Sokol Český Brod A (Krajský přebor B)

Komentáře z dalších kol: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný
fotky

8. kolo, 15.2.2009, Český Brod

Sokol Český Brod   Sokol Bakov n.J.
Valtera Jiří 1975 ½ - ½ 2157 Mudra Pavel
Moravec Vít 2055 ½ - ½ 2121 Vacek Radomír
Koudelka Ivan 2013 0 - 1 2223 Jandourek Lukáš
Urban Miroslav 1927 0 - 1 2143 Záhorbenský Jaroslav
Chybný Zdeněk 1799 0 - 1 2167 Ďúran Tomáš
Šimek Václav 1756 0 - 1 2121 Baran Peter
Fabián Vladimír 1752 0 - 1 1988 Švejdar Luděk
Fiala Jan 1633 0 - 1 1949 Richter Martin
  1 : 7  

Komentář Víta Moravce:

Jak tak plyne čas, blíží se stále víc a víc ke konci i sezóna Krajského přeboru pro rok 2008/09 (Ne že by se snad blížil „čas“ ke konci, i když na internetu jsem v poslední době četl různé věci...). Tabulka už se stačila rozdělit na nejsilnější a ty méně nejsilnější, takže bylo asi každému jasné, kdo má větší šance na úspěch v zápase mezi Českým Brodem a Bakovem nad Jizerou. Zopakování našeho loňského vítězství ze vzájemného duelu by se rovnalo nemalému zázraku.

Už od začátku se na plátnech, která znamenají svět, pořádně jiskřilo a vůbec nejžhavější to bylo na dvojce, kde jsem sváděl souboj s Vackem. Ten mi totiž nabídl remízu ještě dříve, než jsme vůbec začali využívat přidělený čas, poněvadž díky přidávané půl minutě jsme měli o pár minut více, než na samém začátku. Tím jsme se vlastně ocitli zcela mimo realitu v jakémsi nulovém čase jiného časoprostoru, s jehož silami jsem nechtěl mít pranic společného a tak jsem raději pokračoval ve hře, chtějíc ukončit partii při „normálnější“ konstelaci digitálních čísílek na displeji. To se mi nakonec podařilo, když můj soupeř pronesl prosebné přání asi za 2 hodiny znovu a to už jsem mu div že neutrhl ruku. Hráli se však i zajímavější partie, tak například Fabián – Švejdar. Náš matador se pustil do útoku pozoruhodnou obětí pěšce, kterou se prý rozhodl nepočítat, aby měl pak větší radost z její korektnosti. Ke smůle útočného šachu odrazil hostující borec všechny náznaky hrozeb s velkým přehledem a nakonec se mu ještě povedlo zavěsit způsobem nejsuverénnějším a sice matem. Naproti tomu partie na první desce se hrála v poměrně pomalém tempu, figurek ubývalo a ubývalo, až zbyli pouze králové s pěšci a jasně remízové koncovka. Valtera se rozhodl nabídnout smír, soupeř se však řídil známé poučky, že bod je víc než půl bodu a pár tahů to ještě zkoušel, remízovému osudu však stejně neunikl. Stav 1:2, šance ještě byla.

Naším trumfem v dnešním zápase se měl stát Fiala, který si zatím skvěle vede o soutěž níže, což logicky vyústilo v pozvánku do prvního týmu. V jeho partii jsme byli více než blízko vítězství, poněvadž Richter nechal stát střelce v domnění, že si lehkou taktickou finesou vydobude dřevo s výhodou zpět, jenže se mýlil! K jeho štěstí ale dokonale ovládá umění pokerové tváře, nehnul ani brvou a přesvědčil Honzu o korektnosti oběti, aby mohl za pár tahů získat drtivou převahu s výhrou. Na čtvrté šachovnici se hrála divočina s královskými pochody na obou stranách. V divoké přestřelce s všudypřítomnou hrozbou matu jsem Urbanovi věřil, jenže co se nestalo, když jsem kolem 20.tahu procházel kolem tohoto mače, hostující Záhorbenský zrovna připisoval své sedmé vítězství v sezóně. V partii Baran – Šimek náš hráč dlouho držel mírnou výhodu, ve složité pozici se orientoval dobře a ani zde jsme rozhodně prohrát nemuseli. Hostující plejer ale využil své vyšší Elo a vzniklou koncovku s krytým volným pěšcem už dokázal přetavit v celý bod. Pan Baran je bezpochyby silný hráč, ale možná by si pro příště mohl odpustit své trapné výstupy, kdy se nahlas rozeřval přes celou hrací místnost, kdykoliv jen spatřil někoho se svačinou, či pitím v ruce. Dokonce mu vadil i můj vynikající rohlík se šunkou na chodbě, kam pravidelně chodím během zápasu jíst, právě kvůli takovýmto lidem, ač jsem vůbec nedoufal, že existují...

Skóre hrozivě narůstalo a zbývalo dohrát poslední dvě partie, ve kterých to opět nevypadalo vůbec špatně. Chybný získal s Ďúranem prostorovou převahu a jedině špatný čas mu mohl překazit radost minimálně z půl bodu. A bohužel, právě tak se také stalo. Hostující hráč komplikoval situaci s každým tahem, až nakonec našeho borce nachytal ve 39.tahu, tah před časovou kontrolou… Znovu a opět jako poslední dohrávala třetí deska. Koudelkova pozice se mi zase zdála lepší, nemohu si pomoci. Partie by jistě dobře dopadla, nebýt Jandourkova splašeného „d“ pěšce, který se zničehonic rozběhl do dámy, asi jako když baseballista krade metu a běží fakt rychle. V řadách našeho kapitána nastal zmatek a odnesl to jeden z obyčejných pěšáků, který ale tuze chyběl v bránění věžové koncovky. Takže zase nic...

Prohra 1:7, to pro nás už není nic nového. Chce se to rychle oklepat z posledních třech tvrdých nárazů a soustředit se na důležitý záchranářský souboj a derby s Kostelcem v jejich hrací místnosti v Zásmukách.

 

ŠK Český Brod