Holomajzna 2018
V roce 2018 nazrál čas, abychom si přivlastnili zpět ukradenou verzi naší hry v šachy. V roce 2012 nám byl doslova před očima zcizen autorskými právy nechráněný nápad cyklošachu (připomeňte si legendární společenskou hru pro čtyři z autorské dílny Míši Jiráska) a vznikla jednodušší odnož této složité hry, turnaj dvoučlenných dvojic Holomajzna. Rozhodli jsme se jednou provždy ukázat, kde je kolébka obskurních variant šachu. Kdo jiný mohl být nominován do dresu s českobrodským lvíčkem na prsou než současná no. 1 Polabské nížiny skoroFM Martin Horák a mistr světa v cyklošachu (ano, ten titul stále vlastním!) Vít Moravec.
Tato dvojice se Holomajzny poprvé zúčastnila už během prvního ročníku v roce 2012. Tehdy skoro sedmiletý Martin moc bodů neudělal a z bryndzy ho musel tahat zkušenější kolega. V tom se koneckonců mnoho nezměnilo, hehe. He.
Nebudeme si nic namlouvat, s formou si poslední měsíce netykám, a tak jsem měl trochu obavy (ač jsem je veřejně nepřiznal), že to budu možná Martinovi lidově řečeno, anebo spíš řečeno nelidově kazit. Nakonec nám ale turnaj vyšel oběma na jedničku – hráli jsme opravdu moc dobře. Osobně jsem si zahrál pěkně a partie byly celkem kvalitní. Ono tempo 7 minut + 2 sekundy na tah na každé šachovnici není zas taková vražda. Jo jiná to pak je, když se blicají na vteřinách dvě partie současně, ale po většinu času se hraje celkem normálně, akorát řešíte víc problémů najednou. Pro nováčky: při Holomajzně se sedí jakoby do kruhu a každý hráč hraje dvě partie současně proti vedle/šikmo sedícím protihráčům. Spoluhráč tedy sedí naproti. Princip je prostě převzatý z cyklošachu, viz článek.
Klíčové byly dva zápasy s celkově čtvrtou dvojicí Bicek–Hlaváček a vítězným duem Půlpán–Slovák. Zbytkem turnaje jsme propluli snad až nečekaně hladce, i když pár dramatických momentů samozřejmě nastalo. Třeba když Martin dohrával za stavu 1:1 sám proti IM Biolkovi, kterého krásně a čistě od začátku do konce přejel, a Janě Maříkové. Nakonec zvládnul i s malou pomocí hodin vyhrát obě partie a tím i zápas.
Pro zpestření a zasmání nabídnu pár diagramů ze zmiňovaných zápasů. Když jsem psal, že partie byly z mého pohledu celkem kvalitní, tak závěry byly samozřejmě občas chaos. Ale to je celkem pochopitelné, když blicáte dvě partie naráz.
Proti Bickovi s Hlaváčkem jsme měli obrovskou kliku – já měl obě partie úplně řachlé a udělal jsem 1,5 bodu. Podívejte se na závěr partie s Hlaváčkem.
V. Moravec – T. Hlaváček po tahu Se5, ČNT.
Dohrával jsem jen proto, abych soupeře zaměstnal a nenechal ho soustředit pouze na zbylou partii proti Martinovi. Posledním tahem jsem políčil ještě poslední „pastičku“ a soupeř ke své smůle zahrál pěšcem na c2. Vtipné je, že jsem chtěl hrát Sb2, ale když už jsem měl střelce na cestě k tomu poli, všiml jsem si, že mi vlastně černý z napadení neuhnul. Holomajzna.
V. Moravec – T. Hlaváček po tahu Kc3, BNT.
Za stavu 1:1 jsem dohrával sám proti dvěma soupeřům s tím, že na druhé desce jsem se dostal z tlaku a měl figuru navíc. Nabídl jsem tedy s 20 vteřinami remízu a šel se soustředit na uplatnění převahy v druhé koncovce. Malý úkol pro vás, ať jsme interaktivní – je pozice za bílého vyhraná? Je? Tak jak? Není? Nepovídej. Tak co? Řešení se zobrazí při najetí sem.
To byla šťastná zápasová výhra 2,5:1,5, kterou jsme rázně vykročili k medaili, protože tahle dvojka byla hodně nebezpečná.
O zlatu rozhodoval zápas proti dvojici Půlpán–Slovák. A tady jsme měli zas velkou smůlu. Já bez problémů plichtil s Kubou Půlpánem a jasně přehrál Kiliána Slováka a zůstalo to na Martinovi. Ten si bohužel nalezl do matu ve zřejmě snadno remízové koncovce nestejných střelců (i když nějaký jed tam v té blicce určitě je).
J. Půlpán – M. Horák po tahu b4+, BNT.
Postavení střelců je možná jiné, ale duch události je zachycen. Martin se vydal kupředu Ka4 a po… doplňte… Řešení se zobrazí při najetí sem.
Aby toho nebylo málo, tak Martinovi se vymkla i vyhraná druhá partie, takže jsme smolně prohráli 1,5:2,5. Tenhle výsledek rozhodl o zlatu, protože vítězná dvojice na nás v době vzájemného utkání ztrácela dva body a potřebovala vyhrát. Zas ale sportovně musíme uznat, že jsme měli štěstí i smůlu, takže se to tak nějak vyrovnalo. Skončit s obrovským náskokem na druhém místě těsně pod vrcholem je skvělý výsledek. Turnaj samotný byl výborný a doufám, že Říčanští budou v započaté tradici pokračovat.
Vít Moravec