Sokol Český Brod A (Regionální přebor C 2013/2014)

kola: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný

1. kolo, 20.10.2013, Dobrovice

ŠK Města Dobrovice "D"   Sokol Český Brod
Chmelík Ladislav (Z) 1807 ½ - ½ 2176 Moravec Vít (Z, H)
Šoltys Roman (Z) 1726 ½ - ½ 2058 Koudelka Ivan (Z)
Šelder Jan (Z, H) 1787 0 - 1 1926 Koller Martin (Z)
Rastočný Josef ml. (Z) 1605 0 - 1 1827 Horák Martin (Z)
Kudrna Miroslav (Z, H) 1549 0 - 1 1849 Čermák Jan (Z)
Rastočný Josef st. 1491 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Holub Antonín 1338 0 - 1 1830 Chybný Zdeněk
Šulc Jakub 1250 0 - 1 1808 Šimek Václav (H)
  1 : 7  

 

„Zbytečně“ vysoká výhra není nic oproti partii na 1.

První kolo v naší must-win sezóně se Áčko střetlo s papírově nejslabším týmem soutěžě – Dobrovicemi D.
Jako první velice rychle otevřel skóre Martin Horák v partii mladíků s Rastočným mladším, když za pomoci gambitové varianty franocuzské (1.e4 e6 2.Jf3 d5 3.e5 c5 4.b4) spustil útok na královském křídle. Obranu jeho soupeře nelze nazvat jako nejkvalitnější, a tak z toho byla rychlá výhra. Martin má v této variantě prý velké úspěchy a jsem si jistý, že pokud v tomto trendu bude pokračovat, tak si toto zahájení vyslouží jméno Horákova varinta (vždyť jsem v ní prohrál s Martinem i já) :-) . 0 - 1
Dále dohrává kapitán Koudelka. Získává ve Francouzské výhodu a ještě velice dlouho mohl pasivně stojícího soupeře trápit a dost možná i vyhrát? Ale po zhlédnutí partií spoluhráčů shledal, že stojíme takřka všude lépe, a tak pravděpodobně z pragmatických důvodů přijímá remízu. 0,5 – 1,5
Rozuzlila se i partie pana Chybného, když v zavřené sicilské hraje jeho soupeř až příliš rychle, zatímco náš hráč rozvážnou hrou nejdříve posbírá několik pěšců a poté i figuru. 0,5 – 2,5
Do vítězného konce zvládá dovést partii i pan Šimek, hrající na své poměry relativně pomalu. Již brzy získává nějaké pěšce a poté už jen stačí uplatnit svůj materiál a dovést pěšce do dámy, což se i daří. 0,5 – 3,5
Poté dohrávám já. Docela se mi povedlo zahájení, když černými v Najdorfovi rychle zvládám provést průlom d5, a tím i možná získávám mírnou iniciativu. Trochu se jen obávám toho, že je pozice až příliš plochá, že se mi stejně výhodu nepodaří prosadit. Naštěstí přichází chyba – zisk pěšce s výměnou dam a tím i přechodem do takřka beznadějné koncovky. Soupeř se ale rozhodl dokonce pro ještě horší verzi – bez výměny dam, ale zato se ztrátou figury. Brzy ale zjišťuje, že to nemá smysl, a rezignuje. 0,5 – 4,5
Pan Urban, dle jeho vlastních slov, i s pomocí soupeře vítězí. Rastočný starší si v mírně pochybné variantě sicilské počíná až přespříliš pomalu. A tak náš hráč zvládá „v klidu“ připravit úspěšný útok na krále. 0,5 – 5,5
Dino Koller v nesmírně zajímavé partii, ve které je vidět i neobvyklý obrazec čtverce z jezdců

, postupně přehrává svého soupeře, který ale partii ve špatné pozici až příliš rychle ukončuje díky hrubce. 0,5 – 6,5
Nyní to „nejlepší“ na konec J . Vítek Moravec remizuje se slabším soupeřem a nazývá tuto partii, o které mluvil jen v superlativem (těch negativních), jako svou nejhorší za posledních deset let. Dále pokračoval tím, že v partii vůbec nic neviděl a že ho soupeř asi pětkrát přepočítal (Snažili jsme se jej uklidnit tím, že on stejně nikdy nic nevidí…). Takovéto vyjadřování my u něj přijde naprosto typické, a i přesto, že jej znám již nějaký ten pátek, stále netuším, zda to myslí vážně, nebo se jen snaží nějakým způsobem okořenit diskuzi? Neboť mluvení o svých partiích v superlativech je u něj opravdu na denním pořádku (jedním příkladem může být partie z loňských Říčan, kdy k partii tvrdil, že takhle skvěle ještě nikdy nehrál – viděl prý všechno a vytvářel nevídané plány. Paradoxní na tom všem bylo, že partie skončila remízou…). K „Moravcovské dialektice“ patří také různé řečnické triky a způsoby, jak vyjít z diskuze jako ten správný, morálně dobrý a podobně – viz také Branďákova poznámka: „Spoléhal jsem zejména na fakt, že slovo uspěje je široký pojem, a moravcovsky si ho vysvětlím po turnaji tak, že nakonec nic psát nebudu“), jednou o tom možná napíši román, nebo nějaké „vědecké“ pojednání :-) . 1 - 7

Jan Čermák

Článek Dobrovic na dobrovických stránkách (od L. Chmelíka)

 

2. kolo, 10.11.2013, Český Brod

Sokol Český Brod   TJ AŠ Mladá Boleslav "B"
Moravec Vít (Z, H) 2176 1 - 0 1846 Ulrich David (Z)
Koudelka Ivan (Z) 2058 0 - 1 1918 Šmejkal Josef (Z, V)
Bednařík Radovan (Z) 1968 0 - 1 1850 Řezáč Jindřich (Z, V)
Koller Martin (Z) 1926 1 - 0 1883 Frolek Pavel (Z)
Horák Martin (Z) 1827 1 - 0 1603 Štochmal Dušan (Z)
Čermák Jan (Z) 1849 1 - 0 1451 Gabriel Patrik
Urban Miroslav (Z) 1871 1 - 0 1309 Hataj Tomáš
Čejkovský Petr 1833 1 - 0 1299 Eliáš Jakub
  6 : 2  

 

3. kolo, 24.11.2013, Kutná Hora

Sparta Kutná Hora "B"   Sokol Český Brod
Vokolek Jaroslav (Z) 1925 0 - 1 2176 Moravec Vít (Z, H)
Vocilka Jiří (Z) 1871 ½ - ½ 2058 Koudelka Ivan (Z)
Mráz Zdeněk (Z) 1863 0 - 1 1926 Koller Martin (Z)
Novotný Roman (Z) 1807 0 - 1 1827 Horák Martin (Z)
Jílek Vladimír (Z) 1659 0 - 1 1849 Čermák Jan (Z)
Stehlík Jiří 1754 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Lajsek Tomáš 1663 ½ - ½ 1830 Chybný Zdeněk
Jelínek Václav 1679 0 - 1 1808 Šimek Václav (H)
  1 : 7  

 

Chutná Hora

Možná maličko ve stínu nedávno skončeného boje o titul mistra světa mezi Anandem a Carlsenem dnes pokračoval Regionální přebor svým třetím kolem. Jelikož v Kutné Hoře hraji druhou ligu, už pár dní před úvodním hvizdem jsem posílal varování na všechny světové strany (tedy doleva, doprava, nahoru i dolů), že nás nečeká v hrací místnosti žádná karibská pláž. Předpokládal jsem, že se budeme o vítězství pořádně klepat, a to doslova. Jaké pak bylo mé překvapení, když nás na místě čekala krásně vytopená místnost, nikoliv vodou, nýbrž teplem. Skutečně jsem byl šokován, protože pamatuji i zápasy, kdy se přímo v hrací místnosti objevil drobný Snížek!

Ten ale tentokrát nedorazil, domácím chyběli i další hráči ze základní sestavy, a tak jsme už po dobré hodince hry mohli pozorovat lehký náběh na výsledek typu 0:8 či 1:7. Jako první jsem dohrál já. Soupeř udělal v zahájení nepřesnost a já vzpomínal, jak jsem to tenkrát vlastně analyzoval, když mi to někdo zahrál prvně. Asi jsem si nevzpomněl, ale výsledkem byla technicky vyhraná koncovka těžkých figur, se kterou jsem si poradil. Nato zvítězil Šimek, jenž byl údajně ohrožován na zdraví, snad ho mohl stihnout i trest nejvyšší – prohra. Něco se však stalo a vedli jsme 2:0. Následovala poklidná fáze utkání, ve které v plus minus vyrovnaných pozicích uzavřeli smír Koudelka a Chybný – u obou se hrála ta či ona odnož Sicilky. Náš kapitán snad stál opticky aktivněji, ale soupeř postavil pevnou hráz a nebylo kudy z nudy. V poločase 1:3 z pohledu domácích, snad jsme nebyli u konce s dechem?

Trn z paty nám definitivně vytrhnul – byl-li tam nějaký – až historicky nejlepší střelec naší fotbalové reprezentace Martin „Dino“ Koller alias „Góller“. Podobně jako Honzu Kollera na zaleném pažitu, i Martina zdobí především hra hlavou. Po poziční oběti pěšce v zahájení (tipnul bych nějaký gambit, ale autor tohoto skvostu volil takto vznešená slova) přišlo sbírání plodů, které vrcholilo neuvěřitelným vcítěním do pozice a odhalením i té nejposlednější a nejtitěrnější nuance na šachovém plátně.

Mráz–Koller po 27…Df5!

Tzv. diagram na přání. Upřímně ale musím napsat, že tah Df5 má svůj půvab – bílá dáma drží obranu pohromadě a jejím odstraněním získá černý rozhodující tlak na slabé pěšce. Hodnota tohoto rozhodnutí tkví v překonání nechuti k vytvoření odpudivého dvojpěšce na „f“ sloupci. Černý zanedlouho zvítězil.

Pěkně si poradil s extrémně pasivní hrou (hraničící až s extremismem) Miroslav Urban na šestém prkně. Tato partie by se klidně mohla předvádět dětem, téma „Proč dělat rošádu, vyvíjet figury a nehrát francouzskou“. Smekám pomyslný turban!

Urban–Stehlík po 22…Sa3

23. cxd5! Kvalita nekvalita, hraje se na krále. 23…Sxc1 24.Vxc1 Da5 25.dxe6 fxe6 26.Jxe6 +- Rozdíl v aktivitě a souhře figur je obrovský. Zbytek už jsou šachy radosti. 26…Ke7 27.Jc5 Jxc5 28.Sxc5+ Kf7 29.Sc4+ Se6 30.Sxe6+ Kxe6 STOP: Kdo si chce potrénovat propočet, nechť dál nečte. Na šachovnici máme vynucené maty. Řešení z partie.

Tři body byly jisté, teď už šlo jen o individuální statistiky a celkové skóre. Martin Horák potvrdil dobrou formu z posledních dní, ve složité a divoké partii se orientoval lépe než soupeř a zaslouženě zavěsil – sice to bylo pouze za jeden bod, ale alespoň byl poctivý. (Na vysvětlenou – Martin se v pátek chlubil, že o tělocviku během basketbalu hodil hned několik trojek, i když to nikdy vlastně nebylo za trojkovou čárou. Dodnes to nechápu.)

Horák–Novotný 28…f6

Pozice černého je už v troskách, přesto je potřeba jednat rázně, jinak by mohly dáma s věži ztropit neplechu po „h“ sloupci. 29.e5 Kf7 30.Vf1 Va6 Zamyslete se nad vítězným plánem bílého, určitě jich je víc. Řešení z partie.

A na závěr enfant terrible českobrodského šachu Čenda „Čermág“ (děsí mě podobnost se jménem „Mágnus“ Carlsen). Náš nejstarší talent opět ukázal, že se nenechá zařadit do žádné černobílé škatulky – zvolil bezrošádový styl hry, tedy typický výstřelek postmoderní šachové dekadence. Soupeře jasně přehrál, získal figuru a pak jsme si počkali hodinu, než to svému sokovi vysvětlil.

Jílek–Čermák po 19.Sf3

Černý na tahu vyhraje. Řešení z partie.

Budu se opakovat, ale další vítězství 7:1 značí, že jsme výjimeční. Přinejmenším do dalšího zápasu, protože 8. 12. 2013 od 9.00 hostíme ve šlágru sezóny hvězdami napěchovaný Kolín C. A to bude, řeknu vám, to bude zápas, na který se bude vzpomínat tak dlouho, dokud nám to skleróza dovolí. A to není špatné.

(Omlouvám se, že jsou diagramy z pohledu černého – viděl jsem to asi příliš černě a teď už se mi to nechce opravovat.)

Vít Moravec

 

4. kolo, 08.12.2013, Český Brod

Sokol Český Brod   Sokol Kolín "C"
Moravec Vít (Z, H) 2176 1 - 0 2131 Vesecký Martin (Z)
Koudelka Ivan (Z) 2058 1 - 0 2096 Souček Milan (Z)
Koller Martin (Z) 1926 0 - 1 2050 Michálek František (Z, V)
Horák Martin (Z) 1827 ½ - ½ 2031 Stehlík Jiří (Z, V)
Čermák Jan (Z) 1849 0 - 1 2018 Hála Viktor (Z)
Urban Miroslav (Z) 1871 0 - 1 1946 Gabriel Jan (Z, V)
Chybný Zdeněk 1830 ½ - ½ 1873 Franc Lubor (Z)
Šimek Václav (H) 1808 0 - 1 1890 Vlasák Jiří (Z)
  3 : 5  

 

Zasloužená prohra

Myslím, že k nadpisu není co dodat.

Vítek Moravec někde v průběhu výměn v rámci střední hry uzmul pěšce. Nevím, jestli šlo o oběť, přehlédnutí nebo prostě logický důsledek hry. Každopádně Vítek nezaváhal a zasmečoval.

Pan Koudelka si posledně stěžoval na svoji špatnou formu, což se ovšem v této partii nepotvrdilo. Po typovém úderu ve skotské s Dh4 a Sc5 se soupeř na dlouhou dobu zamyslel a po chvíli už měl na hodinách hodinu míň. Nato domácí borec přitlačil, obětoval pěšce a partii zakončil útokem na krále.
Za tohoto skóre jsme optimisticky hleděli do budoucnosti, ve které ale následovaly tři prohry.

Šimkovu partii jsem moc neviděl, akorát někde ztratil figuru a po chvíli i vzdal. Příliš k vidění toho nebylo ani v partii Franc-Chybný, oba soupeři se brzy dohodli na remíze.

Pan Urban hrál černými a v pozici nápadně podobné Marschallovi donutil svého soupeře k zamyšlení. Bohužel jeho soupeři dlouhé přemýšlení prospělo a díky pozičním slabinám a jezdci na f5 partii dovedl k výhře.

Čenda hrál nějaký mix české obrany a Philidora, což jsou velmi zrádné a netypické pozice, kde je velmi obtížné vymyslet účinný plán hry, a i když má bílý více prostoru, musí hrát přesné a konkrétní tahy. To se Čendovi bohužel nepovedlo, jeho slibně vypadající útok na krále nebyl dotažen, naopak soupeř se dokázal prosadit na druhém křídle.

Inu.. tak jsme tedy o bod prohrávali. Martin Horák měl vedle mě pěšce míň a vypadalo to, že se zrovna při tvoření remízy nenudí. Abychom měli aspoň remízu, tak jsem musel bílými vyhrát, což se mi ovšem nepodařilo, neboť jsem podal snad jeden z nejhorších výkonů ve svém životě, když jsem se z pozice, která by se dala označit jako „téměř vyhraná“ nebo „velmi lepší,“ dostal do tupě remízové pozice, kterou jsem pak po oběti pěšce (ve snaze vyhnout se remíze), odmítnutí dvou remíz soupeře a několika vynucených remízách nakonec prohrál. Útěchou nám mohlo být, že to aspoň Martin Horák vedle mě zremizoval.

I co naplat. Soupeři po zásluze vyhráli, protože byli v zápase lepší. Otázkou ovšem je, jestli museli vyhrát, respektive, jestli jsme nemohli klást daleko větší odpor. Napadli mě k tomu dvě připomínky.

Za prvé je asi někde problém, když ani k rozhodující partii sezóny nedokážeme nastoupit v základní sestavě.

Navíc se u některých hráčů včetně mě možná vyvinul jakýsi syndrom neporazitelnosti, který se u hráče jakéhokoli sportu automaticky vyvine, když pořád vyhrává. Zkrátka si začne myslet, že vyhrává díky své genialitě, přestane vnímat pozici objektivně, jeho pozornost se otupí atd.

Co naplat? Je třeba se oklepat a bojovat dál. Tímto bych rád popřál všem hezké svátky, šťastný Nový rok a ať se Vám v příštím roce po šachové stránce daří.

Martin Koller

 

5. kolo, 12.01.2014, Nymburk

TJ Sokol Nymburk "B"   Sokol Český Brod
Tesař Patrik (Z) 1814 0 - 1 2176 Moravec Vít (Z, H)
Dlouhý Ondřej (Z, V) 1990 1 - 0 2058 Koudelka Ivan (Z)
Všetečka Jiří (Z) 1752 0 - 1 1849 Čermák Jan (Z)
Zima Tomáš (Z) 1791 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Misař Aleš 1627 0 - 1 1830 Chybný Zdeněk
Hučík Lukáš 1532 1 - 0 1808 Šimek Václav (H)
Hanuš Karel 1562 0 - 1 1535 Saur Miroslav
Škrabánková Martina 1378 ½ - ½ 1297 Čihák Jiří
  :  

 

Vyhráli jsme a máme tři body

Ještě neuběhlo ani pět týdnů od osudné porážky s Kolínem, a už jsme byli nuceni, stále ještě s pověstnou dekou na hřbetech, nastoupit k dalšímu utkání Regionálního přeboru C. A měl to být zábavnější výlet, než se před sezónou předpokládalo – listina zraněných hráčů nám povážlivě nabobtnala a fanoušci neskrývali zděšení. Ne tak kapitán, jenž bravurně odhadl momentální rozpoložení a formu náhradníků a nasadil dvě překvapivá jména do sestavy. Jak se později ukázalo, právě tito dva hráči jako první vnesli klid na naše figurky.

Zápas začal komickou vložkou ve stylu kabaretní revue. Dobrých patnáct minut jsme pohřešovali jednu ze svých opor – podařilo se nám totiž zamknout v autě pana Koudelku, jenž si toho během svého telefonátu nevšiml. Po vyřízení hovoru se snažil dostat ven, ale stroj se vzepřel a nechtěl pustit. Nakonec to náš kapitán vyřešil jako mistr úniků Harry Houdini – zaťukal na okénko a někdo mu otevřel. Dramatický okamžik.

Jediná remíza proběhla v souboji na osmé šachovnici – korektní smír a spolehlivý výkon Jiřího Čiháka, který už pamatuje v dresu Áčka i chvilky nekončící slávy, stačí připomenout jeho fenomenální remízu proti týmu Jawa Brodce z 27. února 2005 (dobře si tu partii pamatuji, byl to můj druhý zápas za Áčko v životě): soupeř Marcel Babczynski, Elo 2012.

Jsem velmi rád za vítězství pana Saura, který tak dokázal, že umí zahrát lépe, než si sám připouští. Partii sice nerozehrál nejšťastněji, ale soupeř se zamotal ve vlastních kličkách a náš hráč ho jednoduše přepočítal. Závěrečná koncovka tří pěšců a střelce proti čtyřem pěšcům ještě vyžadovala určitou techniku, ale tohle už v Českém Brodě umíme. „Náhradníci“ tak 1,5 ze 2!

Nevedlo se naopak kapitánu Koudelkovi. Ten se dle vlastních slov přehmátl a dal si skotskou, ačkoliv to neměl v plánu (míněno zahájení). Vznikla ostrá pozice, v níž soupeř vyřešil obtíže s vývinem a postupně uplatnil získanou převahu.

A bylo ještě hůř – Václav Šimek na šesté prkenici nezvolil nejlepší plán a v oboustranné časovce se dostal pod silný tlak soupeře. Těsně před rozuzlením útoku navíc napršel našemu reprezentantovi čas, což nymburský mladík úspěšně zareklamoval. Prohrávali jsme 1,5:2,5 a opět jsme museli dokazovat, jací jsme neuvěřitelní bojovníci.

Pan Chybný si s Alešem Misařem vysloveně padli do noty – oba hráli velmi rozvážně, nechtěli se nechat vybláznit atmosférou zápasu a frenetickým davem (pan Vinecký). Předseda našeho spolku uzmul dvě figury za věž a zbytek už byla malá násobilka. Od té doby, co obdržel za mimořádný přínos českému šachu dceru Salo Flohra (a zaslouženě!), je za šachovnicí k nezastavení.

Čenda tentokrát nezvolil žádnou výstřednost a spokojil se s rovnou pozicí. Postupem času (a pěšců) ji začal křivit, což dobře ladilo s jeho křivou povahou, a tak není divu, že mu figurky na plátně doslova ožily. Pak už stačí přidat sem tam nějakou tu vopičku a ono se to povede.

Všetečka–Čermák po 42.Jb3, ČNT.

Černý na tahu vyhraje. Řešení z partie.

Dobrodružnou partičku zplodili hráči Urban a Zima. Oba útočili, až se za břicho popadali. Zajímavé je, že se poměrně dlouho hrálo se třemi dámami na šachovnici, pozice ale nebyla tak jednoduchá – večerní domovní prohlídka dokonce odhalila věčný šach, kolem nějž domácí borec prošel. Každopádně jsme si i zde připsali celý bod, což nám vyneslo jistotu zápasového vítězství.

Urban–Zima po 29…Ke8, BNT.

Dochoval se dobový písemný záznam samotného autora tohoto skvostu: „Ve 30. tahu jsem zavrhl věčňák Dc8, sundal si svetr a správně dobral střelce.“ Nebudeme si na nic hrát, Regionální přebor už se často vyhrává za šachovnicí, nikoliv na ní

Urban–Zima po 48…Dh3, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. V partii se stalo 49.h8 (D) Dxg3+ 50.Kh6? (Kh5 +-) 50…Dh4+ 51.Kg6 Dxe4+ 52.Kf7 a nyní by po Je5+ měl černý věčný šach! Je to tak neuvěřitelné, že vám to ani nedokážu vysvětlit, prostě si to kdyžtak projeďte s počítačem :-) Stalo se však 52…Df5+ 53.Kg8 +- atd. Řešení.

No a blbec na konec jsem já – místo toho, abych kolem třicátého tahu zvolil jedno z dvaatřiceti vítězných pokračování, zahrál jsem po povrchním propočtu výměnu dam, po které jsem si záhy uvědomil, že sice držím všechny poziční trumfy v rukou, ale do bílé pevnosti se nedostanu. Avšak soupeř s vidinou stále ještě malé naděje na zápasový bod (i když pan Urban už začínal z věčných šachů soupeře pomalu unikat) se rozhodl zahrát týmově a pozici v poslední možný moment otevřel. Získal sice pěšce, ale aktivita mého krále a věže byla dostatečná, a tak jsem se stále snažil o výhru. Je mi jen záhadou, proč pak soupeř zalezl do pasivity a nesnažil se o aktivní hru, která by mu půlbod přinesla. Možná by bylo lepší příště radši hrát šachy, a ne jen nabízet remízy ;-) Inu, jak se do lesa volá, až se ucho utrhne… (Omlouvám se za dlouhý popis vlastní partie, obvykle se snažím o přesný opak, ale do kostela už to nestihnu a potřeboval jsem se vyzpovídat.)

Proti notně oslabenému soupeři jsme to dokázali – 5,5:2,5. Třikrát hurá!

Vít Moravec

Článek Nymburka na nymburských stránkách (od A. Misaře)

 

6. kolo, 26.01.2014, Český Brod

Sokol Český Brod   TJ Slavoj Čáslav
Moravec Vít (Z, H) 2176 1 - 0 2003 Novák Jiří (Z, H)
Koudelka Ivan (Z) 2058 ½ - ½ 1987 Poborský Josef (Z)
Bednařík Radovan (Z) 1968 1 - 0 1737 Berger Tomáš (Z)
Čermák Jan (Z) 1849 1 - 0 1675 Švadlenka Miloslav (Z)
Urban Miroslav (Z) 1871 1 - 0 1668 Kořínek Luboš (Z)
Čejkovský Petr 1833 1 - 0 1459 Vanc Vladimír (Z)
Chybný Zdeněk 1830 1 - 0 1525 Výborný Václav
Brandejský Vít 1609 1 - 0 1000 Němeček Václav
  : ½  

 

Áčko Čáslaví vysoké vítězství

Tuhé mrazy dorazily i na Českobrodsko, a opět v lednu – to už nebude náhoda. Ačkoli jsem zde vyrostl a mám jako všichni místní pořádně tuhý kořínek, při cestě na zápas jsem se o vítězství pořádně klepal, nebudu vám lhát. Míjel jsem mrtvá těla zmrzlých chodců, kteří neměli takové štěstí v souboji s nemilosrdnou přírodou. Jeden z těch nešťastníků ještě mluvil a prosil o pomoc, ale stačil jsem mu už pouze vybrat peněženku. Zubatá nečeká… Takové to tu je.

A dobře to věděli i naši hosté z Čáslavi. Poslední zápas s tímto soupeřem, kterého jsem se zúčastnil, vešel zlatým písmem do kroniky našeho oddílu – v mladíky prošpikované sestavě jsme tehdy obrali dlouholetého suveréna Regionální soutěže o všechny body v památném boji, při němž doslova tuhla krev v žilách. Přes Vánoce v klubovně nikdo nepřiložil ani polínko, a tak se stalo, že při začátku střetnutí se pohybovala rtuť kolem bodu mrazu – a teď nepřeháním, maximální hodnota se vyšplhala v průběhu někam k pětce. Pára od úst na fotografiích způsobila řadu nedorozumění, marně jsem doma v breku vysvětloval rodičům a vařečce, že u partie nekouříme. Pro zajímavost bych s trochou nostalgie přepsal výsledky na šachovnicích, pak už se vrhneme na dnešní souboj, o osm let později.

Sokol Český Brod B – Slavoj Čáslav A 3:2

Moravec (1444) – Kořínek (1634) 1:0
Hovorka (1384) – Švadlenka (1712) 1/2
Brandejský (1250) – Král (1521) 0:1
Píša P. (1633) – Vanc (1421) 1/2
Tůma (1250) – Breth (1618) 1:0

Čáslavští mají soupisku prošpikovanou známými jmény – hokejovou formaci ostrostřelců Výborný–Reichel–Král doplňuje takřka kompletní bývalá reprezentační fotbalová záloha Poborský–Němeček–Berger. Nezapomínejme ani na dlouholetou českou tenisovou jedničku Jiřího Nováka. My svého Kollera tentokrát nechali doma, přesto jsme šachovnice doslova ovládli. Až jsem měl chvílemi obavu, aby se hosté opět nedostali do křížku se zákonem, jako se tomu stalo po minulém kole, po němž byli obviněni vedoucím soutěže ze lži, falše, pomluvy a přetvářky. Tentokrát by působil nevěrohodně výsledek 8:0, toho jsme se ale nakonec nedočkali…

Po dvou hodinách jsme vedli 2:0 – takřka shodně jsme zakončili své partie já s panem Chybným. Zatímco mně udělal soupeř pod tlakem hrubku a dovolil mi stvořit diagram (říkejte mi třeba Stvořitel), pan Chybný obyčejně soupeře prekabátil a uzmul mu figuru zadarmo. To samé se v drobné taktické přestřelce povedlo i Radku Bednaříkovi a bylo to už 3:0. Velký návrat a sportovní příběh zatím prožívá naše bývalá (a snad i budoucí) opora Petr Čejkovský. Svého protivníka černými postupně zatlačil na královském křídle, až už bylo jasné, že se bílý král z kleští nedostane.

Moravec–Novák po 18… Jd5, BNT.

Bílý na tahu vyhraje. Řešení z partie.

Nemohu mezi řečí nezmínit zajímavý taktický prvek z dílny hostujícího celku. Hned dva jejich hráči převážnou část partie u stolu stáli. To je samozřejmě fyzicky velmi náročný, silový styl hry, šachista se to snaží takříkajíc urvat vůlí. Druhým vysvětlením může být vyjádření duševního postoje postojem skutečným, a sice podpora projektu Stand up, speak up, jenž je proti rasismu na stadionech.

Vraťme se ke hře. Zápasové vítězství nám definitivně zajistilo překvapivé jméno v naší nominaci – Branďák se opět oblékl do dresu s českobrodským lvíčkem na prsou ve tvaru A a dokázal, že i po zjištění, že partiář je majetkem vedoucího soutěže (a má tedy doma plno kradeného papíru!), dokáže se od těchto vnějších vlivů oprostit a argumentovat především na šachovnici – věžovka, technika á la Rubinstein, 5:0. Chlév na šachovnici jsme mohli spatřit u Miroslava Urbana, upřímně řečeno si nejsem úplně jistý, že bylo vše pod plnou kontrolou – v jeden moment si snad mohl soupeř uchovat kvalitu? (i když by tam snad byla kompenzace) Třeba se nám ozve sám aktér partie, to by byla pro náš web obrovská čest! Každopádně 6:0. Další dílek do mozaiky přidal Čenda Čermák, jenž si vzal pěšce, ubránil nápor bílých figur a slavně zvítězil. Navíc si doslova vytrucoval diagram v tomto článku pod výhružkou, že mi jinak nevrátí peněžní dluh. Samozřejmě jsem ho mohl lehce zmlátit a vzít si i víc, ale jsem povahy nenásilné, a tak jsem souhlasil.

Švadlenka–Čermák po 42.Ke4, ČNT.

Černý na tahu vyhraje. Řešení z partie.

Co k diagramu dodat? Snad jen, že tímto skvostem Čenda usiluje o zařazení pojmu „napadnutí věže“ do lexikonu taktických hrozeb mezi hesla typu vazba, dvojí úder, odtažný šach apod.

Bylo to 7:0 a poprvé v životě jsem mohl být svědkem kanára v osmičlenných družstvech. Tedy poprvé – jednou jsme ještě v KP dostali kanára v Kolíně, ale snažím se tu vzpomínku vytěsnit… Pan Koudelka sice nabízel v průběhu partie remízu, ale byl to spíš on, kdo tvořil hru. Na konci už bojoval i za historický výsledek, bohužel ale minul přechod do vyhraných verzí koncovky, až si zvolil remízovou věžovku. Škoda, ale asi ještě na kanárka nenastala správná doba.

V zápase jsme byli favoriti, což se potvrdilo. Netřeba to s chválou přehánět, na druhou stranu si ale přece nebudeme nadávat. Za čtrnáct dní DobroviCé!

Vít Moravec

 

7. kolo, 09.02.2014, Dobrovice

ŠK Města Dobrovice "C"   Sokol Český Brod
Kastner Jan (Z, H) 1907 0 - 1 2176 Moravec Vít (Z, H)
Suchý František (Z) 1838 ½ - ½ 2058 Koudelka Ivan (Z)
Kullač Pavol (Z) 1610 1 - 0 1968 Bednařík Radovan (Z)
Masák Jan (Z) 1521 0 - 1 1827 Horák Martin (Z)
Jech Miloš 1585 0 - 1 1849 Čermák Jan (Z)
Jiskra Lubomír 1343 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Seibt Josef 1567 0 - 1 1799 Šedivý Ondřej
Klimo Karel 1506 0 - 1 1609 Brandejský Vít
  :  

 

Vítězství s příchutí smrti

Dnes 9.2. zavítalo naše A družstvo do Dobrovice, vytáhl jsem si černýho Petra, a proto píšu článek. Chtěl bych se omluvit všem, kteří holdují kvalitní novinařině.

Sestava na zápas se měnila několikrát a konečná byla známa až v sobotu. Jelikož bylo Áčko nuceno nasadit několik náhradníků, znamenalo to, že naše Béčko se pobaví doma s říčanským F. Nakonec se jim povedlo nastoupit v osmi, což lze považovat za úspěch.

Z Českého Brodu nás cestovalo 5, a cestou jsme měli smrt před očima. Srazili jsem srnu (ne Srnu) a tato oběť se nakonec týmu vyplatila. (snad nevzbudí tento rituál takový rozruch jako v tomto případě ) Cestou se již nic zajímavého nestalo, všichni jsme se sešli, a tak mohl zápas vypuknout.

Jako první dohrál Martin Horák, který soupeře někde nachytal a získal věž za 2 pěšce. Více jsem sice neviděl, ale jelikož se moc dlouho nehrálo, tak se již nic zajímavého nestalo. Druhý dohrál Ivan Koudelka, který vytvořil aktivní pozici, ale minul vítězný motiv a hned nabídl remízu, která byla vyslyšena (½ – 1 ½). Poté jsem dohrál já. Názory na tuto partii se různí, někdo to viděl jako mé vítězství stylem start-cíl, někdo si myslel, že se soupeř bránil tak urputně, až to vypadalo, že se bráním já. Partie dospěla do věžovky, kterou jsem hrál s pěšcem víc já a vyhrál jsem, v případě zájmu ji zveřejním. (½ – 2 ½ ). Poté dohrál Čenda. Vymotal se z ne úplně optimálně rozehrané partie a posléze získal klíčového pěšce, který složil postupně celou soupeřovu pozici. Poté Čenda přežil svou vlastní chybu, kterou naštěstí nedotáhl (pouze figuru držel nad smrtelným polem), zahrál jinam a v klidu dovedl partii k výhře. Následně dohrál Bednařík, který hrál pozici s oboustranným útokem a v časovce se mu nakonec rozpadla pozice a kapituloval. (1 ½ – 3 ½ ) Teď nastala taková hluchá část zápasu, kdy se čekalo na konec partií. Urban hrál s figurou navíc, Šedivý se snažil vyhrát s jezdcem + 4p proti S a 4p a Moravec, který stál přinejlepším blbě. Pan Urban uplatnil výhodu figury. Soupeř mu prý sebral otráveného pěšce a poté pozici kontroloval. Soupeř to na něj zkoušel různými triky jako hrát dvakrát za sebou; dále jakoby náhodou poznamenal: „To jsem zvědavej, jestli to protlačíte“ apod. Nakonec se soupeř vzdal před přechodem do střelcovky (z pohledu Urbana) a pěšcovky (z pohledu soupeře). 1 ½ – 4 ½ a mohli jsme jít slavit, ale nešli a čekali, až dohrají zbylí dva bojovníci. Ondřej Šedivý potvrdil dobrou sezónu a bojovnost, několikrát odmítl remízu a nakonec zvítezil v již zmiňované koncovce J + 4p a S + 4p. Využil lepší pohyblivosti jezdce a soupeře udolal. Pak jsme si počkali na Moravce, kterému se povedlo s pomocí soupeře vylepšit pozici. My jsme trochu doufali v remízu a rychlejší odjezd, ale hráči to viděli jinak. Tak se hrálo dál, až jsme si začali myslet, že by to mohl náš host vyhrát, což se nakonec i stalo. (1 ½ – 6 ½)
Nakonec se ukázalo, že přejet srnu před zápasem je znamení štěstí, protože všichni, kteří viděli smrt zblízka, posléze v Dobrovici zvítězili. Uvidíme, třeba nová tradice. Výhra se počítá a hurá za 14 dní domů na Bakov.

PS: po dopsání jsem si přečetl, že Čendův kámoš Houdini mu prý říkal, že nestál tak blbě, jak si myslel. Mimochodem, Čenda svého kamaráda vzal i na výlet do Dobrovice, kde ho sice nepoužil, takže si ho bral buď aby poznal nové město, nebo aby mu ho nikdo neukrad.

Vít Brandejský

 

8. kolo, 23.02.2014, Český Brod

Sokol Český Brod   Sokol Bakov nad Jizerou "B"
Moravec Vít (Z, H) 2176 ½ - ½ 2122 Záhorbenský Jaroslav (Z, V)
Eisner Michal (Z, H) 2072 ½ - ½ 2018 Richter Martin (Z, V)
Koudelka Ivan (Z) 2058 1 - 0 1936 Garšic Petr (Z)
Koller Martin (Z) 1926 ½ - ½ 1692 Vaníček Lukáš (Z)
Čermák Jan (Z) 1849 1 - 0 1604 Paldus Jan
Urban Miroslav (Z) 1871 1 - 0 1558 Švejdar Pavel
Šedivý Ondřej 1799 ½ - ½ 1544 Suchomel Oldřich
Brandejský Vít 1609 0 - 1 1100 Flek Lukáš
  5 : 3  

 

9. kolo, 16.03.2014, Kolín-Sendražice

TJ Sokol Sendražice "B"   Sokol Český Brod
Hamrník Jan (Z, V) 1885 0 - 1 2176 Moravec Vít (Z, H)
Teichmann Čeněk (Z) 1861 0 - 1 2058 Koudelka Ivan (Z)
Sobotka Bohumil (Z) 1728 ½ - ½ 1926 Koller Martin (Z)
Hlavica Břetislav (Z) 1660 0 - 1 1827 Horák Martin (Z)
Křenek Pavel 1783 0 - 1 1849 Čermák Jan (Z)
Lukša Aleš 1661 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Křepelka Petr 1618 ½ - ½ 1808 Šimek Václav (H)
Mašín Karel 1585 0 - 1 1799 Šedivý Ondřej
  1 : 7  

 

V hostinci U Čendohlávků

Bylo studené nedělní ráno, vítr mocně profukoval bundy, kabáty a mikiny (v připadě Vitka), když se českobrodští plenitelé náhle zjevili na kolínském obzoru. Jak se na kandidáty na postup do Krajské soutěže sluší, první auto, Jaguár, vzbudilo patřičnou pozornost a respekt a poskytlo nám takovou psychologickou výhodu, ze které se obránci Sendražic už nevzpamatovali. Zkrátka, kouzlo mocného devátého hráče opět zapůsobilo.

V hrací místnosti byla trochu zima, ale vzhledem k tomu, že Vítek pravdivě poznamenal: “Ani u nás to často nevypadá jak na karibské pláži,” jsme raději mlčeli. Atmosféru místa doplňovala lednička broukající si svým vlastním životem, která by klidně mohla soutěžit s naším vlezlým osvětlením. Cítili jsme se tedy skoro jako doma, což byl další významný faktor na naší straně.

S mým soupeřem jsme se asi po deseti tazích dostali do zcela mrtvé, symetrické a remízové pozice. Řekl jsem si, že situaci trochu oživím dočasnou obětí pěšce, kde získám poměrně zajímavé rozmístění figur. Soupeř místo toho, aby mi hru zpříjemnil snahou dotyčného pěšce pokrýt, naopak zlepšoval působnost a spolupráci svých figurek, až jsem najednou stál hůř a pouze chyba soupeře mi dovolila se ze sevření vyprostit a partie znovu zaplula do remízových vod.

Ivan Koudelka dostál své pověsti člověka, který nejde pro kombinaci daleko. Každý šachista ví, že pro takové lidi jsou bílé figury doslova vražednou zbraní. Po několika tazích přišlo BUM! Jezdec vzal pěšce na f7 a zbytek partie už se vezl v honbě za černým králem.

Martin Horák si z Mistrovství ČR přivezl dobrou formu. Sedě po mé levici obětoval materiál za odhalení soupeřova krále. Samotná oběť by si jistě nezadala s některými slavnějšími kolegyněmi takových borců, jako jsou Tal nebo Shirov, a není vyloučeno, že by i jim vyrašil pot na čele, kdyby něco takového zahráli. Aktivní figury soupeře ve mně nevzbuzovaly důvěru v korektnost oběti, nicméně Martin v rozhodující chvíli neustoupil a zkušeně soupeře smetl.

Pan Šimek hrál s Petrem Křepelkou na sedmičce. Partii jsem moc neviděl, ale pravděpodobně došlo k nějakým víceméně vynuceným výměnám, po kterých měl Petr dva střelce za Šimkovu věž. Partie skončila remízou, neboť měl Petr málo času a podle jeho slov i následná analýza údajně prokázala, že by se stejně se svou výhodou nedostal o moc dál, i když partie vypadala opticky lépe pro bílého.

Hned poté dohrál pan Urban. Bílými se se svým soupeřem dostal do pozice typu Benoni, kde jsem po triumfálním pochodu pěšce na e5 a pak e6 čekal, že hostující borec rychle zvítězí, neboť jeho soupeř se k průlomu na b5 nedostal. Někde ale nastala chyba, neboť na šachovnici rychle zmizely všechny figury až na střelce. Vzniklou pozici jsem pak hodnotil jako výrazně lepší pro černého, možná dokonce i prohranou, neboť bílý pěšec na e6 nyní působil jako slabina. Partie však prešla do pěšcovky, která byla nakonec zcela vyhraná pro bílého a tím výsledkem pak tato partie i skončila.

Vítek Moravec podle svých slov neměl partii úplně pod kontrolou. Po nějakých výměnách uzmul pěšce. Nebo to byla oběť? Každopádně měl jeho soupeř lépe postavené i sehrané figury než Vítek, ačkoli za to měl pěšce míň a horší pěšcovou strukturu. Jenomže Vítek tyto pozice vyhrává často i poslepu s prstem v nose. Zkušeným způsobem poměnil aktivní figury soupeře a přesně realizoval materiální výhodu.

Následující dvě partie autor článku neviděl do konce, proto je pod časovým tlakem odfláknutě popíšu já (VM):

Čenda stál strašně, soupeř nedal věčňák a pak to popletl.

Ondra stál strašně, soupeř furt nabízel remízu a pak to popletl.

Výsledek 7:1 je pro soupeře příliš krutý, neboť hráli mnohem lépe, než tomu napovídá výsledek, a jenom nevyužili svých šancí. Pro nás to znamená další naději v honbě za postupem, i když se nám vysněný cíl vzdaluje s ubývajícími koly stále víc a víc.

Martin Koller

Článek sendražických na sendražických stránkách

 

10. kolo, 30.03.2014, Mladá Boleslav

ŠK Sokol Mladá Boleslav "C"   Sokol Český Brod
Maláč Petr (Z, V) 2011 ½ - ½ 2176 Moravec Vít (Z, H)
Rychtář Pavel (Z, V) 1983 1 - 0 2058 Koudelka Ivan (Z)
Klein Milan (Z) 1887 0 - 1 1926 Koller Martin (Z)
Klain Václav (Z) 1879 ½ - ½ 1827 Horák Martin (Z)
Novák Ivan (Z) 1817 1 - 0 1849 Čermák Jan (Z)
Švehla Václav (Z) 1748 0 - 1 1871 Urban Miroslav (Z)
Jirounek Miroslav (Z) 1686 1 - 0 1808 Šimek Václav (H)
Herčík Petr (Z) 1633 0 - 1 1799 Šedivý Ondřej
  4 : 4  

 

A tak sme druhý no a cóó...

Los odsoudil áčko ke druhému zápasu venku v řadě, a tak jsme tentokrát hráli v mladoboleslavské sokolovně.
Jako první skončili vedle mě, zaslechl jsem jen něco jako „ajéje, to jsem neměl hrát“ a za chvíli bylo hotovo. Pozice byla ve střední hře trochu divoká a pan Šimek doplatil na slabou poslední řadu, po nepříjemném šachu už by následovaly materiální ztráty.
2:2 to bylo po výhře Martina Kollera, který ovládl celou šachovnici a dobře založenou partii dotáhl do vítězství, po prohře pana Koudelky, kde teda nevím jak, měl jsem dojem, že stojí trochu líp, a po výhře pana Urbana, který získal figuru navíc a tuhle výhodu nekompromisně uplatnil.
Později remizoval Vítek na první, ke svému výkonu byl ale kritický.
Na 3,5:2,5 pro nás se skóre zvýšilo po mojí výhře. Pokoušel jsem se útočit na soupeřova krále, ale spotřeboval jsem při tom zase nějak moc času, takže po 20. tahu jsem hrál rapid a od 30. blicku. Útok se pomalu rozplýval, pak ale soupeř provedl rozhodující chybu, po které jsem najednou matil.
Další dohrál Čenda, nutno říct, že většinu času bránil krále, před nímž různě manévrovaly bílé figury. Dlouho mu to docela dobře šlo, ale nakonec to prohrál.

Ocitne se Jan Čermák v příštím utkání opět pouze na lavičce náhradníků? (Foto: Archiv Ústavu pro studium totalitních režimů, oddělení nepovedených budovatelských a náborových plakátů)

Za stavu 3,5:3,5 rozhodovala partie Horák-Klain. Hrála se pěšcovka 5 na 5, postupně až 2 na 1, Martin měl pěšce navíc. Přesnou hrou mohl údajně vyhrát. Nakonec měl každý dámu a Martinovi zbyl pěšec na g4, o kterého pak přišel a výsledkem byla remíza.

Takže shrnutí, druhé místo nám už nikdo nevezme, ale to jsme skoro věděli už před dnešním zápasem. Za 2 týdny čeká áčko závěrečný zápas, derby proti Pečkám!

Ondra Šedivý

 

Martin Horák – Václav Klain po 35...Ke7.

Plán by měl být následující: 1) Černý král se může pohybovat pouze na polích e7-d7, proto si bílý připraví nejprve pěšce na a5 - pak už bude černý král nucen stát na d7, protože jinak by přišel průlom a6 s proniknutím krále a výhrou (žlutá a červená); 2) Bílý bude potřebovat jedno tempo. Může třeba zablokovat pěšce na královském křídle ještě před pohybem vlastního "a" pěšce, který si stále může zvolit, zda ztratit tempo a3-a4, nebo jít rovnou a4. Správné je tudíž zahrát nejprve h4 (zelená), protože pak na jakýkoliv pohyb "h" nebo "g" pěšce černého má bílý opět možnost volby - buď přetáhne a na tahu bude černý, anebo vezme a po dobrání černého bude na tahu bílý... Hrálo se: 36.b4 Kd7 37.a4 (lepší bylo h4, ale stále je pozice vyhraná) 37...Ke7 38.a5 (hrozí a6) 38...Kd7

Martin Horák – Václav Klain po 38...Kd7.



39.b5? To je bohužel chyba, bílý vyplýtval svá tempa, opět vyhrávalo h4 a pocem, kam deš. 39...g5!= Nyní je koncovka remízová, soupeři hráli chvíli kličkovanou, však to znáš... 40.Kd4 Ke7 41.Ke4 Ke6 42.Kd4 Ke7 43.c5 dxc5 44.Kxc5 Ke6 45.Kd4 Kd6 46.Kc4 b6?! (objektivně remízu nevypouští, ale dost si ji komplikuje - jednodušší bylo Ke5, každý si dopočítá a výsledek pošle na mou mailovou adresu) 47.axb6 axb6 48.Kd4 Ke6 49.Ke4 Kd6 50.Kf5 Kc5 51.Kg6 Kxb5 52.Kxh6

Martin Horák – Václav Klain po 52.Kxh6.

52...Kc5? Vítkův zákon, žalm 5.: "NIKDY není jedno, kam král ustupuje volnému pěšci!" Správné bylo 52...Ka4 se vznikem dámské koncovky s krajním pěšcem pro bílého navíc, ale černý je na tahu, teoretická remíza - král černého navíc stojí poblíž opačnému rohu (zde tedy a1), než je pole proměny, což je nejlepší postavení proti krajnímu pěšci, král totiž musí stát tak, aby byla co nejmenší možnost představit dámu se šachem. Pokračovalo se: 53.Kxg5 b5

Martin Horák – Václav Klain po 53...b5.

54.h4? Vypouští výhru. V partii se dále stalo 54...b4 55.h5 b3 56.h6 b2 57.h7 b1(D) 58.h8(D) Dc1+ 59.Kg6 Dc2 60.Kg7 Dc3+ 61.Kg8 Dc4+ 62.Kf8 Df4+!! Neuvěřitelná vůle a chuť po vítězství! 63.Kg7 Dxg4+ Pointa předchozího tahu a odmítnutí nabídky remízy - dobírá pěšce se šachem. 64.Kh7 tak přece jen remíza... Teď se ale vrátíme ještě k předchozímu diagramu a ukážeme si poučnou cestu k výhře, kterou Martin minul, ačkoliv ji prý počítal (možná jen nechtěl vyhrát :-)) 54.Kf4! Bílý král změnil plán, najednou by rád zabrousil do končin geometrického šachu a využil pravidlo čtverce. Krásně mu to vychází. Černý se musí pokusit blokovat, jinak je proti dvěma spojeným pěšcům snadno prohraný. 54...Kd4 55.h4 b4 atd. obě strany si prostě dojdou do dámy a vznikne následující diagram:

Martin Horák – Václav Klain po 59.h8(D)+ aneb varianta vítězství.

Bílý dává šach a bude na tahu, to je oč tu sněží! Černý král nemůže na diagonálu/sloupce znázorněné červeně - přišel by o dámu. Jenže i 4./5. řada mu začne být časem těsná, dáma se přiblíží a začne hrozit výměnou dam se šachem přes pole e4/f5. Jediný možná únik krále je znázorněn žlutými šipkami, v tomto případě ale stačí bílému pouze šach na e3 (žlutá) a dalším tahem mění dámy do vyhrané pěšcovky. Myslím, že varianty nejsou ani potřeba. Jen bych opět citoval Vítkův zákon: "Vždy když dopočítáš variantu, spočítej ještě další dva tahy navíc!" To bych řekl, že mohl být klíč i k této výhře, dokážu si lehce představit, že Martin viděl prostě vznik dámské koncovky s remízovou tendencí, a tak to dál neřešil. Škoda nevyužité šance, ale pěšcovka to byla dost složitá, každopádně velmi poučná!

Vítek Moravec

 

11. kolo, 13.04.2014, Český Brod

Sokol Český Brod   TJ Sokol Pečky "B"
Moravec Vít (Z, H) 2176 1 - 0 2046 Žák Zbyněk (Z, V)
Eisner Michal (Z, H) 2072 ½ - ½ 1904 Sochor Martin (Z, H)
Koudelka Ivan (Z) 2058 ½ - ½ 1809 Eisner Oldřich (Z, V)
Koller Martin (Z) 1926 1 - 0 1669 Charous Zdeněk (Z)
Horák Martin (Z) 1827 1 - 0 1778 Kubíček Jindřich (Z)
Čermák Jan (Z) 1849 1 - 0 1617 Michálek Miloš
Urban Miroslav (Z) 1871 1 - 0 1509 Fokt Michal
Šedivý Ondřej 1799 1 - 0 1250 Hrubeš Zdeněk
  7 : 1  

 

Možná jsme postoupili!

V závěrečném klání letošní sezóny nás čekalo derby proti Pečkám, i když pouze proti Béčku. Televizní společnosti se tak dlouho snažily skloubit všechny tři vrcholné sportovní události víkendu (Sparta–Slavia, Liverpool – Manchester-město, Český Brod – Pečky B), až nám nakonec zbyly oči pro pláč. Pozitivní ale je, že ve všech případech zvítězilo Dobro.

Nebudu se příliš rozepisovat, zápas to byl jedním slovem neuvěřitelně kouzelný, až prapodivně zvláštní. Hosté přijeli trochu oslabeni, navíc vzhledem k napjaté atmosféře uvnitř fanouškovské obce i bez svých devátých hráčů. To náš kotel nakonec dorazil (Branďák + zářivka, která vytváří podobný efekt jako pověstné trubky vuvuzely v JAR na MS v kopané 2010), žel netopil (mně je ale zima všude).

Odehráli jsme dobrý mač, vzadu klasicky na nulu – první dvě remízy byly ze slušnosti, v soubojích Eisner–Koudelka a Sochor–Eisner (kdo je kdo, v originále who is who?) jsme krev, pot a skluzy rozhodně nečekali. Pak už jsme si ale připisovali jen samé výhry. Celé jsem do odstartoval já, když jsem odvrátil v zahájení hrozbu remízy (stačilo ji přijmout) a postupně se mi povedlo být Zbyňku Žákovi dobrým učitelem. Velmi nám pomohla výhra Ondry, jenž prasecky shodil svého soka na čas už někdy kolem 25. tahu. Je pravda, že už v pozici získával i víc než jen pocit jistoty. Prestižní partička šachu se odehrála na sedmé šachovnici mezi Miroslavem Urbanem (nejproduktivnější hráč celé soutěže) a Michalem Foktem (českobrodský rodák). Přijměte omluvu, že budu tahy číslovat vždy od jedničky, pozice si totiž cucám z paměti – tím pádem omluvte i fakt, že to takhle možná vůbec nestálo.

Miroslav Urban – Michal Fokt po tahu …Da4, BNT.

Černá dáma hamižně sezobla pěšce na a2, teď ale bude chybět. 1.Jxf7! v partii černý nesebral hozenou jezdce a místo toho se vydal vstříc nevýhodným výměnám, při nichž poztrácel do koncovky až příliš materiálu. Ani 1…Vxf7 2.Dxe6 (nyní visí přes vazbu Se7) 2…De8 3.Vfe1 (opět Se7) 3…Kf8 není nic, o čem by se chtělo černému zdát.

Vedli jsme 4:1, ale zbytek partií na žádnou jasnou výhru nevypadal. Čenda doslova utekl Michálkovi z lopaty, jak se říká. Byla to hanebně a násilně sehraná partie, na druhou stranu asi můžeme našeho Čermága, ač s krajním odporem, pochválit za bojovnost, když tak nad tím přemýšlím…

Miloš Michálek – Čenda Čermák po tahu Jg3, ČNT.

Jasně remízovou koncovku Čenda odpálil obětí třinácti pěšců. V pozici na diagramu zkusil ještě poslední pastičku: 1…Jg1 2. b4?? (stačilo Kc4) 2… Je2+ a bílý jezdec je odlákán. Vznikne sice zajímavý poměr materiálu, ale výhra je poměrně snadná, což se také ukázalo.

Čenda nejen že opět předvedl nestandardní partii, ale také zaujal neuvěřitelnou výstředností, které jsem si v průběhu zápasu všiml – dlouho jsem si nad tím lámal hlavu, ale nedokázal jsem vymyslet jediný racionální důvod k tomu, aby Čenda postavil soupeřovu sebranou věž vzhůru nohama! (viz foto) Zajímavé je, že on sám si toho údajně není vůbec vědom.


Pro tohoto šachistu je každé tabu teprve začátek – šachový punk v podání Čendy Čermáka. (omluvte kvalitu snímku, během výkonu těžko přimějete sportovce, aby se vám nehýbal)

Poslední dvě partie patří do učebnic. Martin „Dino“ „Góller“ „David“ Koller nesehrál partii z partesu, přesto slavil vítězství. Původně jsem měl připravenou i pěšcovku z jeho partie, ale nakonec jsem zjistil, že vyhrát nemohl, jak jsme se původně domnívali, takže ji cenzuruji. Podívejme se proto až na závěr celého klání, v němž Dino krásně zaútočil na krále.

Zdeněk Charous – Martin Koller po tahu …Dg1+, BNT.

Bílému stačí např. Kh3 a černý v životě pěšce neprorve – mrtvá remíza. Přesto se hostující hráč instinktivně stáhnul blíž k dámě a zahrál 1.Kh5?? Dg5 mat. Stane se, v roce 2007 na Polofinále juniorů jsem předvedl něco velmi podobného...

V posledních dvou utkáních převzal roli nejdéle hrajícího Martin Horák. Po boleslavské pěšcovce si teď mohl pro změnu procvičit věžovku. I když na tu ani nemuselo dojít…

Martin Horák – Jindřich Kubíček po tahu g3, ČNT.

Nekontroluji to počítačem, takže musíte věřit mé intuici a povrchnímu propočtu: 1…Sxf2+! A nelze 2.Vxf2 pro 2…Dc1+ 3.Vf1 Dxb2 -+

Martin Horák – Jindřich Kubíček po tahu Vc7, ČNT.

Martin vyždímal z věžovky 3 na 2 na jednom křídle maximum, přesto to byla samozřejmě stále remíza. Soupeř nevyužil možnost přejít ke klasické Philidorově obraně 3./6. řady (kdo nezná, už hledá v knížce), přesto stále drží remízu. Zjednodušeně popsaný princip obrany: Věž slabší strany se pohybuje alespoň o 3 sloupce od krále, aby byla dostatečná vzdálenost na případné šachování (zde tedy sloupce „a“+„b“); po bílého postupu pěšcem f6 ihned zabrat věží 8. řadu (Va8/Vb8) a pak stačí jen chodit Kh6/Kh7 a sem tam šáchnout. Je to v každé knížce, i když hodně hráčů tento těžší způsob obrany nezná, potažmo ho splete. Stalo se to i samotnému Magnusovi! Pro zájemce – byla to partie Aronjan–Carlsen na Talově memoriálu 2006. V naší partii se stalo: 1…Ve2? (prohrává, ale abych se přiznal, také jsem neviděl ihned výhru, rozhodně to není jednoduché, i když člověk ví, že to ten druhý hraje špatně) 2.f6? (Vyhrával manévr 2.Vc1 Vh2 3.Vf1! a pokud dobře vidím, bílý král prostě uteče pěšci z cesty a není způsob, jak zabránit proměně; příp. 2.Vc1 Kh6 3.f6 Kg5 4.Kg7 Vxf6 5.Vg1+ se ziskem věže) 2…Ve3? (remizoval návrat věže na krajní sloupec) 3. Vc2 Vh3 4.Ve3 král má stříšku a prosadí pěšce.

Nakonec tedy 7:1, celkově druhé místo v soutěži a možná postup (připomínám, že záleží na rozhodnutí Kolína, jestli se vzdá postupu, což bych mu mohl jedině doporučit). Závěrečný souhrn z hlavy kapitána očekávejte v nejbližších dnech. Teď je ale důležité, že Derby je naše!

Vítek Moravec

 

Jak to asi viděl kapitán

Dlouholetým strojvedoucím našeho A týmu je Ivan Koudelka, to ví každé malé českobrodské šachové mládě. Čas od času učiní svým podřízeným nabídku, kterou nemohou odmítnout – jako třeba právě napsání závěrečného hodnocení a shrnutí výkonů A týmu. V našem případě je tato logika poněkud zkalena faktem, že jsem se sám nabídl, ale jak praví název mé oblíbené humoristické knihy, kterou jsem si stále ještě nepřečetl, i když už se to blíží, „Za všechno může kapitán“ (uvedeno bez větší souvislosti).

K věci – Áčko skončilo na druhém místě, získalo 28 zápasových bodů, průměrně vyhrávalo 6:2. Doufejme, že se Kolín vzdá postupu a my budeme moct nastoupit do vyšší soutěže. Nemohu se totiž zbavit dojmu, že Regionální přebor plně neprověřil zbytky našich kvalit. Soutěž o jednom zápase nebyla tou pravou výzvou, chtělo by to, slovy klasika, ještě jednou Krajskou soutěž pro tuhle partu. Pojďme se podívat na individuální výkony.


Vít Moravec (9,5/11, perfo 2267)

Pokud se nepletu, byl jsem papírově nejsilnější hráč soutěže, takže je konečný výsledek spíš průměrný. Na druhou stranu, šachy nejsou jen o Elu, takže ztracené 3 remízy nejsou katastrofou. Největší problémy jsem měl s papírově slabšími soupeři černými figurami, sem tam jsem vyvázl i s klikou. Naopak jsem vypustil vyhranou partii se Záhorbenským. V důležitých utkáních jsem ale skóroval.


Michal Eisner (1/2, perfo X)

Michalova účast byla spíš symbolická, dvě rychlé remízy a hurá domů za rodinou. Já mu to nevyčítám, i to je svým způsobem výpomoc, navíc když jsme letos museli s ohledem na Béčko stavět hned 16 hráčů v jeden termín. Je jen škoda, že chyběl na klíčové utkání s Kolínem.


Ivan Koudelka (5.5/11, perfo 1910)

Muž s Céčkem na prsou letos nehrál zcela podle svých představ, i když si chuť celkem spravil v pražské soutěži v dresu Bohemians. Letos jeho body nebyly tolik potřeba, navíc s Kolínem zvítězil v krásné partii proti silnému soupeři (Kolín bude asi významné měřítko v hodnocení našich hráčů). Pan Koudelka je vynikající hráč, který je svým romantickým stylem nebezpečný každému soupeři – za rok bude opět tahounem.


Radovan Bednařík (1/3, perfo 1620)

Ani Radek toho moc nesehrál, tři partie jsou ale víc než nic. Priority jsou nyní někde jinde, přesto jsme rádi, že se před rokem do naší sestavy vrátil. A budeme věřit, že pomůže i za rok ve vyšší soutěži ;-) (budeme tedy věřit hned dvakrát).


Martin Koller (6/8, perfo 2015)

Dino je první obětí etnické nestability v našem družstvu – teď nevím, jestli jsem nenapsal nějaký nesmysl, nebylo by to nic výjimečného. Jistě mě případně nějaký vzdělaný vzdělanec opraví. Ale zpátky k Davidovi. Muž mnoha přezdívek a tváří se letos musel obejít bez bílých figur, které jsme mu svěřili jen jednou v zápase s Kolínem, a hned prohrál. Ke cti mu ale slouží, že se dlouho snažil vyhrát zcela remízovou pozici, zariskoval a obětoval se pro tým. Co si pamatuji, Martin už nějakých osm let v řadě za Český Brod pořád jen vyhrává, týmový hráč do každého počasí.


Martin Horák (7/8, perfo 2077)

Martinovi se letošní sezóna hodně povedla, není tedy důvod, aby to voral zrovna v družstvech dospělých. Většinou vyhrával s jistotou, k čemuž mu pomáhaly takřka vždy bílé figury, v posledních dvou kolech však naopak musel prokázat i trpělivost. Myslím, že letošním výsledkem už definitivně dokázal, že za rok by měl hrát na nejvyšších prknech.


Čenda Čermák (9/11, perfo 1942)

Šachový Jekyll a Hyde. Odkojen počítačem předvádí svůj neortodoxní styl takřka v každé partii. Čendovi nechybí nápady a fantazie, občas je to horší s těmi dalšími věcmi, ale nikdo není dokonalý. Je stále ještě na šachovém začátku, 19 670 (to je reálné číslo) blicek na internetu za poslední 4 roky ale přináší i jistou rutinu. Ačkoliv mu často nadávám a biju ho, stejně věřím, že bude za rok velkou oporou. I on viděl ve většině partií černě.


Miroslav Urban (10/11, perfo 2030)

Pan Urban byl, podobně jako ostatní, často velkým favoritem, svou úlohu ale zvládnul výborně. Jen škoda, že si společně s Čendou vybral slabší okamžik právě proti Kolínu… Letošní sezóna mu pomůže, za rok očekáváme podobný výkon, bez odmlouvání! Bílé figury mu ladily s výsledky, i když dobře víme, že on hraje stejně i s černými a fialovými :-) Cenná je výhra v posledním kole nad Michalem Foktem.


Petr Čejkovský (2/2, perfo X)

Návrat ztraceného syna se neobešel bez fanfár – chtělo by se říct, že to byly dva povinné body, ale po takové pauze není nic samozřejmostí. Pevně věříme, že nevyslyší vábení movitějších klubů a mančaft neopustí!


Zdeněk Chybný (4/5, perfo 1865)

Pan Chybný si plnil své povinnosti svědomitě, s Kolínem uhrál remízu. Pak mu sezónu ukončily zdravotní problémy, přesto věříme, že se duše našeho oddílu opět dostane do formy, a znovu si budeme moct vychutnávat legendární časovky :-)


Václav Šimek (2,5/6, perfo 1571)

Rozhodně zažil lepší sezóny, letos se mu příliš nedařilo. Spolehlivý hráč, vždy ochotný nastoupit, rozsévač dobré nálady (já ho tedy nikdy zakaboněného neviděl) – své místo v týmu má a bude mít.


Ondřej Šedivý (4,5/5, perfo 1925)

Věčný „devátý hráč“, tato pozice mu ale sedí a dokáže z ní družstvu pomoct. Ondra odehrál výbornou sezónu i za Béčko, kde jakožto kapitán hájil první šachovnici. Je to velký bojovník, i když by mimo operační sál nikomu neublížil.


Vít Brandejský (2/3, perfo 1424)

I on dělil svůj čas mezi Áčko a Béčko. Své si odehrál, reálně nepatří do základní sestavy, ale postupně se neustále zlepšuje, a proto by i po případném postupu mohl hrát v Áčku jako spolehlivý náhradník nedruhé housle.


Miroslav Saur (1/1, perfo X), Jiří Čihák (0,5/1, perfo X)

Oba zaskočili po Vánocích, když teklo týmu do bot, a oba bodovali v těžkém utkání na půdě Nymburka. Ani jeden z nich netouží sehrát za sezónu 20 partií, přesto jsou aktivní a připravení zaskočit. To je cenné.


Věc se má tedy tak, že pokud nepostoupíme, zbytečně zpychneme, protože opět budeme pořád vyhrávat, abychom zase skončili určitě druzí. Jinak si ale myslím, že je nejdůležitější jiná věc – naprostá drtivá většina našich hráčů nechodí jen sem tam na zápas, ale sleduje dění v oddíle i mimo něj, a možná i proto si všichni dobře rozumíme. Za Brod hraji opravdu rád, a i kdyby se mi to za rok, Karle, krylo s vyšší soutěží, budu se snažit alespoň částečně pomoct. Pelta ven! (to je teď v módě)


Vítek Moravec

 

Konečné pořadí

Poř. Družstvo V R P Body Skóre Partie
1. Sokol Kolín "C" 11 0 0 33 64.5 48
2. Sokol Český Brod 9 1 1 28 65.5 56
3. ŠK Sokol Mladá Boleslav "C" 7 1 3 22 52.0 33
4. TJ Sokol Nymburk "B" 6 1 4 19 43.5 27
5. Sokol Bakov nad Jizerou "B" 5 0 6 15 48.0 31
6. TJ Sokol Pečky "B" 5 0 6 15 39.0 23
7. TJ Slavoj Čáslav 4 2 5 14 44.0 24
8. TJ AŠ Mladá Boleslav "B" 4 0 7 12 40.5 25
9. Sparta Kutná Hora "B" 3 1 7 10 39.5 27
10. TJ Sokol Sendražice "B" 2 4 5 10 36.0 20
11. ŠK Města Dobrovice "C" 3 1 7 10 35.0 22
12. ŠK Města Dobrovice "D" 1 1 9 4 20.5 9

 

Poř. Název družstva 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
1. Sokol Kolín "C" 5 6 5 5 7 5
2. Sokol Český Brod 3 4 5 7 6 7 7 7
3. ŠK Sokol Mladá Boleslav "C" 4 6 5 5 5 7 7
4. TJ Sokol Nymburk "B" 2 2 5 4
5. Sokol Bakov nad Jizerou "B" 3 3 3 5 3 6 6
6. TJ Sokol Pečky "B" 1 3 5 1 5
7. TJ Slavoj Čáslav 3 ½ 3 3 4 4
8. TJ AŠ Mladá Boleslav "B" 2 5 7 3
9. Sparta Kutná Hora "B" 1 1 3 3 2 4
10. TJ Sokol Sendražice "B" 3 1 1 4 3 4 4 5 4
11. ŠK Města Dobrovice "C" ½ 4 3 7
12. ŠK Města Dobrovice "D" ½ 1 1 2 ½ 5 ½ 4 1

 

Šach. Jméno hráče Typ ELO 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Body %
1. Moravec Vít Z, H 2176 ½ 1 1 1 1 1 1 ½ 1 ½ 1 86.36
2. Eisner Michal Z, H 2072 ½ ½ 1 50.00
3. Koudelka Ivan Z 2058 ½ 0 ½ 1 0 ½ ½ 1 1 0 ½ 50.00
4. Bednařík Radovan Z 1968 0 1 0 1 33.33
5. Koller Martin Z 1926 1 1 1 0 ½ ½ 1 1 6 75.00
6. Horák Martin Z 1827 1 1 1 ½ 1 1 ½ 1 7 87.50
7. Čermák Jan Z 1849 1 1 1 0 1 1 1 1 1 0 1 9 81.82
8. Urban Miroslav Z 1871 1 1 1 0 1 1 1 1 1 1 1 10 90.91
9. Čejkovský Petr 1833 1 1 2 100.00
10. Chybný Zdeněk 1830 1 ½ ½ 1 1 4 80.00
11. Šimek Václav H 1808 1 1 0 0 ½ 0 41.67
12. Šedivý Ondřej 1799 1 ½ 1 1 1 90.00
13. Brandejský Vít 1609 1 1 0 2 66.67
14. Saur Miroslav 1535 1 1 100.00
15. Čihák Jiří 1297 ½ ½ 50.00
16. Homola Martin 1449
7 6 7 3 5 7 4 7 65½ 74.43

 

ŠK Český Brod