ŠK Český Brod

CzEzop16: Kterak protřelá českobrodská liška se zlatýma ručičkama svou typickou českou chytrostí přelstila rozpínavého ruského medvěda, jenž má vazby na Kreml, protože píše azbukou, a navíc dopuje

Nejvíce vzruchu pro mě přineslo 8. kolo, proto se k němu vracím v závěrečném druhém článku letošní trilogie z pardubického Czech Openu. Při psaní nadpisu jsem si představil, že jsem Ezop v 21. století a jsem hloupý. Hned několik podmínek dokonce splňuji sám. Bajky pracují se stereotypním vykreslením zvířecích (lidských) vlastností, aby bylo jasno. No a právě Ezopovy bajky v angličtině jsem si tuhle při čekání na vlak koupil za směšných 33 Kč. Tak jsem se do nich před kasou vysmrkal a koupil si ještě jedny. Platil jsem kartou.

Artem Galaktionov z Ruska zjevně znal teorii varianty zvoleného zahájení dál než já, já zas umím hlavní města všech evropských států. Soupeř hrál pekelně rychle, kolem 20. tahu zpomalil na velmi svižné tempo a nevypadalo to, že by se chystal brzdit. Z toho důvodu jsem ho ovšem postupně přehrál a v pozici na diagramu už tahám zjevně za delší konec dešťového provazu.


Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269) po tahu 28.Dc7



Černému visí jezdec a zároveň potenciálně čelí po tahu Vb7 nepříjemnému prasátku na sedmé řadě (jak říkává můj kamarád Luboš Kaválek). Následující pasáž však sehrál velmi nápaditě.



28…Vd8! 29.Se7 Vb8 Po zavlečení střelce na e7 je ztráta figury „výhodnější“. 30.Vxb8 Dxb8 31.Dxd7 a3

Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269) po tahu 31...a3



Máte nějakých osm minut do časové kontroly, a teď se rozhodněte. Soupeř o hodinu lepší čas… Zas je ale prohraný, to je druhá strana mince. Nakonec jsem zvolil 32.Sd8?, což byla chybná zvolba – to byla tak špatná zvolba, že bych ji nazval skoro až Holba.



Na tomto místě na chvilku opouštíme reálný průběh partie.

Nejprve se podívejme, jak jsem měl správně pokračovat – některé vzniklé pozice jsou zajímavé.

A) Podvarianta 32.Dxe6+! Kh8 33. Dd6, ČNT



Toto pokračování jsem zvažoval, ovšem ukončil jsem propočet příliš brzy: 33...Dxd6 34.cxd6 a2 35.d7 a1(D)+ 36.Kf2! Db2+ 37.Kf3 +-



Podvarianta po 37.Kf3



Černá dáma nemá žádný další šach, bílý král se na f3 pohodlně skryl. U partie jsem variantu zavrhl ihned po zjištění, že nemůžu 36.Kh2 pro Dxe5+.



B) Podvarianta 32…Dxe6+ Kh8 33. Dd6, ČNT



Takže měnit dámy černý nemůže, zkusí to tedy jinak. Ano, tuto pozici už jsme tu jednou měli, schválně jsem pro lepší orientaci zanechal na diagramu zelenou šipku, podle níž postavení můžete lehce rozeznat. Je to v podstatě takový atribut, podobně jako při vyobrazení světců a světic – např. Jan Nepomucký má kolem hlavy vždycky hvězdičky, což umělci přebírají ze seriálu Tom a Jerry, František z Assisi má asi něco v ruce apod.

Černý se nevzdává a dál víří vody i bez figury: 33…De8 34.Dc7 Da8 Hrozba a2-a1 nabývá reálné kontury 35.Sf6! Tenhle tah také není úplně hned vidět, jinak ale postouplému pěšci černého čelit nelze 35…gxf6 36.exf6 Df8





Nyní je černá dáma konečně zahnána do pasivity. 37.Dxc6 a2 38.Da6 Kg8 39.Dxa2 Dxc5





Nějak to vyhrané bude, ale tohle všechno přesně propočítat vyžaduje jisté umění. Kdo ví, jestli by to třeba dokázal takový Magnus. Asi jo.



Vraťme se k partii

32.Sd8? h6 33.Dxe6+ Kh8 34.Sa5 vracím se střelcem na c3 a jsem ochoten ho za volného pěšce i vrátit – v dámské koncovce bych měl stále pěšce navíc s pravděpodobně vyhranou pozicí. 34…Db2? Rozhodující chyba.

Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269) po tahu 34...Db2?



Remízu drželo paradoxní 34…Db3! Vysvětlím u dalšího diagramu. Kdo by ale odolal umístit dámu na políčko, z něhož doprovází pěšce až do domečku?



35.Dc8+ Kh7 36.Df5+ Kh7 37.Df8+ Kh7 38.Df5+ Kh7 39.Df8+ Kh7 40.Df5+ Kh8 Neměl jsem čas si pozici rozmyslet, takže jsem se rozhodl prošachovat přes 40. tah, po němž mi přiskočila půlhodina. Ano, 40. tahem mohl soupeř zareklamovat třikrát opakovanou pozici, to však neudělal. Tak jsem se na deset minut zamyslel a všiml jsem si, že remízová smrt šachům ještě nehrozí: 41.Df2!

Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269) po tahu 41.Df2



Teď si vzpomeňte na 34. tah – kdyby zahrál soupeř Db3, nebyla by dáma napadena a mohl by pokračovat normálně pěšcem na a2. Pak bych musel dát věčňák nebo vrátit střelce a přejít do dámské koncovky bez pěšce (Dxe3+ a Dxe5), takže dát věčňák.

Nyní hrozím uspořádat obranu za pomoci nějakého De1+Sc3, pozice je už vyhraná.
.



Ještě jeden žertovný moment se vztahuje k mému 41. tahu – soupeř se rozhodl po dvacetiminutovém přemýšlení zareklamovat třikrát opakovanou pozici. To musíte ale v šachu udělat přesně v ten moment, a to ještě specifickým způsobem (zapsat svůj následující tah, po němž vznikne třikrát opakovaná pozice, do partiáře, zastavit hodiny a zavolat rozhodčího). Tak mi velmi lámanou angličtinou oznámil, že reklamuje třikrát opakovanou pozici, načež jsem si neodpustil poznámku, že to je sice hezký, ale já vidím jen jednou opakovanou pozici. V tom jsem si uvědomil, že by se mi dvě minuty přídavku za soupeřovu neoprávněnou reklamaci mohly hodit, a tak jsem ho povzbudil k přivolání rozhodčího. Ten samozřejmě zamítl, dostal jsem dvě minuty a jelo se dál.

Skočme v čase ještě k jedné situaci.

Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269) po tahu 50…h5



Tak si to zkuste sami – můžu přejít do pěšcovky po 51.Dxg7+? Řešení se zobrazí při najetí sem.



Vít Moravec (2168) – Artem Galaktionov (2269), konečná pozice 1:0.




Vítek Moravec