ŠK Český Brod

Nymburk - týden a den poté

Šesté kolo RPC čekal na Český Brod B souboj s Nymburkem B. Ještě než tento souboj začal za šachovnicemi pokusil se nás vyhecovat Aleš Misař svým rýmem na konci článku popisujícím souboj Nymburka B a Lysé nad Labem F. Nejvíce to nažhavilo zejména našeho kapitána Ondru Šedivého, který se rozhodl nominovat každého kdo bude moct a chtít hrát. Naštěstí to bylo osm hráčů a tak jsme s sebou nevezli nikoho navíc. Výběr to byl vskutku elitní, nechyběl v něm žádný hráč základní sestavy našeho C družstva.

Prvním autem do Nymburku(a) jsme vyjeli už v 9 hodin (hrálo se od 10 hodin – myslím si, že se jedná o záměr rozhodit nás z rytmu, protože jsme zvyklí hrát v devět). Vskutku v 9:30 jsme v otevřenou hrací místnost ani nedoufali, ale soupeři nás zase překvapili a někteří tam již byli. Před zápasem jsme se zabavili okukováním her, které v DDM Nymburk mají (nikdo se mnou nechtěl hrát strategicky náročnou hru Bořku nezlob se :-( ).

Pojďme již radši k bojům na 64 políčkách. Stalo se to co v písni Švec od kapely Divokej Bill - Tak jsme mysleli, že na ně vlítnem, no voni vlítli na nás. Co do druhý půle? Musíme na ně vlítnout. Jako první po zhruba dvou hodinách jsem dohrál já svou partii proti panu Strouhovi. Během souboje jsem celkem nečekaně neměl žádný velký problém a v 15. tahu jsem přijal nabídku plichty, jelikož jsem pana Strouho považoval za lepšího šachistu než-li jsem já. Tato půlka byla spíš zisk než ztráta, ale vzápětí přehlédl Martin Horák jednotahový mat, což rozhodně nebyl žádný zisk. Poté dohrál Martin Homola, který na můj vkus hrál celkem pasivně až se Hučíkovi podařilo najít materiální zisk asi v 45. tahu a Nymburk vedl 2,5 – 0,5. Ale naši hráči zachovali paniku a Stanislav Švec porazil domácího benjamínka Škrabánka. Pan Švec získal pěšce odolal útočné hře soupeře a podařilo se připravit výměny a koncovka poté nepatřila k nejtěžším a náš zkušený rutinér ji zvádl s noblesou. (V golfu by se řeklo 1 down). Poté se vyjasnila pozice v Partii Mates - Záběhlický. Partie s dostala do pěšcovky 7 na 7, ale Záběhlického dvojpěšec a Matesova převaha 3na 2 (zpohledu Záběhlického vlevo) dávala dle mého soudu naději spíše Nymburskému plajerovi. Ale špatně natahaní Matesovi pěšci, kteří přes svou početní převahu se nemohli hnout dopředu aniž by nezbortili pozici znamenali postupný obrat mých sympatií v prospěch našeho hráče. Vpravo, ačkoliv elově slabší, svého soupeře vytempoval a Matesovi zbyl na tahání pouze král a navíc jen směrem vzad. Poté se Mates pokusil klamat slovy a v jasně vyhrané pozici pro pana Záběhlického začal svým spolubojovníkům tvrdit: „Je to složitý, zkusim nabídnout remízu“. Toho jsem se trochu obával, jelikož v přijímáním či odmítání remíz je pan Záběhlický jako vejce (nevidíte do něj), protože nevíte co udělá, jelikož se nikoho neptá. Nepřijal a vyhrál stav skle 2,5 – 2,5 (golfově A./S.). Rozuzlila se i Čendova partii ačkoliv neskončila. Pozice byla silně remízová, jediné co mohlo partii napnout byla oběť střelce, k té se však Čenda neměl odmítl 5 remíz nic nezkusil a po pár tazích remizoval – na ukazateli skóre svítí 3-3. Pan Bednařík postupem času přehrává básníka provokotára Aleše Misaře. Nebyl to ovšem žádný sprint spíše taková chodecká dvacítka, nymburský hráč kladl odpor o vymýšlel a připravoval i obranné kontry, které ovšem náš rutinér odvrátil a dovedl partii k vítězství. (3-4, 1 up). Osmý do počtu, který ještě neskončil, byl náš kapitán Ondřej Šedivý. Vedl si tak jako vždy, pomalu. Když začalo hrozit, že mu čas reálně tak říkajíc naprší, odhodlal se obětovat kvalitu a přidal k tomu nějaké pěšce jako kompenzaci. Dohrál 40 tahů a v pozici

diagram


nabídl soupeři remízu a prohru jeho týmu, remíza byla po poradě přijata. A já se ptám Vás hrát či nehrát?

Vít Brandejský