Tuto neděli proběhl v Kouřimi 2.turnaj základního kola našeho regionu pro postup na červnový Krajský přebor žáků. Naše výprava se sjížděla na místo konání různě dle možností, vyložených Broďáků zase tolik nemáme a tak měl autobusák při ranní cestě, na rozdíl od té odpolední, ještě relativní klid. Nakonec nás dorazilo jedenáct kousků, z toho devět hrálo, protože já se rozhodl netrápit svůj mozek, ale nervy při sledování našich žáků a Vítek Brandejský se cítil maličko společensky unaven a tak přebral roli zasvěceného diváka. Hrálo se ve třech kategoriích, tempem 20 minut pro jednoho plejera na partii, takže klasika, můžeme přejít k průběhu turnaje z pohledu našich hráčů.
Nejvíce zástupců a největší šance jsme měli v nejmladší kategorii, mezi hráči narozenými roku 1999 a mladší. Zvítězil zcela zaslouženě Van Nguyen ze Smíchova, před Karlem Chwistkem z Říčan a Karin Němcovou z Oázy Praha. Mezi šestnácti šachisty dlouho živil naději na stupínek nejvyšší Martin Horák, jenž formálně stále reprezentuje DDM Úvaly, nicméně už přes rok hraje v našich barvách. V 5. kole krásnou partií „z jednoho kusu“ jako jediný vzal celý bod pozdějšímu vítězi Van Nguyenovi ze Smíchova a vypadalo to na útok na zlato. Bohužel možná zapracovala únava (Martin hrál všechny partie, kromě 1.kola, téměř až do vyčerpání všeho času), ubránil sice Chwistkovi z Říčan nekorektní oběť střelce, ale následně nechal ve vazbě dámu a v posledním kole si nepohlídal s dvěma pěšci na víc drtivý útok. Konečné 5.místo neodpovídá kvalitě sehraných partií, opravdu vynikající výkon! 6.místo patřilo obhájci prvenství, Martinu Homolovi. Ten zažil vrchol turnaje v 5. a 6.kole, kdy hrál pozorně a soustředěně a svým nebezpečným protivníkům nedal nejmenší šanci. Takhle bych si představoval všechny partie. Na druhou stranu tu byly i odevzdané body v důsledku neskutečné frekvence tahů za vteřinu proti Novému (přivyhraná věžovka) a zejména v posledním kole, kdy to byla jedna velká blicka se špatným koncem. Dan Bossanyi odehrál svůj standard, spíše bych ho hodnotil směrem k lepšímu. Slabší porazil, silnějším podlehl, i když proti Karin Němcové si nechal dát mat s kvalitou na víc a Chwistkovi podlehl až po dlouhé bitvě v koncovce. Dan u toho přemýšlel, až na poslední kolo nehrál rychle a zbrkle a tak to má být :-). Konečné 9.místo odpovídá. Další dva naše zástupce jsem neměl moc možnost sledovat, protože většinou dohráli zatraceně rychle, tak alespoň telegraficky: 13.Fanda Hrbek, 16.Veronika Homolová, zároveň jakožto ročník 2004 nejmladší účastnice turnaje.
Turnaj starších žáků zcela opanoval jednoznačný favorit Tomáš Skalický ziskem 7/7, přeci jenom by si asi zahrál víc mezi juniory, ale prostě chtěl pohár :-). Druhý dohmátl Jakub Brejcha z Oázy Praha a třetí skončila Pavlína Jará z Brandýsu nad Labem. My měli mezi deseti účastníky dva zástupce, úspěšnější z nich byl Robin Šícha, jehož 5.místo a dosažené výsledky odpovídají papírovým předpokladům. Robin má přesně opačný problém, než jeho mladší kolegové, čas je mnohdy jeho nepřítel, i když je otázka, co je vlastně lepší :-). Druhým naším zástupcem byl Radek Škabroud, jenž teprve svou šachovou kariéru rozjíždí a tak se mu proti zkušenějším soupeřům nesbíraly body zrovna lehko – 10.místo.
Přiznám se, že soutěž juniorů jsem prakticky nesledoval, protože bych musel přejít až na druhý konec haly a na sportovní výkony jsem nebyl patřičně připraven. Takže jen co poznám z výsledků – Zvítězil Martin Postupa z Lysé nad Labem před Vítkem Rosenbaumem ze Zdic a Alešem Drahotou taktéž z Lysé. Nás reprezentoval Honza Fiala a soudě dle 6.místa a partiových výsledků asi nebyl zcela spokojen. Největší událostí tohoto měření sil byl ale bezpochyby návrat velkého šachového jedlíka do turnajového kolotoče, Míry Chaloupky. Míra předvedl, že pravidla nezapomněl a usilovně pracuje na zlepšení formy před dubnovým MČR škol, kam nám pomohl postoupit z krajského kola. Porazil dva konkurenty v dolních patrech tabulky, na hráče 1800+ ještě po dlouhé pauze nestačil :-). Celkově 10.místo ze 12 účastníku je solidní výsledek.
Myslím, že turnaj se vyvedl, vše šlo hladce, hnací motor každého turnaje – bufet, také běžel jako na drátkách a tak jediné, co mohu vytknout je až příliš mnoho cen a sladkostí pro jednoho účastníka. To zapříčinilo, že mladší část naší výpravy udělala z autobusu pojízdnou tržnici a když se do toho přidal se svým cukrovím ještě Míra Chaloupka, tak bylo peklo pro ostatní cestující na světě. Příště je asi donutím sladkosti během jízdy jíst a ne se o ně hádat :-).
Vít Moravec