Open Říčany 2010.

21. - 28.08.2010, Říčany

Ani letošní Říčany se neobešly bez českobroďáků.

Ceny v Openu A jsme přijeli posbírat v pětičlenné sestavě, když počítám i Oldu Eisnera, který s námi jezdil.

Z celkem 92 účastníků jsme dopadli následovně :

29. Vít Moravec       5b. (performance 2061, Ø ELO soupeřů 2018 )
35. Jan Fiala           5b. (performance 1966, Ø ELO soupeřů 1958 )
83. Oldřich Eisner    3b. (performance 1794, Ø ELO soupeřů 1919 )
84. Ondřej Šedivý    3b (performance 1760, Ø ELO soupeřů 1885 )
89. Miroslav Urban   2b.(performance 1710, Ø ELO soupeřů 1930 )

Turnaj měl průměrné ELO FIDE účastníků 1976. Zvláštností propozic je to, že Open A se započítává jen na FIDE ELO a nikoli na národní.

Vidíte dobře, že nás v Českém Brodě nikdo nemůže obvinit z toho, že bychom byli chamtiví po cenách. Jedinou urval Vítek Moravec, neboť je 3. v kategorii H20 v kraji. Stupínek vítězů obsadil Turnovský gang v čele s mezinárodním mistrem Tomášem Kulhánkem (FIDE ELO 2411) – 8 bodů z 9.

Tolik suchá fakta. Za nimi se ale skrývá docela barvitá směska událostí, příhod a zážitků, kterou si vám tímto dovoluji ze svého, jistě ne objektivního pohledu nabídnout.

Turnaj se odehrál v příjemném prostředí Městského kulturního střediska, s velmi přilehlou a dobrou restaurací se zahrádkou. S výsledkem byli nejspíš spokojeni Honza Fiala a Ondra Šedivý. U nás ostatních po turnaji následovalo skřípění zubů a mučivý, neradostný sebezpyt, přičemž můj výkon lze jen stěží rozeznat od ostudy. Tempo hry je v Říčanech dost vražedné – 90 minut na celou partii a 30 vteřin přidáváno ke každému tahu. - tedy žádná časová kontrola. Bývala proto v závěru partií k vidění řada blicařských etud, často oboustranných s příslušnými přehmaty a to i na pódiu, kde se odehrávaly první čtyři šachovnice.

Jednu takovou jsem předvedl hned v prvním kole. Neúprosný los mě svedl ke hře s Vítkem. Po slušném výkonu se mi zdařilo dovést partii do úplně rovné remizové věžovky, kterou se mi zdařilo s minutou na hodinách neumanévrovat a prohrát. Honza hladce vyhrává, Olda po usilovném a bojovném výkonu zremizuje papírově silnějšího soupeře. Ondra hladce prohrál po blundru v 21. tahu v obtížné pozici. Pozice stojí za diagram :

 

První kolo bylo zpestřeno zazvoněním mobilu páně Boučkova. Dvaaosmedásetiletý mladík krátce po hudební vložce svého mobilu nasadil se zvonícím přístrojem sprint k východu – dle očitých svědků tempem jen lehce pod úrovní Usaina Bolta mírně z formy. Rozhodčí, Radek Doležal, byl ale neúprosný – tedy kontumace, lépe řečeno prohra. Celý sál byl pobaven, mně pobavení vydrželo jen do 6. kola.

V kole druhém hladce prohrávám slušně rozehranou partii, v hlavní roli čas a blundr. Honza kazí mírně horší koncovku a prohrává, Ondra brzy silného soupeře přehrává, získává čistou kvalitu, za kterou nemá soupeř ani stín jakékoliv kompenzace, a poté partii drobnou, usilovnou a systematickou prací kazí do remízy. Vítek poráží papírově slabšího soupeře v dlouhé a upracované partii. Olda již po 17. tahu v kisně vymyslí blundr a prohrává. Druhé kolo bylo ozvláštněno návštěvou velkého hafana v hrací místnosti. Hafana ovšem nezaujalo 150 podivínů ( v sále se ještě hrál turnaj B s 57 účastníky) sedících nad malými figurkami, které vůbec nijak nevoněly, ale neomylně zamířil do bufetu na kraji sálu, protože – ano, chvíle napětí - protože teplé párky. Hafanův ofenzivní výpad byl ovšem bleskově zlikvidován páníčkem, takže to jinak velmi bdělý rozhodčí ani nezaregistroval.

Ve třetím kole se v Říčanech rozdávaly dámy v dárkovém balení ! A českobroďáci byli u toho. Není ale úplně jedno, jestli je člověk dárce nebo obdarovaný. Já byl na té správné straně, neboť soupeř v mírně lepší pozici nevynuceně odevzdal dámu. Naběhl si na královské vidle. Podobně, ale opačně dopadl Honza, který soupeře ale úplně přehrál a též nevynuceně královnu odevzdal vidloňovi obecnému (jezdci) (copyright a veškerá duševní práva – Honza Máčik ), kterého ovšem sedlal soupeř.. Ondra dobře rozehranou francouzskou se silným soupeřem mírně kazí, ale ten nemá žaludek (nebo čas) na to hrát ještě dlouhou nejistou koncovku s pikem navíc, takže remis. Vítek poměrně rychle remizuje, spíše z pozice síly, se silným soupeřem. Po Oldově blundru v 17.tahu také jeho soupeř daroval našemu hráči dámu, ale bohužel výměnou za krále.

Ve čtvrtém kole Olda nasazuje svoji oblíbenou hroznou strategickou zbraň - krátkou oddechovou remis. Já soupeře přehrávám a v okamžiku, kdy mám inkasovat materiál, podlehnu bludu, že jsem spáchal chybu, a opravdovou chybu ve 24. tahu vskutku udělám. Pozice je pořád rovná, či mírně lepší ale o úplné vyhranosti není řeč. Pod dojmem bludu o chybě pozici úspěšně zhoršuju až do věžovky s pikem méně, kterou srdnatě a úspěšně bráním až do 83 tahu. Těžce vydřená půlka. Ondra bílými bez valného odporu prohrává, přestože drží rovnou pozici se silným soupeřem až do 30 tahu – zdá se, že mu hra černými vyhovuje víc - je to pes obranář. Honza ztrácí brzy pěšce, s relativně slabším soupeřem, jako kompenzaci za to má horší pozici. Soupeř hraje jako z praku a dále pozici vylepšuje. Ve vyhrané pozici Honzův soupeř páchá blundr - ztrácí kvalitu – za pika. Pozice je pořád hratelná na plichtu, ale Honza zapíná tlačítko bojovnosti na nejvyšší výkon a v 93. tahu soupeře přesvědčí, že koncovka věže proti vidloňovi nemusí být vždy remis. Pozoruhodný výkon. Vítek odremizovává vlašimského Pavla Vojtu v krátké ale bojovné partii. Vítek při třetím kole prohlásil, že je na pódiu, (kde se hrály první čtyři šachovnice), a že už odtamtud nesleze. V kole čtvrtém tedy, nic zlého netuše, jdu na pódium a hledám – Vítek nikde - divil jsem se divil. Už vím, čím to je, že hraje dobře šachy. Trik je v tom, že umí lidem vnutit svůj názor a ti jej přijmou za svůj jak ovce. No, možná to ale bude s tím Vítkovým prohlášením podobně, jako s hláškami jistého Trockého, o kterém při podobné příležitosti prohlásil Lenin –„ Lev Davidovič opět zase jednou popustil uzdu své chvástavosti“.

V kole pátém prohrávám bez odporu v psychologicky strašné partii bílými. Ne úplně skvělé zahájení vyústilo v rovnou zablokovanou pozici. Pozici jsem totálně nerozuměl. Špatně bylo všechno – plán, provedení, propočet, čas. Vítek přehlíží v zahájení taktiku a ztrácí kvalitu s papírově slabším soupeřem. Jakás kompenzace je, soupeř nehraje úplně přesně ale koncovku s přehledem remizuje. Soupeř (Mejzr) ovšem nakonec skončil s 5,5 body na 20. místě a byl jedním ze 4 hráčů, kteří se procpali mezi prvních 27 hráčů s ELO nad 2000. S ELO FIDE 1863 a národním ELO 1767 je to „skokan“ turnaje. Největším překvapením ale byl teprve 14tiletý kladenský Jakub Haman (FIDE 1968)- ten byl dokonce po pátém kole na čele, nakonec skončil 8. s 6 body. Tohle jméno nejspíš ještě uslyšíme. Honza je pod nátlakem, jelikož soupeř má jiné povinnosti jinde, a jelikož má FIDE 2161, náš hráč neodolá a podepisuje remis. Ondra opět rozehrává slušně svoji francouzskou, pak maličko kazí svým nepochopitelným odporem k výměnám figur a nakonec odmítne svého vidloně vyslat pro jednoduchou kvalitu a soupeř ho v kisně nemilosrdně zařízne. Olda dlouho drží se soupeřem rovinku ale v kisně nezvládá strategii koncovky a soupeř s ním zatočí podle všech pravidel. Cestou domů v autě je pochmurno, Olda hbitě spočítá, že vlastně v sestavě já, Olda a Ondra vezeme velkou rošádu.

V šestém kole vypuká na dolních šachovnicích nepochopitelná epidemie zbabělosti. Nejprve Ondra v lepší a dost slibné pozici dává brzy remis se slabším soupeřem. Poté mně soupeř nabízí do mé významně lepší pozice remis a já zbaběle kouknu na jeho ELO, vzpomenu na trauma v 5.kole a přijímám. Olda černými soupeře přehrává, získává dva volné centrální pěšce –partie mě přestává zajímat – jen otázka techniky. Olda ale kazí, zhoršuje a kazí a v kisně jej soupeř ještě dlouho trénuje zdali umí remisové koncovky – umí, ale dost se nadřel. Vítek silného soupeře v zahájení docela zatlačí, ten ale výpad chladnokrevně vymanévruje a po pár slabších Vítkových tazích jej zařízne jak jehně. Zábavnou příhodu s poučením, zvláště pro drtiče variant, vytváří Honza . Výjimečně jel s námi autem z Brodu. Cestou nám ukázal přípravu – vymyslel na soupeře ,který hraje černými Grünfelda, vychytávku. Ta spočívala v tom, že po tazích 1.d4 Jf6, 2.c4 g6 3.Jc3 d5 4.cxd Jxd5 nezahraje obligátní e4, ale 5.Sd2, protože prý černý nemůže vzít na c3 (zřejmě proto, že by pak tam bílý černopolný střelec krásně oponoval Grünfeldově chloubě na g7). A to e4 si bílý zahraje v klidu později, po 5.Sd2 Sg7 6.e4 Jb6. Teď nebo v dalším tahu sice nemá bílý moc jiných možností než zahrát ještě jednou tím střelcem na e3, ale Honza měl připravené dva papíry popsané variantami –prostě dal přípravě co má být. Jenomže pan Paukert, který hraje Grünfelda celý život, bez zaváháním na tom c3 Honzova vidloně sebral a bylo po přípravě. V pozici se evidentně orientoval Honzův soupeř lépe a provedl celkem rychlou exekuci. Po hrubce ve špatné pozici ve 24. tahu stojí závěrečná exekuce za diagram :

 

V sedmém kole se Honzovi nedostavil soupeř. Kontumační bod to je, ale myslím, že radost se nekonala. Já hrál jen o malinko tahů víc (8) a radosti bylo méně o několik řádů.. Rozbil se mi starý mobil a pořídil jsem nový. Krásná hračka ale měl jsem ho druhý den a neuměl s ním ještě zacházet. Kdo by četl blbé návody, že. Mobil jsem před partií vypnul a schoval do postranní kapsy kalhot. Soupeř se v zahájení kapku zamyslel, tak jsem obhlédl naše šachovnice. Při příchodu ke své partii, jak jsem si sedal, tak se mi mobil vzpříčil v kapse , tak jsem ho lehce přes kalhoty srovnal. Bohužel jsem ho tím zapnul. U starého telefonu se muselo tlačítko podržet asi 5 vteřin aby se zapnul. Tenhle je ale citlivý na dotyk jak 17letá panna. Chvíli se nedělo nic, a pak se do ticha ozvala příjemná uvítací melodie. Soupeř a okolní hráči se na mně podívali, já zrudnul a vysoukal z kapsy kalhot přístroj, na kterém se pomalu rozsvěcela přivítací obrazovka s nápisem „Quietly briliant“ – tedy „Tiše skvělý“. Tiše to tedy nebylo a skvělé už vůbec ne. Rozhodčí to sice nezaregistroval, ale soupeř byl neúprosný – asi hodně potřeboval bod. No, nedalo se nic dělat, alespoň jsem měl čas přečíst si návod a sledovat partie. Vítek vítězí v hezké „antifrancouzské“ bílými systémem start-cíl. Partie má sice 60 tahů ale posledních 25 tahů byl soupeř krok za krokem „popravován“- byl mu Vítkem zabavován materiál a prostor. Dobrý výkon. Ondra hraje bílými proti své vlastní zbrani – francouzské a o dost silnějšímu soupeři. Zahájení nehraje úplně skvěle, takže rovinka. Poměrně brzy Ondra vynucuje výměnu všech těžkých figur a přechází do dlouhé a únavné, možná mírně horší koncovky s vidloněm a střelcem a spoustou pěšců na každé straně, kterou bych hrát nechtěl. Ale Ondra ji zvládá bez zjevných potíží. Pěkný výkon. Olda nedokáže bílými porazit elově nejslabšího účastníka - remis. Nepovedená partie.

Kolo osmé a předposlední. Vítek černými ve své sicilce spouští operaci, která se obrací pomocí taktiky v jeho neprospěch a je nucen hájit mírně horší koncovku, což ale zvládá zručně – remis. Já černými zbytečně spekuluji, hraju dle přípravy, která je podobně jako v Honzově případě k ničemu a navíc zablokovanou složitou pozici, což je při mém časovém hospodářství nesmysl. Konečně nacházím plán a začínám ho v kisně uskutečňovat. Začíná se dařit, získávám na dámském křídle pěšce. Jedním okem zkontroluju jak odvrátím matovou hrozbičku soupeře – jasně, zalezu pod jeho pěšce na h7 králem na h8 a je po hrozbě, nic jiného nemá, nemusím ztrácet čas dalším počítáním v kisně. Vyměním těžké figury a vyhraju koncovku. Jdu na to a těším se na bod. Vše jde jak má ale tah soupeře po tom zalezení pod jeho pěšce je pro mě totálním šokem. Naprosto bezohledně mi dává mat. Hrozbičky tam totiž byly dvě.(chudák rozhodčí neuměl přečíst naše zápisy a proto chybí v oficiální verzi pgn partií na webu tahy 28. bc Vb3, 29.Vha2 Db7, 30.Va7 Vb1+ 31.Vxb1 Dxb1+ 32.Kg2 Db2+ 33.Kh3 Dxc3 34.h6 gh 35.g5 h5 36.g6 Dc1 37gh Kh8 (to je ten vybájený tah vše odvracející) 38. Dg73 mat. Honza v pohodě černými odremizovává silného a nepříjemného soupeře. Olda nasazuje svoji oblíbenou zbraň – krátkou oddechovou remis. Ondra mění repertoár a bílými zahajuje proti silnému soupeři 1.c4. Staví pozici slušně ale v 17. tahu po soupeřově chybě si odmítne vzít kvalitu. Vzetí ovšem vyžadovalo trochu odvahy a propočet. Trestem je rovná pozice následovaná těžkým pozičním blundrem v 23.tahu, po kterém partie rychle končí.

V kole devátém a posledním má Vítek na kontě 5 bodů, slabšího soupeře, a tedy dobrou výchozí pozici pro útok na velmi slušné umístění. Ještě jednou vytahuje svoji „antifrancouzskou“. Soupeř není na výši, Vítek mu vyhání krále a usazuje mocného vidloně na d6. Pozice je vyhraná, ještě technicky náročná, ale vyhraná určitě.. Hned poté však Vítek přepíná strunu a nekorektně obětuje figuru. Z matového útoku je chiméra a po pár tazích je jasno. Bez figury a pěšce a hrozeb zároveň, se dlouho hrát nedá. Dá se říct, že soupeř si moc nezahrál. Všechny důležité události na šachovnici obstaral Vítek. Ondrova francouzská získala zřejmě již určitou pověst a nejspíš proto soupeř zbaběle uhýbá do výměnné varianty. Ondra ale manévruje zručně a po soupeřově hrubici v 23. tahu provede krátkou exekuci s jemností řeznického pomocníka. Dobrá práce. Olda bílými hraje s Agacinskim – to je tentýž, jemuž jsem já zbaběle vzal remis. Polák má ELO 2063 a performance v Říčanech 1726. Je to antiskokan turnaje. Olda ale rychle vymění všechny lehké figury a spokojeně v rovné pozici po 15. tahu přijímá remis. Partie bez událostí. Události zato nechybí v mé partii. Hraju bílými sicilskou a mám slabšího soupeře (ovšem pominu-li toho, který mně přemohl pomocí mého mobilu v kole šestém) a těším se jak konečně vyhraju. Zahájení jde dobře, stavím vidloně na d6 a posléze střelce na d3, aby mířil na h7. Mám pocit, že to půjde samo, brzo bude útok a mat. Lajdácky spočtu soupeřovu oběť figury, kterou vidím, s tím, že se střelcem mířícím na h7 se nemůže nic stát. Když k oběti opravdu dojde, uvědomuju si s děsem, že je korektní a ani nezahraju tu protioběť na h7, kterou vidím, protože vede jen k rovné pozici bez dam. Výsledkem je pozice kdy mi chybí pěšec a jako kompenzaci mám soupeřův matový útok. Soupeř neměl problém. Úděsný výkon. Honza bílými soupeře překvapí a šokuje kuriózním 3.tahem, který tentokrát zcela určitě nemá z knížek. Soupeř se chvíli vzpamatovává, spotřebovává dost času. Honza inscenuje poněkud bezhlavý bodákový útok pěšci před králem s taktickou dírou na konci. Soupeř vše vidí a hraje přesně. Když Honza uvidí co spáchal, kurážně a vtipně přehodí kulisy a místo aby zůstal bez pěšce či dvou a bez perspektivy, odevzdá dámu (a pěšce) za tři lehké figury soupeře.Tím soupeři přivodí šok číslo dvě. Objektivně sice je možná na tom černý s dámou malinko lépe, ale na šachovnici je najednou pro babu hrozně málo políček a je potřeba spousta počítání. Honzovo bohorovné odmítnutí remízy ve 24.tahu mu jistě klidu nepřidá. A čas neúprosně ubíhá. Soupeř ztrácí nit, bojí se vyměnit jeden pár věží a pozici tah za tahem zhoršuje. Závěrečnou hrubku už ve špatné pozici Honza bezchybně a s rámusem potrestá. Úžasný výkon. Celá partie opravdu stojí za přehrání.

 

partie Fiala-Janíček k přehrání

 

Všechny partie ke stažení i link na chess-results.com najdete na http://www.openricany.cz/rozcestnik.html

Viděl, slyšel, zažil a zapsal

Miroslav Urban

 

ŠK Český Brod

Aktuality O oddíle Historie Přebory oddílu A tým B tým C tým Staré sezóny Turnaje Různé Diskuze Odkazy