ŠK Český Brod

Český Brod–PoděBrady: Jdeme si pro medaili!

Řeknu to takhle – docela se mi partie povedla. Po dvou letech jsem zase nastoupil v domácím prostředí a opět to bylo proti Danielu Kaplanovi z Poděbrad. Před dvěma lety z toho byla také pěkná výhra v originální verzi Cunninghamova gambitu (už to ale hledáš!), ovšem stále se vzpomínkami táhne jistá pachuť – nebyl jsem totiž nominován do proslulého Čenda Cupu o nejhezčí partii roku. Proto věřím, že letos už mě nominace nemine. Zisk Čenda Cupu je totiž nejvíc, čeho může jakýkoliv šachista s duší umělce dosáhnout.

Moravec–Kaplan po tahu 25…Ved8, BNT.



Partie byla opravdu zábavná a prošpikovaná taktickými možnostmi, my se ale podíváme na úplný závěr. Všechny figurky bílého jsou sehrané jak bratři Pospíšilové, jak tedy vjet na kole do brány? (o to v té hře šlo?) Řešení se zobrazí při najetí sem. (Chceš vidět okomentovanou celou partii? Hlasuj v Čenda Cupu!)



Ivan Koudelka rozehrál další ze svých středověkých variant, jak pravil Čenda, a tak jsem si říkal, že by z toho mohla být nějaká povedená výhra. Soupeř si však poradil se všemi nástrahami dobře a nakonec jsme byli rádi, že nabídl našemu kapitánovi remízu.

Hosté srovnali stav zásluhou vítězství na osmé šachovnici. Zdeněk Rubeš je nebezpečný útočný hráč, o čemž svižnou partií přesvědčil i našeho předsedu. Pan Chybný sehrál zahájení černými trochu pasivně (což bývá v Katalánské problém, i proto mají nejlepší reputaci varianty s různým dxc4) a nepodařilo se mu dokončit vývin všech figur, jež mu pak chyběly v šarvátce na královském křídle.

Vedení jsme uzmuli zpět zásluhou Roberta Radicse. Ten čelil matadorovi poděbradského šachu panu Pavlíčkovi. Osud partie byl celou dobu nejasný asi tak, jako je nejasná bagr, duhová obloha, metrů nad mořem, tahle věta. Poslední slovo však přece jen patřilo našemu hráči.

Radics–Pavlíček po tahu 31…f5, BNT.



Svým posledním tahem se černý dopustil prohrávající chyby. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Vedeme 2,5:1,5. Zbývající čtyři partie šly všechny až přes časovou kontrolu a nabídly dramatickou podívanou – tak dramatickou, že oba diváky zvedaly ze sedadel. Prostě je zvedly a ti odešli domů.

Na čtverce jsme byli svědky úmorně dlouhé výměnné Francie, přičemž to nejzajímavější z celé partie nakonec zůstalo za oponou. Dráj dró, jak by řekli v Anglii (Nebo v Austrálii, Kanadě, Trinidadu, Tobagu nebo třeba na Novém Zélandě či Jamajce, Bermudách a Bahamách. Ono i v jiných zemích.)

Novák–Čermák po tahu 48…Jc7, BNT.



Snad i proto, že se jejich příjmení navzájem rýmují, shodli se v této pozici soupeři na remíze opakováním tahů (Sb6-Se3 + Je6-Jc7). I vzhledem k stavu zápasu však měl bílý pokračovat 49.g4 s nepříjemnou hrozbou průlomu po tazích g4+f5+e6 s tím, že na poli e6 nebude dobírat, ale vytvoří si raději silného postouplého krytona na f6. Je to těžké odhadovat, ale na tiskovce jsme při zkoušení variant za bílé celkem vítězili. No každopádně by to byl černý, kdo má problém. Bílý střelec nevypadá bůhvíjak zázračně, vždyť je to bohapustý požírač vlastního černopolného granitu na královském křídle, ale faktem zůstává, že hra se po otevření, ehm, otevře a střelec stačí obhospodařovat obě křídla – chytat soupeřovy pěšce i hrozit ve spolupráci s volným „f“ pěšcem.



Opravdu pěkný a trpělivý výkon předvedl pan Urban. Jeho soupeř nedosáhl bílými ze zahájení vůbec ničeho, navíc zvolil při přechodu do střední hry špatný (=žádný) plán a byl potrestán ztrátou pěšce. Uplatnění nebylo vůbec jednoduché, ale pan Urban si od té doby, co mě porazil v pěšcovce na blicáku, v koncovkách doslova buduje pelech a získal, vzhledem k průběhu zbývajících partií, velmi důležitý bod. A to mohl vyhrát ještě dřív.

Štěpánek–Urban po tahu 25.Jc2, ČNT.



Slušný sraz lehkých figur v levé části šachovnice. Černý zahrál 25…Se4, což je esteticky velmi hodnotný tah, ovšem nikoliv ihned vyhrávající. Jak je to tedy správně? Řešení se zobrazí při najetí sem.



O zisku tří bodů do tabulky pak definitivně rozhodl Honza Fiala. Zahájení sehrál dobře, ale ve střední hře se odchýlil od svého správně zvoleného plánu a pozici trochu zhoršil. Soupeř mohl získat kolem časové kontroly pěšce do koncovky, ale reálně jsme snad prohrou ohroženi nebyli. Každopádně poděbradský hráč nehrál nejpřesněji a Honza nakonec ostrou nátlakovou hrou natlačil pěšce až do proměny.

Zápas zakončil souboj na druhé fošně. Martinovi se tentokrát partie příliš nepovedla, udělal až moc nepřesností, i když se pak v prohrané pozici bránil neuvěřitelně vynalézavě. Také bych si dovolil poznámku, že tam byl zase problém s časem. Chce to zrychlit! Doba je uspěchaná! Dneska se na zelenou už nečeká!

Doležal K. – Horák po tahu 37.Kf2, ČNT.



Martin bohužel v časové tísni nenašel pěkný vítězný tah. Tak to zkuste aspoň vy. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Výhra 5:3. Tabulka je pekelně vyrovnaná, to snad nepamatuju. Z osmého místa to máme jeden bod na medaili a čtyři body na posledního. Uvidíme, co ty Dobrovice za čtrnáct dní, snad si nechaj říct.


Tiskovka, za objektivem se ukryl ještě Čenda, jenž si založil svou tischovku.





Vítek Moravec