vzorové stanovy bez komentáře (doc)
Předkládané stanovy slouží pouze jako vzor, který zřejmě bude potřebné upravit v závislosti na potřebách vašeho klubu. Tak například pro dětské kluby s jediným dospělým bude nejpraktičtějším a nejvhodnějším uspořádám tzv. diktatura (v nadsázce řečeno), kdy o všem rozhoduje předseda, který je jediný orgán. Takové stanovy byly před účinností NOZu schváleny a myslíme, že by byly schváleny i teď. Předkládané stanovy v této podobě (po doplnění názvu, sídla, data a místa) byly schváleny soudem, nelze vám to však garantovat. Vyhrazujeme si právo na chyby a nepřesnosti (nejsme si jich však vědomi), nepřebíráme žádnou odpovědnost, nevystupujeme jako příslušník určitého stavu nebo odborník.
Proč spolek? Protože ten se stává členem ŠSČR (viz článek 3/2 Stanov ŠSČR). Pokud by spolek nebyl založen a klub přesto vyvíjel činnost, zřejmě by se jednalo o společnost (analogicky podle § 227), která však není právnickou osobou, a nemůže být proto přijata. Navíc za dluhy společnosti ručí společníci solidárně (§ 2736), oproti tomu členové spolku neručí za jeho dluhy (§ 215/2), i proto doporučujeme založit spolek. Oproti jiným právnickým osobám je jeho založení a jeho správa nejjednodušší a nejlevnější. V budoucnu bude na zvážení status veřejně prospěšnosti, což by u některých klubů zřejmě mohlo přicházet v úvahu.
podle § 214 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ)
Doporučujeme si přečíst příslušnou část zákona. Většinou se lze od něj odchýlit, pokud stanovy nestanoví jinak, použije se zákon. Ustanovení zákona obvykle nejsou ve stanovách zkopírována, proto je třeba jej znát.
Název: … (dále jen „spolek“)
Sídlo: …
§ 216 Název spolku musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. – možnosti např.: … spolek šachovní, Spolek šachistů …, Šachový klub …, z. s., ŠK …, z.s. Sídlo může být v bytě (§ 136/1).
Účelem spolku je pěstování hry v šach v … a okolí. Tento účel spolek naplňuje především těmito činnostmi:
a) pořádání turnajů, zápasů a jiných akcí,
b) pořádání kroužků, tréninků a přednášek,
c) osvětová a propagační činnost.
Bod a) zahrnuje i soutěže družstev, bod b) doporučujeme uvést, i pokud tato činnost neprobíhá – v budoucnu však může, je to i vhodné např. při žádání dotací (je možné zde i výslovně uvést mládež). Objevily se případy návrhů na rušení právnických osob z důvodu činnosti v rozporu se stanovami, proto doporučujeme, aby veškerá činnost spadala pod stanovy, což by u šachových klubů měla (viz též § 268). Pokud vyvíjíte i další činnost, jako například půjčování peněz členům (což sice není v rozporu se zákonem, ale nedoporučujeme to), je žádoucí v tomto směru doplnit stanovy (viz § 217/2).
1. Členem spolku může být fyzická osoba, která souhlasí s jeho stanovami. Členství ve spolku vzniká na základě schválení přihlášky výborem.
Je možná i jiná úprava, členství právnických osob nemá význam. Aby nemusela členy přijímat členská schůze, doporučujeme tím pověřit orgán spolku – výbor nebo předsedu – přijetí může být neformální (ústní), ale doporučujeme, aby byl nutný i projev vůle spolku, aby se nemohl stát členem spolku kdokoliv.
2. Členové starší 18 let se zaplaceným členským příspěvkem v plné výši mají na členské schůzi rozhodující hlas (dále jen „členové s hlasem rozhodujícím“).
U klubů s mládeží by se mohlo stát, že by mládež přehlasovala dospělé, to zřejmě není žádoucí, proto doporučujeme tuto úpravu. Není však povinná, taktéž je možné nastavit jinou věkovou hranici. Podmínka týkající se příspěvku řeší situace např. čestných či neaktivních (dnes pozastavená registrace) členů nebo kdy cizí hráč formálně přestoupí za účelem nižšího počtu písmenkových hráčů. Takoví členové by zřejmě také neměli hlasovat.
3.Členové s hlasem rozhodujícím mají právo:
a)
účastnit se jednání členské schůze a podílet se na jejím rozhodování
hlasováním,
b) volit výbor a kontrolní komisi a být do nich voleni,
c) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku,
d) podílet se na praktické činnosti spolku.
4. Ostatní členové mají právo:
a) účastnit se jednání členské schůze s hlasem poradním,
b) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům spolku,
c) podílet se na praktické činnosti spolku.
Doporučujeme, aby i členové bez hlasu rozhodujícího mohli předkládat návrhy a účastnit se schůze. Bránit i tomu by podle našeho názoru nebylo vhodné.
5. Člen spolku má povinnost:
a) dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů spolku,
b) nepoškozovat zájmy a dobré jméno spolku.
Porušení těchto povinností je důvodem k vyloučení člena, proto je vhodné je zde uvést. Nemá smysl nikoho nutit podílet se na činnosti, taková povinnost by byla k ničemu.
6. Členství ve spolku zaniká:
a) vystoupením člena,
b) úmrtím člena,
c) zánikem spolku,
d) vyloučením člena výborem podle § 239 NOZ. Závažným porušením povinnosti vyplývající z členství se rozumí rovněž opakované méně závažné porušení,
e) nezaplacením členského příspěvku ve stanovené lhůtě. V odůvodněných případech lze požádat o výjimku, o které rozhodne výbor. § 238 NOZ se nepoužije.
d) – § 239 (1) Neurčí-li stanovy něco jiného, může spolek vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nápravu nezjednal ani po výzvě spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu. – je možná i jiná úprava. Zákonná úprava se nám zdá vhodná. Vyloučení za méně závažné porušení by bylo přísné. Doporučujeme však umožnit vyloučit i za opakované méně závažné porušení, což ze zákona zřejmě nevyplývá. Podobně je tomu v pracovním právu u výpovědi ze strany zaměstnavatele. Opakovaným porušením se rozumějí nejméně tři takové případy. Lze též určit konkrétní případy závažného porušení povinnosti, například „nezaplacení členského příspěvku ve stanovené lhůtě“.
e) - § 238 Neurčí-li stanovy jinak, zanikne členství, pokud člen nezaplatí členský příspěvek ani v přiměřené lhůtě určené spolkem dodatečně ve výzvě k zaplacení, ačkoli byl na tento následek ve výzvě upozorněn. – je možná i jiná úprava. Zákonná úprava vyžaduje výzvu spolku s upozorněním, to však představuje další práci navíc, podle našeho soudu zbytečnou. Pokud zvolíte zákonnou úpravu, pak přiměřená lhůta je 15 dní. Zákonná i doporučovaná úprava znamená (automatický) zánik členství nezaplacením. Dodatečné zaplacení pak vlastně znamená nové přijetí člena. Bylo by možné to formulovat i jinak, např. výslovně podřadit pod předchozí bod, pak vyloučení není automatické, ale rozhoduje o něm výbor.
7. Výbor vede neveřejný seznam členů. Za seznam členů se nepovažuje seznam registrovaných členů uveřejněný v databázi Šachového svazu ČR (db.chess.cz).
Tímto bodem se vyhovuje § 236. Domníváme se, že spolek není povinen vést seznam členů… Velmi doporučujeme vymezit vztah k seznamu registrovaných členů v databázi ŠSČR. V databázi lze být členem jediného šachového oddílu. Oproti tomu lze být členem libovolného počtu právnických osob (spolků). Pokud uvedete, že za seznam členů se považuje seznam v databázi, má to výhody, že je to jasné, snadno dohledatelné a ověřitelné, souhlasy se zveřejněním si již zajistil ŠSČR. Znemožňuje to nicméně, aby členem spolku byl hráč, který je registrován za jiný oddíl. To však umožňuje doporučovaná úprava, která je možná vhodnější – nikdy nevíte, kdy bude potřeba udělat formální přestup. V případě zvolení doporučované úpravy ponechte seznam členů neveřejný (jinak by byl potřeba souhlas všech členů se zveřejněním), výraz „vede“ značí jak zápisy, tak i výmazy. Konkrétně může být jako seznam použit seznam vybraných členských příspěvků, do nějž jsou případně dále uváděny změny.
Orgány spolku jsou členská schůze, výbor a kontrolní komise.
Povinné orgány jsou statutární orgán a nejvyšší orgán. Další orgány mohou být kontrolní komise, rozhodčí komise, i další orgány. Zde uveďte seznam orgánů. Pokud orgány pojmenujete jinak (to lze, nesmí však být názvy klamavé), doporučujeme uvést i povahu orgánu, např. „Valná hromada se považuje za členskou schůzi ve smyslu NOZ“, není to však nutné. Praktičtější se nám zdá přidržet se zákonných pojmenování.
1. Členská schůze je nejvyšším orgánem spolku.
Doporučujeme toto obvyklé uspořádání.
2. Zasedání členské schůze svolá výbor nejméně 1x ročně ve lhůtě nejméně 7 dnů před jeho konáním.
Pokud lhůtu neuvedete, činí 30 dnů, což se nám zdá zbytečně moc. Lze stanovit i častější svolávání. Zůstává v platnosti § 248/2 (povinné svolání z podnětu třetiny spolku nebo kontrolního orgánu, příp. svépomocné svolání), což doporučujeme, aby případná nečinnost orgánu neochromila činnost spolku.
3. §§ 252 a 253 odst. 3 NOZ se nepoužijí.
§ 252 upravuje usnášeníschopnost a je vyloučen vzhledem k následujícímu bodu (ten by ho vyloučil i mlčky, lepší je však výslovně). § 253 (3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat. – velmi doporučujeme toto ustanovení vyloučit. Pokud tak neučiníte, nelze o něčem, co nebylo v programu, hlasovat (málokdy se sejdete úplně všichni) – a to ani v bodech Různé, Diskuze. Podle § 247/3 lze použití §§ 248-257 různě upravit.
4. Členská schůze je schopna usnášet se za účasti většiny členů s hlasem rozhodujícím. Není-li členská schůze na svém zasedání schopna usnášet se, svolá výbor náhradní zasedání členské schůze na dobu do 30 minut po ukončení řádné členské schůze. Náhradní členská schůze je schopna usnášet se za účasti alespoň tří členů s hlasem rozhodujícím. Členská schůze přijímá usnesení většinou hlasů členů s hlasem rozhodujícím přítomných v době usnášení; každý člen s hlasem rozhodujícím má jeden hlas.
Tato úprava odpovídá předchozí úpravě (čl. III./2.) a je zde uvedena spíše pro jistotu, totéž by mělo vyplývat i ze zákona (co se týče usnášeníschopnosti a přijímání usnesení). Otázku náhradní schůze je však žádoucí upravit rozdílně (zřejmě není vhodné, aby byla náhradní schůze svolána na jiný den), tři členové jsou podle našeho názoru absolutní minimum (ze zákona vyplývá, že by stačil i jeden člen).
5. Členská schůze především
a) rozhoduje o změně stanov,
b) volí výbor a odvolává jej,
c) bere na vědomí zprávu o činnosti a hospodaření spolku za předcházející rok,
d) schvaluje plán činnosti a návrh rozpočtu na příští období,
e) schvaluje výši členských příspěvků,
f) volí kapitány a jejich zástupce v mistrovských soutěžích družstev,
g) rozhoduje o zániku spolku,
h) rozhoduje i o dalších záležitostech, nespadají-li do kompetence jiného orgánu.
Viz též § 247/2, od něhož se lze odchýlit. Doporučujeme uvést i volbu kapitánů. Je možné stanovit různá kvóra a většiny pro některá rozhodování, spíše to však nedoporučujeme, často bývá problém se na schůzi vůbec sejít.
1. Výbor je statutárním orgánem spolku.
U menších klubů dáváme ke zvážení, zda je třeba zřizovat výbor, a nestačí jen předseda. Výbor bude vhodný spíše u větších klubů (zastoupení různých názorů ve vedení, snadnější správa klubu), menším klubům podle našeho názoru stačí předseda. Nevýhodou výboru je nutnost schůzování a rozhodování (s tím spojená práce navíc), navíc se opět může rozmělňovat odpovědnost. Pokud se rozhodnete pouze pro předsedu, je třeba příslušným způsobem upravit stanovy (zvýraznění žlutě a tento článek). Určitou nevýhodou, pokud se rozhodnete pro předsedu, je jeho pravomoc vylučovat členy, která by možná byla vhodná přenést na členskou schůzi.
2. Výbor se skládá z předsedy, místopředsedy, hospodáře a dalších dvou členů (celkem 5 členů).
Výbor by měl mít nejméně tři členy. Není nutné určit funkce. Při uvedení funkcí je žádoucí dále uvést jejich působnost. Takový člen pak za takové záležitosti odpovídá samostatně a výbor o nich nehlasuje (§ 156/2).
3.Funkční období je tříleté.
V šachovém prostředí jsou obvyklé tři roky. Je možné uvést i jiné období. Při neuvedení by to bylo pět let.
4. Výbor může jednat per rollam (§ 158/2 NOZ).
Velmi doporučujeme uvést toto ustanovení, které umožňuje schvalovat mailem, telefonem atd. Při neuvedení to není možné a výbor se musí fyzicky scházet, což může být omezující (mohou být situace, kdy je třeba rychle reagovat). Protože to stanovy nevylučují, může se člen výboru při jednání nechat zastoupit jiným členem výboru (§ 159/2).
5. Spolek navenek zastupuje a jménem spolku i výboru jedná předseda, kterého zastupuje místopředseda. Výbor může v jednotlivé věci pověřit zastupováním jinou osobu. Hospodář předkládá členské schůzi rozpočet a vyúčtování.
Je vhodné určit oprávnění zastupovat spolek. Při neuvedení může spolek zastupovat každý člen výboru samostatně, což nemusí být vhodné. Vzhledem k tomu, že v databázi ŠSČR je vedena kontaktní osoba, doporučujeme určit předsedu oddílu, který bude oddíl zastupovat. Aby vše nezáleželo na jediném člověku, je vhodné ustanovit též místopředsedu. Rovněž umožnění zastupování je velmi vhodné například na losovací schůzi nebo na konferenci.
6. Předseda i místopředseda jedná samostatně.
Nutnost spolurozhodování více členů výboru může být velmi nepraktická. Lze stanovit i podmínky, kdy je nutný spolupodpis atd.
7. Výbor
a) řídí činnost oddílu v období mezi členskými schůzemi,
b) hospodaří s majetkem spolku,
c) svolává členskou schůzi,
d) rozhoduje o přijetí člena,
e) rozhoduje o vyloučení člena,
f) plní usnesení členské schůze.
Některá ustanovení shrnují již dříve uvedené. Na výbor/předsedu se obecně vztahují §§ 151-167.
Kontrolní komise má tři členy, vedle působnosti podle § 263 NOZ dále přezkoumává účetnictví spolku.
V zákoně chybí to, co v šachovém prostředí kontrolní komise především dělá, což je kontrola účetnictví (kontrolní komise činností odpovídá revizní komisi). Musí mít minimálně tři členy, ty nesmí volit statutární orgán. Nejsme přesvědčeni o účelnosti jejího zřízení. Naopak se nám zdá, že snímá odpovědnost z řadových členů, kterým postačuje souhlasná zpráva komise. Proto bychom u menších klubů doporučili ji spíše nezřizovat, předložení vyúčtování na členské schůzi by mělo být samozřejmostí a členové by měli do něj nahlížet. U větších klubů bude spíše vhodnější.
Dále zákon upravuje rozhodčí komisi (k rozhodování sporů mezi členem a spolkem), její zřízení však také nepovažujeme za účelné. Řízení před ní upravuje zákon o rozhodčím řízení.
V … dne …
Doporučujeme uvést místo a datum schválení (stejné jako u ustavující členské schůze).
Dodatečná poznámka: Věděl jsem o úkolu z konference, nechtěl jsem to však poslat dříve, než nás zapíšou (7. 4.), poslal jsem je 24. 4. a 27. 4. mi přišla odpověď o jejich přeposlání Legislativní komisi. 6. 5. byl zveřejněn zápis z 96. schůze VV ŠSČR ze 26. 3., kde "VV ŠSČR souhlasí s nabídkou J. Benáka na vytvoření komentovaného vzoru stanov šachového klubu za 7.500 Kč." Takže pozdě, ale kvůli pozdnímu zveřejnění jsem to nemohl vědět. 12. 8. pak byly zveřejněny vzorové stanovy spolku, které jsou v lecčems podobné těmto, což mě těší. Škoda, že jsem se neozval dříve, mohl jsem si přivydělat (i když - v té době jsem neměl vůbec žádný titul...).
duben 2015, Jan Fiala