Mish Mash 2016
Na úvod úvodní fotka, zleva: David „letos sto procent v šachu, nebýt té prohry“ Zvára; Míra „Capo di tutti capi“ Chaloupka (in memoriam); Čenda „Honza Saudek“ Čermák; Martin „The Rook“ Horák; Branďák „Branďák“ Branďák; Vít „VM7“ Moravec.
Pro srovnání ještě loňská týmovka, abyste viděli, jak si dáváme záležet. Musím říct, že hned první fotka je asi ta nejpodařenější. Nefotil ji Čenda.
Do těžké kontroverze se pustil ve vlaku Martin – během sledování úvodního kola šachové olympiády, v němž Češi deklasovali reprezentaci Ňamangbati 4:0, hasil žízeň klasickým způsobem, co zastávka, to lok. Výsledek vidíte na obrázku. Jinak Martin dodržoval večerku vzorně, což nás mj. oproti minulým rokům dost posílilo v samotné soutěži. Např. pátečního večerního kvízu se už nezúčastnil, což nás ale nezastavilo a fenomenální jízdou takříkajíc od agamy po žirafu jsme ho vyhráli.
Páteční porada a tradiční rozbor fotbalové taktiky. Systém 1-1-1 máme dobře zažitý, přesto jsme letos bohužel zaváhali v klíčovém fotbalu s Bratrstvem. Jasně vyhraný zápas skončil pouze remízou 2:2, což nás v konečném součtu stálo 1. místo. Pak možná ještě blicák proti stejnému soupeři, v němž za stavu 1,5:1,5 měl Martin převahu 7 na 3 ve věžovce, ale bohužel… odtud také plyne jeho přezdívka pro letošní ročník The Rook (D Věž). Je tedy pravda, že s Gatěma zas udržel věžovku do zápasové výhry… odtud také plyne jeho přezdívka pro letošní ročník The Rook (D Věž). Jedním dechem zároveň dodávám, že šachově jsme naprosto excelovali – kromě zmíněné prohry v blicce jsme si připsali sto procent zápasových bodů! Čenda s Davidem vyhráli skoro všechno (David ztratil jen jeden bod), to se to pak bere, když jiný dává. Všichni hráli skvěle, včetně Branďáka, jenž během šachových klání hrál rozumně radši na schovávanou.
Nohejbal a volejbal, to bylo jako vždy jedno velké NEVÍM a MOŽNÁ. Na obrázku úvodní nohec, který jsem vynechal, jelikož jsem se po ránu šetřil na silnější soupeře. Brzy jsem však do kolotoče naskočil. Podobně jako Branďák odpoledne nepochopitelně úplně mimo hru naskočil do lavičky (Je vidět i na fotce. Oba jsou vidět na fotce.), po čemž se skoro nemohl do konce dne hýbat. Volejbal jsme hráli opět víc nohama a hlavou než rukama, kupodivu se ale dost zlepšujeme. To potvrzuje i tvrzení jednoho ze soupeřů, jenž říkal, že se dost zlepšujeme.
Čenda se letos ochotně ujal fotografování, jelikož jsme si mysleli, že za objektivem nadělá méně škody než na hřišti. Konečná bilance jedenácti fotek by se ještě dala přijmout (vždyť fotbalistů je také jedenáct), ale ne s vědomím, že na čtyřech obrázcích je zachycen tento hmyz a na třech podtácky.
Obsadili jsme o jediný bod druhé místo za týmem Staré gatě – je to škoda, protože v přímém souboji jsme své soupeře rozmetali 7:3. Na druhou stranu, my už vítězství máme a sympatické Gatě (ano, ano, aféra Watergatě, jste tam správně) si celkovou výhru po letech nadějných výsledků určitě zaslouží. Třetí skončilo Bratrstvo, jemuž jsme podlehli nesmyslně 3:7. Jsem přesvědčen, že kdyby se nehrálo hned v sobotu ráno, dali bychom jim také kouř. Dohromady je to ale celé jedno, to je jasný…
Pro pořádek opět uvedu naše historická umístění, ať si vedeme statistiku:
2010: 1. místo
2011: 2. místo
2012: Nezúčastnili jsme se.
2013: 5. místo
2014: 4. místo
2015: 4. místo
2016: 2. místo
Na závěr snad ještě jediné publikovatelné video, na kterém je i celkem pohledná fotbalová akce v našem podání. Signál po ose Moravec – Horák – Zvára zakončil posledně jmenovaný svým typickým nesmlouvavým nártem. Hodil jsem tam i nějaký komentář a grafiku, aby to bylo zajímavější, tak se nedivte a neptejte se. Hloupě.
Vít Moravec