Sokol Český Brod A (Krajský přebor A)

Komentáře z dalších kol: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný
fotky

10.kolo, 30.3.2008, Český Brod

Sokol Český Brod   Joly Lysá n.L. D
Valtera Jiří 2004 1 - 0 2094 Postupa Martin
Moravec Vít 1965 ½ - ½ 2046 Valenta Zdeněk
Doležal Radoslav 1952 1 - 0 1944 Musil Martin
Koudelka Ivan 1955 1 - 0 1870 Lažánek Jan
Urban Miroslav 1851 ½ - ½ 1908 Vajčner Jiří
Šimek Václav 1772 ½ - ½ 1787 Daniel Jiří
Chybný Zdeněk 1753 0 - 1 1850 Valtr Tomáš
Fabián Vladimír 1716 0 - 1 1791 Voborník Bořivoj
  :  

Komentář Víta Moravce:

   V posledním domácím utkání této sezóny jsme přivítali Joly Lysou n. Labem D. Podle předsezónních spekulací měl být tento souboj pouze otázkou cti a měl rozsoudit, kdo spadne z 11. a kdo z 12.místa. Avšak realita je díkybohu z jedné poloviny úplně jiná. Zatímco hosté už hrají dávno bez šancí na záchranu, „Čarodějové“ – jak nás nazval přední středočeský šachový funkcionář – si mohli zajistit jistotu setrvání v soutěži už v tomto zápase. Oba celky nastoupily ve svých standartních sestavách, očekávala se vyrovnaná bitva.

   První remízka se zrodila na páté šachovnici, kde zahrál Vajčner podle svého soupeře hned v zahájení pochybný tah, po kterém se paradoxně právě on dostal k pohodlné hře ( = asi to tak špatný tah nebyl) a během partie smýšlel jistě i na celý bod. Jenže Urban je v tuto roční dobu prakticky neporazitelný, protože mu začalo období vybírání členských příspěvků, což mu každoročně zvyšuje výkonnost minimálně o jednu třídu. Život druhému nerozhodnému výsledku dali Šimek s Danielem. Měnili figurky kus za kus a jakkoliv může být jeden či druhý špatný počtář, v tomto nenáročném obchodování se nedalo splést. Na konci zbylo každému pár pěšců, Pán prstenů a dvě věže. Poslední smír byl podepsán v mé partii s Valentou, ve které jsem sice získal výhodu dvou lehkých figur za věž a pěšce, ale to vzhledem k jejich neaktivitě nebyla žádná výhra. I tak jsem vyjímečně hodnotil svou pozici jako lepší, avšak s nedostatkem času jsem nenašel správný plán a pozice se nenávratně zablokovala. To mě ovšem nemrzelo dlouho, poněvadž hned vzápětí skóroval dobře vedeným útokem na krále Doležal, ačkoliv ze zahájení vyšel, podle mého názoru, lépe černými figurami hrající Musil. Ale podobně jako ve fotbale se nehraje na držení míče, tak ani v šachách se nehraje na lepší figurky, kdo dá mat vyhrává. Po polovině odehraných partií jsme vedli 2,5:1,5, ale ostatní partie se z našeho pohledu příliš optimisticky nevyvíjely.

   Na čtvrté šachovnici došlo k prestižnímu souboji kapitánů, který se vyvíjel po většinu doby velmi nejasně, vše ze zlomilo až v časové tísní kolem 40.tahu. Koudelka zaktivizoval svou věž o poznání více, než hostující Lažánek a začal sbírat pěšce pomocí jednoho efektního triku. Bílého král mi připomínal hlavního hrdinu z Cimrmanovi pochmurné pohádky „Jak chudák do ještě větší nouze přišel“, ať šel kamkoliv, ať jakkoliv svým králem kryl napadené pěšce, vždycky šli sebrat nekrytou věží. Když padl i poslední z nich, tak se hostující lodivod vzdal a ještě se této kuriozní situaci spolu s ostatními zasmál. Na sedmičce se střetli dva tahouni obou týmů. Po dlouhém boji se nakonec ve věžové koncovce radoval Valtr, který do ní vstupoval s velkým zvýhodněním jednoho pěšce. Nepovažujme to však za unfair způsoby, toho pěšce si poctivě sebral. Pro našeho předsedu Chybného to byla teprve druhá prohra v sezóně a tak se na něj nikdo zlobit nebude, když v květnu na schůzi oddílu vysloví při vyjmenovávání nejlepších hráčů i své jméno. Hrdinou dne, možná kola, ba i sezóny se však stal Jiří Valtera, hájící naší první šachovnici. Při nedělním odpoledni si otevřel Vysokou školu koncovek a hned prvního zájemce tomuto šachovému řemeslu řádně přiučil. V jezdcové koncovce využil přesilovku 4 na 3 a skutečně precizně sehranou partií oslavil s předstihem své 64.narozeniny ( 64 je políček na šachovnici, když to vydělíte dvěmi vyjde vám počet figurek a když to vynásobíte číslem 32,265625 vyjde vám Valterovo Elo – skutečně symbolické) a první výhru v sezóně. No a poslední se dohrávala divočina na poslední desce, ve které by se nevyznal nikdo, ani pro oba soupeře to nebylo nic jednoduchého a tak se dopouštěli i řady nepřesností. Bohužel jsme se nedočkali vyvrcholení partie na šachovnici, protože Voborník měl celou partii špatný čas, tak Fabiánovi spadnul praporek.

   Zvítězili jsme tedy poměrem 4,5:3,5 a definitivně potvrzujeme svou záchranu v soutěži! Od pátku přijímáme gratulace. Sezónu dohráváme na půdě Nymburka, kam si jedeme především pro další tři body a až na druhém místě si zahrát.

 

ŠK Český Brod