Mistrovství Čech v Harrachově
23. - 30.10.2010, Harrachov
Letos poprvé od roku 2006 jsme měli zástupce na Mistrovství Čech mládeže do 16 let, a sice hned dva v kategorii H12. Martinové Homola a Horák si postup vybojovali už v červnu v Sedlčanech a tak se mohli čtyři měsíce těšit a připravovat na svůj první velký týdenní turnaj, který se, stejně jako v loňském roce, konal v severočeském Harrachově.
Symbol Harrachova – skokanské můstky.
Ubytováni jsme byli v pensionu Ferda a stali se tak součástí „multinárodní“ výpravy spolu se zástupci Vlašimi, Sedlčan, Úholiček a Brodců. Pro celý dům zajišťovala stravování skvělá kuchařka Marie Filipová, za což jí touto cestou moc děkujeme! Nejen že se celkové výdaje výrazně snížily, ale jídlo a pití bylo k dispozici takřka nepřetržitě a většinou bylo na výběr i více chodů. Prostě jsme si žili jak na zámku. Ve volném čase jsme zašli prozkoumat krásy Mumlavských vodopádů, vyjeli jsme si lanovkou na Čertovu horu (Martin Homola jí dokonce chrabře vyšlápl), zašli na bowling, kde se tentokráte favoritům příliš nedařilo, budu muset potrénovat :-). V pondělí jsme si byli vyslechnout přednášku o bývalém mistru světa Smyslovovi, po návratu na pension se dokonce pět statečných z výpravy rozhodlo, že zajedou na druhý poločas ligového utkání mezi Libercem a Spartou. Cenu jsme na místě usmlouvali na stokorunu za všech pět a tak jsme mohli sledovat obrat utkání ve prospěch hostů, něco svítivé pyrotechniky a nějakého blázna, kterému byla tribuna těsná, a potřeboval se proběhnout přímo po osvětleném zeleném pažitu.
Pension Ferda pohledem z lanovky.
A nyní něco k samotnému turnaji. V kategorii H12 startovalo rovných 70 šachistů a šachistek z celých Čech, přičemž postupovalo 8 nejlepších. Stále platí, že děvčata mají účast otevřenou, čímž se výrazně navyšuje celkový počet hráčů a tak favorité čekají třeba až do 4.- 5.kola, než se startovní pole proseje a oni narazí na silnější kolegy. Podle mého by rozhodně nemělo hrát více než 50 hráčů, možná by to chtělo samostatný dívčí open… Buď jak buď, naši zástupci zvládli start skvěle, v 1.kole si poradili bez problémů se slabšími soupeři a v 2.kole doslova smetli v libereckém dvojboji zástupce tamějšího Deska, ačkoliv se jednalo o borce s poměrně vysokým Elem. Naštěstí Martinové dobře vědí, že s Elem se mohou soupeři leda tak vyfotit a na šachovnici jim to nic nezaručuje, což dokázalo 3.kolo, ve kterém Martin Homola odmítl brzkou nabídku remízy od pozdějšího mistra Čech Havelky (což je chvályhodné!), aby naneštěstí v dobré pozici přehlédl ztrátu figury a Martin Horák pro změnu odmítl nabídku na smír 3.nasazenému Hejdukovi, krásně ho přehrál, ale nakonec se projevila síla soupeře a partie skončila, i díky kurióznímu skoku zmutovaného koně, remízou.
Bílý otočil partii a momentálně si užívá pěšce navíc, jeho kůň je ale maličko zatoulaný… 52.Jc4! toto není chyba v zápisu, jak se domnívali pořadatelé v oficiálním bulletinu. Jak Martin, tak já jsme si naprosto jisti, že ten kůň stál na tomto poli, tudíž musel být zahrán tento tah (a i další tahy koněm na tento prapodivný skok navazovaly). Nepodezíral bych libereckého hráče z podvodu, spíše si toho ani jeden z hráčů nevšiml a tak se hrálo směle dál. Partie skončila za 6 tahů remízou v dámské koncovce.
Ve 4.kole přišly dvě porážky, ačkoliv Martin Horák nemusel přecházet ze zřejmě remízové dámské koncovky do prohrané pěšcové, ale soupeř si bod tentokrát asi zasloužil více. Martin Homola uzmul Jelínkovi v zahájení pěšce, ale opět doplatil na svou zbrklost a po ztrátě kvality se vezl po dráze beznaděje, až k nešťastnému konci. 5.kolo a divoká výhra Martina Homoly, kde poloobětoval, poloztratil figuru za velký tlak a nakonec zavěsil. Druhý Martin v dlouhatánské partii proti hradeckému Nucovi (tentýž chlapec připravil loni Martina Homolu v posledním kole o postup na MČR H10) tak dlouho soupeře trápil s pěšcem navíc v koncovce na přidávané půlminutě, až si to jeho sok jednou nepohlídal a displej zablikal na znamení spadnutí digitálního praporku. Konec druhé třetiny turnaje se podařil pouze z poloviny, Martin Homola opět velmi brzy přišel o materiál, za to Martin Horák v další krásné partii doslova převálcoval Kiliána Slováka z Kobylis.
Martin Homola těsně před partií.
Takže 4,5/6 a 3/6, zatím výborné průběžné výsledky. V tuto chvíli jsem si poprvé připustil, že bychom mohli odvézt i jeden postup, i když cesta byla ještě hodně dlouhá a trnitá. Hodně mohlo napovědět 7.kolo, které se z tohoto pohledu ukázalo jako klíčové. Martin Homola pokazil vyhranou partii a pouze remizoval. Martin Horák odehrál těžkou partii černými, získal sice pěšce, ale stále číhalo nebezpečí v podobě volného pika soupeřova. Nakonec jedno chybné rozhodnutí ve věžovce stálo další bod a velkou šanci na postup, takto bylo potřeba vydolovat zbývající 2/2.
Martin Horák dělá nejtěžší rozhodnutí své krátké kariéry, bohužel zvolil špatně – stačilo se přiblížit králem směrem k „d“ pěšci soupeře.
V předposledním klání zaknihoval Martin Homola další remízku, tentokráte trochu šťastnou a Martin Horák vyhrál celkem s přehledem ve své první partii, kde jako bílý začínal 1.d4. Poslední kolo mělo rozhodnout, systém je neúprosný a málokdo má postup zajištěn již před 9.kolem. Bohužel se k nám štěstí obrátilo zády, připsali jsme si dvě porážky. Martin Horák si v postupovém souboji vybral jedinou slabší chvilku na turnaji, nepopasoval se úplně se soupeřovým nezvyklým zahájením a po ztrátě pěšce tahal celou partii za kratší konec. A ani druhý Martin neubránil prudký útok soupeře, ačkoliv to rozhodně nebylo nemožné…
Najdi 5 rozdílů aneb partie posledního kola Brejník – Horák (nebo Horák - Brejník? :-) )
Takže nakonec Martin Horák 5,5 bodu z 9 partií a 14.místo což je super výsledek, rozhodně jsme nic takového nečekali. Postup unikl velmi těsně, ale aspoň je motivace do příštích let :-) Až na 4. a 9. kolo měl Martin v každé partii šance na výhru a i nějaký materiál navíc, odehrál silný turnaj při výkonu 1510 a od 5.ledna se může těšit na své první Elo, které by mělo mít hodnotu (pokud jsem to dobře zadal do kalkulačky) 1429. Výborný turnaj!
Martin Homola 4 body z 9 partií a konečné 40.místo. Také odehrál výsledkově solidní turnaj, ale kdyby nehrál tak rychle a zbrkle, mohlo být bodů ještě výrazně více. To dojem z jeho výkonu hodně kazí, málokdy se totiž zdržel u partie déle než 2 hodiny a tím pádem mu ani samotná účast na takovém turnaji tolik nedá. Každopádně jako mladší ročník bude hrát stejnou kategorii i za rok, tak snad zmoudří a popere se o vyšší příčky :-)
Na závěr chci poděkovat všem spolubydlícím, vedoucím a ještě jednou kuchařce za skvělé zázemí a zařízení všech záležitostí ohledně ubytování a stravování. Takto levný a přitom tak pohodlný turnaj už možná nikdy nezažijeme. Rovněž děkuji pánům Horákovi a Homolovi za odvoz a zároveň bych je chtěl požádat, aby své případné další potomky-šachisty nepojmenovávali stejně – někdy je problém dovolat se toho správného Martina a ani jejich rozlišování v článku není žádný med :-)
Vít Moravec
(fotili Marie Filipová a Petr Havelka)