ŠK Český Brod

Turnaj čtyř kouzelníků 2018

Když jsem se loni touto dobou dozvěděl, že jsme neobhájili titul na Turnaji čtyř kouzelníků (tak tomu u nás říkáme, my generace Harryho Pottéra), byl jsem nepříčetný. Zrušil jsem si všechny akce na celý rok dopředu, abych byl připravený na jakýkoliv termín, a rozhodl jsem se pomoct navrátit legendární salátový ušatý pohár pod liblický vysílač.

Novodobá historie turnaje se letos dočkala pátého ročníku, což znamenalo i začátek nového cyklu – podruhé jsme tedy hostili kouzelníky v Brodě. Na domácí půdě jsme nechtěli nechat nic náhodě a postavili jsme velmi silný výběr v sestavě Horák, Moravec, Čermák, Fiala, Urban, Chybný, Eisner, Vomáčka. Škoda že týmy Poděbrad a Peček byly jen v sedmi lidech, ale věřím, že to tak asi neplánovaly a prostě se nepodařilo sehnat plný počet.


Pokud se v Oranžové zahradě v následujících dnech uskuteční nějaký zločin, Čenda bude na samé špici seznamu podezřelých. V hrací místnosti totiž ochmatal patrně úplně všechny věci a všechna místa, která se ochmatat dala. Jeho zvědavost mu přinesla ovoce, když mi třikrát během turnaje ukázal verše jeho nové oblíbené písně „Raketa“. Jeho nadšení jsem nesdílel, leč dám vám šanci tak učinit.



První zápas jsme se hned střetli v El Clásicu s Pečkami. Pro nedostatek soupeřů jsme z výkopu vedli 1:0 a vedení se nám dařilo postupně navyšovat. Osobně jsem měl radost z výhry nad panem Michálkem, kterého si velmi vážím a možná jsem ho vlastně ani nikdy ještě neporazil. Další výhry přidali Martin na první a předseda představenstva Zdeněk Chybný a. s.


Když chceš vyfotit svůj tým…




… vyfoť ho zezadu, ať není vůbec vidět.



Druhé kolo proti obhájcům titulu Čelákovicím bylo napínavé až do samého konce. Sice jsme rychle vedli o tři góly, ale populární „Čmeláci“ začali mocně dotahovat. A nebýt toho, že jsem se nějak vysmýkl z prohrané pozice po zahájení, mohlo to klidně skončit celkovou remízou (ano, obraty mohly být i jinde, ale v rapidu to bohužel nestíhám sledovat). Nakonec těsná výhra 4,5:3,5, skórovali Martin, Honzík a Čenda.


Momentka ze zápasu Poděbrady–Pečky, foceno polaroidem z 60. let.



Protože za námi se to různě tlouklo navzájem, stačila nám k zisku titulu asi i nějaká porážka v posledním utkání s Poděbrady. I ten jsme ale nakonec zvládli, celý bod připsali opět Martin (jako jediný 3/3), Honzík a pan Chybný. Ze závěrečného zápasu jsou i dvě šachové ukázky.

Čermák–Novák po tahu 17…Vd8, BNT.



Bílý na tahu spáchá taktický obrat. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Horák–Munk po tahu 17…Da5, BNT.



Přiznám se, že při tvorbě diagramů z této partie jsem trochu zklamaný. Celou dobu jsem si totiž myslel, že Martin obětoval za rozbití královského křídla figuru, a proto mi přišla partie nádherná. Teď už vidím, že to tak není, ale dobrá, pořád to není na ukázku úplně ošklivý… Bílý zahraje jediný přesvědčivě vyhrávající tah v pozici, zkuste najít. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Pokračovalo se 18…Da1+ 19.Kc2 Dxh1 20.Dh5! na převodu Dh5-g6+ je útok založený. 20…Dxg2.

Horák–Munk po tahu 20…Dxg2, BNT.



Dobijte černého, nic složitého. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Počtvrté z pěti novodobých ročníků tedy slavíme první místo, ale přiznejme si, že jsme tentokrát byli velkými favority. Za rok se pořadatelství stěhuje do Peček.


Úloha na závěr. Fotografa zaujalo jméno autora skladby.





Vítek Moravec