Po předloňské Krásné Lípě a loňských Klatovech jsme letos zvolili pro první prázdninový týden opět jinou destinaci – již tradičně jsme se připojili k velké středočeské výpravě, mířící tentokrát do Vsetína. Využili jsme přitom velkorysé nabídky domácího Radka Zádrapy, který byl ochoten pustit si do domu na první pohled nepříliš důvěryhodně vyhlížející smečku dospělých a dospívajících. Za to jemu a jeho rodině musíme na tomto místě ještě jednou moc poděkovat!
Z Českého Brodu jsme se zúčastnili tři výletníci – kromě mě to byli ještě Čenda Čermák s Martinem Horákem. V takovém počtu jsme si museli ujasnit interní oddílovou hierarchii, takže nakonec jsme se dohodli, že já budu dávat pozor na Martina, který si vzal na starost Čendu. Jak je tedy zřejmé, nešachový program probíhal zcela bez problémů, dokonce jsme konečně po ročním čekání došli k mohutné soše pohanského boha Radegasta, což se nám při loňském výšlapu na Radhošť z časových důvodů nepoštěstilo. Čendovi se to tedy nepodařilo ani tentokrát, jelikož se raději jal zdolávat poslední neprozkoumaná zákoutí své matrace, na které strávil takřka celý den.
Šachový turnaj byl pro většinu našich zástupců velmi úspěšný. V konkurenci 42 hráčů z celého světa (především z Valašska) si nejlépe vedl Martin, který odehrál svůj zatím životní turnaj a se 4,5 body obsadil skvělé 20. místo! Hned šest jeho protihráčů mělo Elo přes 2000, takže 50 % je opravdu vynikající výsledek. Po vlažnějším startu (0,5/3) a doslova bezkrevné třetí partii šel Martin do sebe a předváděl krásné šachy. V pátém kole ještě nadějnou koncovku nedotáhl, ale následující tři výhry v řadě byly pouze logickým vyústěním jeho snahy ve druhé půlce turnaje. Kdo má zájem, tomu doporučuji k přehrání partii ze 7. kola – takový válec černými, proti výrazně silnějšímu soupeři, to jsem už dlouho neviděl. Nový osobní rekord si pak náš mladík připsal v kole osmém, když v dlouhé partii umořil Lubomíra Michalčáka (2116). Nakonec, výkon 1964 mluví za vše.
Čenda měl s podobně silnými turnaji ještě menší zkušenosti (vlastně žádné). V prvním kole šokoval šachovou veřejnost vítězstvím v osobním rekordu nad Jiřím Matyskou (2013). I remíza z pozice síly se šestým nasazeným Milanem Podobou se cení. Velká škoda třetího kola, kde mohl v jeden moment vyhrát partii a dostat se na 2,5/3! Bohužel se nepodařilo a přeci jen Čendovi trošičku docházel dech. Vše ale napravily výhry v sedmém a osmém kole, takže Čenda se nakonec dostal na rovněž vynikající 4 body a perfo 1920! Konečné 28. místo z pozice hráče s nejnižším Elem je skvělý vstup do světa velkého šachu.
O mně je škoda mluvit. Po první trošku šťastné remíze jsem se dokázal ještě trochu oklepat a získat vyhranou pozici ve druhém kole, bohužel jsem ale posledním tahem před koncem časovky udělal obrovskou hrubku a dostal za pár tahů mat. Z toho už jsem se neprobral a partie stály leda tak za podpal. Takové turnaje ale občas přijdou… Nakonec 25. místo, 4,5/9, perfo 1945.
Celkově si tedy odvážíme ze Vsetína pozitivní zážitky, turnaj byl v přátelské atmosféře, pořadatelé se o hráče skvěle starali, využili jsme i doprovodný program (bleskový turnaj, přednáška IM Jasného). Myslím, že se do Vsetína na některý z příštích ročníků určitě ještě vrátíme.
Podrobné výsledky si čtenář prohlédne v přiložených odkazech, já nabídnu ještě pár zajímavých momentů z partií našich hráčů.
Čermák – Matyska po 38… Ve8. Zkuste si spočítat útok bílého, Čenda to také musel u partie udělat.
Řešení se zobrazí při najetí sem.
Románek – Horák po 22.Sf3. Jak černý zužitkuje náskok ve vývinu a aktivitu svých figur?
Řešení se zobrazí při najetí sem.
Moravec – Bobalík po 39…Va4. Zahrajte nejhorší tah za bílého.
Řešení se zobrazí při najetí sem.
Vít Moravec
(fotili Patrik Pýcha a Petr Havelka)