ŠK Český Brod

„Zbytečně“ vysoká výhra není nic oproti partii na 1.

První kolo v naší must-win sezóně se Áčko střetlo s papírově nejslabším týmem soutěžě – Dobrovicemi D.
Jako první velice rychle otevřel skóre Martin Horák v partii mladíků s Rastočným mladším, když za pomoci gambitové varianty franocuzské (1.e4 e6 2.Jf3 d5 3.e5 c5 4.b4) spustil útok na královském křídle. Obranu jeho soupeře nelze nazvat jako nejkvalitnější, a tak z toho byla rychlá výhra. Martin má v této variantě prý velké úspěchy a jsem si jistý, že pokud v tomto trendu bude pokračovat, tak si toto zahájení vyslouží jméno Horákova varinta (vždyť jsem v ní prohrál s Martinem i já) :-) . 0 - 1
Dále dohrává kapitán Koudelka. Získává ve Francouzské výhodu a ještě velice dlouho mohl pasivně stojícího soupeře trápit a dost možná i vyhrát? Ale po zhlédnutí partií spoluhráčů shledal, že stojíme takřka všude lépe, a tak pravděpodobně z pragmatických důvodů přijímá remízu. 0,5 – 1,5
Rozuzlila se i partie pana Chybného, když v zavřené sicilské hraje jeho soupeř až příliš rychle, zatímco náš hráč rozvážnou hrou nejdříve posbírá několik pěšců a poté i figuru. 0,5 – 2,5
Do vítězného konce zvládá dovést partii i pan Šimek, hrající na své poměry relativně pomalu. Již brzy získává nějaké pěšce a poté už jen stačí uplatnit svůj materiál a dovést pěšce do dámy, což se i daří. 0,5 – 3,5
Poté dohrávám já. Docela se mi povedlo zahájení, když černými v Najdorfovi rychle zvládám provést průlom d5, a tím i možná získávám mírnou iniciativu. Trochu se jen obávám toho, že je pozice až příliš plochá, že se mi stejně výhodu nepodaří prosadit. Naštěstí přichází chyba – zisk pěšce s výměnou dam a tím i přechodem do takřka beznadějné koncovky. Soupeř se ale rozhodl dokonce pro ještě horší verzi – bez výměny dam, ale zato se ztrátou figury. Brzy ale zjišťuje, že to nemá smysl, a rezignuje. 0,5 – 4,5
Pan Urban, dle jeho vlastních slov, i s pomocí soupeře vítězí. Rastočný starší si v mírně pochybné variantě sicilské počíná až přespříliš pomalu. A tak náš hráč zvládá „v klidu“ připravit úspěšný útok na krále. 0,5 – 5,5
Dino Koller v nesmírně zajímavé partii, ve které je vidět i neobvyklý obrazec čtverce z jezdců


, postupně přehrává svého soupeře, který ale partii ve špatné pozici až příliš rychle ukončuje díky hrubce. 0,5 – 6,5
Nyní to „nejlepší“ na konec J . Vítek Moravec remizuje se slabším soupeřem a nazývá tuto partii, o které mluvil jen v superlativem (těch negativních), jako svou nejhorší za posledních deset let. Dále pokračoval tím, že v partii vůbec nic neviděl a že ho soupeř asi pětkrát přepočítal (Snažili jsme se jej uklidnit tím, že on stejně nikdy nic nevidí…). Takovéto vyjadřování my u něj přijde naprosto typické, a i přesto, že jej znám již nějaký ten pátek, stále netuším, zda to myslí vážně, nebo se jen snaží nějakým způsobem okořenit diskuzi? Neboť mluvení o svých partiích v superlativech je u něj opravdu na denním pořádku (jedním příkladem může být partie z loňských Říčan, kdy k partii tvrdil, že takhle skvěle ještě nikdy nehrál – viděl prý všechno a vytvářel nevídané plány. Paradoxní na tom všem bylo, že partie skončila remízou…). K „Moravcovské dialektice“ patří také různé řečnické triky a způsoby, jak vyjít z diskuze jako ten správný, morálně dobrý a podobně – viz také Branďákova poznámka: „Spoléhal jsem zejména na fakt, že slovo uspěje je široký pojem, a moravcovsky si ho vysvětlím po turnaji tak, že nakonec nic psát nebudu“), jednou o tom možná napíši román, nebo nějaké „vědecké“ pojednání :-) . 1 - 7