ŠK Český Brod

Brodway – továrna na sny

kola: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. závěrečný
fotky


Áčko si připravilo pro své věrné skutečné galapředstavení a dalo vzpomenout na doby, kdy byla nejznámější divadelní ulice světa ještě na svém původním místě v Českém Brodě (Američanům jejich Yorkway bohužel nestačila...).

Je tomu přesně více než deset let, co jsem debutoval za A tým Českého Brodu právě proti Poděbradům. Bylo mi třináct a splnilo se mi něco, o čem spousta mladých kluků z předměstí celý život jenom sní. Navíc v klubovně českobrodské sokolovny, před těmi nejúžasnějšími diváky na světě, kteří vás ženou dopředu a nedovolí vám vypustit jediný tah. Když jsem před zápasem opět uslyšel tóny nesmrtelného šachového chóru „Zpívej, kdo jsi sokolem“, neubránil jsem se slzám a spontánně jsem upažil…


Archivní záznam onoho debutu – sehrál jsem kvalitní, defenzivně vedenou partii. Vůbec nechápu, proč jsem se vzdal tak brzy.



Také v nedělním zápase v roce 2015 došlo na premiéry, ovšem pouze v hostujícím dresu. Soupeři vyztužili zadní desky perspektivními mladíky, kteří toho o lázních a Ghaně mnoho neslyšeli. Jak jinak si vyložit výměnnou Francii v Ondrově partii, v níž se soupeř odhodlal k velké rošádě. Jenže kampak s tím na rutinéra symetrických pozic Ondru – pamatujte si, ve výměnné Francii je při nestejných rošádách vždy rychlejší černý! (Édouard Daladier)

Doležal K. ml.-Šedivý po 21.Kc1, ČNT.



Ondrovi se zřejmě nechtělo loučit s pohodlně vyhranou pozicí tak brzy, proto dobral 21.gxf6. Vyhrát mohl mnohem rychleji. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Doležal K. ml.-Šedivý 23.Kd2, ČNT.



Ondra je totiž starý lišák toužící po slávě. Chtěl prostě stvořit víc diagramů, vyhovím mu tedy. Černý ať táhne jakkoliv, vyhraje. Najděte ale nejlepší tah. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Martinův soupeř, a shodou okolností to byl také Doležal, a shodou okolností také Karel, tedy stejně jako hráč na osmé desce, obětoval pěšce za aktivitu, vázlo mu to ale nějak na taktice, takže jenom ztratil čas i peníze. V koncovce už to chtělo zvolit jen správný plán a hotovo dvacet.

Horák–Doležal K. st. po 18...Vfd8, BNT.



Černému se hezky rozehrály figurky, volného „d“ sloupce ale nebude moct využít. Jak bílý elegantně zklidní situaci? Řešení se zobrazí při najetí sem.



Vlastně to bylo všechno celkem svižné – pan Urban prožil déja vu z minulého kola a potvrdil, že mu to letos pálí (a nejen cigarety).

Pavlíček–Urban po 23.Je4, ČNT.



Pozorní čtenáři našeho webu už na základě minulého článku tuší, co přijde za tah. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Čenda uvedl po letech do praxe, jak mi sám sdělil, myšlenku Viktora Korčného v Královské indické a stvořil docela pěknou partii. Vítězství je to o to cennější, že Čenda teprve nedávno přesedlal z Houdiniho na Stockfishe, takže se stále seznamuje s uživatelským rozhraním a stylem hry svého nového trenéra-kamaráda, což může být matoucí.

Čermák–Rubeš po 20...c6, BNT.



Z postavení na diagramu by měl radost americký spisovatel John Steinbeck, jenž napsal o této pěšcové struktuře beletrizovanou analýzu „Hrozny hněvu“. Čenda mohl vzít na a6 pěšce, ale už jednoho měl, a protože jeho životní motto „all you need is pawn“ se o pěšcích v množném čísle nezmiňuje, rozhodl se ze zoufalství pro oběť dámy: 21.dxc6!! Moc hezká myšlenka, bílý získá za dámu věž a dva nebezpečné pěšce podporované střelci a věží. Za černé zřejmě už neexistuje obrana, ačkoliv pozice je tak složitá, že to s určitostí tvrdit nemůžeme. Partie pokračovala: 21…Vxb7 22.cxb7 Vxc5 23.Jxc5 dxc5



Čermák–Rubeš po 23...dxc5, BNT.



24.b4! Opět vzniknou dva spojení pěšci. Vzít na b4 černý nemůže pro jednoduché Vc8. 24…Dc7 25.Sxa6 Jd7 26.bxc5 Jb8 27.Sc4+ Kg7 28.Sd5 Je7 29.c6 gxf3 30.Sa7 Ja6 31.Vxf3 Jxd5 32.exd5 Sd6 33.Vb3 Jb6 34.Sb6 1:0 Pěkná partička šachu!



Vedli jsme 4:0 a až v tento moment se začaly projevovat zkušenosti. Zatímco všichni hráli dopředu a útočili jak nějací janci, Martin „Dino“ „David“ „Góller“ „Drawler“ Koller pojistil remízkou tři body. Vždycky píšu, že Dino nikdy neprohrává – schválně jsem si vyhledal, kdy naposledy v mé přítomnosti prohrál. Bylo to už před čtyřmi lety (nepočítám tedy násilnou prohru loni s Kolínem, k níž byl doslova donucen). Když tak ale teď projíždím partie (o dva dny později, než jsem napsal předchozí text), něco mi tu nesedí…

Doležal J.–Koller po 29...Vfd8, BNT.



Bílý zahrál 30.Dxd5 a byla podepsána remíza. A já se ptám – není chyba v zápise? Opravdu šla na d8 věž z f8? Pokud ano, najděte za bílého snadnou výhru. Řešení se zobrazí při najetí sem.



Šlo nám to hezky od ruky, vrcholem všeho bylo, že se povedlo vyhrát i mně! To už muselo být pro poděbradské totální K.O. zespodu na bradu pohrabáčem. Je pravda, že soupeř mi trochu pomohl už v prvním tahu a dovolil mi zahrát Královský gambit, ale už jsem se setkal i s názorem, že se pozice dá za černé držet a snad i zremizovat. Soupeř se nezorientoval dobře, a tak jsem si mohl po letech opět zavzpomínat na vrchol své recitátorské kariéry, když jsem ve čtvrté třídě na školní akademii před nadšeně aplaudujícím publikem zvedl ručně malovaný tematický obrázek a pronesl: „Pan Kaplan u kaple, sklapl paraple.“

Povedlo se zvítězit i panu Koudelkovi, který nabízel v horší koncovce remízu, soupeř však nepřijal a pustil se do riskantní pěšcovky, kterou evidentně neměl pod kontrolou. Na závěr porazil svého talentovaného soka i pan Chybný, trpělivou hrou uplatnil pravidlo o matu, tedy téměř.

Trochu jsme si spravili náladu po třech porážkách v řadě, doufejme, že se nám sestupové trable vyhnou a v klidu dožijeme uprostřed tabulky. Protože, jak by řekl Robert Záruba: „Ještě jednu záchranu pro tuhle partu!“


Vítek Moravec