Opět jsme byli velmi silní kvůli tomu, že jsme byli jen tři. Nakonec se nám podařilo draftovat Michala Schmalze z "Buštíku". Ještě po cestě přišla zpráva, že se jmenujeme banánový kulaťák. Naštěstí šlo o vtip. Michal vůbec jako budoucí lékař sršel černým humorem, i na mě dost brutálním.
V juniorech se účastnila pouze čtyři družstva, takže jsme si to rozdali dvoukolově na 30 minut. Po dvou čtyřkách Smíchovu a Vyšehradu jsme nastoupili proti obhájcům z Kobylis. Na první Jančařík, ale vzadu už hratelnější. Uhráli jsme dva body a protože oni ztratili s Vyšehradem, měli jsme šanci na první místo. Proč jsme nehráli hned obě partie, jen obrátit barvy? Prý že by to bylo rychle, a pak bychom dělali nepořádek nebo co...
Druhé čtyřky už se rodily s problémy. S Byeem [bájem] (přezdívka Smíchova - Štola a 3 slabé holky) Vítek ztratil figuru a v mé partii jsem ztratil dámu za věž a figuru. Se štěstím jsem si dobral kvalitu a s dvěma věžma to dosušil k matu. Vítek mě pak vzdělal, že dáma je nejsilnější figura a nemám ji ztrácet. :-) Kobylisy opět ztratily a v posledním kole nám s nimi stačil bod. Přišla řeč na nabízení remíz, ale hráli jsme. Slibnou partii jsem (opět) pokazil a s VVp proti VSJ v zablokované pozici mi přišlo, že stojím špatně a časem prohraju. Dal jsem šach a soupeř stál před dvěma odlišnými možnostmi (plány). Dobrý tah k nabídce remízy. Michal se na mě spiklenecky podíval a nabídl také remízu. Nic ale domluveno nebylo. Soupeř dlouho přemýšlel. Při pozorování, jak mu ubývá čas, jsem začal tajně doufat v odmítnutí. Se 4 minutami přijal. Vítek to považoval za připrohrané a remízu pochválil. Nakonec opět dva body a bylo to doma.
Vítek (4 body ze 6 partií, výkon 2075) - pochvala za spolehlivý výkon, splnil očekávání (2 ze 2 s Rutem, který dal 1,5 Jančaříkovi!).
Michal (5/6, 2047) - také nezklamal, dobrý výsledek. Dokonce měl blízko k ještě více bodům. Nespokojenost se svými výsledky není na místě. Skvělá posila!
Honzík (5,5/6, 2044) - rychle jsem získával materiál, ale prosazování opět nebylo zcela přesvědčivé. Dost jsem sušil, i na čas.
Ondra (5,5/6, 1852) - překvapil dobrou hrou a nádherným výsledkem. Bohužel ale zase tahal nějakou (dámskou) koncovku v oboustranné časovce...
...kdy měl myslím horší čas. Sice nabídl plichtu, ale nereklamoval. Dámy se vyměnily a Ondra v připrohrané pěšcovce udělal průlom, obětoval dva pěšce, aby šel věžový do dámy, ale král byl ve čtverci! Soupeř to naštěstí zkazil a nakonec v dámské koncovce nabídl remízu, když měl spadlý čas. A Ondra ji přijal! Ani se nepodíval na hodiny! Hrůza. Ze zoufalství jsem se chytil rukama za hlavu a chvíli se zmateně pohyboval po sálu.
Musím však pokárat i sebe, tentokrát za přílišné riskování. Tahal jsem koncovku stejnopoláků 1 na 1, kde jsem měl dva pěšce a,b (soupeř nic). Času jsem měl méně než ve své partii Ondra, soupeř několik minut. Odmítl jsem remízu a těžce postupoval do dámy. Soupeř se trochu nechal strhnout, nehrál nejlepší tahy a dopustil výměnu střelců. Pak to šlo ráz na ráz a v pozici Kc7, b7, a6 - Ka7 reklamoval pat. Po dalším Kxa6 a b8D však vzdal. Na hodinách jsem neměl víc než 15 vteřin. Tyhle zlozvyky mám z tříminutovek na kurniku.
Celkově tedy 1. místo a fotka s černou dámou. Bude to znít jako klišé, ale mám chuť napsat, že jsme měli oproti minulým rokům štěstí. Při vyhlašování dětí některé bučely. Na nás už šli domů, takže byl klid. Na focení dávali portrét paní Suché a Michal pak "políbil Růženku". S Ondrou jsme vyhráli šachovnice. Pohár nikdo nechtěl, vnutili jsme ho Michalovi. Ten ho dokonce chtěl. Stavili jsme se v KFC.
Jan Fiala