ŠK Český Brod

Pohádka hodně hrubek

Sokol Český Brod BTJ Sokol Sendražice B
Čermák Jan (Z,V)1910½-½1855Hamrník Jan (Z,V)
Šedivý Ondřej (Z,K)18241-01835Uhlíř Václav (Z,ZK)
Záběhlický Jiří (Z)16480-11785Křenek Pavel (Z)
Brandejský Vít (Z,ZK)15980-11849Teichmann Čeněk (Z)
Fokt Michal (Z,H)1475½-½1727Sobotka Bohumil (Z)
Bednařík Radovan1724½-½1676Hlavica Břetislav (Z,K)
Švec Stanislav13880-11693Vagenknecht Josef
Vorlíčková Dana12981-01259Zelenka Jiří
:


Nová sezóna béčku započala a s ní přišla i jedna změna – začaly se vybírat partiáře. Ty se nebudou házet na net, ale chce se prý předejít velkoremízám. Vzhledem k tomu, že jsem se rozhodl psát článek, partiáře jsem si vypůjčil a musím říct, že stejnou chybu znovu neudělám – myslel jsem si, že do partiáře zapisuji dost nevzhledně i chybně, ale to jsem neviděl partiáře jiných :-). Nebudu jmenovat nikoho konkrétního, ale třeba třetí šachovnice se mi nepodařila zrekonstruovat vůbec.

Kdyby toto utkání viděl Tartakower, jistě by vymyslel několik nových bonmotů (nebo by při nejhorším použil ty staré…), neboť bylo znát, že je to první utkání sezóny a hrubek napršelo nepočítaně. Pokud bychom měli přece jen zavzpomínat na některý citát výše zmíněného klasika, tak nejblíže by asi přece jen bylo, že ,,šach je pohádkou tisíce a jedné hrubky“, ať ale počítám, jak počítám, tak 1001 jich opravdu není. Na druhou stranu Pohádka hodně hrubek nezní tak dobře…

Jako první dohrál Branďák, jeho soupeř (hosty přezdíván jako Čenda) použil Marshallův gambit proti poloslovanské (tak jako hrál Carlsen proti Anandovi během loňského zápasu o titul mistra světa - http://www.chessgames.com/perl/chessgame?gid=1737319). Branďák sice nezahrál hlavní 4…dxe4, ale přesto získal po zahájení velice dobrou pozici. Poté však partii jediným tahem zahodil, když zarochoval přímo do matového útoku bílého s obětí střelce na h7. Opět se ukázalo, že čendové jsou dobří šachisté ;-). 0-1

Jako další skončila partie na poslední šachovnici. Vorlíčková hrála daleko lépe než její soupeř, který hrál zcela bez plánu a jen popotahoval figurkami. Je pravda, že chvílemi mohla být naše zástupkyně dokonce ještě důraznější a rychleji tak vyhrát, ale brzy přece jen získala materiál, který později ještě rozšířila. 1-1

Poté dohrál Standa Švec, který na začátku střední hry přehlédl jednoduchou taktiku a ztratil dva pěšce, jednoho sice dobral, ale vznikla těžká věžovka s pěšcem méně, kterou Vagenknecht zvládl rychle vyhrát.

pozice před 43…tahem černého
diagram

V pozici na diagramu černý rychle vyhraje, řešení se zobrazí při najetí sem. 1-2



Dále skončila partie na páté. Bednařík starší získal po chybě Hlavici čistého pěšce a získal velkou výhodu. Jenže ke konci partie přišlo několik výměn, nevím, kde přesně byla chyba, ale partie přešla do remízové koncovky nestejnopolných střelců. 1,5 – 2,5

Rozuzlila se i partie na třetí. Partie byla dlouho rovná a bez ostří. To se pravděpodobně nelíbilo sendražickému hráči, který zahrál aktivní f5, díky kterému si ale oslabil pole ve svém táboře, čehož náš hráč dokázal využít a získal materiál. Pravděpodobně ale rozhodla časovka, Záběhlický měl dvě kvality navíc, přesto si nepohlídal útok soupeře a dostal mat. 1,5 – 3,5

Nejlepší výkon z Broďáků podal zcela jistě kapitán Ondra Šedivý. Ve francii s 2.f4 získal rychle dobrou pozici, kterou přesnou hrou ještě vylepšoval. Soupeř hrál nejistě a jeho hrozby na královské křídle nic neznamenaly a byl nucen odevzdat materiál. S výslednou koncovkou si již náš hráč poradil. 2,5 – 3,5

Nyní se dohrávaly poslední dvě partie – má a Michala Fotka. Já jsem získal po zahájení dobrou pozici proti volžskému gambitu s pěšcem víc. Michal v partii plné chyb stál většinu času lépe (i přestože měl jeho soupeř možnost dvakrát jednoduše získat kvalitu). Poté ale přišla taktická chyba a Michal o kvalitu přece jen přišel. Pozice ale vůbec nebyla tak špatná, jak si pravděpodobně myslel, spíše naopak – měl dvojici střelců a pěšce více.

V mé partii ale nastal obrat, když jsem ve střední hře zahrál jeden měkký tah a hned o trochu později taktickou chybu, když jsem ztratil svého pěšce navíc a ještě k tomu se přešlo do pro mě velice obtížné koncovky + jsem na ní neměl příliš mnoho času. Soupeř ale nehrál nejpřesněji a dal mi možnost se vysmeknout.

pozice před 38. tahem bílého
diagram


Černý právě zahrál nejlepší praktickou možnost - 37…f5! Nyní jsem měl možnost konečně vyrovnat hru, jenže v časovce jsem zatáhl ,,jediný tah“ 38.f3?? A až později mi došlo, že jsem mohl hrát 38.Jd5 fxe4 39.Kc2 a bílý by měl mít již to nejtěžší za sebou. Po f3 přišlo 38…fxe4 39.fxe4 Vf6! 40.Jd5 Vf3 41.Kc2 nyní má černý vyhranou pozici. Jenže soupeř se neodhodlal přejít do koncovky dámy proti věži a jezdci po Vf2 (což prý viděl) a rozhodl se pro ,,solidnější“ 41…Vxg3? 42.Ve1! A výsledek je stále nejasný – černý pravděpodobně ještě může vyhrát, ale bude to mít obtížnější.

Mimo jiné kdysi dávno byla na brodském webu jedna anketa o tom, na co myslíte během partie. Vyhrála to písnička – dříve se mi to nestávalo, ale teď už mi také skoro u každé partie zní v hlavě písnička – nedávno jsem si oblíbil Pražský výběr, a během partii mi zněl jejich Hrabě X :-).

Někdy v rozmezí těchto tahů (nevím kdy přesně) začla Michalovi (v pozici, kdy získával dalšího pěšce a stál lépe) v hlavě znít jiná písnička a to jeho nejoblíbenější – All you need is draw. Remízu mu nabídl soupeř vzhledem k tomu, že Hamrník na první takřka jistě neprohraje. Přijetím by tedy zpečetil výsledek zápasu, což Ondra Šedivý samozřejmě věděl, takže se Michala snažil přesvědčit, ať hraje dál. Jenže ten se vykrucoval, jak to jen šlo – dokonce se snažil i ,,racionálně“ argumentovat, když Ondrovi řekl: Já jsem šel k této partii s tím, že prohraju, a nakonec to dopadlo i lépe než jsem čekal, a výsledek pro tým (3,5 – 4,5) je vlastně také lepší než se očekávalo (takže jsou vlastně všichni spokojeni). A když teď nepřijmu a budu hrát dál, tak to jistě ještě prohraju a zhoršil bych tím skóre, které je také důležité.

Nakonec se s Ondrou dohodl, že ještě chvíli vyčkají, jak se ještě vyvine má partie (Michal prý totiž doufal, že bych to ještě mohl vyhrát) - já nakonec získal pozici s věží a jezdcem proti věži a dvoum spojeným pěšcům soupeře uhánějících do dámy – abych vyhrál musel bych tedy získat oba pěšce soupeře bez toho, aniž bych musel obětovat figuru + vyhrát v koncovce V+J proti V, jež je teoretická remíza. V+J proti V bych samozřejmě zkoušel, jenže jsem nenašel způsob, jak soupeřovi postouplé piky sesbírat čistě a tak jsem za ně nakonec obětoval jezdce. 3 – 4

Michal, který zatímco jsem hrál, tak celou dobu vyčkával, přijmul remízu okamžitě potom, co má partie skončila. 3,5 – 4,5

Na závěr pár osobních poznámek k tomu, co Michal říkal Ondrovi (viz výše). 1) Není podle mě dobré, když člověk jde k partii s tím, že prohraje (taky jsem kdysi míval proti papírově silnějším soupeřům podobné pocity – to podle mě více lidí), ale přijde mi vážně důležité si uvědomit, že i silnější soupeře lze porážet – známé cliché: i oni jsou jen lidé a dělají chyby. Pokud půjdu k partii s tím, že to stejně nějak a někde prohraju, tak mi může přestat záležet na tom, dělat dobré tahy. 2) Když už tedy jdu k partii s papírově silnějším soupeřem s tím, že dnes prohraju, není tedy dokonce ještě lepší a nečekanější, když tu partii vyhraju a ne remizuju? Zároveň - není pro tým dokonce ještě lepší a nečekanější, když proti silnějšímu soupeři remizuje a neprohraje (místo dobrého skóre)? 3) Trochu mi také vrtá hlavou, proč Michal přijal remízu okamžitě poté, co skončila partie na první - nečekal snad Michal na to, že bych já náhodou mohl vyhrát, aby až poté mohl ,,bez výčitků“ remízu přijmout? (V diskuzi po zápase napsal, že vyčkával až příliš dlouho – upřímně si myslím, že byl Michal přesvědčen celou dobu, že remízu přijme, ať se stane cokoliv a toto je spíše výmluva.)

Jan Čermák