Šachové oddílové soustředění 2012

07. - 09.09.2012, Břehy, kemp Buňkov

Účast: Jan Čermák, Jan Fiala, Zdeněk Chybný, Ondřej Šedivý, Stanislav Švec, Miroslav Urban.

Do kempu jsem se z autobusové zastávky dobelhal asi přesně v 18:00. V rukou jsem totiž nesl petang (8 těžkých ocelových koulí). Byl jsem zvědav, jestli už tam je zbytek. Byl. Ale klíče neměli. Než jsem je šel přinést, chtěl jsem slyšet, jestli mám zkusit ukecat jen 2 chatky. Mělo nás být 8, což by bylo na 3 chatky, ale nakonec nás bylo jen 6. Shodli jsme se na třech a na recepci mi pak sami nabídli, jestli nechceme jen dvě a přinesl jsem klíče jen od chatek 3 a 4. Po odemknutí si trojku zabrali p. Urban a Chybný. Došel jsem zaplatit a přinesl klíče od 5. Tu si zabral Standa a připojil jsem se já - nemám rád palandy. Ta byla ve čtyřce, kde tedy byli Čenda a Ondra. Ani jeden nechtěl klíče. Dali si blicku a vyhrál Ondra, který tak neměl klíče (kompenzací pro poraženého Čendu bylo spaní dole.) Ptal jsem se, proč to bylo tak důležité, jestli ze strachu ze ztráty? Prý ano. Paní recepční říkala, že si dělala srandu a že pan Urban si dělal srandu (když spolu mluvili) a asi se nějak nepochopili. :-)

Odebrali jsme se do hospody i s šachovou soupravou. S panem Chybným jsme si dali výborný guláš. Zprvu jemný a až po chvíli začal silněji pálit. Paráda. Dal jsem si k němu hranolky, výtečná kombinace. Ostatní měli řízky. Blicali jsme, kdo vyhrál, seděl a volil si barvu (bílý musel vyhrát, černému stačila remíza). Kolem se rojili hasiči, když jsem v šest přicházel, viděl jsem navíc nějaké děti stříkat vodu. Standa zjistil, že se v deset bude něco dít. Pomalu se setmělo a asi v půl desáté se na fotbalovém hřišti přímo vedle hospody a kempu (přes cestu) objevila časomíra zatím s aktuálním časem.

V deset pak začaly hasičské závody ("požární útok"). Startovalo 19 družstvech na dvou platech (stanovištích). Vždy se na 1 platu útočilo a uklízelo a na 1 připravovalo. Po 5 minutách přípravy u dřevěné desky, kam si družstvo přivezlo čerpadlo a chvíli u něj něco dělalo (asi připravovalo hadice), následoval odchod za několik metrů vzdálenou startovní čáru. Po výstřelu z pistole se spustila časomíra a družstvo se rozeběhlo k čerpadlu. V této části útoku jsem byl svědkem nejvtipnějšího okamžiku soutěže, když jeden hráč uklouzl a fláknul sebou o zem! Vybuchl jsem v takový smích, až mě ostatní museli umravňovat ("Honzo, nech toho."). Dále běželi 4 na druhou stranu hřiště - 1 připojoval béčko, 1 céčko (stále nevím, co je co, 1 je prodlužka a 1 rozdvojka) a 2 drželi konec hadice a snažili se trefit terč (asi u druhé branky). Na terčích skoro všichni klečeli. Několik mistrů hasičů chtělo asi zamachrovat a stálo u toho, jeden to ale nezvládl, voda stříkala všude kolem a ztratil mnoho vteřin. Další pak připojovali hadici z kádě s vodou do čerpadla, které ve vhodný moment pustili. Zaslechl jsem nějaké družstvo, že mají čerpadlo ze starého motoru z traktoru. Při noření hadice do kádě s vodou se vždy hrozně pocákali vyšplouchlou vodou. Celkově pak byl trávník dost mokrý, jak po doútočení vylévali vodu z hodic. Soutěžilo i několik ženských družstev, těm se však dařilo méně. U nejlepších byla vidět perfektní sehranost, připomínalo mi to Formuli 1, nejlepší čas byl tuším 16.18. Hrálo se ale dvoukolově a počítal se průměr. Ovšem i Břehy muži, kteří rok neběhali, dosáhli dobrého času kolem 20 vteřin. Občas se něco nepovedlo a slyšeli jsme velmi sprosté nadávky, jindy zase po dohrání vítězoslavně nějakého hasiče, že už může jít chlastat. Všichni jsme se chvíli dívali, ale zbyli jsme jen dva se Standou, který šel asi o půlnoci spát. Ostatní blicali. Já šel po skončení soutěže, chvíli po Standovi. Spoluoddílníci tvrdili, že za chvíli půjdou, ale měli zrovna čerstvě rozehranou partii, takže jsem šel.

V sobotu ráno (i v neděli) byla v chatkách trochu zima a celkově byla rána trochu chladná (bylo jasno a hvězdy), odpoledne zase pěkně a teplo, počasí se vydařilo. Přinesli jsme stůl od Standovy a mojí chatky a rozbalili šachy. U těch problém nebyl. Horší to bylo s hodinami. Měli jsme jich pět, ale pouze dvoje funkční. Další dvoje nešly. Poslední měly problém u jedné strany, že po zmáčknutí často nezůstaly dole, ale trochu "povyskočily" a zastavily se. Pomohlo až druhé zmáčknutí nebo delší první přidržení. Na dotazy po digitálních hodinách Ondra (bral soupravy) odkázal na mě - nakázal jsem mu vzít analogové a chtěl ukázat smsku ode mě. Samozřejmě jsem však myslel funkční. :-) Jinak jsem měl obavu, aby digitální někdo neukradl. Dozvěděl jsem se, že oba druhy stojí stejně. No, je to tím, že moje analogové z nějakého bazaru stály asi 300. Sehráli jsme blicák a hrál jsem s tou špatnou stranou a celkem si to ohlídal.

Poté jsme se vydali na výlet. Před kempem jsem chvíli studoval nástěnnou turistickou mapu a nakonec jsme se vydali po zelené na jih a východ okolo rybníka směrem na Lohenice. Na jejich kraji se konala nějaká přehlídka či závod koní (parkur). My to ale vzali rovně lesem přímo k mělickým jezerům. Po jejich obvodě se konal nějaký běžecký závod, protože jsme potkávali vytrvalce s čísly napsanými lihovkou na nohách. Několik spoluoddílníků už dostávalo hlad. Chtěl jsem to zkusit v nějakém podniku (něco mezi kioskem a občerstvením...s dřevěnými lavicemi, ale měli tam nějakou pivovarskou ceduli / vývěsku). Objekt byl v areálu jakéhosi natur kempu, ale všichni tam byli oblečení. Ostatní to ale odmítli, že prý tam nejsme vítáni. Načež jsem argumentoval, že jsme se ani nezeptali. Po příchodu na silnici někteří chtěli pokračovat doleva podle reklamní cedule na nějakou restauraci 4 km na Lázně Bohdaneč. Nakonec jsem řekl, že jsem studoval jen cestu na druhou stranu, šli jsme tedy doprava. Myslel jsem, že se na oběd stavíme v Mělicích, kam to byl kousek. Po chvilce se mi ale zalíbila blízká pláž, kde jsme vlezl do vody a zaplaval si. Ondra seděl a Čenda na pláži plnil pískem třetinkovou skleněnou lahev od Bonaquy. Snažil jsem se mu vysvětlit, že by to neměl dělat, že ta lahev se bude vracet k dalšímu plnění, dokonce jsem mu to i přesně ukázal na etiketě. Ale nepomohlo to. :-) Zbytek jsem poslal napřed. Nepokračovali ale po silnici (na Mělice), ale podle hráze rybníka (asi na nás čekali u "odbočky").

Brzy jsme narazili na podobnou hospůdku jako na druhé straně, ale tady viditelně volně veřejnou. Dal jsem si točenou malinovku, ale už mi tolik nechutnala, když pan Urban zmínil, že je v ní azo barvivo. Z větších jídel měli akorát smažený sýr a smažený květák. Měl jsem chuť spíše na květák, ale kvůli nižší ceně jsem se bál, že ho bude málo, a také si všech pět dalo smažák, tak mi to bylo blbé. Standa nakonec objednávku změnil a dal si květak a dostal ho plný talíř! Smažák, sice přesolený, nebyl špatný, ale litoval jsem. Ke všemu hranolky. Po dojedení se pan Urban díval na plavecké závody u Mělického kempu. Za každý uplavaný okruh (1 km) prý dostali čtvrtku kuřete. Viděli jsme i několik běžců, zdálo se mi, že někteří běželi jenom kolem nás a jinak šli. Standa na jednoho něco pokřikoval, ale bez odpovědi. Pokračovali jsme dále podle břehu a v půlce mezi jezery přešli na druhou stranu a pokračovali po cestě pod dráty, až jsme narazili na ohraničený výběh s koňmi a museli pokračovat podle něj lesem horším terénem a nakonec se napojili na stejnou cestu, po níž jsme přišli. S Ondrou a Čendou jsme prošli nějakou nenápadnou bránou na kraji kempu, které jsem si všiml při cestě tam, a dostali se tak zkratkou rychle k chatkám. Kolem procházející zbytek nám pak dálkově přes plot otevřel kufr u auta a pokračoval dál v obcházení kempu a stavil se v hospodě na kafe. Vyndal jsem si šachy a začal přehrávat z posledního Šachinfa. Také jsem si tam postavil úlohu:

 

 

Vedlejší varianta (zobrazit) doslova "vede jen k remíze", ale mně se to nedařilo za bílé zremizovat, dokonce se mi to povedlo prohrát. Nakonec se to po příchodu ostatních povedlo, rychle vyřešili i hlavní řešení. "Honzo, dej nám ňákou těžší," žadonil pan Urban. Vytáhl jsem tedy připravenou opsanou úlohu z úholičských stránek. Měl jsem ji však opsanou anglickým zkráceným způsobem - ideální pro rychlý zápis na turnaji nebo není-li čas, jako v pátek před odjezdem. Je to vlastně ten FEN kód, jak se dělá v pgn - čísla značí počet volných polí, malá písmena černé a velká bílé figury - to vše pro každou řadu. Začal jsem u osmé: "6 volných, černá dáma..." Setkalo se to ovšem s velkým odporem a pozici jsem tak postavil téměř sám. Po postavení 8. až 2. řady a Va1 se blýskl Čenda, že teď budou králové.

 

 

Chtěl jsem podle zmíněného článku zahrát úvodník, že bychom hledali další pokračování, jestli máme propočet na mistrovské úrovni. Ale nebylo mi dovoleno a pan Urban, Ondra a Čenda začali řešit celou úlohu. Chvíli jsem vymýšlel obrany (univerzální tah g4) a nabízel nápovědy. Pak mě to přestalo bavit. Řešili to dlouhé hodiny. Mezitím jsme s panem Chybným řešili vyúčtování a byl jsem si zaplavat v rybníku. Nedlouho po mém příchodu to vzdal Čenda, zapnul noťas a Houdini mu v mžiku ukázal řešení. Oba vytrvalci to bez úspěchu vzdali až asi v sedm. Správný první tah přitom měli na šachovnici prý dvakrát - zezačáku a k závěru.

Poté jsme šli opět do hospody, ale tentokrát dovnitř. Ukázal jsem partii fischerek R. Doležal - Navara, ale ukázka začínala až ve 20. tahu už v normálně vypadající pozici. Po zdlouhavém losování (lepší než Vítkovo přiřazování čísel věž 1, jezdec 2, střelec 3, dáma 4 a král 5 :-) a vybírání z nich) jsem zahrál partii se Standou a tím to haslo. Pan Chybný a Standa měli asi guláš, pan Urban dvě klobásy, Čenda a já po jedné klobáse. Čenda: "Ondra vůbec nevím co měl - nevzpomínám si, že by tam vůbec byl. :-D" (měl guláš) Po nějakých blickách, kdy hrál i nějaký místní proti Standovi (asi na úrovni III. VT, Standa ho s obtížemi porazil), jsme dali zápas týmů. Proti silnému duu Chyný, Urban se mi nedařilo ani s Ondrou, ani s Čendou. Oba nepochopili mé plány, Čenda neznal tematické e5, Se6 v sicilce, na oplátku jsem asi zapomněl přejít do Svěšnikova. Pak hráli Urban, místní proti Standa, Čenda. První partii vyhráli druzí jmenovaní (na pozici), potom prvně jmenovaní na čas. Ve třetí partii stáli Urban, místní lépe a tlačili na výhru, ale pak to místní pokazil a už byly jen nějaké šachy dámou. Čenda v jasně vyhrané pozici reklamoval čas. Místní se pak ze srandy rozohnil (nevyhrajou normálně, musí na čas, byli prohraní). Za všeobecného výtlemu scénka trvala několik minut a místní nakonec podal Standovi ruku, ale Čendovi ne. :-) Standa pak uprosil číšníka, aby nám zítra udělal snídani. Číšník nechtěl, až mi ho bylo líto, nakonec se uvolil k hemenexu. Původně jsem myslel, že si snídaně koupíme, ale pekařství mělo jen do srpna a obchůdek, kde bylo v pátek rychlé občerstvení a v srpnu tam prodávali např. limonády, byl taky zavřený.

Když jsme odcházeli ze snídaně, pronesl Standa směrem k obsluze napůl otázkou: "Jste tady byli jenom kvůli nám?" Paní začala něco vysvětlovat, ale pán hned že ano, jenom kvůli nám, a své kolegyni ze srandy vytkl, že vůbec nemá "managing". Po snídani jsme chtěli dát rapid, ale asi nějak chyběli Standa a pan Urban. Napadlo mě, že než přijdou, dáme rychlý petang na louce u břehu. Nějak se ale protáhl a dorazili za námi chybějící. Po dohrání si pan Urban zkoušel házet koulí, dal jsem mu tedy svoje a Standa dostal od Čendy. Nové týmy jsem dotáhl na písek, kde jsem si to chtěl zkusit (párkrát jsem si hodil). Moc se jim nechtělo, ale když jsem navrhl i jen 1 kolo na zkoušku, šli. Nakonec se jim tam zalíbilo a zůstali tam až do konce hry. Seděl jsem na lavičce a pozoroval létající koule, Čenda dělal rozhodčího. Několikrát ale špatně určil bližší kouli a zjistili se to až v závěru kola, když si hráči přišli pro koule.

 

Čermák - Šedivý

 

Po dohrání v pozdním odpoledni začal rapid, jednokolově na 10 minut. Správně podle pravidel to jsou ještě blicky, ale hráli jsme to podle rapidových pravidel. Průběžně jsme vyklidili chatky a ostatní si nandali věci do auta, nechal jsem si vzít i svůj těžký petang. Vyrazili jsme do vesnice do restaurace, cestou jsme odevzdali klíče. Měl jsem jednu vyhlídlou na kraji obce u výpadovky (krásné slovo) na Přelouč, abych to měl blíž. Pan Chybný se při příchodu na silnici ptal nějakých lidí na restauraci (zrovna zbytečně), raději jsem rychle vyšel napřed. Přijeli totiž od dálnice, z druhé strany, a proto o ní nevěděli. Zde to ovšem bylo s jídlem zklamání - měli jen smažené věci typu rychlého občerstvení. Pan Urban si dal smažák s bramboráčky, Standa to samé. Pan Chybný si dal 2 langoše, Čenda 1 langoš a Ondra také smažák s bramboráčky. Objednal jsem si 1! langoš a bramboráčky. Přinesli ovšem 5 langošů a Ondrovi nic. Byl tedy 1 langoš navíc. Všichni tvrdili, že jsem si objednal 2 langoše. S tím ovšem zásadně nesouhlasím. "Jak tedy vysvětlíte, že Ondra nedostal nic?" ptal jsem se. Prostě chybně připsaná čárka podle mě. Čenda: "Pan Urban laškoval s obsluhou tak dlouho, až to obsluha spletla, hehe." Ondra si vzal langoš a dal jsem mu dva bramboráčky. Vzal jsem si od Standy druhou tatarku, stačila mu 1. Pak jsem si ji musel zaplatit, 13 korun mi nepřipadalo zrovna málo. Při objednání kav byly různé požadavky na počet "mlíček", až z toho paní číšnici šla hlava kolem a přinesla si papírek. Pan Urban si postěžoval, že není na žádné fotce (protože sám fotil). Vyfotil jsem je tedy mobilem. Po dopití jsem s báglem pokračoval pěšky do Přelouče a ostatní do kempu. Zdálky na mě ještě něco ukazovali, ale co nevím.

 

Jan Fiala

(fotili 1-4 Miroslav Urban, 5 Jan Fiala)

 

ŠK Český Brod

Aktuality O oddíle Historie Přebory oddílu A tým B tým C tým Staré sezóny Turnaje Různé Diskuze Odkazy