TJ Sokol Český Brod B (Regionální přebor C)

Komentáře z dalších kol: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný
fotky

10.kolo, 16.3.2008, Bakov nad Jizerou

Sokol Bakov n/Jiz. B   TJ Sokol Český Brod B
Richter Martin 1986 0 - 1 1965 Moravec Vít
Zelinka Jiří 1968 0 - 1 2004 Valtera Jiří
Linhart Jiří 1707 0 - 1 1955 Koudelka Ivan
Urban Ľuboš 1773 1 - 0 1681 Koller Martin
Nový Jaroslav 1771 1 - 0 1670 Fiala Jan
Malík Zdeněk 1616 0 - 1 1716 Fabián Vladimír
Vaníček Lukáš 1413 1 - 0 1566 Šedivý Ondřej
Tesař Martin 0 ½ - ½ 1413 Jirásek Michael
  :  

Komentář ZK Jana Fialy:

   Jiří Valtera, který byl před bakovskou sokolovnou v předstihu, po našem příjezdu pochválil řidičku pí Pelikánovou, že do toho kopla a jela "chlapsky"... Svoji partii zvítězil bez boje. Sice zatáhl, ale jeho soupeř se do hodiny, což je čekací doba, nedostavil. 0:1

   Vladimír Fabián v zahájení obětoval figuru - za dva středové pěšce - ale protivník oběť nepřijmul. Našemu borci ale zisk pióna nestačil a aktivními figurami na něj tak dlouho tlačil, až jsme nakonec oslavovali další vítězství. Protože sám aktér tentokrát mimořádně neřídil, šel brzy po podání si rukou slavit a zároveň zahnat svou žízeň zlatavým mokem do blízké hospody. 0:2

   Ivan Koudelka svého izoláka tlačil dopředu. Díky tomu měl aktivní pozici plnou prostoru. Toho později využil k vpádu do týlu nepřátelského tábora. A vedl si na výbornou. 0:3

   Martin Koller sehrál zahájení dobře a v pozici, kde měl hodně prostoru, držel v rukou iniciativu. Spřádal plány na panovníka svého reka. Pak ale zachyboval - vpustil k sobě cizí dámu a nakonec kapituloval. Konec se mu příliš nevydařil. 1:3

   Ondřej Šedivý také začal nadějně. V aktivní hře zatroubil k útoku. A obětoval figuru. Byl ale příliš optimistický nebo přehlédl nějakou skrytou obranu, protože Bakovan se ubránil. A absence takového dřeva ve vážné partii znamená jediné... (zajímovou hypotézu přináší Vít Moravec: "Prohrál kvůli soupeři - kvůli tomu, jak vypadal. Ondru to šokovalo." (měl velmi dlouhé vousy...)) 2:3

   Jan Fiala začal pasivně a táhlo se to s ním celou partii. Navíc moc přemýšlel. Partie se dostala do koncovky, kde měl hřebce proti střelci. Ale oř nebyl zrovna bujný a ve složité koncovce náš hráč spadl, když zahrál 40. tah a natahoval ruku k hodinám. Pozice už sice byla asi prohraná, ale tahat se to ještě dalo. 3:3

   Vít Moravec přijmul oběť bojovníka (tento výraz je zde použit na jeho výslovné přání) a jeho protivník díky tomu získal tlak a prostorovou převahu. Hra se dostala do oboustranné časové tísně, v níž oba rivalové strašně moc přehlédli. Lépe z ní vyšel náš leader, pro kterého byla dáma proti věži třešničkou na dortu po předchozím vynalézavém bránění. 3:4

   Michael Jirásek (bílý) záhy ztratil kvalitu a nějaké pinčly. Ve střední hře ale rozpoutal tvrdou agresi na soupeřova krále. Soupeř samotný se dost bál a jeho hra podle toho vypadala. Nakonec se to zdálo jako oběť s kompenzací více než dostačujícící než ztráta. Z útoku mohl bílý vytěžit mat, ale bohužel krásnou trojtažku přehlédl a v pozici na diagramu zahrál 29.Vh6.

diagram

Úloha: Bílý táhne a dá mat 3. tahem.

Po celé akci byl materiál vyrovnaný, ale černý byl vyhraný. Na následujícím diagramu níže je vidět pozice hned po přechodu do střelcové koncovky.

diagram

Bílý ze zoufalosti šel králem dopředu. Černý nějak nevěděl co s pozicí a místo postupu vlastních pěšců furt popotahoval. Partie se po 12 tazích dostala do pozice na následujícím diagramu níže:

diagram

V této pozici se černý konečně odhodlal jít do dámy. Ve stále vyhrané pozici ale zahrál 53...b3?? načež přišlo 54.Sc1! a partie skončila po dalších 10 tazích plichtou. 3,5:4,5

Celkově jsme tedy vyhráli 3,5:4,5.

   Velice dobrodružná byla zpáteční cesta: v autě jsme jeli čtyři - řidič Ivan Koudelka, navigátor Michael Jirásek a vzadu Jan Fiala a Vít Moravec. Nejdříve jsme se rozjeli na špatnou stranu - místo na jih jsme jeli na sever směrem na Liberec - a než jsme to zjistili, uplynula hezká chvíle. Mezitím Jan Fiala sebejistě tvrdil, že jsme u státníh hranic a míříme do Polska. Přitom jsme byli pouze u hranic kraje (měli jsme totiž mapu středočeského kraje). Asi po 20 minutách jízdy jsme tedy byli zpátky v "bodě nula" v Bakově. "Kam jedeme?" zeptal se někdo. "Domu!" zněla odpověď. Jelikož jsme neměli dálniční známku, museli jsme po okrskových silnicích. Strašně jsme se motali, mnohokrát jsme špatně uhli, vraceli se... Jednou jsme vjeli za nějakým autem do slepé. Obě auta pak musela vycouvávat. Na křižovatkách se silným provozem jsme zase prověřili zrychlení vozu. Když jsme konečně vjeli na Nymburskou silnici I. třídy, velmi jsme si oddechli. A jaký to byl kontrast - taková krásná silnice oproti zničeným okrskovým... Po cestě jsme ještě řešili od čeho vznikl název obce Všechlapy (u Nymburka). Protože správně by mělo být v 1. pádě měkké i. Byly to opravdu rozmanité teorie. Do Českého Brodu jsme přijeli asi v 16:00. Možná by nebylo na škodu složit se příští sezónu na dálniční známku...:-)

 

ŠK Český Brod