Maratonský nováček Vítek Brandejský si před turnajem naplánoval překonat svůj rekord v počtu bodů za turnaj. Vysoký cíl, když dosud žádný hodněkolový nehrál... Můj plán se zrodil až během hraní - porážet (papírově) slabší. Oba plány se splnily - malých Němců s 3. VT hrálo hodně a mně se nezadařilo jen asi třikrát, navíc jsem občas porazil silnější (nejvíc měl asi někdo kolem 2150 v pircovce, úplně jsem ho přejel, Sc4, e6, on bez rošády a tahal to zdechlý až do matu v koncovce). Před začátkem jsme se ale ještě stavili v KFC. Po zapsání jsem na pokladně vytasil pětikilo a těšil se na vrácené peníze. "Víte, za co je těch 200?" "Jó..." V té chvíli jsem nevěděl, ale mám k Czech openu důvěru a byl jsem přesvědčen, že by mě neokradli (taky že ne). Došlo mi, že nazpět nedostanu nic... V srdci arény jsme se podívali na pana Záběhlického a sledovali turnaj v mankale (přesouvání kuliček), partie hráči dokonce zapisovali.
Brzy jsme už ale sami zkoušeli hrát. Ve hře Octi byla čtvercová hrací plocha (asi 8x6) a 2x4 základní pole (b2-e2, b7-e7), na nichž byla kolečka. Posílali jsme je proti sobě a vycvrnkávali je ven, jako s mincemi. O tom ovšem tato hra nebyla. Každé kolečko mělo 8 dírek na zapichování šipeček. Zapíchnutí šipečky stálo tah. Kolečko se hýbalo o 1 pole a pouze ve směru jedné ze zapíchnutých šipek. Třetí možností tahu bylo skočit (jako v dámě, ale už nevím, zda šlo skočit vícekrát najednou) ve směru šipky, ovšem s možnostmi nechat kámen ve hře a skočit i svůj. První hru vyhrál Vítek a hned si osopoval nějaký octotitul, jehož název jsme už zapomněli, ač pak prohrál a dál hrát nechtěl. Nato jsme se přesunuli k mankale. Míčky velikosti tenisáků ležely v krabicích od bot. Než jsme se pořádně podivili, už nám nějaká propagátorka vysvětlovala pravidla a rozdíly oproti kurniku, o němž jsme se zmínili my. Po divné hře podle jejích pravidel jsme si raději zahráli kurnikovsky (to už byla pryč).
Maraton začal v 19:35 po mj. nějakém trapném přirovnání k maratonskému běžci hrajícím sponzorem. Ve 4 jazycích předali slovo rozhodčímu Jaroslavu Šulcovi. "Jmenuji se Jaromír Šulc..." ujal se slova a Němci nechápali můj a Filipa Valy smích. Hned na úvod v 1. kole nedošlo k velkému překvapení, když jsem prohrál s oblíbeným favoritem GM Kononenkem. Ale stál jsem dobře, řekl bych. Dával jsem si s velmistry záležet, takže jsem ztrácel hodně času. Krom pozdních příchodů a občasného braní obouruč proběhl turnaj v pohodě. I velmistři se chovali dobře a slušně. Někteří se při podávání ruky dokonce i uklonili! Obzvláště již zmíněný GM Dmitry Kononenko, hlavní favorit snad každého turnaje, který v Pardubicích hraje, a několikanásobný vítěz nejen maratonu, byl velmi sympatický. Skutečně, člověk by neřekl, kolik má sebedůvěry. ("Poslední tři roky jsem také vyhrál bleskový maratón a chystám se tu pozici obhájit i letos. Co se týče hlavního turnaje, tak loni jsem se umístil kolem desítky a upřímně letos cítím velkou šanci na vítězství." - rozhovor v tiskové zprávě ze 17.07.)
Chtěl bych vyzvednout ještě jednoho sympaťáka, kterým je Viktor Žigo, známý kosič favoritů v bleskovém MČR na kratší vzdálenosti. Jediným arogantním namyšlencem tak byl GM Mikhail Simantsev, který si po zisku figury zapsal k mému jménu jedničku. Byl jsem z toho v šoku a půl minuty mi trvalo udělat další tah. A udělal to i u jiných hráčů. Takové pohrdání soupeři. :-( Vítek s ním hrál 20 tahů rovinu a donutil ho tak, aby se znovu podíval na Vítkovo elo.
Přes noc jsme zůstali sami. Vítek se divil, že nejsou žádní diváci. Dopoledne jsem se šel podívat na Davida Navaru při fišerkách a divil se, že v 1. kole jen remizoval. Základní část každý s každým skončila před 1 hodinou (aby nedošlo k nedorozumění - před 1. hodinou :-) ). Dále pořadatelé (na začátku) chtěli finále A pro 30, B pro 30 a C pro zbytek. Napadlo mě, že poslední 2 si dají svůj vlastní turnaj a musel jsem se smát. My upřednostnili vrácení zálohy dvou set (její zavedení "pomohlo" - odstoupivších bylo velice málo, takže nebylo možné těšit se třeba jen na dvě partie za papír (10 kol) jako v mém 1. ročníku). Finálovalo jen 30 maratonců. Zahrál jsem několik zápasů v karetní hře Magic a stavil se pro Vítka v KFC.
Jan Fiala