli se vám ty fotky zdají nějaké divné, tak se vám to nezdá. Fotil jsem ze severu.

Jan Fiala