Poslední červnový víkend se tradičně v Sedlčanech konal Krajský přebor mládeže v praktickém šachu do 16 let, z našeho pohledu jednoznačně vrchol sezóny, na kterém jsme toužili ukázat celému kraji, čemu jsme se za ten rok přiučili. Tak trochu jsem doufal, že bychom se letos mohli dočkat nějaké výsledkové bomby, kluci se oproti loňsku výrazně zlepšili, ale chybělo mi nějaké srovnání z jiných turnajů s hráči z krajské špičky a tak jsem byl spíše v napětí, jestli se soupeři nezlepšili třeba víc :-). Konečný výsledek ale předčil všechna má očekávání.
Od nás se zúčastnilo kvarteto hráčů, v kategorii H12 to byli Dan Bossanyi, Martin Homola a Martin Horák, kterému byl těsně před turnajem konečně vyřízen oficiálně přestup, ačkoliv už přes rok a půl u nás hraje. Posledním do party byl v H14 Robin Šícha, jako doprovod se zúčastnili pánové Homola a Horák, stejná úloha připadla tentokrát i mně, holt roky člověk nezastaví (a stejně to bylo letos nějaký silný). Rozhodli jsme se vyrazit už v pátek pozdě odpoledne, kvůli nutné aklimatizaci na jihostředočeské, takřka tropické, podnebí, což se ukázalo jako vynikající volba… Minula noc a ráno už nic nebránilo tradičně spolehlivému hlavnímu organizátorovi Petrovi Havelkovi, aby ze svého maličko chraptícího mikrofonu dal pokyn k provedení prvních tahů.
Předem upozorňuji, že se zde budu takřka výhradně věnovat pro nás nejzajímavější kategorii H12. Ostatní jsem téměř nesledoval, jen jsem občas po očku mrknul, jak si vede Robin ve „čtrnáctkách“. Takže - v „naší“ kategorii se hrálo o 7 postupových míst, což při celkovém počtu 37 účastníků nebyl snadný cíl a byl to právě přehnaný počet hráčů, který mi neustále před začátkem turnaje přihrával na mysl pesimistické myšlenky, protože to znamenalo posunutí potřebné hranice k postupu někam k 5 bodům, což není zrovna málo.
První kola jsou v takovém turnaji, kde je každé zaváhání dvojnásob znát, obzvláště důležitá, nemohu ovšem tvrdit, že by je naši chlapci zvládli nějak s přehledem. Martin Horák sice připsal 2 bezpečné výhry a to i nad prvním vážnějším soupeřem Baboučkem ze Zdic, druhý Martin si ale značně zkomplikoval do té doby s přehledem vedenou partii s Anežkou Vlkovou a zachraňoval se až věčným šachem. Dan se trápil, jak se říká - dítě by chtělo, ale hlava ne, a tak zachraňoval pouze remízu ve druhém kole proti soupeřce, kterou na jiných turnajích porazil už x-krát.
Odpolední kola pak byla z našeho pohledu asi klíčová pro celý pozdější vývoj turnaje. Martin Horák i přes ztrátu pěšce v zahájení až neobyčejně lehce udržel na uzdě jasnou nasazenou jedničku Vreciona a aktivní protihrou v koncovce si vynutil remízu. V dalším kole neuložil svého krále zrovna do sametové peřinky, ale druhý elista ve startovním poli Gruber se opět po Martinově správné aktivní protihře nespokojil s věčným šachem a přepjal strunu. Takže 3,5/4 a dělené 1.místo, obehraná špička, lépe už to nešlo rozehrát! Martin Homola nejprve bezpečně porazil nebezpečného Hosnedla a pak přišla partie proti Jarému, který Martina přehrával, a když už získal nějakého toho pěšce na víc a i výraznou poziční převahu, tak souhlasil s remízou, což si zřejmě při pohledu na konečné pořadí ještě teď vyčítá. Takže nakonec dobře připravená pozice na útok z druhé vlny, 3 body ze 4 partií. Dan po úvodních neúspěších zabral, ve 3.kole dovedl do výhry složitou věžovku a ve 4.partii dostal od soupeřky na přilepšenou remízku, když pohrdla vidličkami se ziskem kvality. 50% z úvodního dne, to byl po tom počátečním trápení velice vítaný zisk… Robin získal po prvním dnu 1 bod za cennou výhru nad boleslavským Gabrielem, který už např. ví, jaké je to postoupit na Mistrovství Čech. Takže po prvním dnu přežila naše výprava některé kritické chvíle a nakonec z toho byl pěkný přísun bodů.
Po těžkých bojích za šachovnicemi jsme se rozhodli provětrat hlavy procházkou po sedlčanském Manhattanu, jejíž vliv na pozdější výkony nebyl ani zpětně dokázán. Cestou jsme napočítali 8 kasín, asi 38 hospod a Jednotu, která měla otevřeno v sobotu jednou za 3 neděle. Hotové Město hazardu, nevím, jak zde mohou normální lidé existovat, i když, prošli jsme pouze onu „hlavní třídu“. Po návratu se kluci zapojili do fotbálku, jenž probíhal na hřišti před hrací budovou. Naši borci výrazně oživili hru, vnesli do hry hostů tolik potřebný pohyb a onu pověstnou českobrodskou chytrost. Úroveň hry nebyla špatná, ale nakonec jsem dal přeci jenom přednost televizi a Mistrovství světa...
V neděli se dohrávala 3 kola a po slibném prvním dnu jsme už začali reálně pomýšlet na postupová místa. Mini duel na dvou šachovnicích proti zástupcům Brandýsa nad Labem zvládli oba Martinové na jedničku, když Homola si poradil celkem bez problémů s Wagnerem a Horák krásně a dokonale čistě přehrál silného Jarého a navrch přidal i pěkný matový útok. Dan v divoké partii ztratil kvalitu, přesto živil při pohledu na soupeřova krále naději na úspěch. Po výměně dam bohužel naděje zhasla. Po pátém kole jsem už věřil, že Martin Horák má postup jistý (ačkoliv se ukázalo, že by 4,5 bodu nakonec asi nestačilo), druhý Martin musel ještě bodík přidat a Dan stále bojoval o svůj cíl, jímž bylo 15.místo.
Předposlední kolo jsme si zase vybrali trochu štěstí. Martin Homola byl už po zahájení hladce prohraný proti překvapení turnaje Kotykovi z Rakovníka, naštěstí si soupeř nevzal přes vazbu figuru, ale obětoval nekorektně věž, což už náš hráč ubránil. Martin Horák měl také nemalé problémy, Balek mu vytvořil slaboučkého „d“ pěšce, kterého si mohl v pozdějším průběhu vzít asi kdykoliv by se mu zachtělo. Naštěstí pro nás se zrovna při braní tohoto pika přepočítal a přišel o figuru a později i o celou partii. Dan se opět dotáhl na 50% po výhře nad Paukertem, zákrok to byl rychlý a bez větších komplikací. Robin v H14 na úvod dne rychle prohrál a pak si vybral kolo volna, takže druhý bod v turnaji.
Už před posledním kolem jsme tedy věděli, že budeme mít na podzim v Harrachově hned 2 zástupce, teď byly ve hře ještě medaile, jejichž dosažení by se před začátkem turnaje rovnalo dokonalé senzaci. Měli jsme vlastně titul krajského přeborníka ve vlastních rukou, protože stačilo, aby Martin Horák udělal víc bodů, než Vrecion, který hrál s Martinem Homolou, takže si mohli kluci navzájem i pomoci. Nebylo navíc vyloučené, že celý turnaj vyhraje právě druhý Martin… Bohužel, Martin Horák hned v zahájení jednotahově nastavil figuru a takovou výhodu už Vystrčil nepustil. Nechci žehrat na nějakou smůlu, protože ta o nás během turnaje ani nezavadila a tak jsme si museli slabší chvilky také vybrat. Martin Homola věděl, že mu remíza asi bude stačit k bronzu, ale bohužel pro něj nevydržel hrát s Vrecionem dostatečně dlouho bez ztráty materiálu, takže po výsledku na vedlejší šachovnici už soupeř o remíze, která by mu i tak zajišťovala titul, asi ani nepřemýšlel. Když už se 2 volní spojení pěšci na víc hnali za proměnou, tak zkusil náš hráč ještě zakouzlit, nechal stát věž, soupeř po ní skočil a dostal na druhé straně šachovnice věčňák… Bylo by jistě veselo, kdyby se podařilo získat šokující titul pro našeho zástupce, ale to už bychom chtěli asi moc a navíc musím sportovně přiznat, že vítězný Vrecion získal 1. příčku zcela zaslouženě. Dan končil své účinkování v turnaji proti Baboučkovi a se silným soupeřem dlouho mohl pomýšlet v koncovce možná i na vítězství. Pozice dospěla do remízové věžovky, ve které ale nakonec přišla chybka a také porážka. Tohoto výsledku je škoda, na druhou stranu jsem rád, že se solidním soupeřem neměl Dan během partie větší problém. Robin zakončil rychlou remízkou a tak si během druhého dne vlastně ani moc nezahrál.
Oba Martinové tak získali 5,5/7 a čekalo se, jestli to bude stačit na 1, nebo 2 medaile, protože jediný, kdo mohl narušit idylku, byl Jarý, jelikož další 5,5- bodový hráč Vystrčil měl hodně špatné pomocné hodnocení. A jak už asi dobře víte, vzoreček pana Buchholze nám byl dokonale nakloněn a tak jsme se na osmém ročníku Krajského přeboru mládeže v praktickém šachu dočkali prvních 2 medailí pro náš oddíl z této akce v historii!
Suma sumárum, 2.místo Martina Horáka a 3.místo Martina Homoly hovoří za vše, oba dva hráli pomalu (což mile překvapilo zejména u druhého jmenovaného) a také bez výraznějších chyb. U Martina Horáka si dokonce troufnu tvrdit, že ani v jedné partii nepotřeboval nějaké nelidské štěstí k záchraně pozice, či k dosažení vítězství, jednalo se vždy o přesvědčivé výkony (včetně porážky :-)). Dan Bossanyi obsadil 23.místo s 3/7, což je sice horší než loni, ale úroveň hry se dost zvedla (na loňském ročníku vyhrál dvakrát s dámou míň, což si však jmenovaný už nepamatuje a tak mi to nemohl ani při zpáteční cestě věřit :-)). Svůj cíl si sice nesplnil, ale smutnit rozhodně nemusí, v konkurenci nejlepších šachistů kraje se nejedná o špatný výsledek, jen by to ještě chtělo občas zpomalit hru. Robin Šícha to měl v H14 velice těžké, konečných 2,5/7 je výsledek v rámci jeho možností. Zejména první den sehrál několik poměrně dlouhých partií, kde se lámal chleba až v závěru a po dlouhém boji.
Bylo zajímavé sledovat, jak si postupem času začínali všímat našich chlapců čím dál tím více zástupci z jiných oddílů. Nejednou jsem já, nebo další členové naší výpravy, zaslechli pochvalná slova na adresu našich hráčů, nebo podivování, o koho že se to na té špici jedná. Je pravda, že jsme malý oddíl, na krajské úrovni nijak zvlášť známý nějakými úspěchy z poslední doby, a tak tento výsledek budí pozornost. Snad se neztratíme ani na Mistrovství Čech.
Vít Moravec