ŠK Český Brod

Áčko Čáslaví vysoké vítězství

Tuhé mrazy dorazily i na Českobrodsko, a opět v lednu – to už nebude náhoda. Ačkoli jsem zde vyrostl a mám jako všichni místní pořádně tuhý kořínek, při cestě na zápas jsem se o vítězství pořádně klepal, nebudu vám lhát. Míjel jsem mrtvá těla zmrzlých chodců, kteří neměli takové štěstí v souboji s nemilosrdnou přírodou. Jeden z těch nešťastníků ještě mluvil a prosil o pomoc, ale stačil jsem mu už pouze vybrat peněženku. Zubatá nečeká… Takové to tu je.

A dobře to věděli i naši hosté z Čáslavi. Poslední zápas s tímto soupeřem, kterého jsem se zúčastnil, vešel zlatým písmem do kroniky našeho oddílu – v mladíky prošpikované sestavě jsme tehdy obrali dlouholetého suveréna Regionální soutěže o všechny body v památném boji, při němž doslova tuhla krev v žilách. Přes Vánoce v klubovně nikdo nepřiložil ani polínko, a tak se stalo, že při začátku střetnutí se pohybovala rtuť kolem bodu mrazu – a teď nepřeháním, maximální hodnota se vyšplhala v průběhu někam k pětce. Pára od úst na fotografiích způsobila řadu nedorozumění, marně jsem doma v breku vysvětloval rodičům a vařečce, že u partie nekouříme. Pro zajímavost bych s trochou nostalgie přepsal výsledky na šachovnicích, pak už se vrhneme na dnešní souboj, o osm let později.

Sokol Český Brod B – Slavoj Čáslav A 3:2

Moravec (1444) – Kořínek (1634) 1:0
Hovorka (1384) – Švadlenka (1712) 1/2
Brandejský (1250) – Král (1521) 0:1
Píša P. (1633) – Vanc (1421) 1/2
Tůma (1250) – Breth (1618) 1:0

Čáslavští mají soupisku prošpikovanou známými jmény – hokejovou formaci ostrostřelců Výborný–Reichel–Král doplňuje takřka kompletní bývalá reprezentační fotbalová záloha Poborský–Němeček–Berger. Nezapomínejme ani na dlouholetou českou tenisovou jedničku Jiřího Nováka. My svého Kollera tentokrát nechali doma, přesto jsme šachovnice doslova ovládli. Až jsem měl chvílemi obavu, aby se hosté opět nedostali do křížku se zákonem, jako se tomu stalo po minulém kole, po němž byli obviněni vedoucím soutěže ze lži, falše, pomluvy a přetvářky. Tentokrát by působil nevěrohodně výsledek 8:0, toho jsme se ale nakonec nedočkali…

Po dvou hodinách jsme vedli 2:0 – takřka shodně jsme zakončili své partie já s panem Chybným. Zatímco mně udělal soupeř pod tlakem hrubku a dovolil mi stvořit diagram (říkejte mi třeba Stvořitel), pan Chybný obyčejně soupeře prekabátil a uzmul mu figuru zadarmo. To samé se v drobné taktické přestřelce povedlo i Radku Bednaříkovi a bylo to už 3:0. Velký návrat a sportovní příběh zatím prožívá naše bývalá (a snad i budoucí) opora Petr Čejkovský. Svého protivníka černými postupně zatlačil na královském křídle, až už bylo jasné, že se bílý král z kleští nedostane.


Moravec–Novák po 18… Jd5, BNT.



Bílý na tahu vyhraje. Řešení z partie.



Nemohu mezi řečí nezmínit zajímavý taktický prvek z dílny hostujícího celku. Hned dva jejich hráči převážnou část partie u stolu stáli. To je samozřejmě fyzicky velmi náročný, silový styl hry, šachista se to snaží takříkajíc urvat vůlí. Druhým vysvětlením může být vyjádření duševního postoje postojem skutečným, a sice podpora projektu Stand up, speak up, jenž je proti rasismu na stadionech.

Vraťme se ke hře. Zápasové vítězství nám definitivně zajistilo překvapivé jméno v naší nominaci – Branďák se opět oblékl do dresu s českobrodským lvíčkem na prsou ve tvaru A a dokázal, že i po zjištění, že partiář je majetkem vedoucího soutěže (a má tedy doma plno kradeného papíru!), dokáže se od těchto vnějších vlivů oprostit a argumentovat především na šachovnici – věžovka, technika á la Rubinstein, 5:0. Chlév na šachovnici jsme mohli spatřit u Miroslava Urbana, upřímně řečeno si nejsem úplně jistý, že bylo vše pod plnou kontrolou – v jeden moment si snad mohl soupeř uchovat kvalitu? (i když by tam snad byla kompenzace) Třeba se nám ozve sám aktér partie, to by byla pro náš web obrovská čest! Každopádně 6:0. Další dílek do mozaiky přidal Čenda Čermák, jenž si vzal pěšce, ubránil nápor bílých figur a slavně zvítězil. Navíc si doslova vytrucoval diagram v tomto článku pod výhružkou, že mi jinak nevrátí peněžní dluh. Samozřejmě jsem ho mohl lehce zmlátit a vzít si i víc, ale jsem povahy nenásilné, a tak jsem souhlasil.


Švadlenka–Čermák po 42.Ke4, ČNT.



Černý na tahu vyhraje. Řešení z partie.



Co k diagramu dodat? Snad jen, že tímto skvostem Čenda usiluje o zařazení pojmu „napadnutí věže“ do lexikonu taktických hrozeb mezi hesla typu vazba, dvojí úder, odtažný šach apod.

Bylo to 7:0 a poprvé v životě jsem mohl být svědkem kanára v osmičlenných družstvech. Tedy poprvé – jednou jsme ještě v KP dostali kanára v Kolíně, ale snažím se tu vzpomínku vytěsnit… Pan Koudelka sice nabízel v průběhu partie remízu, ale byl to spíš on, kdo tvořil hru. Na konci už bojoval i za historický výsledek, bohužel ale minul přechod do vyhraných verzí koncovky, až si zvolil remízovou věžovku. Škoda, ale asi ještě na kanárka nenastala správná doba.

V zápase jsme byli favoriti, což se potvrdilo. Netřeba to s chválou přehánět, na druhou stranu si ale přece nebudeme nadávat. Za čtrnáct dní DobroviCé!