Kachna

Open Říčany, 26.08. - 01.09.2012, Říčany

"Nyní bychom rádi pozvali na pódium Ondřeje Šedivého. Ondra má dnes 21. narozeniny, přejeme mu všechno nejlepší a máme pro něj malou pozornost," popřáli pořadatelé před kolem, předali mu léčivou mast a panáka vodky. Ondra to do sebe kopnul, poděkoval a šel hrát... V průběhu kola se přijel podívat Míša Jirásek, který měl zrovna cestu kolem. Přišel horem, stavil se na párek a u vchodu si na stolku všiml medu prodávaného od jednoho šachisty-včelaře. Protože je sám včelař, zaujalo ho to a přistoupil blíže ke stolku. Vtom však ucítil, že do něčeho narazil nohou. Sehnul se a uviděl šestilitrový plastový barel s poněkud amatérskou etiketou jemné vodky Likérky drak. Podivil se a šel obhlédnout spoluoddílníky. U Ondry se zastavil na delší dobu, nějak se mu nezdál. Na šachovnici byla tato pozice:

Šedivý - Berg

(až po napsání článku při cenzuře jsem se dozvěděl, že ve skutečnosti stáli pěšci na g7 a a6 a hrálo se ještě 10 tahů, ale v partiích od pořadatelů, podle nichž jsem to dělal, je to takhle... s vědomím nesprávnosti to však nechám takhle - psal jsem podle toho text a nevím, jak bych to přepsal)

Soupeř zrovna nebyl u partie a Ondra na tahu se snažil vzít dámou na f6, ale nedařilo se mu to. Jednak nemohl poznat, která figurka je dáma a kde stojí, pozice se mu rozmazávala a nemohl pořádně zaostřit. A neovládal zcela svou ruku, která se klepala a pohybovala částečně bezděčně. Uvědomil si, že má napadenou dámu a po půlminutě marných pokusů toho raději nechal a čekal na soupeře. Ten po chvíli přišel a Ondra mu koktavě nabídl remízu, kterou přijal. Při podepisování Ondru chytla křeč, takže musel druhou rukou udělat klikyhák, navíc na to pořádně neviděl. Soupeř šťastný za půl bodu nahlásil výsledek a odešel. Ondra vstal, ale neudržel rovnováhu a fláknul by sebou o zem, nebýt rychle přiskočivšího Míšy, jenž ho zachytil. "K-kdo se-seš?" zeptal se Míšy a ten ucítil alkohol a jako zkušený pijan poznal vodku. Napadlo ho, že to asi přehnal: "Koliks vypil?" Ondra vykoktal, že jen jednu skleničku. To se Míšovi nezdálo - přece ho nemůže takhle zřídit troška normálního alkoholu. Zatímco venku přidržoval Ondru, kterému bylo špatně, napadlo ho: Normálního! Vběhl zpět, popadl barel vodky: "Tohle jste nalili Ondrovi?" zeptal se pořadatelů. "No..." přikývli. Vtrhl do bufetu a obsluze podal barel a přikázal: "Dejte vařit půl litru, tady," ukázal na vařič s párky. Mezitím skočil do auta a přinesl potřeby na aparaturu, kterou bleskově sestavil. Přijel z nějaké praxe v laboratoři a měl to zrovna s sebou. Domněnka se mu potvrdila - byl tam metanol. Skočil vedle do restaurace pro co nejtvrdší kvalitní alkohol. Lahev za pětistovku otevřel, donutil Ondru třetinu vypít a odvezl ho do nemocnice, kde mu udělali dialýzu a zachránili ho. Díky Míšově duchaplnosti se to obešlo bez následků.

Mnozí, včetně mě, pochybovali, že by se šachy mohly stát terčem teroristického útoku, když jako jeden z důvodů zákazu vstupu diváků na ME pořadatelé uvedli bezpečnost. Diskuzi si však po turnaji přečetla i česká buňka jisté teroristické skupiny a rozhodla se dokázat opak. Časově a místně nejbližším turnajem byl právě Open Říčany. "Všichni ruce vzhůru, nikdo ani hnout!" ozval se křik, jak maskovaní teroristé vtrhli do sálu. "Tak bude to?!" a z jednoho samopalu vyšla rána do země. Mezitím však byl Dino na záchodě, a když se střílelo, zrovna splachoval. Nic netuše se vracel do sálu, ale jak do něj vstoupil, namířil na něj hlídající terorista samopal. Dino tak zůstal stát s rukama za hlavou blízko něj. Dino bude od září studovat psychologii a už se o ni dost zajímal a má už slušné vědomosti, mj. i v oblasti kriminalistiky (motivace trestné činnosti). Rozhodl se využít znalosti v praxi. Vedl s teroristou rozhovor a zjistil, že ho jako dítě rodiče nutili do šachů a chtěli z něj mít mistra světa, musel studovat každý den všechen volný čas a nesměl vůbec ven... Ale v šachách nedosáhl žádných větších úspěchů a pak ho v rodině ponižovali, že je neschopný, a on kvůli tomu nenávidí šachy a teď se mstí, právě on navrhl tuto akci... Mezitím se díky hlídačově ochablé pozornosti povedlo několika hráčům u okna u pódia navázat oční kontakt s policistou nahoře venku. Ten jim pak na papírech ukázal, že mají naznačit, až budou mět zasáhnout. "Tak se na to vykašlete a nechte nás být, vždyť násilím se nic nevyřeší, běžte domů," odpověděl Dino, když terorista domluvil. "Nikdo mi nebude řikat, co mám dělat!" agresivně odsekl, "a vůbec, co vy tam děláte u toho okna?" a otočil se směrem k nim. "Za to zaplatíte!" a zvedal samopal. Dino pochopil, že se psychologie minula účinkem a že je teď zle. Ač není žádný rváč, vrhá se na hlídače. Po chvilce souboje se ozývá rána a Dinův křik. To už se do boje zapojují i další hráči a hlídače přemůžou. "Teeeeď!" volají hráči u okna ven. Mnoho chytrých (pravda, i hloupých...) hlav je mezi šachisty a jednu napadlo zabarikádovat dveře. Bleskově tam dávali stoly a židle. Zatímco probíhala přestřelka mezi policií a teroristy snažícími se dostat dovnitř ke svým rukojmím, sténal Dino bolestí. "Je tu nějaký doktor?" zakřičel Michal, student LF UK. "Nedá se nic dělat, kulka musí ven, pojď, budeš asistovat," řekl Ondrovi, který tam také studuje o rok níž. Ještě s pomocí dalších přenesli Dina do baru. "Vyndejte nůž a opalte ho na ohni," nakázal Michal barmanovi. Ten pustil vařič. "Nalejte mu tvrdej, ať tak neřve," a začal řezat. Ondra pak přidržoval ránu otevřenou příborovými noži a upozorňoval na cévy a nervy - nedávno složil zkoušku z anatomie. Kulka nebyla moc hluboko, brzy na ni Michal narazil a pinzetou vytáhl. "A nyní nejdůležitější část operace," a plácl si s Ondrou. To už bylo dobojováno a stáli u nich záchranáři s nosítky a naložili Dina do záchranky. Kromě něj se to tak obešlo bez zranění.

Jeden den kluci vystoupili z autobusu, ale zůstali stát na zastávce. Byl ohromný slejvák. Z nebe se řinuly potoky vody. Čekali, až to přejde. 5 minut, 10 minut, 15 minut. Ale už museli jít, aby stihli kolo. A že poběží, aby tolik nezmokli (to napadlo Vítka). Vyběhli a hrozně se pocákali v kalužích, ale to nebylo to nejhorší. Přeběhli ulici K nádraží, ale ve Zborovské ulici, za křižovatkou na začátku schodů k železničnímu podchodu je však zastihla valící se voda. Kousek výše se ucpala dešťová kanalizace a voda se cestou nejmenšího odporu valila z kopce. Silný proud vody je náhle strhnul a voda je unášela dál k železničnímu podchodu. V užší ulici mezi zdmi voda velmi rychle vystoupala celkem vysoko a betonová stěna podchodu byla na úrovni hladiny a hrozilo, že do ní narazí svými těly! Existuje pouze jediné řešení! Přijdou na něj? Bleskové zhodnocení situaci a intuitivní pokračování... "Potopit!" vykřikl Vítek. Čenda se překvapením přestal pokoušet plavat proti proudu a zahlédl Vítka mizejícího pod vodou a vycházející bublinky. Ostatní rychle pochopili, potopili se také a podplavali podchod. Pouze Ondra se nepotopil dost rychle, bouchl se do hlavy a pak rychle prohrál:

Paukert - Šedivý

15...Sd6?? 16.De2!

Za podchodem už se voda rozlila po široké silnici a dále v parku, kde přistáli. Nad zmáčenými a prochladlými Broďáky se slitovali pořadatelé. Dali jim osušky, náhradní oblečení a horký čaj a v čekací době stihli nastoupit k partiím.

Vítek s Čendou se před kolem bavili před vchodem na chodníku u silnice. "Bych chtěl být Dvorecký. Obrovské znalosti koncovek a skvělý trenér," říkal Vítek. Čenda na to: "Já zase..." Jméno však nebylo rozumět, protože kolem zrovna projela cisterna. Prudce řízla zatáčku a protože nebyla zcela utěsněná, uniklo z ní trochu zvláštního plynu se silnými halucinogenními účinky. Ty zapůsobily na oba dva a spolu s právě probíhající sugescí vykonaly své. Vítek zahájení a střední hru sehrál poněkud slaběji a ztratil pěšce. V koncovce pak ale předvedl naprosto vynikající výkon, když se mu mimořádně obtížnou pozici povedlo skvěle zremizovat. I po 106 tazích a mnoha hodinách hry se mu podařilo nalézt jedinou uzoučkou cestičku k remíze - myslím stojí za diagram:

Moravec - Koper

107.Kd1!! Ke3 108.Ke1 d2+ 109.Kd1 Kd3 pat

Po partii pak provedl neméně ohromující analýzu koncovky z této partie a Čendu, který už chtěl dávno vysvětlit koncovky, je naučil tak výborně, že okamžitě zlepšil svou výkonnost o 100 elobodů a zadal mu za domácí úkol mnohastránkovou analýzu nějaké koncovky. Nově nabyté znalosti Čenda zúročil na soustředění, kde nás v koncovkách nemilosrdně mistrovsky drtil. Neušlo to ani pozornosti kapitána A družstva... Čenda začal ještě před kolem proti svému soupeři Dinovi vést psychologickou válku, urážel ho, pomlouval ho, šířil nenávistné lži, nutil jejich společné přátele Vítka a Ondru, aby si vybrali jednoho z nich a nutil je na svou stranu. Vůbec se k Dinovi choval jako k nejhoršímu nepříteli. Se svým velmi výrazně mladším pomocníkem, který k němu vzhlížel, řešili přípravu. Pohodář Dino se však nenechal rozhodit, brzy Čendu přehrál a stál lépe. Když Čenda viděl, že na šachovnici to nevyhraje, uchýlil se k mimoherním praktikám. Když Dinovi přinesli objednaný párek (zrovna jim došly a museli je jít koupit, takže si napsali číslo stolu Dina), stěžoval si Čenda, že tím Dinovi napovídají, že to je nějaká smluvená šifra. Nějaký Dinův kamarád se chvilku díval na partii a stál za zády Dina. Čenda ho obvinil, že je to nějaký parapsycholog a snaží se ho zhypnotizovat. Na obranu proti tomu si vyndal speciální brýle. Čenda si dále stěžoval, že Dino hlasitě pije, praská flaškou, mlaská při jedení párku, že vrže židlí a hlasitě dýchá... a sám Čenda při tazích ošahával figurky, s nimiž nemohl táhnout, stavěl je na jiná pole nebo bořil, mlátil do hodin, psal si otazníky k Dinovým tahům a vykřičníky ke svým... ale Dino zůstal klidný a vyhrál.

V průběhu turnaje kluci dostali nápad, že by mohli z pátku na sobotu v Labuti přespat. Vše si vyjednali, pořadatelé jim vyhověli a vyklidili jim nahoře místnost. Po příchodu všichni vyběhli schody a hodili si tam baťůžky a spacáky, pouze Čenda se dřel s těžkým báglem plným všech knih série Moji velcí předchůdci. Na otázky, proč to s sebou tahal, odpověděl "Kaspy mi přinese štěstí." Bavili se dlouho do noci, Čenda si četl Kaspyho a před spaním ho odložil na zem vedle sebe... Podivné šramocení vzbudilo lehce spícího Vítka. Rychle vzbudil Čendu a Ondru, pouze Dino spal jak zařezaný. Cizí kroky a občasné zavrznutí schodů se ozývá blíž a blíž. Vítka a Ondry se zmocňuje panika. "Vyřiďte Horákovi, ať přečte Dvoreckýho," šeptá své poslední přání Vítek a dále si něco nesrozumitelně šeptá o koncovkách a před očima se mu zjevuje jeho nejkrásnější partie. Ondra toho moc nenamluví, pouze se třese. Jediný Čenda zachovává chladnou hlavu a usilovně přemýšlí, co dělat, ale nic ho nenapadá. Vrzání schodů ustalo, kroky už jsou slyšet. Čenda pochopil, že už je konec a zatoužil si naposledy sáhnout na svou nejoblíbenější knihu. Vzal ji do ruky a vtom dostal nápad! Bleskově se souká ze spacáku a neslyšně běží ke dveřím. Ty se rázem otevřely a Čenda využil momentu překvapení a s mohutným řevem... vzbudil Dina. A praštil nezvanou návštěvu do hlavy a všechny tak zachránil!

Vypravil jsem se podívat na poslední kolo. Jako obvykle se mi nechtělo vstávat, takže jsem dorazil celkem pozdě. Nějak jsem se připletl k jednání námitkové komise. Spor: Jména hráčů nejsou důležitá, takže je změníme, říkejme jim nějak namátkou třeba Vladimír a Martin. Vladimír v průběhu partie několikrát Martinovi ukázal papírek, že se vzdá, když mu nechá půlku ceny. Martin odmítl. Nakonec se opakovaly tahy. Po druhém opakování Martin nabídl remízu. Vladimír nepřijal a po třetím opakování se vzdal. Hráči z vedlejšího stolu to nahlásili rozhodčímu, ale zdálo se, že se nic nebude dít. Až přepisovači partií podali písemný protest. Po vyslechnutí aktérů a svědků se komise rychle shodla na rozhodnutí - odebrat Martinovi půlku ceny. Zásadně jsem nesouhlasil, už u samotných navrhovatelů jsem namítal nedostatek aktivní věcné legitimace - nějací přepisovači nemají žádný právní zájem na výsledku sporu - prostě to není jejich věc, protest měl podat někdo, kdo mohl být poškozený (tedy hráč, který dostal menší nebo žádnou cenu). Kdyby radši pořádně přepisovali, lajdáci! Ale hlavně mi přišlo naprosto nepochopitelné trestat Martina, který za nic nemohl! Prostě měl smůlu, že hrál s Vladimírem zrovna on. Naopak, spíše by mělo být vyzdviženo, že nabídku nepřijal. Prostě se mu soupeř vzdal, a za to ho potrestáme? Oponovali mi: Měl to nahlásit rozhodčímu. Kdyby z toho Vladimír nic neměl, nevzdal by se. Zdá se nám, že Martin není zcela nevinný. Nesouhlasil jsem: Jak nahlásit? Když neměl žádné důkazy? Naopak, slouží mu ke cti, že to taktně přešel! Vladimír se mohl vzdát naschvál, aby měl aspoň Martin problém, když nepřijal nabídku. Navíc je to jen spekulace a čirý dohad. Měli však jasno a šli to vyhlásit mikrofonem. Chvíli jsem zůstal v šoku, ale pak jsem vyběhl k mikrofonu. Cestou jsem z pódia vzal plastovou pistolku (hračku), připravenou jako cenu pro děti. Popadl jsem mikrofon a vystřelil na člena komise, který mi byl zrovna nejblíž. Vyletěla plastová tyčka s přísavkou na konci. "Zraněný" je jinak fotbalistou, takže se s obrovským výkřikem okamžitě svalil na zem, držel se za nohu, i když ho to trefilo do břicha, a řval jako tygr. Tím zdržel ostatní a poskytl mi trochu času. Zapnul jsem mikrofon a zakřičel do něj: "Martin je nevinný!" Od stolku rozhodčích se ozvalo: "Ochranko, vyveďte toho atentátníka!" Rychle mě odtrhli od mikrofonu a ochranka, která zde byla od teroristického útoku, mě vedla ven. "Zraněný" svěže vyskočil a pomohl ostatním, pak ale odjel do nemocnice a furt blábolil o atentátu. Při vyvádění jsem byl velmi agresivní, vzpouzel se a křičel: "To nemůžete! Nemáte důkazy! To je justiční omyl!" Najednou jsem se ocitl na chodníku. "Presumpce neviny!" Lidé si klepali na čelo a obcházeli mě širokým obloukem. Vyskočil jsem a zalomcoval s dveřmi, ale byly zamčené. Šel jsem tedy domů.

Na závěr ještě několik diagramů z partií Broďáků:

Čermák - Berg

13.gxf3? nevynucená chyba, klidně šlo vzít střelcem

 

Čermák - Malý

17.Sxf6! Sxf6 18.Sxh7+ Kxh7 19.Dh5+ Kg8 20.Dxf7+ Kh7

21.Jxd7?! nic nekazící tah, ale okamžitě vyhrávalo 21.Vd3!!

 

Havlíček - Koller

24...Vxe2!! 0-1 (25.Jxe2 Dxe2+ 26.Kc1 (26.Kxe2 Sg4#) De3+ 27.Kd1 Sg4#)

 

Janíček - Koller

19...Jd4? 20.Vxd4! exd4 21.e7 1-0

 

Kylar - Čermák

Zde měl Čenda hrát 37...Kf5! s aktivizací krále a hrozícím Ke4, po výměnách na d5 je to remis. Čenda ale poměnil na d3 a pak nedokázal zabránit průniku bílého krále vpřed a prohrál.

 

Pýcha - Šedivý

7...Jge7? 8.Sxc4!

Jan Fiala